„Nezvládli jsme úkol.“ Šéf izraelské rozvědky přiznal selhání. Hamás povraždil přes 1400 lidí
Šéf izraelské vojenské rozvědky Aharon Haliva dnes prohlásil, že nese odpovědnost za selhání, která vedla k tomu, že Hamás 7. října provedl překvapivý útok na Izrael. S odkazem na dopis, který Haliva napsal vojákům, o tom informoval deník Haarec. Jde zatím o posledního z řady vysoce postavených Izraelců, kteří převzali osobní odpovědnost za pochybení vedoucí k masakru spáchanému v jižním Izraeli ozbrojenci z Hamásu.
Haliva v dopise uvedl, že při návštěvách izraelských vojáků v uplynulých jedenácti dnech jim „opakovaně zdůrazňoval, že válka začala kvůli selhání rozvědky“. „Nezvládli jsme úkol; za toto selhání jsem plně odpovědný,“ dodal.
„Co je třeba vyšetřit, vyšetříme, a to tím nejhlubším a nejkomplexnějším způsobem, a vyvodíme z toho závěry. Nyní však máme jediný úkol, bránit se a zvítězit,“ dodal.
Velmi podobně se v pondělí vyjádřil i šéf izraelské tajné služby Šin Bet Ronen Bar, který v dopise svým zaměstnancům sdělil, že je osobně zodpovědný za to, že se nepodařilo včas varovat před vražedným útokem Hamásu na jižní Izrael.

Převoz do nemocnice Nasser v Chán Júnisu a léčba dětí zraněných při izraelském raketovém útoku.

Podle amerického Institutu pro studium války Izraelské obranné síly (IDF) již téměř vyčistily sever Gazy. IDF samy včera oznámily „zdevastování“ tří batalionů Hamásu nasazených na sever od města Gazy.

Šéf Hamásu Ismáíl Haníja se v katarském Dauhá sešel s íránským ministrem zahraničí Hosejnem Amirem Abdollahijou.

Dobré ráno, radikální skupina Palestinský islámský džihád v úterý na sociální síti Telegram zveřejnila videozáznam dvou zadržovaných izraelských mužů, kteří prosí o propuštění. Uvedly to zahraniční agentury a stanice Al-Džazíra. Od útoků radikálního palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října drží podle agentury Reuters islamistické organizace v Pásmu Gazy proti jejich vůli nadále 137 rukojmích.
Jeden z rukojmích na videozáznamu, který se představil jako Gadi Moses, vyzývá svoje přátele k vyvíjení většího tlaku na izraelskou vládu, aby zajistila návrat rukojmích z Pásma Gazy. Izraelským lídrům vzkázal, že rukojmí v Gaze jsou v ohrožení života a přežívají v nesnesitelných podmínkách. „Chcete nás vrátit jako mrtvoly,“ prohlásil podle Al-Džazíry.

Vážení čtenáři, tímto se s vámi pro dnešek loučíme. Přejeme vám dobrou noc a v online zpravodajství budeme pokračovat zítra.

Hlasování Rady bezpečnosti OSN o návrhu rezoluce, která vyzývá k přerušení bojů v Pásmu Gazy, bylo znovu odloženo, aby mohla pokračovat jednání. Informovala o tom dnes pozdě večer stanice BBC nebo agentura DPA. Hlasování bylo původně plánované na pondělí, kvůli pokračujícím jednáním se posunulo na dnešek a nyní se podle diplomatických zdrojů DPA na žádost Spojených států posouvá na středu.

Snímek izraelských vojáků, jak přihlížejí palbě mobilní dělostřelecké jednotky na izraelské straně hranice s Libanonem.

Více než dvě třetiny Izraelců se domnívají, že ihned po skončení současné války v Pásmu Gazy by se měly v Izraeli konat nové volby. V aktuálním průzkumu Izraelského institutu pro demokracii to uvedlo 69 procent všech respondentů, mezi izraelskými Araby je o tom přesvědčeno dokonce 84 procent dotázaných. Podobně dvě třetiny Izraelců mají za to, že současná izraelská vláda nemá jasný plán postupu pro den, kdy válka skončí. Informoval o tom dnes server The Times of Israel (ToI).

Palestinci, kteří byli zatčeni při operacích Izraele v Pásmu Gazy, uvedli, že v zajetí měli zavázané oči a byli biti. Jeden z nich, Mohammed Dawood, uvedl pro BBC, že byl zadržován 26 dní. Přitom podle svých slov uposlechl izraelský příkaz přesunout se dále na jih. Uvedl, že byl rovněž svázaný, prý na něj plivali.
Další muž, dvaašedesátiletý Mahmúd Abú Husein, sdělil, že ho izraelští vojáci postřelili do nohy a pak mu ji amputovali.

Sdružení zahraničních novinářů (FPA) dnes podalo petici k izraelskému nejvyššího soudu, v níž žádá o přístup mezinárodních médií do Pásma Gazy, kde Izrael vede válečnou kampaň proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamás. Organizace se podle agentury Reuters rozhodla petici podat poté, co izraelská vláda opakovaně nereagovala na podané žádosti. Sdružení zahraničních novinářů má 370 členů z asi 130 médií.

Z Pásma Gazy dnes do Egypta vycestovalo dalších přibližně 100 cizinců a Palestinců s dvojím občanstvím, z toho zhruba 20 Němců. Podle agentury DPA to vyplývá ze seznamu palestinského pohraničního úřadu na hraničním přechodu Rafáh. Počet Němců DPA potvrdil egyptský Červený půlměsíc.

Rada bezpečnosti OSN dnes jedná o rezoluci, která vyzývá k okamžitému přerušení bojů v Pásmu Gazy, rozšíření humanitární pomoci a přijetí kroků vedoucích k udržitelnému a trvalému zastavení bojů. Hlasování bylo původně plánované na pondělí, kvůli pokračujícím jednáním se Spojenými státy se však posunulo na dnešek. USA podle stanice Al-Džazíra nebo deníku The Guardian nesouhlasily se zněním o "zastavení bojů" a požadovaly pouze "přerušení".

Člen húsíjské nejvyšší politické rady Muhammad Alí Húsí dnes v íránské televizi Al-Alám prohlásil, že Húsíové se v Rudém moři zaměří na lodě každé země, která proti Jemenu podnikne nějakou akci. Húsíové tvrdí, že lodě napadají na podporu Palestinců.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se setkal s rodinami rukojmích. Kritiku mezi nimi vyvolalo to, že jich bylo pozváno jen patnáct. Uvedl to The Times of Israel.

Připravenost své země na zprostředkované uzavření druhého dočasného příměří, které by umožnilo propuštění rukojmích držených Hamásem a výrazné navýšení dodávek humanitární pomoci do Pásma Gazy, dnes naznačil izraelský premiér Jicchak Herzog.
„Izrael je připraven na další humanitární přestávku a navýšení humanitární pomoci, aby bylo umožněno propuštění rukojmích,“ řekl Herzog na setkání s velvyslanci v Izraeli. „A odpovědnost za to nese plně (vůdce Hamásu v Gaze Jahjá) Sinvár a (další členové) vedení Hamásu,“ dodal. Agentura Reuters nicméně připomněla, že role prezidenta je v izraelské politice převážně symbolického rázu.
„Potvrzujeme náš postoj, že kategoricky odmítáme vést jakoukoli formu jednání o výměně zajatců v rámci pokračující izraelské genocidní války,“ uvedl v prohlášení čelný představitel Hamásu Básim Naím. „Jsme však otevřeni jakékoli iniciativě, která přispěje k ukončení agrese vůči našemu lidu a otevření hraničních přechodů pro dovoz pomoci, která by ulevila palestinskému lidu,“ dodal.

„Jsem naštvaný, že děti, které se v nemocnicích zotavují z amputací, jsou v těchto nemocnicích zabíjeny,“ řekl dnes mluvčí Dětského fondu OSN (UNICEF) James Elder. Dodal, že Násirova nemocnice, největší fungující zdravotnické zařízení v Pásmu Gazy, byla za posledních 48 hodin dvakrát ostřelována.

Plzeňské bistro s kebabem, které v říjnu vyvěsilo protižidovské nápisy, je zavřené. Provozovna Sultan Kebab v Kopeckého sadech, jen kousek od staré židovské synagogy, je vyklizená, zmizely její nápisy a reklamy a na dveřích je mříž, zjistila dnes na místě ČTK. Na uzavření provozovny upozornil v pondělí server Plzeňská drbna. Stíhání pětatřicetiletého cizince, kterého policisté obvinili z hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob, na začátku listopadu státní zástupkyně zastavila. ČTK se cizince nepodařilo sehnat, aby se vyjádřil k důvodu uzavření bistra.

Izraelský list Haarec dnes odpoledne s odvoláním na palestinské zdroje napsal, že v nadcházejících dnech do Káhiry přijede delegace tvořená čelnými představiteli Hamásu a že bude jednat o případné dohodě o propuštění rukojmích s představiteli egyptských zpravodajských služeb. Podle Haarecu to bude první návštěva představitelů Hamásu v Egyptě od týdenního příměří z konce listopadu.

Více než polovina amerických voličů nesouhlasí se způsobem, jakým prezident Joe Biden reaguje na válku mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás. Vyplývá to z průzkumu vysoké školy Siena College vypracovaného pro deník The New York Times (NYT). Obzvláště kritičtí k vládě jsou mladí Američané, kteří přitom dlouhodobě tíhnou spíše k Bidenově Demokratické straně.

Ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy dnes uvedlo, že si izraelské bombardování a pozemní operace dosud vyžádaly životy 19 667 Palestinců a dalších 52 586 lidí bylo zraněno.
Izrael zahájil ofenzivu v Pásmu Gazy v reakci na útok Hamásu ze 7. října, při kterém na izraelském území zahynulo podle odhadu místních úřadů zhruba 1 200 lidí a dalších 240 lidí palestinští ozbrojenci unesli. Část těchto rukojmích byla koncem listopadu propuštěna výměnou za palestinské vězně zadržované v Izraeli.

Lékaři v telavivské nemocnici sledovali skupinu hrajících si dětí a hledali stopy po tom, co prožily během sedmi týdnů, kdy je palestinští ozbrojenci drželi jako rukojmí. Děti propuštěné z Pásma Gazy podle doktorů mluvily šeptem, trpěly nespavostí a v některých případech vývojově zaostávaly, napsal deník The Wall Street Journal (WSJ).
Jedna dívka začala napodobovat muže, kteří ji drželi v zajetí v Pásmu Gazy: „Buď zticha! Sedni si! Nedělej žádný hluk!“ nařídila podle lékaře jinému dítěti v arabštině. Tato scénka naznačuje, jakým utrpěním prošlo 39 dětí, které Hamás a další palestinští ozbrojenci zajali a které byly až na dvě propuštěny během týdenního příměří, jež vypršelo na začátku prosince. Jejich návrat do Izraele představuje výzvu pro zdejší úřady, které teprve řeší, jak s nimi zacházet. Lékaři tvrdí, že po fyzické stránce jsou relativně nezraněné. Psychické jizvy však mohou být mnohem hlubší.
„Nikdy jsem nic podobného neviděla,“ řekla Renana Eitanová, vedoucí psychiatrie v Ichilově nemocnici, která se podílí na péči o některé z dětí.

Izraelská armáda postavila mimo službu skupinu vojáků, kteří byli natočeni, jak si u zatčených Palestinců dávají vodní dýmku, pochutiny a žertují.
Video, které se objevilo na sociálních sítích a za poslední dva dny nasbíralo miliony zhlédnutí, zachycuje vojáky, jak sedí na gauči, smějí se, kouří vodní dýmku a pojídají brambůrky, zatímco nejméně sedm Palestinců sedí se zavázanýma očima na zemi. Video bylo natočeno v domě ve městě Džanín na okupovaném Západním břehu Jordánu.
„Chování vojáků na videích je odsouzeníhodné a je v silném rozporu s hodnotami Izraelských obranných sil,“ uvedl mluvčí izraelské armády. Doplnil, že po disciplinárním slyšení byli vojáci povolaní ze zálohy suspendováni, a to až do odvolání.

Izraelská armáda tvrdí, že při jejím náletu v Rafáhu zahynul muž, který v posledních letech skrze směnárnu převáděl miliony dolarů ozbrojenému křídlu Hamásu.

„Jsem naštvaný, že děti, které se v nemocnicích zotavují z amputací, jsou v těchto nemocnicích zabíjeny,“ řekl dnes mluvčí Dětského fondu OSN (UNICEF) James Elder. Dodal, že Násirova nemocnice, největší fungující zdravotnické zařízení v Pásmu Gazy, byla za posledních 48 hodin dvakrát ostřelována.

Čtyřiatřicetiletý Izraelec byl obžalován z podněcování k terorismu, znásilňování a genocidy vůči muslimům. Obžaloba se týká jeho explicitních a nenávistných příspěvků namířených proti Arabům, které zveřejnil na sociální síti Telegram.

Katarští a egyptští zprostředkovatelé, kteří usilují o obnovení dohody mezi Hamásem a Izraelem o propuštění dalších rukojmích unesených do Pásma Gazy, informovali Spojené státy, že předběžná jednání o nové dohodě váznou. Hamás si totiž jako podmínku klade okamžité příměří. S odvoláním na nejmenovaný egyptský zdroj to uvedl web Al-Arabí Al-Džadíd.
Vláda amerického prezidenta Joea Bidena se podle zdroje domnívá, že uzavření nové dohody o rukojmích bude možné, pokud Egypt a Katar na Hamás vyvinou dostatečně silný tlak.

Narušení lodní dopravy v Rudém moři kvůli útokům jemenských Húsíů zhoršuje už tak nepříznivá situace v Panamě, kde místním průplavem v posledních týdnech může kvůli suchu proplouvat méně lodí. Obchodníci proto varují, že pokud se situace brzy nezlepší, výsledkem bude citelné narušení dodavatelských řetězců.
Velké nákladní lodě proplouvající Rudým mořem využívají Suezský průplav, na kterém je globální obchod závislý zhruba z 12 procent, kontejnerová doprava zhruba z 30 procent. V případě Panamského průplavu je to asi pět procent globálního obchodu, upozornil generální ředitel Institutu pro export a mezinárodní obchod Marco Forgione.
„Pokud nebudou hladce fungovat, uvidíme silný dominový efekt způsobený poškozením a narušením dodavatelských řetězců v důsledku toho, jak se zpožďují lodě, a to na těch nesprávných místech,“ řekl Forgione.

Světová zdravotnická organizace (WHO) informovala, že nemocnice Kamála Advána v severní části Pásma Gazy, v níž izraelská armáda minulý týden provedla razii, je nyní mimo provoz a evakuovala pacienty, včetně mimin.
„Nemůžeme si dovolit přijít o žádné nemocnice,“ uvedl zástupce WHO pro Pásmo Gazy Richard Peeperkorn. Ve zdravotnickém zařízení v Chán Júnisu se podle něj ukrývají asi 4000 lidí, kteří byli vysídleni z jiných částí Pásma Gazy.

Britská vojenská služba Maritime Trade Operations (UKMTO), která monitoruje lodní trasy na Blízkém východě, dnes uvedla, že obdržela hlášení o incidentu 80 námořních mil severovýchodně od afrického Džibutska. Úřady zprávu vyšetřují.

Izraelské vzdušné údery v Rafáhu na jihu Pásma Gazy si v noci na dnešek vyžádaly životy 20 lidí, uvedli podle agentury Reuters představitelé ministerstva zdravotnictví v Gaze. Zasaženy při nočních náletech v Rafáhu podle nich byly tři domy.
Mluvčí ministerstva zdravotnictví krátce nato sdělil, že při izraelském úderu na uprchlický tábor Džabálija v severní části Pásma Gazy zahynulo nejméně deset lidí a dalších 40 jich bylo zraněno.

Jemenští Húsíové nezmění svůj postoj vůči konfliktu v Pásmu Gazy kvůli vytvoření mezinárodní námořní operace, jejímž cílem je ochránit lodě v Rudém moři před útoky těchto povstalců. Agentuře Reuters to dnes řekl hlavní vyjednávač Húsíů Muhammad Abdal Salám. Húsíové jsou spojenci Íránu, úhlavního nepřítele Izraele, a tvrdí, že lodě v Rudém moři napadají v rámci kampaně na podporu Palestinců.
Námořní operace, do jejíhož čela se postavily Spojené státy, je „v podstatě zbytečná“, uvedl Abdal Salám. Vody přiléhající k Jemenu jsou podle něj bezpečné pro všechny s výjimkou izraelských lodí nebo lodí směřujících do Izraele, a to kvůli „nespravedlivé agresivní válce proti Palestině“.

Zaměstnanci a dobrovolníci lidskoprávních organizací v rámci pietní akce před Bílým domem volají po příměří v Pásmu Gazy.

Americký CENTCOM potvrdil, že včera došlo v Rudém moři ke dvěma útokům Husíů proti obchodním plavidlům. Cílem útoku byly norský chemický/ropný tanker Swan Atlantic a velkoobjemová nákladní loď M/V CLARA.

Americký ministr obrany Lloyd J. Austin III odcestoval do Izraele, aby se setkal s premiérem Benjaminem Netanjahuem, ministrem obrany Yoavem Gallantem a izraelským válečným kabinetem. Jedná se o jeho druhou cestu od útoku 7. října.
Austin zopakoval neochvějný závazek USA vůči právu Izraele bránit se proti terorismu, vyzval k okamžitému návratu všech rukojmích a zdůraznil potřebu koordinovaného úsilí na ochranu civilistů a zajištění dodávek humanitární pomoci do Gazy.

Ředitel CIA William Burns se setkal s katarským premiérem Mohammedem bin Abdulrahmanem bin Jassim Al Thani a šéfem Mossadu Davidem Barneou. Na schůzce strany diskutovaly o nové dohodě o propuštění rukojmích.

Izraelské obranné síly (IDF) hlásí smrt dalších dvou vojáků. Počet Izraelců zabitých během pozemní operace v Gaze tak stoupl na 131.

Průzkum ukazuje dvojí pohled na Hamás mezi francouzskými muslimy: Na rozdíl od 55 % těch, kteří jsou k Hamásu kritičtí, 45 % vidí akce hnutí jako formu odporu proti kolonizaci.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Děkujeme za pozornost a v online zpravodajství budeme pokračovat zase zítra.

Spojené státy stanou v čele mezinárodní námořní operace s cílem ochránit lodě v Rudém moři před útoky jemenských Húsíů. Oznámil to dnes americký ministr obrany Lloyd Austin během návštěvy Bahrajnu, kde mají USA své námořní velení pro blízkovýchodní oblast. Spolu s USA se do operace zapojí Británie, Francie, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Španělsko, Kanada, Bahrajn a Seychely, dodal Austin.
Kvůli útokům se v posledních dnech rozhodla přerušit cesty oblastí řada přepravních společností a začala výrazně zdražovat ropa.

Jordánský král prohlásil, že Spojené státy americké mohou hrát klíčovou roli při zastavení izraelské vojenské kampaně tím, že budou prosazovat okamžité příměří. Státní média uvedla, že panovník hovořil s americkým generálem Charlesem Q. Brownem, který je předsedou sboru náčelníků štábů.

Škody ve škole Shadia Abu Ghazaleh v Džabálijá na severu Pásma Gazy, kde udeřil Izrael. Ve městě podle Hamásu zemřelo více než sto lidí, informace nelze nezávisle ověřit. Izrael podle svých slov útočil na teroristickou infrastrukturu.

Zrušení demonstrace na podporu Palestiny, která se měla konat 5. prosince, bylo nezákonné, rozhodl soud. Uvedl to server Česká justice.

Spojené státy vyjádřily znepokojení nad tím, že izraelský vojenský odstřelovač v sobotu zastřelil dvě křesťanky v táboře v Gaze. Uvedl to Bílý dům. „Velmi jasně jsme dali najevo přesvědčení, že je třeba vyvinout veškeré možné úsilí, aby se zabránilo civilním obětem,“ řekl jeho mluvčí John Kirby.

Palestinské hnutí Hamás zveřejnilo video, které údajně ukazuje trojici izraelských rukojmích. Jde o tři starší muže hovořící hebrejsky a apelující na izraelské představitele, aby se zasadili o jejich propuštění. Vysoce postavený představitel Hamásu Usáma Hamdán současně odmítl další jednání, dokud izraelské síly nezastaví válečnou kampaň v Pásmu Gazy, píše stanice Al-Džazíra. Islamistické organizace v Pásmu Gazy podle agentury Reuters proti jejich vůli nadále vězní 137 lidí.
Video na síti Telegram podle Reuters zveřejnily brigády Kásam, ozbrojené křídlo Hamásu. Jeden z mužů na něm říká, že „žijí ve velmi drsných podmínkách“, že on trpí chronickou nemocí a že nechtějí zemřít „přímým následkem izraelských vzdušných úderů“.

Podle mluvčího izraelské vlády bylo v neděli zkontrolováno více než 200 nákladních aut s humanitární pomocí, která se následně přesunula do Pásma Gazy. Více než 100 z nich přejelo přes přejezd Rafáh.

A tady je další snímek instalace v místech, kde se v říjnu konal festival Nova, jehož účastníci byli uneseni nebo zabiti.

Americký ministr obrany Lloyd Austin dnes v Izraeli jednal o postupném přechodu z fáze rozsáhlých bojových operací v Pásmu Gazy do stadia cílenějších bojů o nižší intenzitě, ale zdůraznil, že nemíní Tel Avivu diktovat podmínky či časový harmonogram této změny. Současně opět vyzval Izrael, aby usiloval o větší ochranu civilistů v Pásmu Gazy a o zajištění humanitární pomoci v oblasti.
„Pokud jde o časový rozvrh (intenzity bojových akcí), je to operace Izraele, nejsem tu, abych diktoval harmonogram nebo podmínky,“ řekl Austin na společné tiskové konferenci s izraelským ministrem obrany Joavem Galantem.

Izraelské letecké a pozemní údery v Pásmu Gazy si od 7.října vyžádaly už 19.453 obětí a 52.286 zraněných, oznámilo dnes podle agentury Reuters ministerstvo zdravotnictví v Gaze, které ovládá radikální palestinské hnutí Hamás. Izraelská operace je odvetou za útok Hamásu na Izrael ze 7. října, při němž islamisté povraždili na 1200 lidí a na 240 dalších unesli do Gazy.
Údaje o obětech nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit a neupřesňují, kolik padlých je mezi bojovníky Hamásu. Předchozí bilance z minulého pátku hovořila o 18.800 mrtvých Palestincích.

K útoku na tanker norské společnosti Inventor Chemical Tankers se přiznali jemenští Húsíové. Ti tvrdí, že zaútočili i na další nákladní loď MSC Clara, píše agentura Reuters. Húsíové již dříve uvedli, že budou útočit na všechny lodě, které mají nějakou spojitost s Izraelem. Chtějí tak podpořit palestinské hnutí Hamás v boji proti izraelské armádě.
To, že útok spáchali Húsíové, řekl agentuře Reuters již dříve nejmenovaný americký představitel. Na pomoc přepravní lodi se podle něj vydala jedna americká bojová loď.

Prezident Petr Pavel se v rozhovoru pro Seznam Zprávy vyjádřil ke konfliktu na Blízkém východě. Ten podle prezidenta nespěje k závěru, Izrael se navíc v představách o budoucí správě Pásma Gazy rozchází i se Spojenými státy. Vývoj situace do značné míry také ovlivní dění ve světě, bezpečnost nejen v globálním měřítku, ale i regionálním, míní.
„Pokud budou narůstat protiizraelské nálady, pokud bude narůstat extremismus v některých arabských zemích, pak se dá očekávat, že to povede i k nárůstu terorismu. A ten, jak jsme měli možnost v Evropě si už v minulosti ověřit, se nás týká v podstatě všech,“ konstatoval prezident.

Příliš mnoho civilistů zahynulo během konfliktu mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil britský premiér Rishi Sunak, který znovu vyzval k dočasnému příměří vedoucímu k propuštění všech rukojmích.
„Izrael má právo se bránit po říjnovém útoku Hamásu na jižní Izrael,“ zopakoval dnes Sunak. Při útoku palestinských ozbrojenců, který vyvolal současný konflikt, zahynulo na 1200 lidí, většinou civilistů. „Musí tak ale činit v souladu s humanitárním právem,“ dodal Sunak na adresu Izraele.

V Rudém moři dnes čelila útoku další nákladní loď - tanker norské společnosti Inventor Chemical Tankers. Na lodi vypukl menší požár, její palubní systémy jsou však funkční a nikdo z posádky nebyl zraněn, uvedla agentura Reuters. Podle nejmenovaného amerického představitele stojí za útokem jemenští povstalci Húsíové, kteří zaútočili na několik nákladních lodí již minulý týden. Největší námořní přepravní společnosti proto oznámily, že pozastavují tranzit přes Rudé moře. K nim se dnes přidala i britská společnost BP a tchajwanská Evergreen, která navíc nebude přepravovat izraelský náklad.

„Bylo mi ctí tě znát,“ tak zní hebrejský citát, který byl nainstalován v místě, kde probíhal Nova festival, při kterém byli zmasakrováni a uneseni Izraelci. Podívejte se na nové snímky.

V městě Rafáh v Pásmu Gazy se rodí děti i během válčení. Podívejte se na nové snímky.

Izraelská armáda zveřejnila sérii videí, která podle ní zachycují, jak odvolala vzdušné údery v Pásmu Gazy, protože se v blízkosti nacházeli civilisté, mnohdy děti. Informuje o tom dnes zpravodajský web The Times of Israel (ToI). Podobná tvrzení není v konfliktu možné bezprostředně ověřit z jiných zdrojů.

Muzeum umění v Olomouci vylepilo na jednu ze svých výloh fotografie zaznamenávající vandalský čin neznámého pachatele, který z těchto ploch minulý týden strhl většinu plakátů s portréty lidí unesených radikálním palestinským hnutím Hamás. Mladého muže maskovaného kapucí totiž při činu zachytily bezpečnostní kamery. Na vylepených fotografiích má přes obličej černý pásek, aby ho nebylo možné identifikovat. Netradičně obnovenou expozici na výloze doplňují snímky z listopadové instalace plakátů. ČTK to dnes sdělil ředitel Muzea umění Ondřej Zatloukal. Případem se zabývají strážníci i policie.

Izrael používá hlad a nedostatek vody či paliva jako zbraň a způsob vedení války proti Palestincům, kteří žijí v Pásmu Gazy. V dnešním prohlášení to tvrdí lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW), která tuto taktiku označuje za válečný zločin. Izrael po útoku hnutí Hamás ze 7. října zavedl na Pásmo Gazy totální blokádu, kterou však po několika týdnech mírně uvolnil otevřením přechodu Rafáh. Objem přepravovaného zboží je však stále výrazně nižší než před konfliktem. Mluvčí izraelského ministerstva zahraničí označil HRW za organizaci nepřátelskou k Izraeli, píše agentura AFP.
„Po více než dva měsíce Izrael odpíral obyvatelstvu Pásma Gazy vodu a jídlo, což je politika, kterou podpořili vysocí izraelští představitelé a která odráží úmysl vyhladovět civilisty,“ uvedl šéf pobočky HRW pro Izrael a palestinská území Omar Shakir. Organizace poukazuje na výroky ministra obrany Joava Galanta či šéfa resortu národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira, které podle ní tuto strategii potvrzují.

Šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns se dnes ve Varšavě setká s katarským premiérem Muhammadem bin Abdarem Rahmánem Sáním a šéfem izraelské zpravodajské služby Mossad Davidem Barneou, aby s nimi projednal možnou dohodu o propuštění dalších rukojmích zadržovaných palestinským radikálním hnutím Hamás v Pásmu Gazy. S odvoláním na nejmenované americké a izraelské představitele to dnes napsal server Axios. CIA Burnsův program komentovat odmítla.

Soud dnes začal projednávat případ Pavla Rusa, který je stíhán za podporu terorismu a za dalších šest trestných činů. Podle obžaloby rozeslal institucím a úřadům desítky dokumentů s protižidovskou rétorikou, v nichž mimo jiné vyhrožoval smrtí státním zástupcům či soudcům. Muži hrozí až 15 let vězení. Stíhání za pomoc k trestné činnosti čelí i Rusova manželka Ivana Timová.

Americký ministr obrany Lloyd Austin dnes přiletěl do Izraele, kde bude jednat s premiérem Benjaminem Netanjahuem a se svým izraelským protějškem Joavem Galantem. Podle agentury Reuters se očekává, že se schůzka bude věnovat další fázi války v Pásmu Gazy, a to konkrétně přechodu od strategie intenzivních úderů k omezenějším a cílenějším zásahům. Koncem minulého týdne byl v Izraeli také bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan.

Při izraelských útocích na uprchlický tábor Džabálija v severní části Pásma Gazy od neděle zemřelo 110 Palestinců. Podle agentury AFP to uvedlo palestinské ministerstvo zdravotnictví ovládané hnutím Hamás. Původně palestinské ministerstvo zdravotnictví informovalo o 90 mrtvých v táboře Džabálija v neděli, dnes ráno pak navýšilo bilanci na 110 mrtvých. Podle agentury AP svědci uvedli, že v oblasti se svádí těžké boje.

V Íránu přestala fungovat část čerpacích stanic kvůli problému s počítačovým programem. Uvedlo to dnes ráno podle íránských médií sdružení čerpacích stanic. Podle íránského tisku není vyloučeno, že výpadek nastal kvůli kybernetickému útoku. K výpadku se na sociálních sítích přihlásila skupina proizraelských hackerů.

Izraelská armáda informovala o smrti několika jejích vojáků. Ani jednomu ještě nebylo 30 let.
The IDF regrets to announce the deaths of the following soldiers, who fell in combat in southern Gaza:
— Israel Defense Forces (@IDF) December 18, 2023
🕯️SSF Urija Bayer, 20-years-old, a combat soldier in Maglan
🕯️SSF Liav Aloush, 21-years-old, a combat soldier in Duvdevan
🕯️MSG (Res.) Etan Naeh, 26-years-old, a combat… pic.twitter.com/1pP2Un9HQN

Dobré ráno, při izraelských útocích na uprchlický tábor Džabálija v severní části Pásma Gazy v neděli zemřelo 90 Palestinců. Z několika dalších míst jsou hlášeny další desítky mrtvých, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví v Gaze, které je pod kontrolou radikálního hnutí Hamás.
Raketový útok na dům v Gaze patřící rodině jednoho z vedoucích činitelů Islámského džihádu si vyžádal 24 životů, údery na uprchlický tábor Dajr Balah ve střední části Gazy 12 a další čtyři útok ve městě Rafáh na jihu úzkého pobřežního pásma, v němž ve velmi složitých podmínkách žije na 2,3 milionu Palestinců.

Vážení čtenáři, to je pro dnešek z našeho zpravodajství z války mezi Izraelem a Hamásem vše. Opět se přihlásíme v pondělí ráno, dobrou noc.

Palestinský Červený půlměsíc kladně ohodnotil znovuobnovení komunikačních sítí v Pásmu Gazy.
🙏We are pleased with the partial restoration of communications to the #Gaza Strip, allowing us to connect with our colleagues there.
— PRCS (@PalestineRCS) December 17, 2023
👇In this video filmed today in the central operations room in Ramallah we illustrate the difficulty of communication with the #Gaza operations… pic.twitter.com/WV7Dj4ncxO

Egypt a Katar dnes podle této agentury uvedly, že doprava pomoci přes přechod Kerem Šalom stále vázne. Zároveň jsou otevření přechodu a hladký průjezd pomoci podle obou států podmínkou pro zahájení případných dalších jednání o příměří mezi Hamásem a Izraelem. Dohodě o příměří a s ní související výměně dalších izraelských rukojmích držených v Pásmu Gazy za palestinské vězně jsou Izrael a hnutí Hamás nakloněné, uvedla dnes agentura Reuters s odkazem na zdroje z egyptských bezpečnostních složek.

Už 70 dní je Červenému kříži odpírán přístup k zadržovaným izraelským rukojmím, už 70 dní o nich nemají rodiny zprávy, už 70 dní nelze ověřit, v jakém stavu jsou a co potřebují. To odporuje mezinárodnímu humanitárnímu právu, jehož dodržování se všechny státy zavázaly zajistit. Uvedl to Český červený kříž ve své tiskové zprávě a dodal: Jednání o umožnění přístupu k rukojmím s představiteli hnutí Hamás byla a jsou kontinuálně vedena nejen personálem Červeného kříže delegovaným v Gaze, ale několikrát (naposledy tento čtvrtek a pátek) osobně prezidentkou MVČK Mirjanou Spoljaric Egger, která tato jednání vedla nejen nyní v Gaze, ale setkala se i s nejvyšším vedení Hamásu v Kataru. Přesto nebylo dosud MVČK umožněno rukojmí navštívit.

Ve střední a jižní části palestinského Pásma Gazy po několikadenním výpadku opět fungují telekomunikační služby a internet. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na společnosti Paltel a Jawwal. Telefony a připojení k internetu byly nedostupné od čtvrtka, firmám se už podařilo napravit škody, které výpadek způsobily.
„Naše týmy byly schopné se s pomocí příslušných mezinárodních úřadů po mnoha neúspěšných pokusech z minulých dní dostat k poškozenému místu a zajistit opravu,“ uvedly firmy ve společném prohlášení.
Také organizace NetBlocks, která výpadky internetového připojení monitoruje, na sociální síti X potvrdila, že internet je v části Pásma Gazy opět dostupný. Výpadek byl nejdelší od začátku války mezi Izraelem a Hamásem.

Podle agentury AFP má tunel, který dnes objevila izraelská armáda, železobetonové stěny, je vybavený elektřinou, ventilací, kanalizací, komunikačními sítěmi a kolejemi. Izraelské síly tvrdí, že byl vystavěn pod vedením Muhammada Sinvára, což je bratr Jahjáa Sinvára, vůdce hnutí Hamás. V tunelu bylo objeveno množství zbraní připravených k použití, uvedla izraelská armáda.
Hamás na dotaz Reuters ohledně izraelského popisu tunelu nereagoval. Tunely, které palestinské radikální hnutí novinářům ukázalo, nebo které reportérům ukázala izraelská armáda po jejich odhalení, byly úzké, nízké chodby určené k pěšímu pohybu.
Velký tunel ústící u Erezu byl podle Hagariho pravděpodobně součástí širší sítě chodeb. V takovéto síti chodeb by Hamás mohl ukrývat rukojmí unesené 7. října z Izraele.

Izraelská armáda dnes oznámila, že během své ofenzivy v Pásmu Gazy objevila „největší tunel“ vyhloubený palestinským radikálním hnutím Hamás pod touto oblastí. Betonová chodba je dlouhá více než čtyři kilometry a ústí v bezprostřední blízkosti izraelské hranice, uvedl podle agentur Reuters a AFP Izrael.
Tunel vytvořený 50 metrů pod zemí dosahuje na výšku i šířku tří metrů. Bojovníci Hamásu jím tak mohli pohodlně cestovat až na sever města Gaza, které bylo dříve sídlem vlády Hamásu a nyní je zničenou bojovou zónou, uvedla agentura Reuters.
„Je to největší tunel, který jsme v Gaze našli... jeho cílem byl hraniční přechod (Erez),“ řekl podle Reuters mluvčí izraelské armády Daniel Hagari, aniž upřesnil, jestli byla tato podzemní chodba Hamásem k útoku ze 7. října využita. „Do tohoto tunelu byly investovány miliony dolarů. Trvalo roky, než byl vybudován. Mohla jím projíždět vozidla,“ dodal.

Dnes francouzská ministryně navštívila i okupovaný Západní břeh Jordánu, kde se setkala i s Palestinci, na které v minulosti zaútočili židovští osadníci. „Jedná se o závažné činy,“ uvedla. Zároveň varovala před destabilizací Palestinské autonomie, která působí na Západním břehu Jordánu. V jejím čele stojí Mahmúd Abbás. Násilí osadníků vůči Palestincům na Západním břehu může podle Colonnaové „podkopat výhled politického řešení“ konfliktu mezi Izraelem a Palestinci.

Francouzská ministryně zahraničí vyjádřila znepokojení nad humanitární situací v Pásmu Gazy, které čelí izraelské blokádě. „Bylo zabito příliš moc civilistů,“ uvedla Colonnaová. Zároveň zdůraznila, že se nesmí zapomínat na oběti útoku hnutí Hamás v Izraeli. Počínání Hamásu označila za barbarství a odmítla jeho zlehčování, například v případě násilí na ženách. „Jakékoliv popírání či zlehčování těchto sexuálních zločinů je nepřijatelné a především nedůstojné,“ řekla Colonnaová.

Průjezd nákladních vozů s humanitární pomocí do Pásma Gazy přes přechod Kerem Šalom potvrdily agenturám Reuters a AFP i nejmenované zdroje z egyptského Červeného půlměsíce. Podle jejich vyjádření vjel na palestinské území konvoj, který čítá 79 kamionů.

Papež František dnes kritizoval zásah izraelské armády u katolické fary v Gaze, při kterém zahynuly dvě ženy. „Stalo se to ve farnosti Svaté rodiny, kde nejsou teroristé, ale rodiny, děti, nemocní či postižení,“ řekl papež. Latinský patriarchát v Jeruzalémě, který zastupuje katolickou církvi v Izraeli a na palestinských územích, uvedl, že ženy v sobotu zastřelil izraelský voják. Podle patriarchátu izraelští vojáci zaútočili i na klášter, kde žilo přes 50 lidí se zdravotním postižením. Patriarchát také odmítl tvrzení izraelské armády, že v areálu fary se nacházelo zařízení na odpalování raket. Od začátku konfliktu se ve faře ve městě Gaza ukrývají katolíci a další křesťané, kterých je v Pásmu Gazy několik tisíc. Církevní hodnostáři dříve tvrdili, že izraelská armáda na objekt neútočí.

Podle palestinského Červeného půlměsíce v Pásmu Gazy nadále nefunguje telekomunikační síť. Výpadek začal ve čtvrtek a podle humanitární organizace je nejdelší, jaký v Pásmu Gazy od začátku konfliktu zažili.

Palestinské ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy, které je pod kontrolou hnutí Hamás, informovalo o izraelských úderech na uprchlický tábor Dajr Balah ve střední části pásma. Podle lékařů tam zahynulo 12 lidí. Dalších 24 mrtvých si podle úřadů vyžádal úder na tábor Džabálija na severu Pásma Gazy a čtyři lidi podle úřadů zahynuli ve městě Rafáh na jihu

Otevření přechodu v jižním cípu Pásma Gazy v pátek schválila vláda premiéra Benjamina Netanjahua. Podle ní by otevření přechodu mělo umožnit průjezd nejméně 200 nákladních vozů s humanitární pomocí denně. Už na počátku týdne Izrael umožnil inspekce nákladních vozů s humanitární pomocí pro Pásmo Gazy na přechodu Kerem Šalom.
Jediným otevřeným přechodem byl dosud Rafáh, který spojuje Pásmo Gazy s Egyptem. Ten obnovil svůj provoz zhruba dva týdny po vypuknutí konfliktu a od té doby je pro humanitární pomoc s výjimkou několika přestávek otevřený.

Objem humanitární pomoci přepravované do Pásma Gazy se podle agentur výrazně snížil poté, co 1. prosince vypršelo týdenní příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás. O velmi špatné humanitární situaci na palestinském území, na kterém Izrael bojuje s Hamásem, opakovaně mluví představitelé OSN. Výzvy k navýšení humanitární pomoci zaznívají i od spojenců Izraele a tento požadavek obsahuje i rezoluce, kterou v úterý schválila velká většina zemí ve Valném shromáždění OSN. Pro hlasovalo 153 států, proti bylo deset zemí včetně České republiky.

Izraelský přechod Kerem Šalom se dnes poprvé od 7. října, kdy začal konflikt mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, otevřel pro průjezd nákladních vozů s humanitární pomocí do Pásma Gaza. Řekl to podle agentury Reuters mluvčí izraelské vlády, která otevření přechodu schválila tento týden. Krok by měl vést k navýšení objemu dodávek pomoci pro obyvatele v Pásmu Gazy, které po Izraeli požaduje řada zemí světa včetně jeho spojenců.
Tento týden Izrael umožnil inspekce nákladních vozů s humanitární pomocí pro Pásmo Gazy na přechodu Kerem Šalom. Jediným otevřeným přechodem dosud byl Rafáh, který spojuje Pásmo Gazy s Egyptem.

Mezi tématy, o kterých by měla francouzská ministryně Colonnaová dnes jednat v Izraeli, je i zabití zaměstnance francouzského ministerstva zahraničí při izraelském úderu v Pásmu Gazy. Podle sobotního prohlášení ministerstva byl pracovník zabit při útoku na civilní dům, kde se skrýval. Nemovitost v Rafáhu patří zaměstnanci francouzského generálního konzulátu v Jeruzalémě. „Francie odsuzuje bombardování tohoto domu, při kterém zahynuli další civilisté,“ uvedlo ministerstvo a vyzvalo izraelské úřady, aby objasnily okolnosti úderu. Izraelské úřady se k tomu zatím nevyjádřily.

Možnost okamžitého příměří, které navrhla Francie, Německo a Británie, odmítl izraelský ministr zahraničí Kohen. Před jednáním s ministryní Colonnaovou ale dodal, že by Francie mohla sehrát „významnou a pozitivní roli“ ve snahách zabránit tomu, aby se konflikt rozšířil na Libanon, kde působí šíitské hnutí Hizballáh. To útočí na izraelské území podél libanonské hranice. „Stále tu je možnost vyhnout se válce s Libanonem,“ uvedl Kohen. Colonnaová navštíví Libanon v pondělí.

Francie, Německo a Británie dnes opět vyzvaly k trvalému příměří v bojích mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová tak učinila na návštěvě Izraele, britský ministr zahraničí David Cameron a šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková ve společném textu zveřejněném v deníku The Times. Výzvy však odmítl jejich izraelský protějšek Eli Kohen, podle kterého by se jednalo o dárek Hamásu, informovala agentura AFP.
Zatímco Colonnaová v Izraeli vyzvala podle AFP „okamžitému a trvalému“ příměří, Cameron a Baerbocková uvedli, že podporují „mír, který bude trvat dny, roky, generace“. „Podporujeme proto příměří, ale jen, pokud bude trvalé,“ napsali. Zároveň podpořili právo Izraele na sebeobranu a uvedli, že jeho reakce na útok Hamásu ze 7. října je „pochopitelná“.

Latinský patriarchát v Jeruzalémě, který zastupuje katolickou církvi v Izraeli a na palestinských územích, protestoval proti střelbě izraelských vojáků, která podle něj zabila dvě ženy v areálu katolické fary v Gaze, píše stanice CNN. Podle patriarchátu izraelští vojáci zaútočili i na klášter, kde žilo přes 50 lidí se zdravotním postižením. Patriarchát také odmítl tvrzení izraelské armády, že v areálu fary se nacházelo zařízení na odpalování raket. Od začátku konfliktu se ve faře ve městě Gaza ukrývají katolíci a další křesťané, kterých je v Pásmu Gazy několik tisíc. Církevní hodnostáři dříve tvrdili, že izraelská armáda na objekt neútočí.

Palestinské úřady na okupovaném Západním břehu Jordánu informovaly, že během dnešního zásahu izraelské armády v uprchlickém táboře Tulkarm přišlo o život pět lidí. Podle webu ToI armáda reagovala na útok ze strany Palestinců. Palestinské úřady také oznámily, že dnes zemřel jeden muž, který utrpěl zranění při razii izraelských vojáků v Džanínu v předchozích dnech.

Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes ostře kritizovala situaci v nemocni Šífa, která patřila před nynějším konfliktem k největším nemocnicím v Pásmu Gazy. Zařízení na severu oblasti navštívil tým WHO v sobotu. Podle něj se urgentní příjem nemocnice podobá „krvavé lázni“ se stovkami zraněných, kterým však zdravotníci mohou poskytnout jen omezenou pomoc kvůli nedostatku léků, vody, jídla a paliva. V areálu nemocnice se navíc ukrývají tisíce uprchlíků.

Palestinské ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy, které je pod kontrolou hnutí Hamás, informovalo o izraelských úderech na uprchlický tábor Dajr Balah, ve střední části pásma. Podle úřadů při nich zahynulo několik lidí. Další údery hlásí svědci z jižní části Pásma Gazy. Podle reportéra stanice Al-Džazíra velký výbuch otřásl v noci na dnešek oblastí u města Rafáh, kam odešly desítky tisíc lidí z jiných části tohoto palestinského území.

Stanice Al-Džazíra se chce kvůli zabití svého kameramana v Pásmu Gazy obrátit na Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Reuters to dnes uvedla v prohlášení. Palestinský kameraman Sámir abú Dakka zahynul v pátek při izraelském úderu na město Chán Júnis, Al-Džazíra to označila za vraždu.
Při incidentu byl zraněn i zpravodaj katarské televize Váil Dahdúh, který se svým kameramanem natáčel reportáž o izraelském dronovém útoku na budovu školy, která sloužila jako nouzové ubytování pro uprchlíky. Zraněný kameraman vykrvácel, protože zdravotníci se k němu dostali až po několika hodinách.

Na severu Izraele u hranic s Libanonem dronový útok zasáhl vesnici Margaliot. Jeden izraelský voják zahynul a dva utrpěli zranění. Izrael oznámil, že v reakci napadl cíle v Libanonu.
Kanadská policie v pátek zadržela mladíka, který podle starosty Ottawy Marka Sutcliffeho plánoval útok proti zdejší židovské komunitě. Informuje o tom dnes agentura AP, podle níž policie mluví o činech „související s terorismem“. Mladý muž, jehož věk nebyl zveřejněn, čelí obvinění z „napomáhání teroristické činnosti předáváním instruktážních materiálů týkajících se výbušné látky“ a také z „instruování osoby k provádění teroristické činnosti proti židovským osobám“.
„Byl jsem šokován, když jsem se dozvěděl podrobnosti o plánovaném útoku na ottawskou židovskou komunitu,“ napsal na X starosta kanadského hlavního města Sutcliffe. „V posledních týdnech došlo v Ottawě k nárůstu antisemitismu.“
Svůj díl viny už přiznali například náčelník generálního štábu izraelských obranných sil Herci Halevi či ministr školství Joav Kiš. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nebo ministr obrany Joav Galant tak dosud neučinili.
Poradce izraelského premiéra Benjamina Netanjahua pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi dříve uvedl, že izraelské zpravodajské služby chybovaly a selhaly při zajišťování bezpečnosti svých občanů.
Hamás předminulou sobotu podnikl masivní pozemní a raketové útoky na Izrael z Pásma Gazy, které ovládá. Ozbrojenci zavraždili 1400 většinou civilistů, včetně občanů jiných zemí, tisíce lidí zranili a dvě stovky jich unesli jako rukojmí. Izrael vzápětí zahájil odvetné útoky na Pásmo Gazy s cílem zničit politické a vojenské vedení Hamásu. Jeho úřady tvrdí, že izraelské útoky si vyžádaly již na 2800 obětí a 11.000 zraněných.
Že by tam taky byli čučkaři?
