Analytik Ludvík o událostech na Krymu i ukrajinské páce na Putina. Kdo má na bojištích převahu?

Video se připravuje ...
Autor: Pavlína Horáková - 
14. září 2023
•
05:00

Desítky zraněných, mohutné výbuchy i hořící loděnice. Na Ruskem obsazeném Krymu eskalují boje. Podle bezpečnostního analytika z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jana Ludvíka je Krym důležitější pro Rusko než pro Ukrajinu. V Epicentru Blesk Zpráv hovořil také o dalším vývoji bojů na Ukrajině a o tom, jak válku ovlivní nadcházející podzim a zima.

„Krym je pro Rusko naprosto zásadní,“ vysvětlil analytik Ludvík, který je mimo jiné členem Pražského centra pro výzkum míru. Podle jeho informací z výzkumu, ve kterém odborníci hodnotili význam Krymu pro Ukrajinu a Rusko, vychází, že Krym je pro Rusko důležitější než pro Ukrajinu. „Pro ten ruský režim je to naprosto zásadní, Ukrajina to dobře ví. Je otázka, jestli ho plánuje dobýt. Někteří odborníci i jaksi sami Ukrajinci naznačují, že vlastně jejich cílem je dostat se na hranice Krymu a tím, že ho ohrozí, vytvořit diplomatickou páku na režim Vladimíra Putina.“ 

Útoky na Krym jsou podle jeho názoru někdy důležité takticky a někdy jsou spíš psychologické. „Musíme počkat, co se vlastně bude dít. Ukrajinské speciální síly se dostaly na ty čtyři ropné plošiny na člunech, obsadily je. To neznamená, že na nich dokážou nutně zůstat. Jednak Rusko nepochybně má kapacity ty plošiny prostě zničit a druhak stejně tak tam můžou připlout ruské speciální síly a ty plošiny se pokusit získat zpět,“ upozorňuje Ludvík.  

15:19
Dnes

Slovensko bude moci dalších 120 dnů odebírat ruskou ropu a platit za ni bez rizika amerických sankcí, uvedlo dnes slovenské ministerstvo hospodářství po jednáních ministryně Denisy Sakové v USA. Ruskou ropu využívá bratislavská rafinerie Slovnaft, která patří do maďarské skupiny MOL.

Podle ministerstva jde o prodloužení původní výjimky, kterou loni udělil americký prezident Donald Trump na období jednoho roku a jejíž platnost měla původně skončit 21. listopadu.

„Získali jsme důležitý čas, ale naším cílem zůstává postupně snižovat závislost na jednom dodavateli ropy. Nadále proto pracujeme na tom, aby slovenská rafinerie mohla zpracovávat stále více ropy z alternativních zdrojů,“ uvedla v tiskové zprávě Saková.

15:57
Dnes

Muniční iniciativa zajišťuje více než 60 procent dělostřelecké munice pro Ukrajinu, řekl dnes po jednání ministrů obrany zemí EU v Bruselu Jakub Landovský z českého ministerstva obrany. Dnes odpoledne budou podle něj v NATO oznámeny nové příspěvky některých zemí. Mělo by se jednat o Polsko a některé ze skandinávských států.

Jedním z hlavních témat dnešní schůzky unijních ministrů obrany byla situace na Ukrajině. Česká republika podle Landovského stále patří mezi země, které jsou spojenci uznávány. „Muniční iniciativa dál zajišťuje více jak 60 procent dělostřelecké munice a skenuje další možnosti,“ řekl šéf sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Landovský, který se jednání účastnil místo ministra Jaromíra Zůny. Ten je nyní s českým premiérem na návštěvě Izraele.

Muniční iniciativa, která zajišťuje dělostřeleckou munici pro Ukrajinu, podle Landovského nadále funguje spolehlivě a pomáhá udržovat stabilitu fronty. Na odpoledním jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) mají být podle něj oznámeny nové příspěvky některých zemí.

15:08
Dnes

O zasažení a poškození Krymského mostu již ví ruský prezident Vladimir Putin, kterého podle jeho mluvčího Dmitrije Peskova informoval vicepremiér Marat Chusnullin. 

Ruské ministerstvo dopravy nyní vyhodnocuje rozsah škod. Chusnullin poznamenal, že se již připravuje zahájení stavebních prací k obnově a že vládní komise projednala i otázky zásobování Krymu po alternativních trasách.

Zobrazit celý online

Drahá ruská plavidla

„Co se týče útoku na Krym, ještě neznáme detaily. Zdá se, že byly zasaženy skutečně dvě ruské lodě, ta výsadková loď třídy Ropucha a ponorka třídy Kilo, což pro Rusko je nepochybně oslabení,“ vysvětluje analytik, podle kterého je to součást toho, co už je v bojích delší dobu viditelné, tedy že Ukrajina zdokonaluje své relativně levné systémy, kterými je schopna zasahovat ta velmi drahá ruská hladinová plavidla. „Ne, že by Rusko nebylo schopno zasahovat ukrajinská plavidla, ale Ukrajina předtím nebyla. A dostáváme se do situace, kdy vlastně obě ty strany mají rostoucí schopnost tomu druhému odepřít využití Černého moře, ale samy ho nejsou schopny použít také,“ doplnil.

Důležité je i to, že útok zasáhl nejen lodě, ale také suchý dok, což může pro Rusko znamenat vážnější problém než ztráta lodí, protože dok slouží k opravám a údržbě. To může zpomalit ruskou reakci na situaci.

„Ukrajinská armáda nepochybně na začátku plánovala, že do zimy ta ofenzíva skončí, ne možná nutně, že osvobodí všechna území, ale že jaksi tu zimu spíš využijí na nějaké doplnění sil, obnovení a odpočinek,“ k čemuž podle Ludvíka s největší pravděpodobností dojde na obou stranách. „Hodně se spekuluje o tom, jestli v Rusku proběhne další kolo mobilizace, pokud ano, bude to něco, na co bude muset Ukrajina reagovat,“ říká Ludvík, byť podle jeho slov nevíme, kolik má Rusko k dispozici zbraní pro případ, že by chtělo další síly mobilizovat.

Horší než válka

„Státy vydrží bojovat neuvěřitelně dlouho,“ míní analytik z Karlovy Univerzity. „Pokud konflikt trvá déle než rok, tak už se většinou protáhne o mnoho dalších let a už je poměrně těžké říct, kdy skončí, protože buď se rozhodne relativně brzo, protože jedna z těch stran má převahu, anebo jsou relativně vyrovnané a pak to opravdu může trvat poměrně dlouho,“  uvedl Ludvík a připomněl i rčení, které se teď často říká v Rusku: „Že jediná věc horší než válka, je prohrát válku.“

Zobrazit celý článek
Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa