Expert o poplatcích za ČT a rozhlas: Navýšení je nutné. Ale možná by financování šlo změnit

Poplatek za Českou televizi by se podle návrhu ministerstva kultury měl od roku 2025 zvýšit o 25 Kč na 160 Kč měsíčně. Za Český rozhlas bude poplatek navýšen o 10 Kč na 55 Kč. Další změnou by mělo být to, že poplatky budou muset platit i lidé se zařízením s internetem. Jaký názor má na nastalou situaci mediální expert?

Je navýšení nezbytné?

„Myslím, že pokud se zůstane u stávajícího modelu financování služby veřejnosti, je nějaké navýšení nutné. Otázka je, jestli se zajištění této služby nedá zorganizovat jinak - tedy ne pomocí koncesionářských poplatků,“ okomentoval situaci pro Blesk Zprávy mediální teoretik prof. PhDr. Jan Jirák, Ph.D. z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Blesk Zprávy zajímalo, jestli je možné, že by po vlně kritiky vlády nemuselo k navýšení poplatků dojít. „Myslím, že reálný výsledek se v tuto chvíli těžko odhaduje. Můj osobní tip je, že k navrhovanému navýšení nakonec nedojde,“ odpověděl profesor.

Koncesionářské poplatky pro ČT a rozhlas: Firmy si připlatí! Největší dají až 16 tisíc Kč měsíčně

Situace ohledně koncesionářských poplatků vyvolává také silné emoce. „Zejména vztah k ČT je částí české společnosti neúměrně intenzivně prožíván (pozitivně i negativně), proto téma jejího financování je plné emocí. Navíc zastaralé financování koncesionářskými poplatky neustále vrací do hry otázku ‚Proč to mám platit, když to nesleduju‘, na kterou se jen obtížně hledá odpověď (i když argument, že je to přece služba všem, podporuje například sledovanost ČT v krizových situacích),“ uvedl Jan Jirák.

„Není to řešení navždy“

Nový generální ředitel Jan Souček se v nedávném pořadu Epicentrum Blesku také vyjádřil k navýšení koncesionářských poplatků: „Není to řešení navždy, protože ani ta novela neobsahuje inflační doložku nebo jiný způsob valorizace televizních poplatků. Samozřejmě všechno záleží na tom, jak se bude vyvíjet inflace v České republice, protože Česká televize se v nákupu služeb stejně tak jako ve mzdách pohybuje na volném trhu.“ Podle nového ředitele je to dobré východisko pro stabilizaci České televize na dobu 3-5 let.

Lidé podle Součka neplatí za to, že sledují ČT, ale za to, že mají tu možnost. „Ten poplatek neplatíte za to, že sledujete ČT, ten poplatek platíte jako příspěvek na to, že v ČR máte tu možnost a že v tom českém audiovizuálním prostředí existuje instituce, která naplňuje úkoly, které nám dává zákon. To není: dívám se, proto platím. Platíte proto, že máte možnost se dívat,“ sdělil Souček v Epicentru Blesku.

„Tahle příměra - nechci se dívat na ČT, tím pádem neplatím - je nepochopení toho, jakou roli média veřejné služby vlastně plní,“ dodal.

Koalice versus opozice

Jak uvedl ministr kultury Martin Baxa (ODS), finální návrh novel o ČT a ČRo a rozhlasových a televizních poplatcích je výsledkem přibližně roční práce v koalici. Koalice se shodla, že financování veřejnoprávních médií by mělo být nezávislé na státním rozpočtu.

Vládní návrh strhl prudkou vlnu kritiky nejen z řad opozice, ale také například z řad soukromých médií. Se zvýšením koncesionářských poplatků nicméně nesouhlasí především hnutí ANO. Například poslankyně  Jaroslava Pokorná Jermanová uvedla, že hnutí chce v případě návratu do vlády poplatky zrušit. „Až se vrátíme do vlády, budeme rušit koncesionářské poplatky a hledat jiné způsoby financování Českého rozhlasu a České televize. Třeba prostřednictvím státního rozpočtu,“ řekla Pokorná Jermanová.

Detaily zvýšení poplatků za rozhlas a televizi: Platit budou (skoro) všichni! Kdo má výhrady?

Koalici oponovala také předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. „Zrušit koncesionářské poplatky a místo toho veřejnoprávní média financovat z rozpočtu s nastaveným automatickým mechanismem valorizace je naprosto legitimním návrhem. Vedl by naopak pouze k absolutní nezávislosti veřejnoprávních médií na rozhodnutích politiků,“ okomentovala situaci na sociální síti X.

„Označovat kvůli takovému návrhu kohokoliv za bezpečnostní riziko je od místopředsedy Poslanecké sněmovny Jana Bartoška nestoudnost,“ reagovala na výroky místopředsedy Jana Bartoška (KDU-ČSL), když reagoval na šéfa ANO Andreje Babiše. 

„Uvažují o tom v Británii, Německu a dalších zemích, tam je to také bezpečnostní riziko? Když se stejným návrhem v roce 2009 přišla ODS, také šlo o bezpečnostní riziko? Nebo se to určuje jen podle toho, jak se to zrovna hodí?“ napsala Schillerová na X.

Jak jsou na tom ostatní státy EU?

Koncesionářské poplatky za veřejnoprávní média se platí v deseti zemích Evropské unie. Ve většině z těchto zemí jsou poplatky za rozhlas a televizi spojené, nejvyšší částku měsíčně zaplatí lidé v Německu a Rakousku. Nejméně se za veřejnoprávní média platí v Portugalsku a Řecku. Na Slovensku byly poplatky od 1. července zrušeny.