Bezpečnostní analytik o setkání Kima s Putinem: Jde o zbraně. NATO s tím nic nezmůže
Dodá Severní Korea zbraně Rusku? Severokorejský lídr Kim Čong-un a ruský prezident Vladimir Putin se dnes sešli na kosmodromu Vostočnyj v Rusku a diktátor Kim ujistil svůj ruský protějšek, že KLDR stojí pevně za Ruskem. Podle bezpečnostního analytika z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a člena Pražského centra pro výzkum míru, Jana Ludvíka, který dnes v Epicentru odpovídal na otázky Pavlíny Horákové, toto setkání nemohlo dopadnout špatně, vše je totiž předem předjednáno.
Vladimir Putin a Kim Čong- un podle Ludvíka dotahovali možnou severokorejskou pomoc Rusku, zejména dodávky zbraní. Ruský ministr obrany Šojgu byl nedávno v Severní Koreji, kde pravděpodobně už dohodli kontury nějaké severokorejské pomoci Rusku. „Nepředpokládám, že by oba vážili cestu, kdyby neměli něco konkrétního k projednání a kdyby to mělo skončit neúspěchem, to skutečně málokdy se stává,“ uvedl Ludvík v Epicentru.
Bezpečnostní analytik předpokládá, že teď jí oba lídři formálně zpečetí. Dodání zbraní, ale jednoznačně nemusí znamenat zapojení do války, míní Ludvík.
„Je potřeba říct, že my dodáváme zbraně na Ukrajinu a nejsme zapojeni do války. Dodávat zbraně kterékoliv válčící straně bylo dlouho považováno za naprosto normální. To byl obchod jako každý jiný a do toho se nikdo neměl vměšovat. Dneska to tak nevnímáme, vnímáva- li jsme to negativně, ale není to zapojení do války.“
NATO nemůže udělat nic jiného, než to odsoudit
Nicméně dopad na válku a zároveň na bezpečnostní situaci ve východní Asii to mít může. Protože Rusko bude nepochybně Severní Koreji muset za případnou podporu něco dát, míní Ludvík. „NATO nemůže dělat o nic moc víc, než to odsoudit a případně se snažit ji (Ukrajině) ještě také samo zase získat někde další munici, buď domácí výrobou, nebo těmi nákupy po světě.“ To už se, ale podle Jana Ludvíka děje a proto neočekává silnější reakci.
Český prezident Petr Pavel novinářům v New Yorku řekl, že dnes krátce hovořil se svým estonským protějškem Alarem Karisem ohledně narušení vzdušného prostoru ze strany Ruska. Reakci ze strany NATO označil za včasnou a adekvátní. „Okamžitě vystartovaly letouny včasné výstrahy, systém integrované protivzdušné obrany v NATO byl informován a všichni spojenci vlastně reagovali v rámci přijatých opatření, která jsou předem stanovena,“ uvedl.
„Pokud jde o případné opakování takových incidentů, tak si myslím, že je důležité ruské straně zdůraznit, že narušení vzdušného prostoru, případně blízkosti přeletů v mezinárodních vodách a další provokativní chování, které Rusko poměrně často dělá, můžou vést velice snadno ke konfliktu,“ řekl Pavel s tím, že je třeba Moskvě připomenout, že pokud by to bylo obráceně, určitě by jednala také. „Kdyby ze strany států NATO docházelo k opakovaným narušením suverenity ruského vzdušného prostoru, tak bychom se asi velice rychle dočkali toho, že bude ruská protivzdušná obrana reagovat velice razantně a stejně razantně musíme jednat i my, protože musíme mít respekt k suverenitě jeden druhého,“ dodal.
Moldavské úřady dnes oznámily, že provedly 250 razií a zadržely 74 lidí při vyšetřování údajného plánu na podněcování nepokojů a destabilizaci země v souvislosti s parlamentními volbami. Napsala to dnes agentura AP, podle níž Kišiněv viní Rusko z podpory tohoto plánu. Prozápadní prezidentka země Maia Sanduová podle agentury Reuters obvinila Moskvu z utrácení stovek milionů eur ve snaze ovlivnit nedělní volby. Moskva se k posledním informacím nevyjádřila, dříve obvinění z vměšování do záležitostí Moldavska odmítla.
Moldavská policie uvedla, že plán vyvolat nepokoje byl „koordinován z Ruské federace prostřednictvím kriminálních živlů“. Podle moldavského prokurátora Victora Fortuny většina z podezřelých cestovala do Srbska, kde podstoupili výcvik. Někteří z nich přitom zprvu neznali skutečný účel cest, které byly prezentovány jako poutě, až později se zapojili do výcviku k výtržnostem a destabilizaci, uvedl policejní šéf Viorel Cernautseanu. Podle moldavských úřadů výcvik v Srbsku prováděli ruští tajní agenti, napsala agentura Reuters.
Čím Rusko zaplatí?
„Nejlepší zpráva, je, kdyby za to Rusko normálně zaplatilo penězi, případně dodávkami třeba ropy, surovin, potravin, se kterými má Severní Korea dlouhodobě. Co by naopak jako mohlo být velmi nepříjemné, kdyby Rusko začalo Severní Koreji na oplátku dodávat zbraně, Severní Korea může Rusku pomoct s kvantitou, a naopak Rusko může nabídnout mnohem kvalitnější zbraně Severní Koreji,“ řekl v Epicentru bezpečnostní analytik.
Podle Ludvíka by tak mohlo dojít k tomu, že budeme mít ve východní Asii nebezpečnějšího protivníka v podobě Severní Koreji vůči globálnímu světovému řádu.
To jsou fakta, i když se vám, komoušům, nelíbí.