Bezpečnostní analytik o setkání Kima s Putinem: Jde o zbraně. NATO s tím nic nezmůže
Dodá Severní Korea zbraně Rusku? Severokorejský lídr Kim Čong-un a ruský prezident Vladimir Putin se dnes sešli na kosmodromu Vostočnyj v Rusku a diktátor Kim ujistil svůj ruský protějšek, že KLDR stojí pevně za Ruskem. Podle bezpečnostního analytika z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a člena Pražského centra pro výzkum míru, Jana Ludvíka, který dnes v Epicentru odpovídal na otázky Pavlíny Horákové, toto setkání nemohlo dopadnout špatně, vše je totiž předem předjednáno.
Vladimir Putin a Kim Čong- un podle Ludvíka dotahovali možnou severokorejskou pomoc Rusku, zejména dodávky zbraní. Ruský ministr obrany Šojgu byl nedávno v Severní Koreji, kde pravděpodobně už dohodli kontury nějaké severokorejské pomoci Rusku. „Nepředpokládám, že by oba vážili cestu, kdyby neměli něco konkrétního k projednání a kdyby to mělo skončit neúspěchem, to skutečně málokdy se stává,“ uvedl Ludvík v Epicentru.
Bezpečnostní analytik předpokládá, že teď jí oba lídři formálně zpečetí. Dodání zbraní, ale jednoznačně nemusí znamenat zapojení do války, míní Ludvík.
„Je potřeba říct, že my dodáváme zbraně na Ukrajinu a nejsme zapojeni do války. Dodávat zbraně kterékoliv válčící straně bylo dlouho považováno za naprosto normální. To byl obchod jako každý jiný a do toho se nikdo neměl vměšovat. Dneska to tak nevnímáme, vnímáva- li jsme to negativně, ale není to zapojení do války.“
NATO nemůže udělat nic jiného, než to odsoudit
Nicméně dopad na válku a zároveň na bezpečnostní situaci ve východní Asii to mít může. Protože Rusko bude nepochybně Severní Koreji muset za případnou podporu něco dát, míní Ludvík. „NATO nemůže dělat o nic moc víc, než to odsoudit a případně se snažit ji (Ukrajině) ještě také samo zase získat někde další munici, buď domácí výrobou, nebo těmi nákupy po světě.“ To už se, ale podle Jana Ludvíka děje a proto neočekává silnější reakci.
Tématy třetího kola rusko-ukrajinských jednání v Istanbulu by mohla být výměna válečných zajatců a ruské memorandum k možnostem ukončení čtvrtým rokem trvající války mezi oběma zeměmi. Dnes to podle ruskojazyčného servisu BBC řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podmínky pro ukončení konfliktu předložilo Rusko Ukrajině během druhého kola rozhovorů začátkem měsíce, Kyjev je označil za soubor starých ultimát.
„Jde o pokračování humanitárních výměn, propouštění zajatců, pokračování výměn těl padlých,“ řekl Peskov. „Samozřejmě si budeme muset vyměnit názory na reakci na návrhy memorand,“ dodal.
Severoatlantická aliance asi příští týden zkrátí svůj summit původně plánovaný na dva dny na pouhé dvě a půl hodiny trvající zasedání, aby americký prezident Donald Trump neopustil vrcholnou schůzku předčasně. S odvoláním na nejmenované alianční činitele to dnes napsal list Financial Times.
Vrcholní představitelé 32 členských zemí NATO se sejdou příští týden v Haagu, aby jednali o společném zvýšení zbrojních výdajů a obranných plánech aliance v době pokračující ruské agrese na Ukrajině.
Mezi Ukrajinou a Ruskem byla provedena další výměna válečných zajatců v rámci Istanbulské dohody, oznámil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Čím Rusko zaplatí?
„Nejlepší zpráva, je, kdyby za to Rusko normálně zaplatilo penězi, případně dodávkami třeba ropy, surovin, potravin, se kterými má Severní Korea dlouhodobě. Co by naopak jako mohlo být velmi nepříjemné, kdyby Rusko začalo Severní Koreji na oplátku dodávat zbraně, Severní Korea může Rusku pomoct s kvantitou, a naopak Rusko může nabídnout mnohem kvalitnější zbraně Severní Koreji,“ řekl v Epicentru bezpečnostní analytik.
Podle Ludvíka by tak mohlo dojít k tomu, že budeme mít ve východní Asii nebezpečnějšího protivníka v podobě Severní Koreji vůči globálnímu světovému řádu.
To jsou fakta, i když se vám, komoušům, nelíbí.