„Nezvládli jsme úkol.“ Šéf izraelské rozvědky přiznal selhání. Hamás povraždil přes 1400 lidí
Šéf izraelské vojenské rozvědky Aharon Haliva dnes prohlásil, že nese odpovědnost za selhání, která vedla k tomu, že Hamás 7. října provedl překvapivý útok na Izrael. S odkazem na dopis, který Haliva napsal vojákům, o tom informoval deník Haarec. Jde zatím o posledního z řady vysoce postavených Izraelců, kteří převzali osobní odpovědnost za pochybení vedoucí k masakru spáchanému v jižním Izraeli ozbrojenci z Hamásu.
Haliva v dopise uvedl, že při návštěvách izraelských vojáků v uplynulých jedenácti dnech jim „opakovaně zdůrazňoval, že válka začala kvůli selhání rozvědky“. „Nezvládli jsme úkol; za toto selhání jsem plně odpovědný,“ dodal.
„Co je třeba vyšetřit, vyšetříme, a to tím nejhlubším a nejkomplexnějším způsobem, a vyvodíme z toho závěry. Nyní však máme jediný úkol, bránit se a zvítězit,“ dodal.
Velmi podobně se v pondělí vyjádřil i šéf izraelské tajné služby Šin Bet Ronen Bar, který v dopise svým zaměstnancům sdělil, že je osobně zodpovědný za to, že se nepodařilo včas varovat před vražedným útokem Hamásu na jižní Izrael.
Dobré ráno, váženi čtenáři, a klidnou třetí adventní neděli. Také dnes budeme dění na Blízkém východě sledovat v online reportáži.
Šéf izraelské tajné služby Mossad David Barnea jednal v pátek v Evropě s katarským premiérem Muhammadem bin Abdarem Rahmánem Sáním o možném novém příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích držených palestinským radikálním hnutím Hamás. S odvoláním na zdroj obeznámený s vyjednáváním to dnes napsala agentura Reuters. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu podle agentury vyjednávání nepřímo potvrdil.
Hamás v prohlášení uvedl, že je proti jakémukoliv vyjednávání o „výměně vězňů, dokud jednou provždy neustane agrese proti našemu lidu“.

Vážení čtenáři, dnešní online končí, přejeme dobrou noc.

Dva Palestinci dnes přišli o život při izraelské palbě na různých místech na okupovaném Západním břehu Jordánu. Podle agentury Reuters o tom informovalo palestinské ministerstvo zdravotnictví.
Na Západním břehu, kde žije na 2,7 milionu Palestinců a asi půl milionu Židů, izraelská armáda provádí pravidelné a velké razie už skoro dva roky.
Dvacetiletý palestinský mladík dnes podlehl svým zraněním, která utrpěl po zásahu kulkou do břicha ve městě Bajt Umar. Druhou dnešní obětí je 25letý Palestinec, který byl zabit ve městě Tulkarm, sdělilo palestinské ministerstvo zdravotnictví.

Podle úřadu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a Fóra rukojmích a pohřešovaných rodin zemřela 27letá izraelská rukojmí v Gaze. Inbar Haiman pocházela z města Haifa v Izraeli, uvedlo fórum v sobotním prohlášení. Její rodina vyjádřila svůj zármutek a uvedla, že je „nadaná a kreativní dívka, plná lásky, nezištnosti a radosti ze života“. „Inbar milovala umění a kreslila ráda graffit. Na střední škole také studovala filmovou tvorbu. Byla fanynkou fotbalového týmu Maccabi Haifa. Se svým partnerem Noamem Alonem se seznámila téměř před dvěma lety při studiu vizuální komunikace na Wizo Academic Center. v Haifě. Tento měsíc měli zahájit čtvrtý rok studia,“ uvedli příbuzní.

Významná přepravní námořní společnost MSC dnes oznámila, že přestává využívat námořní trasu přes Suezský průplav a Rudé moře, kvůli útokům jemenských povstalců. Húsíové v pátek uvedli, že zaútočili na dvě lodi této společnosti. MSC v prohlášení potvrdila útok na plavilo Palatium III, které podle ní začalo hořet. Loď je kvůli tomu mimo provoz. „Posádka je v bezpečí a není zraněná,“ uvedla společnost, která některé své přepravní spoje povede přes mys Dobré naděje.
Obavy o bezpečnost lodí a posádek přiměly k podobnému kroku i francouzskou skupinu CMA CGM. Ta nařídila svým lodím v oblasti ihned vyhledat bezpečné kotviště a vyčkat tam do vydání dalších instrukcí.

Očekává se, že šéf izraelské zahraniční zpravodajské služby Mossad David Barnea se koncem týdne sejde s katarským premiérem v Evropě, aby pokračovali v diskusích o propuštění rukojmích Hamásem, řekl v sobotu CNN zdroj obeznámený s plány. Bezprostředně nebylo jasné, zda se schůzka již uskutečnila. Ohlášené setkání přichází poté, co Izrael začátkem tohoto týdne zrušil cestu, kterou měl Barnea podniknout do Dauhá. Toto poslední setkání bylo naplánováno předtím, než izraelské obranné síly v pátek náhodně zabily tři izraelské rukojmí v Gaze, ale tento incident dodal rozhovorům na naléhavosti, uvedl zdroj.
Ve čtvrtek izraelský představitel řekl CNN, že válečný kabinet země má pocit, že „nejsou vhodné podmínky“, aby se pokusil rozhovory obnovit. Katar a USA se snaží vzkřísit jednání s novými návrhy na osvobození více než 100 rukojmích v Gaze.

Britský ministr obrany Grant Shapps uvedl, že britská vojenská loď HMS Diamond zničila v noci na dnešek bojový dron, který útočil na přepravní loď. Americký torpédoborec jich dnes sestřelil 14, uvedl Washington.
„Během noci (vojenská loď) HMS Diamond sestřelila podezřelý bojový bezpilotní prostředek, který útočil na přepravní loď v Rudém moři,“ prohlásil britský ministr obrany Shapps na sociální síti X. Dodal, že „nedávná vlna nelegálních útoků představuje přímou hrozbu pro mezinárodní obchod a námořní bezpečnost“ v Rudém moři.
Americký torpédoborec USS Carney dnes brzy ráno podobných bezpilotních prostředků sestřelil 14, oznámilo na síti X velení centrálního okruhu americké armády. Podle Washingtonu šlo o salvu dronů vyslaných z jemenské oblasti pod kontrolou Húsíů. „Byly sestřeleny, aniž by poškodily lodě nebo způsobily zranění,“ uvádí americké velení.

V reakci na tři střely identifikované z libanonského území směrem k Izraeli zasáhlo dělostřelectvo IDF zdroj palby. Kromě toho IDF zasáhla řadu podezřelých oblastí v Libanonu, o které je známo, že patří k Hizballáhu, uvedly Izraelské ozbrojené síly na síti X.

Novináři z nemocnice Násir v Chán Júnisu v jižní Gaze říkají, že podle nemocničních úřadů bylo v sobotu přivezeno 21 těl. Novináři uvedli, že počty obětí poskytl vedoucí oddělení patologie nemocnice. CNN se pokusila kontaktovat nemocnici, ale komunikace je přerušovaná. Mezi zabitými byl podle nich kolega: A’ssem Kamal Mousa, který pracoval pro Palestine Online se sídlem v Gaze a další zpravodajské zdroje. Již dříve video z oblasti Chán Júnis ukazovalo oblaka kouře stoupající z místa výbuchů.

„Voják, který začal pálit ve chvíli, kdy si trojice všimnul, jednal proti pravidlům, stejně jako druhý voják, jenž zabil třetího muže,“ cituje ToI armádního zástupce k zabití tří izraelských rukojmí. Izraelská armáda prý přesto chápe, co vojáky vedlo k takovému jednání - armáda ve čtvrti Šudžája v posledních dnech nezaznamenala žádný pohyb palestinských civilistů, a naopak tam za poslední dny zabila 38 příslušníků Hamásu.
„Jediní lidé v civilním oblečení v té oblasti byli pracovníci Hamásu, často neozbrojení, kteří sbírají zbraně zapomenuté v nějakých budovách, ze kterých střílí na izraelské vojáky, a pak opět neozbrojení prchnou do jiné budovy,“ píše ToI.

Zabitými rukojmími jsou podle armádního mluvčího Daniela Hagariho Jotam Haim, kterého Hamás unesl z kibucu Kfar Aza, a Samar Talalka unesený z kibucu Nir Am. Třetím zastřeleným rukojmím byl student a syn íránských rodičů Alon Lulu Šamriz z kibucu Kfar Aza, uvedly místní úřady.
Hagari řekl, že jde o „tragický incident“, za který nesou izraelské ozbrojené síly odpovědnost. Premiér Benjamin Netanjahu v prohlášení vyjádřil hluboký smutek ze smrti tří rukojmích a kondoloval pozůstalým.

Jemenští povstalci Húsíové, které podporuje Írán, tvrdí, že provedli útok za použití bezpilotních letounů na izraelský přístav Ejlat v Rudém moři. Šíitští povstalci v posledních dnech několikrát zaútočili na lodě, které plují Rudým mořem. Britský ministr obrany Grant Shapps uvedl, že britská vojenská loď HMS Diamond zničila v noci na dnešek bojový dron, který útočil na přepravní loď. Kvůli špatné bezpečnostní situaci přerušila plavby Rudým mořem významná přepravní společnost Mediterranean Shipping Co. (MSC).
Mluvčí jemenských povstalců k útoku neuvedl další podrobnosti, píše agentura Reuters.
„Během noci (vojenská loď) HMS Diamond sestřelila podezřelý bojový bezpilotní prostředek, který útočil na přepravní loď v Rudém moři,“ prohlásil britský ministr obrany Shapps na sociální síti X. Dodal, že „nedávná vlna nelegálních útoků představuje přímou hrozbu pro mezinárodní obchod a námořní bezpečnost“ v Rudém moři.

Tři izraelští rukojmí, kteří byli v pátek zabiti vojáky Izraelských obranných sil (IDF) v Gaze, byli bez košile a mávali bílou vlajkou, když byli zastřeleni, řekl v sobotu jeden z představitelů IDF a označil zabití za „tragickou, tragickou událost“ a porušení zákona.
„Tři muži vyšli z budovy desítky metrů od pozice našich vojáků,“ řekl úředník. Nejméně jeden z vojáků se „cítíl ohrožen a zahájil palbu. Dva byli okamžitě zabiti. Jeden byl zraněn a běžel zpět dovnitř. Vojáci uslyšeli volání o pomoc v hebrejštině a velitel brigády vydal rozkaz k příměří, ale došlo k dalšímu výbuchu,“ popsal situaci představitel IDF.

Příbuzní truchlí pro palestinského kameramana, který byl zabit při izraelském úderu ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy.
Pro Al-Džazíru Dakka, narozený v roce 1978, pracoval od roku 2004. Žil nedaleko Chán Júnisu a měl tři syny a dceru. „Při hledání pravdy náš kameraman riskoval, aby divákům zprostředkoval hlubší pochopení lidských zkušeností v Gaze. Jeho objektiv se stal oknem do života lidí postižených konfliktem a vrhl světlo na příběhy, které je třeba vyprávět,“ uvedl v kondolenci jeho kolega Muhammad Muauad.

Tohle není běžná armáda. Toto je teroristická armáda. A k této tragické události došlo kvůli povaze tohoto konfliktu. Smrt rukojmích držených Hamasem v Gaze byla „tragická chyba“, říká mluvčí IDF.

Izraelské bojové síly na síti X uvedly, že za posledních 24 hodin:
- Zatkly teroristy skrývající se ve školách al-Mu'tasim Bi'llah a al-Farabi ve čtvrti Rimal ve městě Gaza a zlikvidovaly další teroristy v oblasti
- Odhalily zbraně a podzemní teroristické infrastruktury v operačních komplexech v Khan Yunis.
- Vedly útok IAF na řadu teroristů Hamasu, kteří stříleli na vojáky ze střechy komplexu v Jabalya.

Jak Izrael pokračuje ve vojenské ofenzivě v Pásmu Gazy, armáda opakovaně doporučuje nějakým dvěma milionům civilistů přesunout se do „humanitární zóny" menší než ruzyňské letiště. Podmínky tam jsou bídné, nebezpečí je blízko – a jisté ani není, kde vlastně Izraelci Palestincům slibují bezpečí.

Palestinské hnutí Hamás uneslo při útoku ze 7. října podle odhadů na 240 lidí. Část rukojmích byla propuštěna výměnou za palestinské vězně v rámci týdenního příměří na konci listopadu. Další unesení zemřeli a jednu vojačku armáda ze zajetí osvobodila. Podle odhadu, který cituje server ToI, Hamás drží v zajetí 132 unesených. Podle informací izraelských tajných služeb však část z nich zemřela.

Blízcí unesených po vládě premiéra Netanjahua žádají větší úsilí o propuštění lidí, které unesl Hamás. "Jediným způsobem, jak osvobodit rukojmí, je jednání," řekl agentuře AFP jeden z demonstrantů. "Čas vypršel, přineste je domů!" skandoval podle serveru The Times of Israel (ToI) dav.
Podle ToI se hněv části příbuzných zvýšil také po zprávě z uplynulých dnů, podle které izraelská vláda odmítla jednat o návrhu na propuštění některých rukojmích, který předložil Hamás. Kabinet se domnívá, že zvýšením vojenského tlaku na palestinskou organizaci dosáhne lepších podmínek při jednání o propuštění unesených.

Před sídlem izraelského ministerstva obrany v Tel Avivu demonstrovaly stovky lidí poté, co armáda oznámila, že omylem zastřelila tři rukojmí unesené palestinským hnutím Hamás. Jednalo se o příbuzné unesených a jejich příznivce, kteří žádali propuštění lidí, které Hamás drží v zajetí, píší dnes izraelská média. Příbuzní unesených dlouhodobě vládu premiéra Benjamina Netanjahua kritizují, že nevyvíjí dostatečné úsilí o propuštění rukojmích.

Vážení čtenáři, to je pro dnešek vše, s dalšími informacemi se přihlásíme opět ráno.

Po oznámení izraelské armády, že omylem zabila tři izraelská rukojmí, zadržovaná v Pásmu Gazy Hamásem, vyrazili lidé v Tel Avivu na protestní pochod a požadují okamžité propuštění všech rukojmích.

Studenti vypouštějí lampiony, na pámátku dětí zabitých Gaze, během protestu před řeckým parlamentem v Aténách.

Dánská lodní společnost Maersk dnes oznámila, že pozastavuje všechny cesty přes Rudé moře po sérii útoků na plavidla z území Jemenu, které je pod kontrolou šíitských povstalců.
Společnost Hapag-Lloyd potvrdila, že se jedna z jejích lodí stala terčem útoku, při němž nebyl nikdo zraněn. Mluvčí společnosti poté oznámil, že firma prozatím pozastavuje plavbu svých lodí Suezským průplavem a další rozhodnutí v této věci učiní v pondělí. Loď Al Jasrah podle něj vyplula z řeckého přístavu Pireus a po incidentu pokračovala v plavbě do Singapuru. Ambrey poznamenala, že společnost Hapag-Lloyd má své kanceláře také v izraelských přístavech Ašdod, Haifa a Tel Aviv.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v prohlášení kondoloval rodinám, kterým izraelská armáda omylem zabila jejich blízké, kteří byli držení jako rukojmí.
„Je to tragický incident, Izraelské obrané síly nesou odpovědnost,“ uvedl Hagari o střelbě ve čtvrti Šudžája. „Jedná se o oblast, kde se vojáci střetli s mnoha teroristy, včetně sebevražedných atentátníků,“ dodal. Incident podle něj bude důkladně vyšetřen.
Netanjahu v prohlášení vyjádřil hluboký smutek ze smrti tří rukojmích a kondoloval pozůstalým. „Spolu s celým izraelským lidem skláním hlavu a hluboce truchlím nad smrtí tří našich drahých synů, kteří byli uneseni,“ uvedl.

Německá skupina Lufthansa v lednu obnoví lety do Tel Avivu, které pozastavila kvůli konfliktu mezi radikálním palestinským hnutím Hamás a Izraelem. Lufthansa bude prvním velkým leteckým dopravcem, který se do země vrátí, napsala dnes agentura Bloomberg. Většina mezinárodních leteckých společností pozastavila lety do země krátce po útoku Hamásu na Izrael na začátku října a následné protiofenzívě izraelských jednotek v Pásmu Gazy.
„Skupina Lufthansa nadále pečlivě sleduje bezpečnostní situaci v Izraeli a je v úzkém kontaktu s místními i mezinárodními orgány,“ uvedla společnost. „Vzhledem proměnlivým podmínkám je třeba počítat s možnými úpravami letového řádu,“ dodala.

Televize Al-Džazíra dnes uvedla, že byl při izraelském úderu ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy zabit její palestinský kameraman Sámir abú Dakka. Od 7. října, kdy začala válka mezi Izraelem a Hamásem, zahynulo podle Výboru na ochranu novinářů (CPJ) nejméně 63 novinářů, včetně 56 Palestinců, čtyř Izraelců a tří Libanonců.
Při incidentu byl také zraněn zpravodaj této katarské televize Váil Dahdúh, který s Dakkou v době úderu natáčel reportáž v areálu místní školy. Podle Al-Džazíry byl kameraman těžce zraněn, krvácel na zemi a vzhledem k pokračujícím bojům se záchranářům podařilo k němu dojet až po pěti a půl hodinách, během nichž zraněním podlehl. Izrael k úderu podle Al-Džazíry použil útočný dron.

Izraelská armáda v severní čtvrti města Gaza omylem zastřelila tři rukojmí, které chybně identifikovala jako hrozbu. Podle zpravodajského serveru The Times of Israel (ToI) to dnes uvedl armádní mluvčí Daniel Hagari.
„Je to tragický incident, Izraelské obrané síly nesou odpovědnost,“ uvedl Hagari o střelbě ve čtvrti Šudžája. „Jedná se o oblast, kde se vojáci střetli s mnoha teroristy, včetně sebevražedných atentátníků,“ dodal. Incident podle něj bude důkladně vyšetřen.
Zabitými rukojmími jsou podle Hagariho Jotam Haim, kterého Hamás unesl z kibucu Kfar Aza, a Samer Talalka unesený z kibucu Nir Am. Jméno třetího rukojmího armáda nesdělila, protože to tak chtěla jeho rodina.

Hlavním tématem dnešního jednání summitu EUV Bruselu byla situace na Blízkém východě. Debata byla podle Fialy dlouhá a důkladná. „Já jsem hájil naši dlouhodobou pozici, že je důležité, abychom viděli, kdo je agresorem a kdo konflikt skutečně rozpoutal, a že je jednání teroristů z Hamásu nepřijatelné,“ řekl český premiér. Evropská rada se podle něj shoduje na odsouzení útoků Hamásu i na právu Izraele bránit se v souladu s mezinárodním právem. Shoda mezi členskými státy nicméně nepanuje ve všech aspektech a jde o téma velmi citlivé, i proto nebyly k tomuto tématu odsouhlaseny žádné závěry z jednání.
V diskuzi se podle Fialy objevovaly hlasy, že by nějaké závěry měly vzniknout, nicméně i český premiér zastával názor, že nikoli. „Minule (na říjnové Evropské radě) jsme se vyjádřili velmi jasně a jít nad rámec minulého vyjádření by nic nepřineslo a možná by to ani nebylo úspěšné,“ uvedl Fiala.

Představitel resortu obrany Spojených států, který s agenturami AP a Reuters hovořil pod podmínkou zachování anonymity, uvedl, že kontejnerová nákladní loď MSC Palatium III plující pod liberijskou vlajkou začala po vzdušném útoku hořet. Nebylo bezprostředně jasné, zda byl někdo na palubě zraněn. Při útoku byly podle něj vypáleny dvě rakety, které se pravděpodobně snažily opět zasáhnout loď Al Jasrah. Jedna minula cíl a dopadla do moře, druhá zasáhla loď Palatium. Ta se po útoku otočila a zamířila zpět na jih, ukázaly údaje analyzované agenturou AP.
Druhá loď společnosti MSC, Alanya, dostala od osob na palubě malého plavidla příkaz změnit kurz a zamířit ke břehům Jemenu, uvedla britská Ambrey, podle níž se loď uchýlila k úhybným manévrům. Mluvčí MSC bez dalšího komentáře agentuře Reuters řekl, že nedošlo k žádnému útoku na toto plavidlo.

Několik příslušníků izraelské pohraniční policie bylo dnes natočeno, jak ve východním Jeruzalémě brutálně zbili palestinského fotoreportéra Mustafu Harúfa, píše zpravodajský web The Times of Israel (ToI). Izraelský deník Haarec označil Harúfa za známého fotografa z Jeruzaléma, který mimo jiné zdokumentoval následky krvavého útoku palestinského hnutí Hamás na izraelské vesnice u Pásma Gazy.
Harúf tvrdí, že byl bezdůvodně napaden poté, co odešel z modlitebního protestu, který ve čtvrti Vádí Džúz rozehnaly izraelské bezpečnostní složky.

„Ke vzdušným útokům z Jemenu, které zasáhly dvě nákladní lodě na klíčové trase v Rudém moři, se přihlásili hútíjští povstalci. Jemenské ozbrojené síly potvrzují, že budou nadále bránit v plavbě (Rudým mořem) všem lodím směřujícím do izraelských přístavů, dokud nepřivezou potraviny a léky, které potřebují naši nezlomní bratři v Pásmu Gazy,“ uvedl mluvčí hútíjské armády v prohlášení, v němž se přihlásil k dnešním útokům hútíjských povstalců. Bojovníci podle jeho vyjádření odpálili rakety na dvě lodě, Alanya a Palatium III švýcarské společnosti Mediterranean Shipping Co. (MSC), které podle nich mířily do Izraele.

Netanjahuova kancelář uvedla, že otevření přechodu umožní Izraeli dodržet závazek umožnit vjezd 200 kamionů s pomocí denně, což bylo v dohodě o rukojmích, která byla vyjednána a realizována během týdenního příměří na konci listopadu.
Oznámení o chystaném otevření přechodu již uvítaly Spojené státy. „Vítáme tento významný krok,“ uvedl bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan. Dodal, že byl o věci informován před svým odjezdem z Izraele.
Spojené státy se podle Netanjahuovy kanceláře zavázaly financovat co nejrychlejší modernizaci areálu v Rafáhu, aby byl egyptský přechod vylepšen natolik, aby se nemusela pomoc do Pásma Gazy dodávat i přes Izrael.

Český premiér na summitu EU na dotaz, zda je optimistický ohledně možnosti dosažení dohody, Fiala odpověděl: „Nevylučoval bych, že se to může podařit. Proto také musíme vést další jednání.“
Hlavy států a vlád na dvoudenním jednání podle Fialy potvrdily i to, že by na obnovu Ukrajiny měly být využity i příjmy ze zmrazených aktiv Putinova režimu v Evropě. Návrh ohledně dalšího postupu představila Evropská komise tento týden, jeho podrobnosti ale zatím známy nejsou.

Izraelská vláda schválila dodání humanitární pomoci do Pásma Gazy přes přechod Kerem Šalom na hranici s Izraelem. S odvoláním na dnešní oznámení kanceláře izraelského premiéra Benjamina Netanjahua o tom informuje agentura Reuters.
Přechod Kerem Šalom byl uzavřený od útoku palestinského radikálního hnutí Hamás na jižní Izrael ze 7. října. Veškerá pomoc do Pásma Gazy tudíž od té doby proudila přes přechod Rafáh s Egyptem. Přes ten bylo dosud možné dopravit do Pásma Gazy denně jen 100 kamionů s humanitární pomocí, a to přestože byl přechod Kerem Šalom v posledních dnech využíván k bezpečnostním kontrolám zboží, aby se proces urychlil, napsal web The Times of Israel (ToI).

Mahmúd Abbás při dnešním setkání se Sullivanem také poznamenal, že Pásmo Gazy „je nedílnou součástí palestinského státu“, a zopakoval, že „jakýkoli pokus o oddělení nebo izolaci jakékoli její části je nepřijatelný“.
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová začátkem prosince hovořila o možnosti sjednocené správy Pásma Gazy a Západního břehu Jordánu pod vedením „revitalizované“ Palestinské autonomie. Myšlenku, že by Palestinská autonomie po válce převzala vládu v Pásmu Gazy, naopak odmítl izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás dnes v Ramalláhu bezpečnostnímu poradci Bílého domu Jakeu Sullivanovi řekl, že izraelské útoky na Palestince, zejména v Pásmu Gazy, musí přestat. Podle Abbáse by Spojené státy měly Izrael přimět, aby zastavil svou agresi také na okupovaném Západním břehu Jordánu. Informovala o tom palestinská tisková agentura WAFA.
Abbás, který stojí v čele palestinské samosprávy sídlící v Ramalláhu na okupovaném Západním břehu Jordánu, označil izraelskou operaci v Pásmu Gazy za „genocidu namířenou proti Palestincům“. Zdůraznil, že je nutné poskytnout oblasti humanitární pomoc a otevřít přechody.

Summit Evropské unie skončil, oznámila mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela. Prezidenti a premiéři členských států dnes jednali o Blízkém východě a migraci. Česko zastupoval premiér Petr Fiala.
Zástupci členských států dnes v Bruselu podle všeho nenašli společnou řeč u tématu Blízkého východu, ve strategické diskuzi budou pokračovat v budoucnosti. Závěry z jednání o Blízkém východě zůstaly podle diplomatických zdrojů prázdné.

Loď španělského námořnictva dnes vyplula plnou rychlostí ke komerčnímu plavidlu, které v Arabském moři jižně od Jemenu zřejmě unesli piráti. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na zprávu protipirátských námořních sil Evropské unie (EUNAVFOR).
„Na základě prvních dostupných informací o plavidlu Ruen vlajková loď španělského námořnictva Victoria, která je součástí operace Atalanta, rychle postupuje směrem k plavidlu údajně unesenému piráty, aby získala více informací a vyhodnotila další postup,“ uvedla ve zprávě zaslané agentuře Reuters EUNAVFOR Atalanta, vojenská operace Evropské unie sloužící k omezení pirátství v oblasti Afrického rohu. Dodala, že svůj postup koordinuje také se širšími nadnárodními Spojenými námořními silami (CMF).

Zpravodajka americké televize CNN se tento týden jako první západní novinářka od začátku války Izraele proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamás dostala bez dohledu izraelské armády do Pásma Gazy. Navštívila polní nemocnici, kterou v Rafáhu na jihu palestinského území u hranic s Egyptem zřídila vláda Spojených arabských emirátů.

„Po nočním jednání Evropská rada pokračuje. Dnes nás čeká zejména diskuze o Blízkém východě. Náš postoj je jasný. Hájíme právo Izraele na vlastní obranu,“ informoval z Bruselu premiér Petr Fiala (ODS).
Po nočním jednání Evropská rada pokračuje. Dnes nás čeká zejména diskuze o Blízkém východě. Náš postoj je jasný. Hájíme právo Izraele na vlastní obranu. pic.twitter.com/RFSGaFmzAZ
— Petr Fiala (@P_Fiala) December 15, 2023

Podle palestinské agentury Wafa při nočních izraelských náletech zemřel a utrpěl zranění nespecifikovaný počet lidí v Rafáhu. Zasažen byl panelový dům nedaleko Kuvajtské nemocnice.

Pražský magistrát věnuje šest milionů korun na pomoc kibucu Be´eri, případně jiné vesnici, která se stala terčem říjnového teroristického útoku hnutí Hamás. V noci ze čtvrtka na pátek to schválili na návrh předsedy klubu ANO Patrika Nachera městští zastupitelé. Zároveň v rozpočtu schválili možnost Izraeli posílat peníze i v příštím roce.

Válka Izraele s radikálním palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy přejde do nové fáze, která se soustředí na přesné zaměřování členů vedení Hamásu a na pečlivé zpravodajské operace. Podle agentury Reuters to dnes řekl bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan, který je druhým dnem na návštěvě Izraele.

Belgický premiér Alexander De Croo vyzval k zastavení násilností a zabíjení nevinných civilistů v Pásmu Gazy. Šéf belgické vlády to řekl při příchodu na dnešní jednání unijních prezidentů a premiérů v Bruselu. Právě situace na Blízkém východě je jedním z hlavních témat druhého dne summitu.

Nákladní loď plující pod liberijskou vlajkou v Rudém moři dnes začala hořet poté, co ji zasáhla střela vyslaná z území Jemenu, které je pod kontrolou húsíjských povstalců. S odvoláním na nejmenovaného představitele obrany Spojených států a soukromou britskou zpravodajskou společnost Ambrey o tom dnes informovala agentura AP.

Podezřelí v Německu, Nizozemsku a Dánsku byli zadrženi při přípravě teroristických útoků.
Údajný stoupenec skupiny Hamás byl vzat do vazby v Berlíně, informuje agentura DPA. V Nizozemsku byli zadrženi další tři lidé, kteří jsou podezřelí z účasti v mezinárodní teroristické organizaci.
Dánské úřady také uvedly, že zabránily „teroristickému útoku“ zadržením nejméně tří lidí v různých částech země. Další osoba byla zadržena také v Nizozemsku. Později úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua učinil prohlášení, že v Dánsku bylo zadrženo „sedm teroristů“ jednajících jménem Hamásu.

Turecko chce od Spojených států koupit 40 nových letounů F-16 a pořídit modernizaci pro 79 letounů stejného druhu, které již provozuje. Bidenova administrativa zakázku schválila, vyjádřit se k ní má i Kongres, který však podle Ankary se schválením otálí.

Ukončení nepodmíněné americké podpory Izraeli by mohlo vést k rychlému příměří v konfliktu v Pásmu Gazy. Podle Ankary to dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl při telefonátu s americkým prezidentem Joem Bidenem.
Podle Erdogana je nutné co nejdříve zastavit „lidskou tragédii“ v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda bojuje s radikálním hnutím Hamás. Biden podle Bílého domu během telefonátu řekl, že Izrael má právo na sebeobranu. S americkým prezidentem Erdogan mluvil také o vstupu Švédska do NATO a dodávce amerických bojových letounů F-16, píší agentury.

Prezidenti a premiéři členských států EU začali v Bruselu podle diplomatických informací opět diskutovat o revizi víceletého finančního rámce, tedy unijního rozpočtu na roky 2021 až 2027. Dosavadní snahy o dosažení dohody blokovalo Maďarsko.
Česko na zasedání zastupuje premiér Petr Fiala. Ve čtvrtek prezidenti a premiéři EU po několikahodinovém jednání rozhodli o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem. Postavení kandidáta na členství získala Gruzie. Dalšími tématy, kterými se má dnes summit zabývat, jsou situace na Blízkém východě a rovněž otázka migrace.

Izraelská armáda dnes ráno uvedla, že její speciální jednotky nalezly při operaci v Pásmu Gazy a odvezly do Izraele ostatky jednoho muže, kterého při útoku ze 7. října unesli ozbrojenci palestinského hnutí Hamás.
Izraelská armáda také informovala, že při bojích v Pásmu Gazy zahynul ve čtvrtek její jeden příslušník, čímž se počet izraelských vojáků, kteří zemřeli v souvislosti s boji proti hnutí Hamás, zvýšil na 117. Palestinské úřady informují o útoku na dům ve městě Chán Júnis, při kterém podle nich zemřeli čtyři lidé.

Dobré ráno, vážení čtenáři.
Dny šéfa palestinského hnutí Hamás v Pásmu Gazy Jahji Sinvára, který je podle Izraele jedním ze strůjců útoku ze 7. října, jsou sečteny. Novinářům to ve čtvrtek večer řekl nejmenovaný americký představitel při setkání ohledně rozhovorů, které měl s izraelskými představiteli americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Sinvár má podle tohoto činitele na rukou americkou krev, protože 38 lidí s americkým občanstvím zahynulo při útoku Hamásu ze 7. října a další americké občany drží palestinské hnutí jako rukojmí.
„Myslím, že můžeme s jistotou říct, že jeho (Sinvárovy) dny jsou sečteny,“ uvedl podle stanice CNN představitel. „Nezáleží na tom, jak dlouho to bude trvat, ale spravedlnost nad Sinvárem bude vykonána,“ uvedl dále představitel.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes vyzval Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK), aby vyvinul větší tlak na palestinské hnutí Hamás ohledně přístupu k rukojmím a jejich propuštění. Netanjahu to podle agentury AP řekl při dnešním jednání se šéfkou MVČK Mirjanou Spoljaricovou. Podle ní by však veřejný tlak na Hamás mohl být kontraproduktivní.
Netanjahu při jednání se Spoljaricovou prohlásil, že Červený kříž má veškeré právo učinit veřejný nátlak na Hamás, aby propustil rukojmí, nebo aby k nim umožnil přístup představitelům organizace. „Nebude to fungovat,“ reagovala ale předsedkyně MVČK. Podle ní naopak hrozí, že se Hamás v reakci na veřejný tlak ve svých postojích zatvrdí. Podle izraelského premiéra by se však Červený kříž měl o nátlak přesto pokusit.

Izraelské bezpečnostní složky vypracovaly návrhy na poválečnou správu Pásma Gazy, uvedla dnes izraelská televize Channel 12. Vyslovily se pro vytvoření koalice složené z mnohonárodních sil, včetně Spojených států, Francie či Německa, která by převzala celkovou kontrolu na oblastí, jakmile skončí válka, kterou tam proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamás vede Izrael. Názor izraelského premiéra Benjamina Netanjahua na tyto plány není znám, podotkl list The Times of Israel (Tol).

Ukončení nepodmíněné americké podpory Izraeli by mohlo vést k rychlému příměří v konfliktu v Pásmu Gazy. Podle Ankary to dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl při telefonátu s americkým prezidentem Joem Bidenem. Podle Erdogana je nutné co nejdříve zastavit „lidskou tragédii“ v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda bojuje s radikálním hnutím Hamás. S americkým prezidentem Erdogan mluvil také o vstupu Švédska do NATO a dodávce amerických bojových letounů F-16, píší agentury.
Erdogan Bidenovi řekl, že Spojené státy mají „historickou odpovědnost“ za příměří v Pásmu Gazy. Podle něj by se příměří dalo rychle dosáhnout, pokud by Spojené státy ukončily svou „nepodmíněnou podporu“ Izraeli. Pokud by izraelské vojenské tažení pokračovalo delší dobu, tak by podle něj mohlo mít globální negativní dopady.

Nákladní loď společnosti Maersk se během své dnešní plavby podél jemenského pobřeží stala terčem raketového útoku, informovala agentura Reuters s odkazem na oznámení dánské lodní společnosti. Podle Reuters šlo zjevně o další z řady útoků ze strany jemenských húsíjských povstalců, které v posledních dnech výrazně ohrožují lodní přepravu v Rudém a Arabském moři a které přiměly Spojené státy, aby prosazovaly vznik široké námořní koalice v oblasti.

Údajný stoupenec teroristické skupiny Hamás byl vzat do vazby v Berlíně, informuje agentura DPA. V Nizozemsku byli zadrženi další tři lidé, kteří jsou podezřelí z účasti v mezinárodní teroristické organizaci. Dánské úřady rovněž uvedly, že zabránily „teroristickému útoku“ zadržením nejméně tří osob v různých částech země.

V Pásmu Gazy dnes vpodvečer přestaly fungovat veškeré telekomunikační a internetové služby. Podle agentury Reuters to uvedli provozovatelé Paltel a Jawwal, kteří jako důvod přerušení uvedli „pokračující agresi“ ze strany Izraele. Židovský stát dnes v rámci své vojenské operace zahájené po útoku hnutí Hamás ze 7. října ostřeloval celé Pásmo Gazy, přičemž konflikt téměř znemožňoval pohyb konvojů s humanitární pomocí, které se nemohly dostat k hladovějícím lidem.
Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) uvedl, že omezená distribuce pomoci probíhá v oblasti Rafáhu poblíž hranic s Egyptem, kde nyní podle odhadů žije téměř polovina z 2,3 milionu obyvatel Gazy. „Ve zbytku Pásma Gazy byla distribuce pomoci z velké části zastavena kvůli intenzitě nepřátelských akcí a omezení pohybu po hlavních silnicích,“ uvedl úřad.

Tři zatčené podezřelé z plánování teroristických útoků hlásí i Německo. Dnes již přitom byli ze stejného důvodu zatčeni tři lidé v Dánsku a jeden v Nizozemsku. Němečtí prokurátoři uvedli, že čtyři lidé zatčení v Berlíně a Nizozemsku byli členy Hamásu, kteří plánovali do německé metropole dopravit zbraně pro útoky na židovské objekty v Evropě.

Dánská policie a kontrarozvědka dnes oznámily, že při koordinované akci zadržely na různých místech země tři osoby pro podezření z přípravy teroristického útoku. Jeden člověk byl zadržen také v Nizozemsku. Informovala o tom agentura Reuters. Izrael přišel s tvrzením, že dánští vyšetřovatelé zadrželi podezřelé působící „ve jménu“ palestinského radikálního hnutí Hamás.
Dánská policie uvedla, že nemá v plánu v souvislosti s případem zvyšovat úroveň teroristické hrozby v zemi, která je v současné době na čtvrtém stupni z pěti. Posílí ale svou přítomnost na veřejnosti, především v Kodani.

Porazit radikální palestinské hnutí Hamás v Pásmu Gazy potrvá izraelské armádě nejméně několik měsíců, ale podaří se to, řekl dnes izraelský ministr obrany Joav Galant bezpečnostnímu poradci Bílého domu Jakeovi Sullivanovi, který je na návštěvě Izraele. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení kanceláře ministra obrany.
Galant na setkání zdůraznil, že Hamás v Pásmu Gazy přes deset let budoval svou „infrastrukturu pod zemí i nad zemí“ a že zničit skupinu, kterou EU i USA pokládají za teroristickou organizaci, „si vyžádá hodně času - bude to trvat déle než několik měsíců“. Hamás převzal kontrolu nad Pásmem Gazy v roce 2007, kdy porazil po měsících bojů umírněnější stranu Fatah Mahmuda Abbáse. „Zvítězíme a zničíme je,“ dodal izraelský ministr obrany.

Izraelské obranné síly (IDF) zveřejnily záběry, na kterých se podle nich palestinští ozbrojenci vzdávají izraelským vojákům před nemocnicí Kamála Advána v severní části Pásma Gazy. Na videu je vidět, jak mladí muži svlečení do půli těla odevzdávají zbraně. Armáda uvedla, že po bojích s ozbrojenci v blízkosti nemocnice se asi 70 operativců Hamásu vzdalo izraelským vojákům a odevzdalo zbraně. Následně byli převezeni k výslechům, které provádí vojenská zpravodajská služba a bezpečnostní služba Šin Bet.

Izraelská armáda podle obyvatel Pásma Gazy začala rozdávat letáky, ve kterých nabízí odměnu 400 000 dolarů (8,9 milionu Kč) za informace o lídrovi Hamásu v Pásmu Gazy Jahjáovi Sinvárovi. Za informace o jeho bratrovi Muhammadovi Sinvárovi nabízí 300 000 dolarů (6,7 milionu Kč), 200 000 dolarů (4,4 milionu Kč) za informace o Rafáovi Salámím a 100 000 dolarů (2,2 milionu Kč) v případě velitele ozbrojeného křídla Hamásu Muhammada Dífa. Informoval o tom dnes zpravodajský list Haarec.

Izraelská armáda podle obyvatel Pásma Gazy začala rozdávat letáky, ve kterých nabízí odměnu 400.000 dolarů (8,9 milionu Kč) za informace o lídrovi Hamásu v Pásmu Gazy Jahjáovi Sinvárovi. Za informace o jeho bratrovi Muhammadovi Sinvárovi nabízí 300.000 dolarů (6,7 milionu Kč), 200.000 dolarů (4,4 milionu Kč) za informace o Rafáovi Salámím a 100.000 dolarů (2,2 milionu Kč) v případě velitele ozbrojeného křídla Hamásu Muhammada Dífa. Informoval o tom dnes zpravodajský list Haarec.
Izraelské obranné síly zároveň zveřejnily záběry, na kterých se podle nich palestinští ozbrojenci vzdávají izraelským vojákům před nemocnicí Kamála Advána v severní části Pásma Gazy. Na videu je vidět, jak mladí muži svlečení do půli těla odevzdávají zbraně. Armáda uvedla, že po bojích s ozbrojenci v blízkosti nemocnice se asi 70 operativců Hamásu vzdalo izraelským vojákům a odevzdalo zbraně. Následně byli převezeni k výslechům, které provádí vojenská zpravodajská služba a bezpečnostní služba Šin Bet.

Izraelská armáda už třetím dnem provádí rozsáhlou razii ve městě Džanín na okupovaném Západním břehu Jordánu, při níž zadržela podle BBC stovky lidí, většinu z nich po výslechu propustila. Izraelská operace se soustředila zpočátku do uprchlického tábora v tomto městě, který byl v minulých letech baštou palestinských ozbrojených skupin. Podle palestinských úřadů při ní za tři dny zemřelo 12 lidí, včetně nezletilých. Televize Al-Džazíra dnes uvedla, že armáda operaci rozšířila i do vesnic v okolí Džanínu.
Izraelská armáda ve středu uvedla, že při operaci v Džanínu našla desítky zbraní, vojenské vybavení a také několik laboratoří na výrobu výbušnin. Server The Times of Israel (ToI) s odvoláním na palestinská média napsal, že v Džanínu zůstaly kvůli izraelské vojenské operaci zavřené školy. Podle Al-Džazíry ani lidé z domů raději nevychází, a proto už jim také dochází doma zásoby jídla.

Hamás veřejně tvrdí, že uzavření nové dohody o propuštění rukojmích je nemožné, dokud pokračují boje. Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen tento týden prohlásil, že příměří by v této fázi bylo „darem teroristům“.
Předpokládá se, že v Pásmu Gazy zůstává asi 135 rukojmích, z nichž 20 je po smrti, píše list The Times of Israel (ToI), podle něhož Hamás během týdenního příměří koncem listopadu propustil 105 civilistů výměnou za 240 palestinských vězňů zadržovaných v Izraeli. Před příměřím byli propuštěni čtyři rukojmí a jednu vojačku osvobodila izraelská armáda. Izrael také získal těla pěti z rukojmích.

Začala první předběžná neformální jednání o možném obnovení dohody mezi Izraelem a Hamásem o propuštění dalších rukojmích, které palestinští ozbrojenci unesli do Pásma Gazy při útoku na jižní Izrael 7. října, uvedly zpravodajské weby Al-Arabí Al-Džadíd a Haarec s odkazem na nejmenované egyptské a palestinské zdroje.
Al-Arabí Al-Džadíd, jehož anglickou mutací je web The New Arab a který financuje Katar, uvedl s odkazem na nejmenované egyptské zdroje, že Izrael požádal Káhiru o pomoc se zprostředkováním dohody. Izraelský list Haarec s odkazem na palestinské zdroje mezitím napsal, že Katar a Egypt zprostředkovávají neformální předběžná jednání mezi Izraelem a Hamásem s cílem načrtnout obrysy nové dohody.

Letos při výkonu svého povolání ve světě zahynulo 45 novinářů, což je méně než loni. A to přesto, že 17 novinářů bylo zabito jenom během nynějšího konfliktu mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás, uvedla dnes mezinárodní novinářská organizace Reportéři bez hranic (RSF) v každoroční bilanci zabitých žurnalistů.
Konflikt mezi Izraelem a Hamásem je pro novináře zvláště nebezpečný. Přesto je počet novinářských obětí podle RSF nejnižší od roku 2002. Loni zahynulo při výkonu svého povolání 61 novinářů.
„To nijak nesnižuje tragédii v Gaze, ale pozorujeme pravidelný pokles, a jsme velmi vzdáleni více než 140 novinářům zabitým v roce 2012 a pak v roce 2013,“ řekl agentuře AFP šéf RSF Christophe Deloire s poukazem na tehdejší války v Sýrii a Iráku.

Evropská unie musí dosáhnout dohody o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou. Při svém příchodu na dnešní jednání unijních vůdců v Bruselu to řekla estonská premiéra Kaja Kallasová. Jednání budou obtížná také podle irského předsedy vlády Leo Varadkara. Nejdůležitější věcí, o které se musí rozhodnout, je podle něj dlouhodobá finanční podpora pro Ukrajinu. „Pokud nebudeme schopni podporovat Ukrajinu během roku 2024, Putin vyhraje,“ uvedl. Unijní vůdci budou jednat také o situaci na Blízkém východě, Evropa musí podle Varadkara podpořit mírovou iniciativu a vyvinout tlak na Izrael i Palestinu.

Téměř polovina střel vzduch-země, které izraelská armáda od 7. října použila v Pásmu Gazy, byly neřízené střely, uvedl ve středu server televize CNN s odkazem na své zdroje z amerických zpravodajských služeb. Neřízené střely, zvané někdy také "hloupé bomby", jsou méně přesné a představují větší riziko pro civilisty, zejména v tak hustě osídlené oblasti, jako je Pásmo Gazy. Pokud Izrael používá v takové míře neřízené střely, je to v rozporu s jeho opakovaným tvrzením, že se snaží minimalizovat civilní obětí, uvedli podle CNN někteří experti.
Z celkových asi 29.000 střel, které izraelská armáda na Pásmo Gazy od 7. října ze vzduchu shodila, bylo podle odhadu amerických zpravodajských služeb asi 40 až 45 procent neřízené střely. CNN požádala o reakci izraelskou armádu, jejíž mluvčí Nir Dinar odpověděl, že "k typu munice se armáda nevyjadřuje".

Izraelské ozbrojené síly na síti X uvedly, že pokračují v bojích proti Hamásu v:
Shuja’iyya: Naše jednotky se zaměřily na teroristy praporu Shuja’iyya Hamasu a demontovaly jejich centrální operační místo umístěné uvnitř školního areálu.
Jabalia: IDF nařídily IAF provést přesný úder proti odstřelovači střílejícímu na naše jednotky uvnitř budovy. Kromě toho zabavili zbraně a zneškodnili řadu teroristů.
Khan Yunis: Naši vojáci našli několik míst se zbraněmi Hamasu a zničili 2 tunelové šachty, odpalovací jámu raket a sklad zbraní.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že Izrael bude pokračovat ve válce v Gaze, dokud nezvítězí nad Hamásem.

Americká armáda sestřelila dron vypuštěný z oblasti, kterou v Jemenu kontrolují povstalečtí Húsíové. Američané tak reagovali na tísňové volání tankeru plujícího v Rudém moři pod vlajkou Marshallových ostrovů. O středečním incidentu, který v oblasti není ojedinělý, informovalo dnes regionální velitelství americké armády CENTCOM.
Torpédoborec amerického námořnictva USS Mason, který působí v oblasti, sestřelil bezpilotní letoun poté, co se Húsíové nejdříve pokusili zaútočit na komerční plavidlo Ardmore Encounter s pomocí malých člunů, uvedl CENTCOM na síti X.
Šíitští Húsíové údajně v solidaritě s Palestinci v Pásmu Gazy napadají lodě v blízkosti klíčového průlivu Báb al-Mandab v jižním ústí Rudého moře a vysílají rakety a drony na jih Izraele. Zaměřují se na lodě, o nichž tvrdí, že jsou v izraelském vlastnictví nebo míří do Izraele.

„Toto je Hamás“ - uvedly Izraelské bojové síly na síti X a uveřejnily následující video:

Útoky Hamásu na půdě Izraele 7. října zahájily nejen válku mezi oběma entitami, ale také vlnu celosvětových propalestinských a proizraelských protestů. Ty se navíc vyznačují vyhroceností, která vznáší otázky o hranici mezi svobodou slova a trestnými nenávistnými projevy. Blesk Zprávy proto o této tématice vyzpovídaly analytika Jakuba Záhoru z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy

Americký Senát dnes výraznou většinou přijal návrh obranného rozpočtu pro další fiskální rok ve výši 886 miliard dolarů (asi 19,9 bilionu korun), píše agentura Reuters. Jde o částku o tři procenta vyšší než v loňském roce a nejvyšší za posledních více než 20 let, píše stanice CNN.
Zákon o obranné politice označovaný zkratkou NDAA je rozdílný od aktuálně projednávaného balíku americké vojenské pomoci Ukrajině a Izraeli. O návrhu NDAA v rozsahu 3100 stran by podle Reuters mohla Sněmovna reprezentantů hlasovat už tento týden. Demokratický prezident Joe Biden již avizoval, že zákon podporuje a podepíše jej.

Aktivisté z židovské skupiny, jež požaduje příměří v Pásmu Gazy, včera zablokovali rušnou dálnici v Los Angeles během ranní špičky, což způsobilo několikakilometrové kolony. Policie následně zhruba 75 demonstrantů zadržela. S odvoláním na kalifornskou dálniční policii o tom informuje agentura Reuters.
Demonstranti ze skupiny If Not Now si sedli na vozovku dálnice 110 v jižním směru kolem 9:00 místního času (18:00 SEČ), čímž zastavili provoz. Na sobě měli černá trička s nápisem "Ne naším jménem" a drželi transparenty vyzývající Izrael, aby ukončil vojenskou operaci v Pásmu Gazy.

Dobré ráno, vážení čtenáři.
Do Izraele dnes na dvoudenní návštěvu přiletí bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan. O nejnovějším vývoji v Izraeli a v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda pokračuje v ofenzivě proti palestinskému hnutí Hamás, bude hovořit s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, jeho válečným kabinetem a s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem.
V úterý Sullivan listu The Wall Street Journal řekl, že bude s Izraelci jednat o jejich harmonogramu ukončení války v Pásmu Gazy a o jejich plánech poválečného uspořádání na tomto území. Ve středu Bílý dům uvedl, že Sullivan během cesty pravděpodobně navštíví i další místa v regionu, neupřesnil však, která to budou.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu mezi Izraelem a hnutím Hamás a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Podle studie OSN, o níž informovala agentura Reuters, by ekonomické náklady války mezi Izraelem a Hamásem pro Libanon, Egypt a Jordánsko mohly letos dosáhnout nejméně 10 miliard dolarů a uvrhnout více než 230 000 lidí do chudoby.
Tyto tři arabské země se již nyní potýkají s fiskálními tlaky, pomalým růstem a vysokou nezaměstnaností. Válka nyní pozdržela tolik potřebné investice do infrastruktury, přičemž zasáhla také spotřebu a obchod, uvádí se ve výzkumu.

Palestinská společnost Červeného půlměsíce tvrdí, že stále pracuje na záchraně životů v Gaze, přestože OSN hlásí „téměř úplný kolaps“ zdravotnického systému v oblasti. „Navzdory strašlivým zásahům proti našim záchranářským týmům v Gaze naši zdravotníci a dobrovolníci stále neúnavně a obětavě pracují na záchraně životů,“ uvedla organizace na Twitteru.

Obrazem: Palestinci vysídlení izraelským bombardováním pásma Gazy ve stanech ve městě Chán Júnis
Svůj díl viny už přiznali například náčelník generálního štábu izraelských obranných sil Herci Halevi či ministr školství Joav Kiš. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nebo ministr obrany Joav Galant tak dosud neučinili.
Poradce izraelského premiéra Benjamina Netanjahua pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi dříve uvedl, že izraelské zpravodajské služby chybovaly a selhaly při zajišťování bezpečnosti svých občanů.
Hamás předminulou sobotu podnikl masivní pozemní a raketové útoky na Izrael z Pásma Gazy, které ovládá. Ozbrojenci zavraždili 1400 většinou civilistů, včetně občanů jiných zemí, tisíce lidí zranili a dvě stovky jich unesli jako rukojmí. Izrael vzápětí zahájil odvetné útoky na Pásmo Gazy s cílem zničit politické a vojenské vedení Hamásu. Jeho úřady tvrdí, že izraelské útoky si vyžádaly již na 2800 obětí a 11.000 zraněných.
Že by tam taky byli čučkaři?
