„Nezvládli jsme úkol.“ Šéf izraelské rozvědky přiznal selhání. Hamás povraždil přes 1400 lidí
Šéf izraelské vojenské rozvědky Aharon Haliva dnes prohlásil, že nese odpovědnost za selhání, která vedla k tomu, že Hamás 7. října provedl překvapivý útok na Izrael. S odkazem na dopis, který Haliva napsal vojákům, o tom informoval deník Haarec. Jde zatím o posledního z řady vysoce postavených Izraelců, kteří převzali osobní odpovědnost za pochybení vedoucí k masakru spáchanému v jižním Izraeli ozbrojenci z Hamásu.
Haliva v dopise uvedl, že při návštěvách izraelských vojáků v uplynulých jedenácti dnech jim „opakovaně zdůrazňoval, že válka začala kvůli selhání rozvědky“. „Nezvládli jsme úkol; za toto selhání jsem plně odpovědný,“ dodal.
„Co je třeba vyšetřit, vyšetříme, a to tím nejhlubším a nejkomplexnějším způsobem, a vyvodíme z toho závěry. Nyní však máme jediný úkol, bránit se a zvítězit,“ dodal.
Velmi podobně se v pondělí vyjádřil i šéf izraelské tajné služby Šin Bet Ronen Bar, který v dopise svým zaměstnancům sdělil, že je osobně zodpovědný za to, že se nepodařilo včas varovat před vražedným útokem Hamásu na jižní Izrael.
Vážení čtenáři, děkujeme, že jsme s námi dnes sledovali zpravodajství z války mezi Izraelem a Hamásem. Další zprávy přineseme v pondělí ráno.
Izraelské velvyslanectví v Česku poděkovalo na závěr roku za podporu.
Děkujeme za vaši neuvěřitelnou podporu v roce 2023.
— Israel CzechRepublic (@IsraelinCZ) December 31, 2023
Přejeme vám i vašim blízkým mír a ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK 2024!
שנה טובה!
🇮🇱❤️🇨🇿#HappyNewYear2024 pic.twitter.com/ZLJu7JONv5
Izraelská armáda v době pokračující války v Pásmu Gazy propustí část rezervistů. Podle agentury Reuters to oznámila dnes s tím, že chce tímto krokem pomoci izraelské ekonomice.
„Někteří vojáci v záloze se vrátí ke svým rodinám a do svých zaměstnání již tento týden,“ uvedl mluvčí izraelských sil Daniel Hagari. „To umožní výraznou pomoc ekonomice a načerpání sil před nadcházejícími aktivitami v příštím roce, boje budou pokračovat a my je (rezervisty) budeme potřebovat,“ dodal.
Pokud se plán na dodávky humanitární pomoci lodní dopravou uskuteční, bude to znamenat první narušení námořní blokády, kterou Izrael na Pásmo Gazy uvalil v roce 2007 v reakci na to, že nad palestinskou enklávou převzalo moc radikální islamistické hnutí Hamás.
Izrael je připraven okamžitě umožnit lodní dopravu humanitární pomoci do válkou zničeného Pásma Gazy skrze navrhovaný námořní koridor z Kypru. Podle agentury Reuters to dnes uvedl izraelský ministr zahraničí Eli Kohen. Do fungování koridoru by se podle něj mohly zapojit čtyři evropské země.
Podle plánu, se kterým Nikósie poprvé přišla v listopadu, by humanitární pomoc procházela bezpečnostní kontrolou v kyperském přístavu Larnaka. Následně by byla po moři přepravena přímo do Pásma Gazy vzdáleného 370 kilometrů.
Izraelské obranné jednotky zveřejnily video psí jednotky, která pomáhá v Gaze izraelským vojákům.
The IDF releases new footage of the Oketz canine unit operating in the Gaza Strip.
— Emanuel (Mannie) Fabian (@manniefabian) December 31, 2023
The military says the unit “in a large number of cases” have sent its dogs to scan buildings before troops raid the site. The dogs have located threats, mapped out buildings, and discovered… pic.twitter.com/2tgICwJAPb
Šarvátka v Rudém moři: Agentura AFP s odvoláním na své zdroje z Jemenu uvedla, že potopení lodí, které zaútočily na nákladní loď Maersk Hangzhou, nepřežilo deset povstalců. Potopila je americká válečná loď. Čtyři přeživší dorazili do jemenského přístavu Hudajdá, který kontrolují Húsíové.
Izraelští vojáci v blízkosti hranic s Pásmem Gazy. Krátí si dlouhou chvíli s míčem.
Izraelská vláda dnes schválila výměnu na postech ministrů zahraničí a energetiky, dohodnutou už před rokem. Po potvrzení parlamentem, kde má koaliční vláda většinu, se novým šéfem diplomacie stane dosavadní ministr energetiky Jisrael Kac, který vystřídá Eliho Kohena. Ten nově naopak povede rezort energetiky. Izraelská vláda dnes také schválila další odklad místních voleb.
Kabinet dnes také rozhodl, že Kohen zůstane členem bezpečnostního kabinetu, ačkoliv jako ministr energetiky by jím být neměl. I tuto změnu musí potvrdit parlament, v němž má vládní koalice 64 ze 120 křesel. Podle televize i24 Kohen nedávno izraelským médiím řekl, že výměna by se měla kvůli válce Izraele s palestinským hnutím Hamás odložit a že by měl ministrem zahraničí ještě zůstat.
Palestinci v Rafahu na jihu Pásma Gazy, kde našli útočiště poté, co je válka vyhnala z jejich domovů severněji v pásmu. I oni se budou loučit s rokem 2023.
Při izraelské ofenzivě v Gaze zemřelo od 7. října nejméně 21.822 Palestinců, dalších přes 56.000 bylo zraněno, uvedly Hamásem ovládané úřady v Gaze.
Pravidelné zasedání izraelské vlády na vojenské základně Ha-Kirja v Tel Avivu. Premiér Benjamin Netanjahu při zahájení reagoval na obvinění z genocidy na Palestincích, které proti Izraeli v pátek u Mezinárodního soudního dvora (ICJ) vznesla Jihoafrická republika. „Budeme pokračovat v naší obranné válce, jejíž spravedlnost a morálka nemají obdoby,“ řekl Netanjahu podle agentury AFP. Dodal, že izraelská armáda jedná v Gaze „nejmorálnějším možným způsobem“.
Americké regionální velitelství CENTCOM uvedlo, že v Rudém moři americké síly potopily tři malé lodě jemenských povstalců, kteří stříleli i na jejich vrtulníky. Čtvrté lodi se podařilo uprchnout. Posádky třech lodí podle armády nepřežily, počet mrtvých CENTCOM neuvedlo.
Pokoušely se útočit na dánskou nákladní loď Maersk Hangzhou, kterou už předtím zasáhla raketa vystřelená povstalci z Jemenu. Firma Maersk poté oznámila, že na 48 hodin pozastavuje plavby Rudým mořem. Maersk Hangzhou i s posádkou je v pořádku a pokračuje na sever.
Jemenští povstalci tvrdí, že na lodě plující Rudým mořem útočí kvůli válce Izraele v Pásmu Gazy, kde podporují palestinské hnutí Hamás. Akce v moři zdůvodňují údajnou podporou západních zemí izraelské vládě.
Tisíce lidí v sobotu večer demonstrovaly v Tel Avivu a městě Caesarea za okamžitou demisi izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, v Tel Avivu se konala také manifestace za propuštění rukojmích, které už skoro tři měsíce drží palestinské hnutí Hamás v Pásmu Gazy.
„Proč protestujeme i nyní během války, zatímco naši vojáci bojují na frontě?“ zeptal se na demonstraci v Tel Avivu generálmajor v záloze Guy Zur. „Odpověď je jednoduchá: Ten, kdo nás oslabil a obětoval pro své politické potřeby a lásku k moci, se nehodí k tomu, aby nás dovedl k vítězství,“ dodal Zur, který Netanjahuovu vládu označil za neetickou a neschopnou. Podle něj vláda i v době války podněcuje rozdělování společnosti.
Demonstrace se v sobotu konala také před Netanjahuovým domem ve městě Caesarea, které leží mezi Tel Avivem a Haifou. Protestující nesli transparenty s otisky zkrvavených rukou a nápisem „Vinen“. Tloukli do bubnů a volali po Netanjahuově okamžité demisi. Několik protestujících tam policie zatkla, některé kvůli tomu, že provolávali hesla prostřednictvím megafonů, a některé proto, že se chystali postavit pódium.
Válečná loď amerického námořnictva USS Gravely sestřelila v noci na neděli dvě protilodní balistické rakety z oblastí kontrolovaných húsijskými povstalci v Jemenu, uvedlo v prohlášení americké Centrální velitelství (CENTCOM). „Nebyla hlášena žádná zranění a plavidlo se údajně mohlo plavit dál,“ cituje ho CNN.
Palestinský červený půlměsíc zveřejnil záběry zásahu zdravotníků v historickém uprchlickém táboře Nusejrát ve středním Pásmu Gazy. Podle něj tam izraelské bombardování v noci na včerejšek zabilo šest lidí a osm zranilo.
Válka v Pásmu Gazy patří podle listu The Wall Street Journal (WSJ) k nejničivějším v moderní historii. Do poloviny prosince na Gazu Izrael shodil 29 000 bomb a zničil či poškodil téměř 70 procent zdejších domovů a 77 procent zdravotnických zařízení. Podle politologa Roberta Papeho z Chicagské univerzity Gaza, kde žije na 2,3 milionu Palestinců, vejde do historie podobně jako Drážďany, které na konci druhé světové války z velké části zničilo spojenecké bombardování.
Netanjahu vidí možnost pro posun v jednání o propuštění rukojmích zadržovaných v Gaze. Válka podle něj bude trvat ještě mnoho měsíců.
Svůj díl viny už přiznali například náčelník generálního štábu izraelských obranných sil Herci Halevi či ministr školství Joav Kiš. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nebo ministr obrany Joav Galant tak dosud neučinili.
Poradce izraelského premiéra Benjamina Netanjahua pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi dříve uvedl, že izraelské zpravodajské služby chybovaly a selhaly při zajišťování bezpečnosti svých občanů.
Hamás předminulou sobotu podnikl masivní pozemní a raketové útoky na Izrael z Pásma Gazy, které ovládá. Ozbrojenci zavraždili 1400 většinou civilistů, včetně občanů jiných zemí, tisíce lidí zranili a dvě stovky jich unesli jako rukojmí. Izrael vzápětí zahájil odvetné útoky na Pásmo Gazy s cílem zničit politické a vojenské vedení Hamásu. Jeho úřady tvrdí, že izraelské útoky si vyžádaly již na 2800 obětí a 11.000 zraněných.
Že by tam taky byli čučkaři?
