Analytik Ludvík o událostech na Krymu i ukrajinské páce na Putina. Kdo má na bojištích převahu?
Desítky zraněných, mohutné výbuchy i hořící loděnice. Na Ruskem obsazeném Krymu eskalují boje. Podle bezpečnostního analytika z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jana Ludvíka je Krym důležitější pro Rusko než pro Ukrajinu. V Epicentru Blesk Zpráv hovořil také o dalším vývoji bojů na Ukrajině a o tom, jak válku ovlivní nadcházející podzim a zima.
„Krym je pro Rusko naprosto zásadní,“ vysvětlil analytik Ludvík, který je mimo jiné členem Pražského centra pro výzkum míru. Podle jeho informací z výzkumu, ve kterém odborníci hodnotili význam Krymu pro Ukrajinu a Rusko, vychází, že Krym je pro Rusko důležitější než pro Ukrajinu. „Pro ten ruský režim je to naprosto zásadní, Ukrajina to dobře ví. Je otázka, jestli ho plánuje dobýt. Někteří odborníci i jaksi sami Ukrajinci naznačují, že vlastně jejich cílem je dostat se na hranice Krymu a tím, že ho ohrozí, vytvořit diplomatickou páku na režim Vladimíra Putina.“
Útoky na Krym jsou podle jeho názoru někdy důležité takticky a někdy jsou spíš psychologické. „Musíme počkat, co se vlastně bude dít. Ukrajinské speciální síly se dostaly na ty čtyři ropné plošiny na člunech, obsadily je. To neznamená, že na nich dokážou nutně zůstat. Jednak Rusko nepochybně má kapacity ty plošiny prostě zničit a druhak stejně tak tam můžou připlout ruské speciální síly a ty plošiny se pokusit získat zpět,“ upozorňuje Ludvík.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Berďansk byl zastřelen zástupce okupačních úřadů, který se podle Kyjeva podílel na organizaci mučíren. Na svých internetových stránkách o tom informovala ukrajinská vojenská rozvědka (HUR).
Počet obětí ruského útoku na Kyjev z noci z pondělka na úterý vzrostl na 28, oznámil dnes večer ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko, který na telegramu zároveň informoval o ukončení pátrání v troskách devítipatrové obytné budovy v Solomjanské čtvrti.
Drahá ruská plavidla
„Co se týče útoku na Krym, ještě neznáme detaily. Zdá se, že byly zasaženy skutečně dvě ruské lodě, ta výsadková loď třídy Ropucha a ponorka třídy Kilo, což pro Rusko je nepochybně oslabení,“ vysvětluje analytik, podle kterého je to součást toho, co už je v bojích delší dobu viditelné, tedy že Ukrajina zdokonaluje své relativně levné systémy, kterými je schopna zasahovat ta velmi drahá ruská hladinová plavidla. „Ne, že by Rusko nebylo schopno zasahovat ukrajinská plavidla, ale Ukrajina předtím nebyla. A dostáváme se do situace, kdy vlastně obě ty strany mají rostoucí schopnost tomu druhému odepřít využití Černého moře, ale samy ho nejsou schopny použít také,“ doplnil.
Důležité je i to, že útok zasáhl nejen lodě, ale také suchý dok, což může pro Rusko znamenat vážnější problém než ztráta lodí, protože dok slouží k opravám a údržbě. To může zpomalit ruskou reakci na situaci.
„Ukrajinská armáda nepochybně na začátku plánovala, že do zimy ta ofenzíva skončí, ne možná nutně, že osvobodí všechna území, ale že jaksi tu zimu spíš využijí na nějaké doplnění sil, obnovení a odpočinek,“ k čemuž podle Ludvíka s největší pravděpodobností dojde na obou stranách. „Hodně se spekuluje o tom, jestli v Rusku proběhne další kolo mobilizace, pokud ano, bude to něco, na co bude muset Ukrajina reagovat,“ říká Ludvík, byť podle jeho slov nevíme, kolik má Rusko k dispozici zbraní pro případ, že by chtělo další síly mobilizovat.
Horší než válka
„Státy vydrží bojovat neuvěřitelně dlouho,“ míní analytik z Karlovy Univerzity. „Pokud konflikt trvá déle než rok, tak už se většinou protáhne o mnoho dalších let a už je poměrně těžké říct, kdy skončí, protože buď se rozhodne relativně brzo, protože jedna z těch stran má převahu, anebo jsou relativně vyrovnané a pak to opravdu může trvat poměrně dlouho,“ uvedl Ludvík a připomněl i rčení, které se teď často říká v Rusku: „Že jediná věc horší než válka, je prohrát válku.“
