Analytik Ludvík o událostech na Krymu i ukrajinské páce na Putina. Kdo má na bojištích převahu?

Video se připravuje ...
Autor: Pavlína Horáková - 
14. září 2023
•
05:00

Desítky zraněných, mohutné výbuchy i hořící loděnice. Na Ruskem obsazeném Krymu eskalují boje. Podle bezpečnostního analytika z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jana Ludvíka je Krym důležitější pro Rusko než pro Ukrajinu. V Epicentru Blesk Zpráv hovořil také o dalším vývoji bojů na Ukrajině a o tom, jak válku ovlivní nadcházející podzim a zima.

„Krym je pro Rusko naprosto zásadní,“ vysvětlil analytik Ludvík, který je mimo jiné členem Pražského centra pro výzkum míru. Podle jeho informací z výzkumu, ve kterém odborníci hodnotili význam Krymu pro Ukrajinu a Rusko, vychází, že Krym je pro Rusko důležitější než pro Ukrajinu. „Pro ten ruský režim je to naprosto zásadní, Ukrajina to dobře ví. Je otázka, jestli ho plánuje dobýt. Někteří odborníci i jaksi sami Ukrajinci naznačují, že vlastně jejich cílem je dostat se na hranice Krymu a tím, že ho ohrozí, vytvořit diplomatickou páku na režim Vladimíra Putina.“ 

Útoky na Krym jsou podle jeho názoru někdy důležité takticky a někdy jsou spíš psychologické. „Musíme počkat, co se vlastně bude dít. Ukrajinské speciální síly se dostaly na ty čtyři ropné plošiny na člunech, obsadily je. To neznamená, že na nich dokážou nutně zůstat. Jednak Rusko nepochybně má kapacity ty plošiny prostě zničit a druhak stejně tak tam můžou připlout ruské speciální síly a ty plošiny se pokusit získat zpět,“ upozorňuje Ludvík.  

12:48
Dnes

Spolupráce s Ukrajinou v oblasti dronů může zásadně pomoci obraně České republiky, uvedl dnes po schůzce s předsedou ukrajinského parlamentu Ruslanem Stefančukem šéf opoziční ODS Martin Kupka. Se Stefančukem hovořili i o pokračování muniční iniciativy, české podpoře Ukrajiny či účasti znovuzvoleného šéfa Senátu Miloše Vystrčila na jednání Krymské platformy, uvedl Kupka na síti X.

Po schůzce se Stefančukem dnes Kupka napsal, že spolupráce v oblasti dronové obrany je obrovskou příležitostí pro posílení schopností české armády. „Tady Ukrajina může zásadně pomoct nám, abychom se dokázali bránit. Ukrajinské firmy i vláda jsou díky naší předchozí podpoře spolupráci nakloněny. Nesmíme to promarnit. Nikdo nemá s nasazením dronů v moderní válce větší zkušenosti než Ukrajinci,“ uvedl Kupka.

12:42
Dnes

Estonská vláda přijala rozhodnutí uzavřít od 1. prosince všech pět přechodů pro automobilovou dopravu na hranici s Ruskem. Po šesti měsících Tallinn vyhodnotí, zda je v zájmu státní bezpečnosti a veřejného pořádku toto opatření změnit. Rozhodnutí se týká pohybu lidí a dopravních prostředků přes silniční přechody. Přeprava nákladů po železnici se má uskutečňovat v souladu s dosavadními omezeními a možnostmi za přísné celní kontroly, dodal portál.

„Uzavření hraničních přechodů není reakcí na jediný incident, ale dalším krokem v návaznosti na ruskou agresi vůči Ukrajině a rostoucí počet sabotáží a hybridních operací v Evropě,“ uvedl dnes estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna.

11:54
Dnes

„Od včerejšího večera Rusko vypustilo více než 400 útočných dronů a přes 110 raket, z nichž 27 bylo balistických. Rusové tento útok rozložili na mnoho měst a regionů Ukrajiny,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Absolutně všechny cíle představovaly běžnou civilní infrastrukturu – věci, které doslova udržují lidi při životě. Energetická zařízení, logistika – mosty přes Dněpr, železniční infrastruktura. Údery byly provedeny zejména na rozvodny a elektrické vedení, na nichž závisí jaderné elektrárny a které propojují ukrajinskou energetickou síť s našimi sousedy v Evropské unii.“ A doplnil, že se zatím ví o osmi mrtvých.

Zobrazit celý online

Drahá ruská plavidla

„Co se týče útoku na Krym, ještě neznáme detaily. Zdá se, že byly zasaženy skutečně dvě ruské lodě, ta výsadková loď třídy Ropucha a ponorka třídy Kilo, což pro Rusko je nepochybně oslabení,“ vysvětluje analytik, podle kterého je to součást toho, co už je v bojích delší dobu viditelné, tedy že Ukrajina zdokonaluje své relativně levné systémy, kterými je schopna zasahovat ta velmi drahá ruská hladinová plavidla. „Ne, že by Rusko nebylo schopno zasahovat ukrajinská plavidla, ale Ukrajina předtím nebyla. A dostáváme se do situace, kdy vlastně obě ty strany mají rostoucí schopnost tomu druhému odepřít využití Černého moře, ale samy ho nejsou schopny použít také,“ doplnil.

Důležité je i to, že útok zasáhl nejen lodě, ale také suchý dok, což může pro Rusko znamenat vážnější problém než ztráta lodí, protože dok slouží k opravám a údržbě. To může zpomalit ruskou reakci na situaci.

„Ukrajinská armáda nepochybně na začátku plánovala, že do zimy ta ofenzíva skončí, ne možná nutně, že osvobodí všechna území, ale že jaksi tu zimu spíš využijí na nějaké doplnění sil, obnovení a odpočinek,“ k čemuž podle Ludvíka s největší pravděpodobností dojde na obou stranách. „Hodně se spekuluje o tom, jestli v Rusku proběhne další kolo mobilizace, pokud ano, bude to něco, na co bude muset Ukrajina reagovat,“ říká Ludvík, byť podle jeho slov nevíme, kolik má Rusko k dispozici zbraní pro případ, že by chtělo další síly mobilizovat.

Horší než válka

„Státy vydrží bojovat neuvěřitelně dlouho,“ míní analytik z Karlovy Univerzity. „Pokud konflikt trvá déle než rok, tak už se většinou protáhne o mnoho dalších let a už je poměrně těžké říct, kdy skončí, protože buď se rozhodne relativně brzo, protože jedna z těch stran má převahu, anebo jsou relativně vyrovnané a pak to opravdu může trvat poměrně dlouho,“  uvedl Ludvík a připomněl i rčení, které se teď často říká v Rusku: „Že jediná věc horší než válka, je prohrát válku.“

Zobrazit celý článek
Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa