Analytik Ludvík o událostech na Krymu i ukrajinské páce na Putina. Kdo má na bojištích převahu?

Video se připravuje ...
Autor: Pavlína Horáková - 
14. září 2023
•
05:00

Desítky zraněných, mohutné výbuchy i hořící loděnice. Na Ruskem obsazeném Krymu eskalují boje. Podle bezpečnostního analytika z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jana Ludvíka je Krym důležitější pro Rusko než pro Ukrajinu. V Epicentru Blesk Zpráv hovořil také o dalším vývoji bojů na Ukrajině a o tom, jak válku ovlivní nadcházející podzim a zima.

„Krym je pro Rusko naprosto zásadní,“ vysvětlil analytik Ludvík, který je mimo jiné členem Pražského centra pro výzkum míru. Podle jeho informací z výzkumu, ve kterém odborníci hodnotili význam Krymu pro Ukrajinu a Rusko, vychází, že Krym je pro Rusko důležitější než pro Ukrajinu. „Pro ten ruský režim je to naprosto zásadní, Ukrajina to dobře ví. Je otázka, jestli ho plánuje dobýt. Někteří odborníci i jaksi sami Ukrajinci naznačují, že vlastně jejich cílem je dostat se na hranice Krymu a tím, že ho ohrozí, vytvořit diplomatickou páku na režim Vladimíra Putina.“ 

Útoky na Krym jsou podle jeho názoru někdy důležité takticky a někdy jsou spíš psychologické. „Musíme počkat, co se vlastně bude dít. Ukrajinské speciální síly se dostaly na ty čtyři ropné plošiny na člunech, obsadily je. To neznamená, že na nich dokážou nutně zůstat. Jednak Rusko nepochybně má kapacity ty plošiny prostě zničit a druhak stejně tak tam můžou připlout ruské speciální síly a ty plošiny se pokusit získat zpět,“ upozorňuje Ludvík.  

10:49
Dnes

Část Krymského mostu by mohla být zprovozněna za měsíc či dva, se zbytkem uvidíme, řekl agentuře TASS ruský vicepremiér Marat Chusnullin po dalším ukrajinském úderu.

9:33
Dnes

Ukrajinské drony zaútočily na Tatarstán v Rusku. Cílem byly nádrže s ropou v Almeťjevsku na jihovýchodě regionu. Nálet se obešel bez mrtvých a raněných, uvedly místní úřady. „Díky automatickému hasicímu systému a dobře koordinovanému zásahu hasičů se podařilo zabránit velkému požáru,“ uvedla tisková služba šéfa Tatarstánu podle agentury Interfax.

Cílem náletu byla zřejmě přečerpávací stanice Kalejko společnosti Transněfť, která patří ke klíčovým uzlům systému ruských ropovodů, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na svědectví místních obyvatel na sociálních sítích. Svědci zaznamenali přinejmenším 16 silných výbuchů. Portál připomněl, že Ukrajinci znovu útočí na ruský petrochemický průmysl od konce října a během jediného týdne dokázali narušit fungování devíti největších ruských rafinerií.

10:18
Dnes

Summit v Šen-čenu: Podle čínských médií jednání tří prezidentů předsedá Si Ťin-pching. Čínský prezident před začátkem setkání prohlásil, že jednání má průlomový význam. Podle něj by Čína, USA a Rusko měly spolupracovat při řešení globálních výzev. Si zároveň varoval před globálním chaosem, pokud větší země budou mezi sebou bojovat.

USA, Čína a Rusko mají „speciální zodpovědnost“ za otevřený dialog, který se týká celé planety, řekl na úvod schůzky Donald Trump. Podle něj cílem jednání by mělo být vytvoření „bezpečnější planety“. „Spojené státy, Rusko a Čína mají jedinečnou pozici pro jednání o snížení počtu jaderných zbraní,“ dodal americký prezident. USA a Rusko mají dva největší arzenály těchto prostředků na světě. Trump vyzval k potírání „jaderné proliferace“, tedy šíření jaderných zbraní či souvisejících materiálů nebo technologií, jak to podle něj Američané dělají v Íránu, proti kterému vedou válku.

„Naše tři státy mají společnou odpovědnost za udržení míru a stability,“ uvedl při zahájení jednání Vladimir Putin, který vede válku na Ukrajině. Podle něj Moskva, Washington a Peking mohou významně přispět ke globální stabilitě, pokud budou konstruktivně spolupracovat.

Zobrazit celý online

Drahá ruská plavidla

„Co se týče útoku na Krym, ještě neznáme detaily. Zdá se, že byly zasaženy skutečně dvě ruské lodě, ta výsadková loď třídy Ropucha a ponorka třídy Kilo, což pro Rusko je nepochybně oslabení,“ vysvětluje analytik, podle kterého je to součást toho, co už je v bojích delší dobu viditelné, tedy že Ukrajina zdokonaluje své relativně levné systémy, kterými je schopna zasahovat ta velmi drahá ruská hladinová plavidla. „Ne, že by Rusko nebylo schopno zasahovat ukrajinská plavidla, ale Ukrajina předtím nebyla. A dostáváme se do situace, kdy vlastně obě ty strany mají rostoucí schopnost tomu druhému odepřít využití Černého moře, ale samy ho nejsou schopny použít také,“ doplnil.

Důležité je i to, že útok zasáhl nejen lodě, ale také suchý dok, což může pro Rusko znamenat vážnější problém než ztráta lodí, protože dok slouží k opravám a údržbě. To může zpomalit ruskou reakci na situaci.

„Ukrajinská armáda nepochybně na začátku plánovala, že do zimy ta ofenzíva skončí, ne možná nutně, že osvobodí všechna území, ale že jaksi tu zimu spíš využijí na nějaké doplnění sil, obnovení a odpočinek,“ k čemuž podle Ludvíka s největší pravděpodobností dojde na obou stranách. „Hodně se spekuluje o tom, jestli v Rusku proběhne další kolo mobilizace, pokud ano, bude to něco, na co bude muset Ukrajina reagovat,“ říká Ludvík, byť podle jeho slov nevíme, kolik má Rusko k dispozici zbraní pro případ, že by chtělo další síly mobilizovat.

Horší než válka

„Státy vydrží bojovat neuvěřitelně dlouho,“ míní analytik z Karlovy Univerzity. „Pokud konflikt trvá déle než rok, tak už se většinou protáhne o mnoho dalších let a už je poměrně těžké říct, kdy skončí, protože buď se rozhodne relativně brzo, protože jedna z těch stran má převahu, anebo jsou relativně vyrovnané a pak to opravdu může trvat poměrně dlouho,“  uvedl Ludvík a připomněl i rčení, které se teď často říká v Rusku: „Že jediná věc horší než válka, je prohrát válku.“

Zobrazit celý článek
Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa