„Nezvládli jsme úkol.“ Šéf izraelské rozvědky přiznal selhání. Hamás povraždil přes 1400 lidí
Šéf izraelské vojenské rozvědky Aharon Haliva dnes prohlásil, že nese odpovědnost za selhání, která vedla k tomu, že Hamás 7. října provedl překvapivý útok na Izrael. S odkazem na dopis, který Haliva napsal vojákům, o tom informoval deník Haarec. Jde zatím o posledního z řady vysoce postavených Izraelců, kteří převzali osobní odpovědnost za pochybení vedoucí k masakru spáchanému v jižním Izraeli ozbrojenci z Hamásu.
Haliva v dopise uvedl, že při návštěvách izraelských vojáků v uplynulých jedenácti dnech jim „opakovaně zdůrazňoval, že válka začala kvůli selhání rozvědky“. „Nezvládli jsme úkol; za toto selhání jsem plně odpovědný,“ dodal.
„Co je třeba vyšetřit, vyšetříme, a to tím nejhlubším a nejkomplexnějším způsobem, a vyvodíme z toho závěry. Nyní však máme jediný úkol, bránit se a zvítězit,“ dodal.
Velmi podobně se v pondělí vyjádřil i šéf izraelské tajné služby Šin Bet Ronen Bar, který v dopise svým zaměstnancům sdělil, že je osobně zodpovědný za to, že se nepodařilo včas varovat před vražedným útokem Hamásu na jižní Izrael.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu mezi Izraelem a hnutím Hamás. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Izraelské obranné síly (IDF) zveřejnily video, na němž je zachyceno podezřelé vybavení v nemocnici Šífa v Pásmu Gazy. Z prostor zdravotnického zařízení údajně hnutí Hamás řídilo své operace namířené proti Izraeli.

Mezinárodní záchranný výbor je jednou z prvních humanitárních organizací, které reagovaly na přijetí rezoluce OSN vyzývající k humanitárním přestávkám a koridorům pro pomoc v Gaze.
„Již bylo dávno načase. Tato rezoluce také zdůrazňuje odpovědnost všech stran podle mezinárodního humanitárního práva, což je vítané. Rezoluce by měla být důležitým prvním krokem. Nyní je na všech stranách konfliktu a na všech členských státech OSN, aby učinily vše, co je v jejich silách, a pomohly tato slova proměnit v činy,“ uvedla organizace.

Rada bezpečnosti OSN odhlasovala přijetí návrhu rezoluce, která vyzývá k humanitárnímu přerušení bojů v Gaze a k většímu úsilí o vpouštění humanitární pomoci na válkou zničené území. Pro rezoluci hlasovalo dvanáct zemí, tři se zdržely hlasování, včetně USA a Spojeného království. Předseda Rady bezpečnosti Čang Ťün oznámil, že rezoluce byla přijata, neboť nikdo nebyl proti.

Členové Rady bezpečnosti OSN právě zahájili své zasedání v New Yorku, aby projednali a hlasovali o návrhu rezoluce, která vyzývá k přerušení bojů v Gaze a umožnění přísunu pomoci na válkou zničené území. Chvíli před zahájením zasedání vydal Rijád Mansúr, stálý pozorovatel v Palestině při OSN, dvoustránkový dopis, v němž obvinil Izrael z "vážného porušení mezinárodního práva" kvůli vojenské operaci v nemocnici al-Šifa v Gaze.

Rada bezpečnosti OSN má ještě ve středu hlasovat o návrhu rezoluce, která vyzývá k prodloužení humanitárních pauz a vytvoření koridorů v celém Pásmu Gazy, aby byl umožněn dostatečný přístup pomoci, informuje agentura Reuters s odvoláním na diplomaty.
Někteří z diplomatů uvedli, že očekávají, že patnáctičlenná rada rezoluci přijme, ačkoli některé země se pravděpodobně zdrží hlasování. Rezoluce potřebuje nejméně devět hlasů pro a žádné veto ze strany některého ze stálých členů Rady bezpečnosti, tedy USA, Velké Británie, Ruska, Číny nebo Francie.

Více než 20 irských občanů opustilo ve středu Gazu přes přechod Rafáh do Egypta. Očekává se, že další budou moci odejít v příštích dnech, řekl irskému parlamentu Dáil premiér Leo Varadkar.
Uvedl, že byla přijata opatření, aby jim pracovníci velvyslanectví země v Káhiře poskytli konzulární pomoc, včetně cesty zpět do Irska, doplnila agentura Press Association.

Bílý dům uvedl, že USA nesouhlasily se středečním zásahem Izraele v nemocnici al-Šifa. „Nedali jsme souhlas k vojenským operacím v okolí nemocnice. Neočekáváme, že by nás Izraelci informovali,“ uvedl mluvčí Rady národní bezpečnosti USA John Kirby.
V úterý Kirby uvedl, že USA mají k dispozici vlastní zpravodajské informace, které podporují závěry Izraele, že Hamás využíval nemocnici al-Šifa jako velitelské středisko a tunely pod komplexem sloužily k utajení vojenských operací a k možnému držení některých z více než 240 rukojmích zajatých během útoku na Izrael minulý měsíc.

Obrazem: Izraelští dobrovolníci pomáhají zemědělcům z kibucu Beeri sbírat avokáda

Izraelská armáda dnes zveřejnila záběry, na kterých jsou vidět zbraně, munice a vojenské vybavení, o kterých armáda tvrdí, že vojáci nalezli v nemocnici Šífa v Pásmu Gazy. Píše to dnes agentura Reuters. Podle armádního mluvčího izraelští vojáci stále v areálu nemocnice zasahují. Izrael tvrdí, že v největší nemocnici v Pásmu Gazy mělo vojenské zázemí a velitelství radikální hnutí Hamás, které to však odmítá.
„Při prohlídce jednoho z nemocničních oddělení vojáci objevili místnost, která obsahovala jedinečné technologické prostředky, bojovou výzbroj a vojenskou výstroj používanou teroristickým hnutím Hamás,“ uvedla podle serveru The Times of Israel izraelská armáda.
V dalším nemocničním oddělení vojáci podle armádního mluvčího nalezli velitelské stanoviště palestinského hnutí. „Tyto poznatky jednoznačně prokazují, že nemocnice byla používaná pro terorismus, což naprosto porušuje mezinárodní právo,“ uvedl mluvčí armády Daniel Hagari.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navštíví 18. listopadu Egypt a Jordánsko. V Káhiře se setká s egyptským prezidentem Abdelem Fattáhem as-Sísím a odjede na Sinaj, kde přivítá příjezd humanitární pomoci EU. Poté se v Ammánu setká s jordánským králem Abdalláhem, uvedl mluvčí.

Loď amerického námořnictva dnes nad Rudým mořem sestřelila dron vyslaný z Jemenu. S odvoláním na dva nejmenované americké činitele o tom informovala agentura Reuters. Je to podle ní teprve druhý podobný případ od začátku války Izraele proti Hamásu v Pásmu Gazy.
Jemenští šíitští povstalci Húsíové v úterý uvedli, že hodlají nadále útočit na izraelské cíle a mohli by zasáhnout izraelská plavidla v Rudém moři. S Íránem spřízněná skupina podnikla tento měsíc několik raketových a dronových útoků zacílených na Izrael.

Bývalý izraelský vicepremiér Gideon Sa'ar údajně řekl britskému listu Jewish News, že jeho země bude souhlasit s dočasným příměřím v Gaze, aby usnadnila propuštění rukojmích zadržovaných Hamásem.
Sa'ar, který byl do roku 2022 také izraelským ministrem spravedlnosti a bývalým politickým oponentem premiéra Benjamina Netanjahua, neuvedl, kdy očekává, že k zmíněnému kroku dojde. Vyloučil však dlouhodobé příměří.

Židovské hroby na německém vojenském hřbitově z první světové války ve Francii byly podle úřadů poničeny vandaly, což odráží nárůst antisemitských zločinů v celé zemi. Podle agentury AFP bylo na hřbitově v regionu Oise severně od Paříže rozbito nebo poničeno asi 10 náhrobků, uvedla místní prefektura.
Prokuratura uvedla, že vyšetřuje rasistický nebo náboženský motiv. Od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem minulý měsíc bylo ve Francii zaznamenáno více než 1 500 antisemitských činů a komentářů, uvedl ministr vnitra Gerald Darmanin.

Používání hesla From the River to the Sea Palestine will be free (Od řeky k moři Palestina bude svobodná) může být za určitých okolností trestným činem. Shodli se na tom zástupci ministerstva vnitra, policistů, Nejvyššího státního zastupitelství a pražského magistrátu, kteří spolu dnes diskutovali o posuzování projevů na aktuálních protiizraelských demonstracích. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí ministerstva vnitra Klára Dlubalová.
„Závěrem diskuse je, že užití hesla From the River to the Sea Palestine will be free je v kontextu útoku Hamásu proti Izraeli ze 7. října 2023 problematické a mohlo by naplňovat znaky trestného činu,“ uvedla Dlubalová. Podle ministerstva se tak lidé mohou případně dopustit podpory a propagace terorismu, podněcování nenávisti proti skupině osob nebo popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia.

Francouzské ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, ve kterém vyjadřuje velké znepokojení ohledně vojenské operace v nemocnici Šífa. „Žádné využití civilní infrastruktury pro vojenské účely není přijatelné,“ uvedla rovněž francouzská diplomacie, podle které ale za zločiny palestinského hnutí Hamás nesmí nést následky civilní obyvatelstvo.
Mluvčí Národní bezpečností rady Bílého domu agentuře AFP řekl, že nechce komentovat konkrétní vojenskou operaci izraelské armády. „Nechceme vidět boje v nemocnicích, kde se nevinní, chudí a nemocní lidé, kteří se snaží dostat k pomoci, nachází mezi dvěma ohni,“ prohlásil. „Nemocnice a pacienty je nutné chránit,“ dodal.
Tvrdě kritizoval zásah izraelské armády Espen Barth Eide, šéf norské diplomacie, která se v minulosti angažovala v rozhovorech mezi Izraelem a Palestinci. „Zašlo to příliš daleko a není to přijatelné,“ prohlásil.

Izraelská armáda zničila sídlo parlamentu v Pásmu Gazy, píše dnes zpravodajský web The Times of Israel (ToI). V budově zákonodárného sboru, kde ještě donedávna zasedali příslušníci islamistického hnutí Hamás, které v Pásmu Gazy vládne, se přitom izraelští vojáci před pár dny vyfotili.
Video, které nyní koluje na sociálních sítích, zachycuje mohutnou explozi, po níž celou už velmi poškozenou budovu zahalí oblak černého dýmu.

Izraelská velvyslankyně při OSN Meirav Eilon Šaharová na twitteru vyjádřila „rozhořčení“ nad tím, že se představitelé OSN setkali v Ženevě s íránským ministrem zahraničí Hosejnem Amirem-Abdolláhíanem a jednali s ním o budoucnosti Gazy.
„Izrael vyjadřuje své rozhořčení nad tím, že íránský ministr zahraničí je v Ženevě a setkává se s představiteli OSN a nevládních organizací, aby jednali o humanitární situaci v Gaze. Írán do budoucnosti Gazy nemá co mluvit. Je součástí problému, nikoli jeho řešením,“ napsala.

Muhammad Abú Salmíja, ředitel nemocnice Šífa, sdělil Al-Džazíře, že v nemocnici jsou zcela přerušeny dodávky vody, elektřiny a lékařského kyslíku. Zároveň prý není možné komunikovat s lékaři v celé nemocnici.
„Okupační armáda je v budově dialýzy, aniž by se obtěžovala přivézt palivo na pomoc pacientům. Nemůžeme se dostat do lékárny, protože okupanti střílí na každého, kdo se pohne. Rány pacientů začaly výrazně hnít, všude se vznáší pach smrti,“ uvedl. Novinářům se nepodařilo nezávisle ověřit zprávy, které přicházejí z nemocnice Šífa.

Izraelská armáda uvedla, že po „několika raketových útocích směrem k izraelskému území“ opět zahajuje palbu přes modrou linii vytyčenou OSN, která vyznačuje hranici mezi Izraelem a Libanonem. Tvrdí, že zasáhla „pozorovací stanoviště Hizballáhu v Libanonu“.
Již dříve izraelský ministr Benny Gantz pohrozil protiizraelským silám v Libanonu slovy, že „to, co děláme účinně na jihu, může ještě lépe fungovat na severu“.

Podle deníku Haarec přijal izraelský Kneset zákon, jenž uděluje lidem zabitým 7. října Hamásem, kteří v době své smrti nebyli izraelskými občany, čestné občanství.

Katarští diplomaté se snaží zprostředkovat dohodu mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Její součástí je, že radikální hnutí propustí zhruba 50 civilních rukojmích výměnou za třídenní klid zbraní v Pásmu Gazy. Agentuře Reuters to dnes sdělily nejmenované diplomatické zdroje. Na jednáních se podílejí také Spojené státy.
Ozbrojenci Hamásu podle amerických odhadů po útoku na Izrael ze 7. října do Pásma Gazy unesli asi 240 lidí, z toho Hamás drží asi 180 lidí, dalších 40 Palestinský islámský džihád a zbytek jiné radikální organizace v Pásmu Gazy. Islamisté zatím propustili čtyři rukojmí.

Devadesátiletý pacient Kámil An-Nadždžár se nevejde do nemocnice v Chán Júnisu, i s nemocničním lůžkem je před dní.

Ministerstvu zahraničí se podařilo kontaktovat otce dvou dětí, které podle iniciativy Pod svícnem unesl do Pásma Gazy. Server Aktuálně.cz dnes napsal, že spojení česká diplomacie navázala díky palestinskému velvyslanci v Praze Chálidu Atrašovi. Otec nicméně podle webu není ochotný umožnit návrat chlapce a dívky do České republiky.
Ministerstvo zahraničí před měsícem uvedlo, že případ řeší prostřednictvím zastupitelských úřadů v Abú Zabí, Káhiře, Tel Avivu a Ramalláhu. Děti podle iniciativy Pod svícnem unesl bývalý manžel týrané ženy zprvu do Dubaje, nyní se ale nacházejí v Pásmu Gazy.
„Opakovaně se styčnému úřadu v Ramalláhu podařilo s otcem spojit. Žádné další podrobnosti nemůžeme s ohledem na bezpečnost dětí komentovat,“ sdělil serveru mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.

Rodiny rukojmích zadržovaných Hamásem v Pásmu Gazy vyrazily v doprovodu přátel a zastánců na pětidenní pochod z Tel Avivu. Cílem je Kneset (parlament) v Jeruzalémě. „Vláda nás už opustila, nenechte nás samotné,“ hlásají mimo jiné.

Za „válečný zločin“ považuje vniknutí izraelské armády do nemocnice Šífa palestinské hnutí Fatah, jehož lídr Mahmúd Abbás je šéfem Palestinské autonomie se sídlem v Ramalláhu na okupovaném Západním břehu Jordánu.
„Odsuzujeme mlčení k této brutalitě. Poskytuje se jím krytí válečných zločinů. Je to nepřijatelné a neospravedlnitelné. Rada (bezpečnosti OSN) musí jednat,“ napsal na síti X šéf jordánské diplomacie. Jeho ministerstvo vydalo zároveň prohlášení, v němž noční zásah izraelské armády v nemocnici Šífa označilo za „porušení mezinárodního humanitární práva“ a uvedlo, že Izrael je odpovědný za životy civilistů a zdravotníků.
„Jsem zděšen zprávami o armádním zásahu v nemocnici Šífa v Gaze,“ uvedl na síti X zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti Martin Griffiths. „Ochrana novorozenců, pacientů, zdravotnického personálu a všech civilistů musí převážit nad vším. Nemocnice nejsou bojiště,“ dodal Griffiths.

Izraelský krajně pravicový ministr financí Bezalel Smotrič prohlásil, že Pásmo Gazy by nepřežilo jako samostatná jednotka a že Palestinci by měli dobrovolně emigrovat do jiných zemí.
„Vítám iniciativu dobrovolné emigrace Arabů z Pásma Gazy do zemí po celém světě. Je to správné humanitární řešení pro obyvatele Gazy a vůbec celé oblasti po 75 letech uprchlictví, chudoby a nebezpečí,“ cituje agentura Reuters Smotriče.
Izraelská armáda zveřejnila první snímky svých vojáků v komplexu nemocnice Šifá v Gaze. Uvádí, že tam dovezla zdravotnický materiál.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan při dnešním projevu v parlamentu označil Izrael za „teroristický stát“ a dění v Pásmu Gazy za genocidu, píše agentura Reuters. Izraelská armáda v Gaze bojuje s islamistickým hnutím Hamás, o kterém Erdogan dnes opět řekl, že je „politickou stranou, která v Palestině vyhrála volby“. Izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi turecký prezident vzkázal, že jeho čas v čele vlády se naplnil, a vyzval ho, aby potvrdil, zda Izrael disponuje jadernými bombami.

„Ve velmi specifické oblasti nemocnice Šifá se proti Hamásu provádí precizní a cílená operace. Máme vojáky vycvičené speciálně pro tuto situaci a nadále opakujeme, že jsme POUZE ve válce s Hamásem,“ ujišťuje izraelská armáda. „Nadále děláme vše, co je v našich silách, abychom zmírnili riziko pro civilisty.“

Město Chán Júnis na jihu Pásma Gazy: Vnitřní uprchlíci přebývající ve stanovém táboře schraňují dešťovou vodu.

Do Pásma Gazy vjela z Egypta první cisterna s palivem od 7. října, kdy začala válka Izraele s palestinským radikálně islamistickým hnutím Hamás. Izrael dosud nepovoloval dodávky paliva do Pásma Gazy s tím, že by ho využívalo hnutí Hamás k bojům. Podle BBC bude toto palivo použito k doplnění nádrží nákladních aut úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), která budou natankována na přechodu Rafáh.
Palivo ale potřebují i nemocnice pro generátory elektřiny či sanitky, pekařství pro rozvoz chleba či odsolovací zařízení. Izrael totiž po útoku Hamásu zahájil totální blokádu Pásma Gazy. Zastavil dodávky energie, vody, potravin, zdravotnického materiálu či léků.

Izraelská armáda informuje obyvatele severních částí Pásma Gazy, že dnes budou do 16:00 otevřené evakuační koridory - mají se přesouvat po silnici Saláha ad-Dína na jih. „Ve čtvrtích As-Salám a An-Núr bude mezi 10:00-14:00 taktická pauza vojenské operace pro humanitární účely. Během této doby by se civilisté měli přesunout na jih,“ tweetuje armáda a přidává asistenční linku pro ty Palestince, kterým by v evakuaci bránil Hamás.

Nejméně 34 nezletilých a celé rodiny v zajetí - to je podle agentury AFP vše, co je známo o rukojmích zajatých při útoku palestinského islamistického hnutí Hamás na izraelské území 7. října. Ze zhruba 240 rukojmích, jejichž totožnost izraelské úřady nezveřejnily, se agentuře AFP podařilo ke 14. listopadu identifikovat 206, a to především díky síti novinářů, kteří jsou v pravidelném kontaktu s rodinami rukojmích, a izraelskému tisku.
Tyto údaje se stále mění, protože mezi rukojmími a pohřešovanými osobami je tenká hranice. Oběti, které byly původně považovány za rukojmí, jsou někdy identifikovány jako zabité při útoku ze 7. října. Naposledy se tak stalo v případě kanadsko-izraelské pacifistky Vivian Silverové, která byla v pondělí 13. listopadu prohlášena za mrtvou.
Není však jisté, zda jsou všichni rukojmí stále naživu. Hamás několikrát oznámil, že rukojmí byli zabiti při izraelských náletech, ale tato tvrzení nelze nezávisle ověřit. Smrt mladé vojačky Noy Marcianové, bývalé rukojmí, potvrdila izraelská armáda.

Izraelská armáda uvedla, že v nemocnici Šífa našla zbraně, což prý potvrzuje, že tam měl Hamás štáb. Nemá indicie, že by Hamás v Šífě držel rukojmí.

„Strany konfliktu se dopouštějí vážného porušování práv dětí, včetně zabíjení, mrzačení, únosů, útoků na školy a nemocnice a odpírání přístupu k humanitární pomoci, to vše UNICEF odsuzuje,“ uvedla po návštěvě Pásma Gazy šéfka Dětského fondu OSN (UNICEF) Catherine Russellová. „Mnoho dětí se pohřešuje, jsou zřejmě pod troskami zřícených domů, což je tragický výsledek používání bomb v obydlených oblastech,“ dodala s tím, že v žádné části oblasti není bezpečno pro zhruba milion dětí, které tam žijí.
Russellová také uvedla, že davy lidí, včetně pracovníků UNICEF žijí v přeplněných táborech s velmi malým množstvím vody a potravin. Kvůli špatným hygienickým podmínkám se tam mohou rychle rozšířit infekční nemoci. Minulý týden Světová zdravotnická organizace upozornila, že v Gaze se šíří plané neštovice či průjmy.

Podle Izraele nemocnice Šífa, kde pokračuje operace, dostala inkubátory, dětskou výživu a zdravotnický materiál.

Podle OSN bylo od 7. října na Západním břehu Jordánu zabito 182 Palestinců, z toho 46 dětí. Za posledních 24 hodin zemřelo osm lidí.

Úřad OSN pro koordinaci humanitárních otázek uvedl, že v severní Gaze je nyní v provozu pouze jedna nemocnice. Stav aktualizoval v úterý večer.

Podle izraelských obranných sil zemřeli v Gaze při bojích tito dva vojáci.

Dobré ráno, izraelské jednotky provádí „precizní a cílený“ zásah proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás v areálu největší nemocnice v Pásmu Gazy, oznámila armáda v prohlášení na sociální síti X. Operace se podle ní týká jisté části nemocnice Šífa a zakládá se na nespecifikovaných informacích zpravodajců a „operační nutnosti“. Přesný cíl ani počet zapojených vojáků Izraelci neoznámili, podle svědků jsou na místě tanky.
Oznámení přichází poté, co byly v posledních dnech hlášeny boje mezi Izraelci a ozbrojenci Hamásu v bezprostřední blízkosti areálu. V tom bylo před izraelskou invazí asi 1500 pacientů, areál se také v posledních týdnech stal útočištěm tisíců lidí prchajících před izraelským bombardováním. Podle izraelské armády a americké vlády se pod nemocnicí skrývala infrastruktura Hamásu.
Svůj díl viny už přiznali například náčelník generálního štábu izraelských obranných sil Herci Halevi či ministr školství Joav Kiš. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nebo ministr obrany Joav Galant tak dosud neučinili.
Poradce izraelského premiéra Benjamina Netanjahua pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi dříve uvedl, že izraelské zpravodajské služby chybovaly a selhaly při zajišťování bezpečnosti svých občanů.
Hamás předminulou sobotu podnikl masivní pozemní a raketové útoky na Izrael z Pásma Gazy, které ovládá. Ozbrojenci zavraždili 1400 většinou civilistů, včetně občanů jiných zemí, tisíce lidí zranili a dvě stovky jich unesli jako rukojmí. Izrael vzápětí zahájil odvetné útoky na Pásmo Gazy s cílem zničit politické a vojenské vedení Hamásu. Jeho úřady tvrdí, že izraelské útoky si vyžádaly již na 2800 obětí a 11.000 zraněných.
Že by tam taky byli čučkaři?
