„Nezvládli jsme úkol.“ Šéf izraelské rozvědky přiznal selhání. Hamás povraždil přes 1400 lidí

Deník Times of Israel uvádí, že izraelské vládní orgány a představitelé kibucu Nir Jicchak, kde žil rukojmí Tal Chaimi , sdělili jeho rodině, že byl 7. října zavražděn Hamásem. Jeho tělo je pravděpodobně stále drženo Hamásem v Gaze, uvedly noviny.

Úřad OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA dnes uvedl, že od začátku izraelské operace v Pásmu Gazy zahynulo nejméně 288 lidí v zařízeních UNRWA, kde se ukrývali, a dalších nejméně 998 lidí tam bylo zraněno. Izraelská armáda na okupovaném Západním břehu Jordánu podle UNRWA zabila 271 Palestinců, včetně 69 dětí, což je nejtragičtější roční bilance od roku 2005, kdy úřad začal vést tuto statistiku.

Po čtvrteční návštěvě amerického poradce pro národní bezpečnost Jakea Sullivana v Izraeli budou pravděpodobně následovat další zastávky na Blízkém východě, uvedl ve středu Bílý dům.

Sullivan bude „diskutovat o další fázi vojenské kampaně a o snížení škod na civilním obyvatelstvu“, uvedl na briefingu v Bílém domě mluvčí Rady pro národní bezpečnost John Kirby. Spojené státy pokračují ve spolupráci s partnery na Blízkém východě ve snaze zajistit propuštění osmi amerických rukojmích držených Hamásem a dalších asi 130 osob v zajetí, uvedl Kirby.

Bílý dům se ve středu odpoledne dostal do nepříjemné situace kvůli výrokům Joea Bidena na adresu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že Izrael ztrácí mezinárodní podporu kvůli „bezohlednému bombardování“ a že by Netanjahu měl změnit svůj příliš tvrdý přístup.

John Kirby, koordinátor strategické komunikace Rady pro národní bezpečnost, se na poledním tiskovém brífinku z Bílého domu pokusil výroky amerického prezidenta bagatelizovat.

Jeden z izraelských zákonodárců ve středu uvedl, že se vláda snaží diplomatickou cestou vytlačit bojovníky libanonského Hizballáhu od hranic, aby se vyhnula válce, napsala agentura Reuters.

V reakci na to kontakt blízký Hizballáhu uvedl, že taková myšlenka je „nerealistická“. Předseda zahraničního a obranného výboru izraelského parlamentu Yuli Edelstein uvedl, že jeho země je odhodlána ukončit přítomnost Hizballáhu na hranicích s Izraelem.

Obrazem: Následky izraelského útoku na Rafáh 

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes uvedl, že Izrael neupustí od svého cíle zlikvidovat palestinské hnutí Hamás, a hodlá tak učinit navzdory mezinárodnímu tlaku. Předseda vlády to řekl při návštěvě věznice v jižním Izraeli, v níž armáda vyslýchá příslušníky Hamásu zadržené v Pásmu Gazy. Informoval o tom zpravodajský web The Times of Israel (ToI)

„Budeme pokračovat až do konce, až do vítězství, až do likvidace Hamásu, a to i navzdory mezinárodnímu tlaku,“ řekl Netanjahu. „Nic nás nezastaví,“ dodal.

Jakékoliv uspořádání v Pásmu Gazy bez radikálního palestinského hnutí Hamás je „mylná představa“. Podle agentury Reuters to dnes v televizním projevu prohlásil šéf této skupiny Ismáíl Haníja. Izraelští představitelé opakovaně uvedli, že jejich cílem je v odvetě za útok ze 7. října, při němž palestinští ozbrojenci zavraždili na 1200 lidí, zlikvidovat vládu Hamásu i její vojenské schopnosti.

„Jsme otevřeni diskusi o jakýchkoli nápadech nebo iniciativách, které by mohly ukončit (izraelskou) agresi a otevřít dveře k tomu, aby se udělal pořádek ... jak na Západním břehu, tak v Pásmu Gazy,“ dodal Haníja.

Podle dnešního prohlášení organizace Reportéři bez hranic Egypt tiše podporuje přístup Izraele. Novináři, kteří působí v Káhiře, RSF řekli, že egyptské úřady jim sdělily, že musí získat povolení od Izraele, pokud chtějí vstoupit do Pásma Gazy přes přechod v Rafáhu.

Podle nahrávky, kterou má organizace k dispozici, však izraelská tisková mluvčí takový krok odmítla vzhledem k tomu, že Rafáh není na izraelském území. „Přehazování si odpovědnosti mezi Izraelem a Egyptem, kdy se země navzájem obviňují z odepření vstupu (do Pásma Gazy), ukazuje, že obě vlády mají společný zájem na tom, aby zabránily mezinárodnímu tisku pokrýt současné dění v Pásmu Gazy,“ uvedla organizace RSF.

Lynn Hastingsová, humanitární koordinátorka OSN, vyzvala k okamžitému obnovení humanitárního příměří v Gaze. „Psychicky i fyzicky vyčerpaní lidé v Gaze naléhavě potřebují pomoc,“ řekla.

Joe Biden se v Bílém domě setkal s rodinami některých z osmi Američanů, kteří jsou stále pohřešováni a o nichž se předpokládá, že je Hamás zajal během útoku na Izrael 7. října, informovala agentura Associated Press. Ministr zahraničí Antony Blinken a hlavní náměstek poradce pro národní bezpečnost Jon Finer se připojili k americkému prezidentovi při osobním setkání s 13 rodinnými příslušníky unesených.

Izraelská agentura pro koordinaci vládních aktivit na okupovaných územích (COGAT) zveřejnila na serveru X (dříve Twitter) záběry, na nichž je podle ní vidět, jak bojovníci Hamásu obsazují konvoj s humanitární pomocí a střílejí na civilisty.

„Gaza si zaslouží něco lepšího,“ píše se v tweetu. Není jasné, kde a kdy bylo video pořízeno. Izraelské obranné síly (IDF) již dříve obvinily Hamás, že zneužívá civilisty a zmocňuje se pomoci k prosazování vlastních válečných cílů.

Obrazem: Následky izraelského útoku na dům v Dženínu

Podpora palestinského radikálního hnutí Hamás u palestinské veřejnosti vzrostla, a to i v nyní válkou zdevastovaném Pásmu Gazy. Naopak Západem podporovaného předsedu palestinské samosprávy na okupovaném Západním břehu Jordánu Mahmúda Abbáse většina vnímá negativně, jeho rezignaci by uvítalo 90 procent respondentů. S odvoláním na dnes zveřejněný průzkum veřejného mínění, který byl proveden mezi 22. listopadem a 2. prosincem a do kterého se zapojilo 1231 obyvatel Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy, o tom informuje agentura AP.

Přes 70.000 korun vybrali organizátoři v pražské části dobročinné prodejní výstavy Postcards for Palestine (Pohlednice pro Palestinu), jejímž cílem je získat peníze pro humanitární organizace pomáhající Palestincům. Organizátor Peter Watkins o tom informoval ve vyjádření, které ČTK poskytla Lenka Bakešová ze studia Sharp Objects. Díla o velikosti pohlednice za 500 korun si mohli lidé zakoupit v úterý večer v galerii Berlínskej model. Výstava bude pokračovat od čtvrtka v Londýně, kde se uskuteční vernisáž.

Obrazem: Izraelská vojenská vozidla při zásahu v Džanínu zablokovala sanitku

Dnes humanitární koordinátorka OSN pro okupovaná palestinská území Lynn Hastingsová uvedla, že téměř polovina z obyvatel Pásma Gazy nyní žije v katastrofálních podmínkách v samém cípu Pásma Gazy v oblasti kolem města Rafáh, které leží na hranici s Egyptem. „Všichni víme, že systém zdravotní péče se zhroutil,“ řekla Hastingsová. „Máme tu učebnicový vzorec pro epidemii a katastrofu v oblasti veřejného zdraví,“ dodala.

Šéf úřadu OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA Philippe Lazzarini, který se tento týden vrátil do Pásma Gazy, dnes uvedl, že obyvatelé tohoto území „už nemají čas ani možnosti“. „Tváří v tvář bombardování, strádání a nemocem, ve stále stísněnějším prostoru, čelí (Palestinci) nejtemnější kapitole svých dějin od roku 1948, a to i přesto, že to byly dějiny bolestné,“ uvedl.

Zahraniční novináři kritizují zákaz vstupu do Pásma Gazy, který podle nich uplatňuje izraelská vláda. Napsal to dnes deník The Guardian. Zahraniční média se tak musí spolehnout na palestinské spolupracovníky a zdroje při informování o dění na území, na němž Izrael bojuje s radikálním hnutím Hamás. Izraelská vláda přitom tvrdí, že o tom, kdo vstoupí do Pásma Gazy, rozhoduje Egypt. Na egyptské hranici se nachází jediný nyní otevřený přechod do Pásma Gazy - Rafáh.

O možnost vstupu novinářů do Pásma Gazy usiluje Sdružení zahraničního tisku (FPA) se sídlem v Jeruzalémě. To podniklo první právní kroky poté, co izraelská vláda a armáda nechaly bez odezvy žádosti o umožnění vstupu novinářů, které jim sdružení zaslalo. „Izrael vždy umožnil vstup do Pásma Gazy během a po předchozích kolech bojů. Podle dřívějšího rozsudku nejvyššího soudu je to jeho povinnost,“ uvedlo sdružení. Podle FPA se novináři nyní do Pásma Gazy dostanou jen v případě, když jsou přiřazeni k některé z jednotek izraelské armády, což výrazně omezuje jejich nezávislost a samostatnost.

Neznámý pachatel strhal v noci na dnešek plakáty s portréty lidí unesených radikálním palestinským hnutím Hamás, které byly vylepeny při happeningu na začátku listopadu na výlohy Muzea umění v centru Olomouce. Na místě tak vydržely 37 dní. Pachatele, mladého muže maskovaného kapucí, zachytily bezpečnostní kamery. Případem se zabývají strážníci i policie. Muzeum zvažuje, že plakáty nahradí reportážními snímky z happeningu a záběry z kamery zachycující jejich ničení, řekl dnes ČTK mluvčí muzea Tomáš Kasal.

V palestinském Dženínu na Západním břehu Jordánu už zase znějí sirény: Vyzývají lidi, aby vyšli do ulic na podporu „bratří“ v Gaze i v uprchlickém táboře Dženín, který podle výzev obléhá izraelská armáda, reportuje  z místa zpravodajka BBC Lucy Williamsonová. „Těsně před spuštěním sirén se z okolí tábora ozvala dlouhá palba, která zněla jako z automatických zbraní a raket, a bylo vidět stoupající kouř,“ dodala reportérka.

Agentura Reuters přinesla fotografie, kterak maskovaní muži budují zápalnou barikádu, aby izraelskou razii zkomplikovali.

„Děkuji Ministerstvu zahraničí ČR, že jste neslevili ze svých zásad a v OSN jste se vyslovili zcela jasně. Je alarmující, že některé země využívají OSN k tomu, aby si na mušku braly výhradně Izrael, zatímco nepokrytě přehlížejí barbarský útok Hamásu,“ tweetuje izraelská velvyslankyně v Česku Anna Azariová.

Izraelská vojenská operace v Pásmu Gazy si od 7. října vyžádala nejméně 18.600 obětí na životech a přes 50.590 zraněných, uvedly podle AFP úřady řízené Hamásem.

Izraelská armáda (IDF) podnikla další razii na Západním břehu Jordánu, ve městě Dženín. Novináři opět vyfotili, kterak při razii vojenské auto blokuje palestinské sanitky. IDF také zveřejnily záběr z dronu, jak útočí na tamní palestinské ozbrojence, kteří prý stříleli a metali výbušniny na izraelské vojáky.

Stovky lidí, včetně příbuzných osob unesených 7. října palestinským hnutím Hamás do Pásma Gazy, dnes v Jeruzalémě vytvořily lidský řetěz mezi úřadem premiéra a parlamentem, informoval server The Times of Israel (ToI). Jde o další akci, jíž chtějí Izraelci přimět vládu, aby dělala víc pro propuštění rukojmích z Gazy. Mezi stovkou osob dosud zadržovaných palestinskými ozbrojenci je i několik Američanů, s jejichž příbuznými by se měl dnes podle deníku The New York Times poprvé sejít americký prezident Joe Biden.

„Chceme od vlády odpovědi, ale také chceme k akci přimět každého, kdo by mohl pomoci,“ řekl Tomer Aloni, jehož bratranec je mezi unesenými a jeho starší sestru Hamás zavraždil v kibucu Nahal Oz při útoku 7. října. Někteří z příbuzných dnes nedaleko parlamentu i spali ve stanech, které postavili v úterý po manifestačním pochodu. Někteří v úterý do Jeruzaléma přijeli na traktorech z obcí v izraelském pohraničí.

Dvě střely vypálené z jemenského území, které mají pod kontrolou húsíjští povstalci, dnes minuly obchodní tanker v průlivu Báb al-Mandab v Rudém moři. Americká válečná loď během incidentu také sestřelila pravděpodobně húsíjský dron, který letěl jejím směrem. Během útoků nebyl nikdo zraněn. 

Terčem dnešního útoku se stal ropný a chemický tanker Ardmore Encounter plující pod vlajkou Marshallových ostrovů, který veze letecké palivo a míří Rudým mořem na sever k Suezskému průplavu, ukázala satelitní data analyzovaná agenturou AP. Loď vyplula z Indie s ozbrojenou bezpečnostní posádkou na palubě.

Útok na tanker naložený palivem představuje další eskalaci vojenské kampaně Húsíů, kteří údajně v solidaritě s Palestinci v Pásmu Gazy napadají lodě v blízkosti klíčového průlivu Báb al-Mandab. Rozšiřuje se tak mezinárodní dopad války mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás v Gaze, poznamenala AP. Šíitští povstalci podporovaní Íránem, kteří ovládají severozápad Jemenu, už v sobotu uvedli, že budou útočit na všechny lodě zemí a společností, jež spolupracují s Izraelem.

„Jsem zpátky v Pásmu Gazy, je to nekončící tragédie. Lidé jsou všude, žijí na ulici, nemají vůbec nic. Prosí o bezpečí a konec tohoto pekla na zemi. Žádají naše kolegy, aby udělali nemožné v nemožné situaci,“ tweetoval šéf úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) Philippe Lazzarini. Také zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti Martin Griffiths uvedl, že v Pásmu Gazy není nikde bezpečno ani pro humanitární pracovníky.

„Ať už je po tomto ohromném utrpení pro Izraelce a Palestince,“ vyzval papež František poté, co Valné shromáždění OSN velkou většinou hlasovalo pro příměří. Také apeloval na propuštění rukojmích a doručení humanitární pomoci.

Izraelská armáda aktualizovala bilanci ztrát: Při úterních bojích v Pásmu Gazy zemřelo ne osm, jak informovala dřív, nýbrž deset jejích vojáků, mezi nimi jsou i plukovník a podplukovník. Je to nejvíce za jediný den od zahájení pozemní operace Izraele proti palestinskému hnutí Hamás zhruba před měsícem a půl, celková bilance padlých izraelských vojáků tím vzrostla na 115.

Devět z deseti vojáků zemřelo při sérii výbuchů, když prohledávali budovy na předměstí města Gaza Šadžajá, uvedla brigáda Golani. Mezi padlými je také 44letý plukovník Jicchak Ben Basat z brigády Golani, který je dosud nejvýše postaveným důstojníkem izraelské armády zabitým v pozemní ofenzivě v Pásmu Gazy.

Izraelské úřady včera uvedly, že provedly první inspekce nákladních vozů s humanitární pomocí pro Pásmo Gazy na přechodu Kerem Šalom. Informaci potvrdily agenturám AFP a Reuters také představitelé humanitárních organizací. Krok, který Izrael avizoval v předchozích dnech, má vést k navýšení objemu dodávek potravin, vody či léků pro toto palestinské území, které čelí izraelské blokádě.

Izraelský úřad pro civilní aktivity na palestinských územích COGAT včera oznámil, že na přechodu Kerem Šalom, který leží v jižní cípu Pásma Gazy, bylo za úterý zkontrolováno 80 nákladních vozů, které pak mohou odjet do Pásma Gazy z Egypta přes přechod Rafáh. Přímo tam se zkontrolovalo dalších 117 náklaďáků, dlouhodobě přechod Rafáh nestíhal. Ve středu kontroly na Kerem Šalomu pokračují.

Izraelská armáda začala čerpat mořskou vodu do tunelového komplexu Hamásu v Gaze. Podle amerických představitelů chce izraelská armáda tímto způsobem zcela zničit podzemní infrastrukturu teroristů, uvádí The Wall Street Journal.

Izrael oznámil, že při bojích v Gaze zemřelo dalších osm jeho vojáků, mezi nimi je i plukovník. Bilance padlých v pozemní operaci proti hnutí Hamás tím vzrostla na 113, informoval dnes server Times of Israel.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Vedení radikálního palestinského hnutí Hamás uvítalo rezoluci požadující humanitární příměří v Pásmu Gazy, které v úterý večer schválilo převážnou většinou na mimořádném zasedání Valné shromáždění OSN. Informovala o tom agentura Reuters.

Člen vedení Hamásu Izzat Rišk dnes na telegramu vyzval mezinárodní společenství, aby tlačilo na Izrael, aby rezoluci dodržoval. Usnesení Valného shromáždění OSN nejsou právně závazné. Izrael musí podle Riška "ukončit svou agresi, genocidu a etnické čistky" vůči Palestincům.

Izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan označil text rezoluce za pokrytecký. Příměří by podle něj jen vedlo k posílení palestinského hnutí Hamás.

Palestinský velvyslanec při OSN Rijád Mansúr po hlasování řekl, že dnešek je „historickým dnem“. „Je naším společným úkolem pokračovat na této cestě, abychom mohli vidět konec této agrese proti našemu lidu,“ uvedl velvyslanec.

Spojené státy podle americké velvyslankyně při OSN Lindy Thomasové-Greenfieldové podporují výzvy k propuštění rukojmích, navýšení humanitární pomoci Pásmu Gazy či zlepšení ochrany civilistů. „Příměří by nyní bylo v nejlepším případě dočasné a v nejhorším nebezpečné,“ uvedla velvyslankyně.

Česko podporovalo, aby rezoluce VS OSN zahrnovala mj. jasnější jazyk k propuštění rukojmích, změny se neprosadily, hlasovalo proto proti, uvedlo Ministerstvo zahraničních věcí.

„Aktivně jsme podporovali, aby text rezoluce zahrnoval odsouzení teroristického útoku Hamásu ze 7. října a jasnější jazyk k okamžitému propuštění rukojmích držených Hamásem a dalšími teroristickými skupinami. Vzhledem k tomu, že tyto změny se do textu nepodařilo prosadit, hlasovalo Česko proti,“ sdělil ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.

Valné shromáždění OSN schválilo převážnou většinou rezoluci, která žádá humanitární příměří v Pásmu Gazy. Pro hlasovalo 153 států, proti bylo deset zemí včetně České republiky. Proti textu rezoluce byly i USA a Izrael.

Rezoluce Valného shromáždění OSN nejsou právně závazné, píše agentura AP. Mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN nechaly svolat arabské a muslimské země poté, co minulý týden Spojené státy vetovaly v Radě bezpečnosti OSN rezoluci, která rovněž vyzývala k zastavení bojů mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás.

Text rezoluce podle agentury AFP vyzývá k „okamžitému humanitárnímu příměří v Pásmu Gazy“ a také k okamžitému a nepodmíněnému propuštění všech rukojmích. Požaduje také ochranu civilního obyvatelstva. Valné shromáždění naopak neschválilo americký pozměňovací návrh, který do textu chtěl přidat odsouzení „hanebných teroristických útoků“ palestinského Hamásu ze sobotu 7. října.

Mezi evropskými zeměmi dnes hlasovalo proti rezoluci vedle ČR také Rakousko. Německo, Slovensko či Maďarsko se hlasování zdržely.

„Zastavte genocidu,“ vyzývají demonstranti na dalším propalestinském protestu v americkém New Yorku.

Izraelská armáda podle nejmenovaných amerických představitelů obeznámených s postupem ofenzívy v Pásmu Gazy začala pumpovat mořskou vodu do tunelů využívaných Hamásem. Napsal to dnes deník The Wall Street Journal (WSJ). Mluvčí izraelského ministerstva obrany podle deníku Haarec věc odmítl komentovat.

Síť chodeb pod Pásmem Gazy, dlouhá podle odhadů téměř 500 kilometrů, je jednou z hlavních vojenských výzev pro izraelskou armádu, která se hnutí Hamás v oblasti snaží zlikvidovat. Hamás tunely pod Pásmem Gazy využívá jako úkryt nebo skladiště vojenského materiálu.

Americký představitel citovaný WSJ uvedl, že kompletní zatopení tunelů by trvalo týdny a izraelská armáda účinnost metody teprve vyhodnocuje. Na sociálních sítích se mezitím začaly šířit neověřené fotografie, které údajně ukazují izraelské vojáky zavádějící potrubí ze Středozemního moře.

Terčem silných úderů bylo dnes podle agentur AFP a Reuters opět město Chán Júnis a jeho okolí. Na severu Pásma Gazy pak podle zdravotnických úřadů izraelská armáda zahájila útok na nemocnici ve městě Bajt Lahíja. V zařízení se nachází podle vedení na 3 000 uprchlíků a několik desítek pacientů. Podle Palestinců izraelská armáda před tím nemocnici několik dní obléhala a bombardovala.

Izraelská armáda se podle agentury Reuters k jednotlivým operacím nevyjádřila. Tvrdí však, že za uplynulý den zničila infrastrukturu používanou hnutím Hamás či zařízení, která slouží pro odpalování raket na Izrael.

V Egyptě se dnes večer uzavřely hlasovací místnosti po třídenních prezidentských volbách. Ve funkci s největší pravděpodobností zůstane současná hlava státu Abdal Fattáh Sísí, napsala agentura AP. Volební účast zatím nebyla zveřejněna.

Volby v Egyptě se konaly ve stínu války mezi Izraelem a Hamásem v Gaze a také vleklé ekonomické krize, se kterou se země se 104 miliony obyvatel potýká, i stoupající inflace.

Prezident USA Biden na dnešním setkání se sponzory Demokratické strany vyzval izraelského premiéra Netanjahua, aby provedl změny ve vládě, která je podle prezidenta „nejkonzervativnější v dějinách Izraele“.

„Začínají (Izraelci) ztrácet podporu kvůli bombardování, které nerozlišuje (mezi civilisty a ozbrojenci),“ řekl Biden, který opakovaně vyjádřil podporu právu Izraele na sebeobranu. Podle agentury AFP Biden poprvé od útoku ze 7. října hovořil na veřejnosti o rozdílech mezi americkou a izraelskou vládou.

Pravděpodobnost teroristického útoku v Nizozemsku se v posledních měsících zvýšila, uvedla nizozemská národní protiteroristická agentura NCTV, která poprvé od roku 2019 zvýšila stupeň varování ohledně teroristických útoků s odkazem na konflikt mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás.

NCTV oznámila, že úroveň hrozby pro Nizozemsko, které pracuje s pětibodovým systémem, posouvá ze třetího stupně na čtvrtý. Pokud by agentura měla informace o konkrétním útoku plánovaném v Nizozemsku, zvýšila by stupeň ohrožení na pátý, tedy na „kritický“.

„Organizace jako ISIS a Al-Káida využívají válku v Gaze k tomu, aby vyzvaly své sympatizanty k provádění útoků na Západě,“ uvedla agentura. „Útoky a zatýkání ve Francii, Německu, Belgii a Spojeném království od začátku října ilustrují rizika, která představují zradikalizovaní jedinci inspirovaní současnými událostmi a teroristickými organizacemi,“ dodal.

Izraelská armáda z Pásma Gazy přivezla těla dvou rukojmích hnutí Hamás, píší izraelská média. Jde o 36letého zásobovacího důstojníka izraelské armády Ziva Dada, který padl v den útoku Hamásu na Izrael 7. října, a Eden Zachariovou, které bylo 27 či 28 let. Příčinu úmrtí ženy armáda neuvedla, ozbrojenci Hamásu ji však podle stanice Al-Džazíra unesli z místa, kde se 7. října konal hudební festival Supernova a kde povraždili přes 360 lidí.

Armáda těla patrně získala poté, co obsadila neupřesněnou pozici Hamásu v Pásmu Gazy. Při operaci podle izraelských médií před několika dny zahynuli dva izraelští vojáci a další utrpěli zranění.

Podle agentury Reuters v oblasti zůstává vězněných 137 lidí, kteří se „každým dnem bojí o svůj život“, protože neví, jestli je islamisté nechají žít.

Izraeli a Spojeným státům se nikdy nepodaří zlikvidovat radikální palestinské hnutí Hamás, uvedl dnes podle agentury Reuters íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján. Izrael podle něj může zajistit osvobození svých rukojmích pouze prostřednictvím politického řešení, nikoli konfliktu.

Hamás nelze porazit vojenskou akcí, zdůraznil dnes Amírabdolláhján. Řešení konfliktu podle něj spočívá v sebeurčení Palestinců a palestinském referendu o budoucnosti regionu. Írán nicméně odmítá takzvané dvoustátní řešení, tedy vznik samostatného palestinského státu vedle Izraele. „Jediné, co máme s Izraelem společné, je to, že nikdo z nás nevěří ve dvoustátní řešení,“ dodal.

Konflikt mezi Izraelem a Hamásem by se mohl rozšířit do celého regionu, varoval dnes znovu Amírabdolláhján podle agentury DPA. „V regionu může kdykoli dojít k výbuchu. Nejméně jednou týdně dostáváme zprávu z USA, že na americkou základnu v Sýrii nebo Iráku zaútočila nějaká skupina,“ dodal šéf íránské diplomacie.

„Mešita, nebo cvičiště pancéřovek?“ tweetuje izraelská armáda (DF). „Vojáci odhalili v mešitě v Džabáliji místnost používanou k výcviku teroristů v boji s RPG. Vojáci brigády Nahal také nalezli mnoho zbraní včetně pušek, granátů a nábojů - některé z nich se nacházely v taškách organizace OSN UNRWA; všechny byly určeny k provádění teroristických útoků proti izraelským civilistům.“

Izraelská armáda stále bombarduje cíle v Rafahu na jihu Pásma Gazy. Lidé se po útocích prohrabují ruinami domů a hledají raněné, mrtvé, potažmo i potraviny, léky, ošacení...

Španělský oděvní řetězec Zara stáhl ze svých internetových stránek a z aplikace reklamní kampaň s figurínami, kterým chyběly končetiny, a se sochami zahalenými do bílých prostěradel. Podle kritiků, kteří volali po bojkotu firmy, reklama připomínala mrtvoly v Pásmu Gazy.

Oděvní řetězec uvedl, že lituje „nedorozumění“ ohledně snímků, které vyvolaly silné reakce na internetu a které přinesly výzvy propalestinských aktivistů k bojkotu kampaně. Společnost uvedla, že někteří zákazníci v nich „viděli něco, co bylo daleko od záměru při jejich vytváření“. Kolekce s názvem Atelier byla koncipována v červenci a fotografie byly pořízeny v září. Na jedné z fotografií je zachycena modelka, jak nese figurínu zahalenou do bílého pláště, a na další je figurína bez rukou. Podle kritiků připomínaly fotografie mrtvol v bílých rubáších v Gaze. Zara uvedla, že jediným účelem kampaně bylo „předvést řemeslně vyráběné oděvy v uměleckém kontextu“. Prodejce při uvedení kolekce 7. prosince uvedl, že byla inspirována pánskou krejčovskou prací z minulých století.

Na účtu Zary na sociální síti Instagram se objevily desítky tisíc komentářů k fotografiím, mnohé s palestinskými vlajkami, zatímco na sociální síti X se šířil hashtag „#BoycottZara“ (bojkotujte Zaru). Před některými prodejnami se demonstrovalo.

Organizace spojených národů si připomíná 75 let od podepsání Všeobecné deklarace lidských práv (10. 12. 1948). U ženevského sídla OSN, na náměstí Národů, se objevily stoly se 138 prázdnými židlemi - jako připomínka 138 rukojmí, která jsou (zřejmě) držena v Pásmu Gazy.

Izraelská ofenzíva v Pásmu Gazy má podle ministerstva ovládaného Hamásem už 18.412 palestinských obětí, z toho většinu civilistů, uvádí Reuters.

Izraelští vojáci po dnech obléhání a ostřelování zaútočili na nemocnici Kamal Adwan v severním Pásmu Gazy, píše Nexta.

V České republice nadále převládají dezinformační aktivity Ruska a Číny. Protiizraelská propaganda ze strany Hamásu či Íránu zatím nemá v Česku tak výrazný dopad jako v jiných zemích. Na dnešní konferenci v Praze s názvem „Připraveni k boji?“ to řekl ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. V Česku podle něj také v poslední době výrazně zesílila snaha dezinformačním tlakům čelit.

Propaganda a dezinformace jsou podle Koudelky v současnosti nejvíce svázané se dvěma konflikty - na Ukrajině a v Izraeli. „V případě Izraele je hlavním šiřitelem dezinformací, tedy nepřátelské propagandy, hnutí Hamás a další palestinské organizace, a pak Írán a jím podporovaný Hizballáh,“ uvedl ředitel BIS. Hnutí se snaží ovlivnit veřejné mínění po celém světě a výsledky propagandy mají podle něj dopady na mnoho demokratických zemí. „A samozřejmě ani Česká republika není vůči tomuto tlaku úplně imunní, ale u nás zatím není jeho dopad tak velký,“ prohlásil Koudelka.

Podívejte se na aktuální snímky z města Rafáh.

Částečně v provozu v Pásmu Gazy už zůstává pouze 11 nemocnic, tedy zhruba třetina tamních zdravotnických zařízení. Podle agentury Reuters to dnes uvedl zástupce Světové zdravotnické organizace (WHO) pro okupovaná palestinská území Richard Peeperkorn.

„Za pouhých 66 dnů zdravotnický systém přešel ze 36 funkčních nemocnic na 11 částečně fungujících nemocnic, z toho jedna je na severu (Pásma Gazy) a deset na jihu,“ řekl podle Reuters Peeperkorn prostřednictvím videohovoru OSN z Pásma Gazy. „Nemůžeme si dovolit přijít o žádná další zdravotnická zařízení nebo nemocnice,“ dodal.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí další kritice za výroky související s říjnovým útokem palestinského hnutí Hamás na Izrael. Opoziční lídr Jair Lapid, ale i poslanec Netanjahuovy strany Likud Danny Danon dnes odmítli premiérovo srovnání, že útok ze 7. října si vyžádal tolik obětí, jako podle něj způsobily mírové dohody mezi Izraelem a Organizací pro osvobození Palestiny z 90. let (Oslo I a Oslo II). Informoval o tom server The Times of Israel.

„Stát Izrael je ve válce. Chodíme z pohřbu na pohřeb, vojáci statečně bojují. Každé ráno nám lámou srdce obrázky zabitých (v této válce),“ uvedl opoziční lídr Lapid. „Nechápu tu míru odtrženosti (od reality) a cynismu premiéra, který během války vede podlou politickou kampaň, jejímž jediným účelem je zbavit se odpovědnosti, obviňovat ostatní a vytvářet nenávist. Národ si zaslouží jiné vedení,“ dodal Lapid.

Americký ministr obrany Lloyd Austin příští týden navštíví Izrael, uvedl dnes izraelský zpravodajský server Ynet. Minulý týden přitom Izrael, který pokračuje v pozemní operaci v Pásmu Gazy, navštívil americký ministr zahraničí Antony Blinken a koncem tohoto týdne je v Tel Avivu očekáván také bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan.

Ze 105 izraelských vojáků, kteří dosud přišli o život během pozemní ofenzivy Izraele v Pásmu Gazy proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamás, jich 20 zahynulo v důsledku palby do vlastních řad a jiných nehod. S odkazem na aktuální údaje, které zveřejnila izraelská armáda, o tom dnes informoval server The Times of Israel.

Třináct vojáků bylo zabito při palbě do vlastních řad vinou chybné identifikace cíle, tedy během úderů původně zamýšlených jako útok na nepřítele. Stali se obětí nejen střelby z ručních zbraní, ale také izraelských leteckých úderů či palby z tanků.

Více než tisícovka umělců se zapojila do dobročinné prodejní výstavy Postcards for Palestine (Pohlednice pro Palestinu), jejímž cílem je vybrat peníze pro humanitární organizace pomáhající Palestincům. Díla o velikosti klasické pohlednice budou moci lidé zakoupit dnes v pražské galerii Berlínskej model. Výstava bude pokračovat v dalších dnech v Londýně. ČTK o tom za pořadatele informovala Lenka Bakešová ze studia Sharp Objects.

Podívejte se na aktuální snímky z palestinského města Chán Júnis.

K útoku na norský tanker v Rudém moři se přihlásili jemenští povstalci, v útocích budou pokračovat, dokud Izrael nevpustí víc potravin a léků do Gazy.

Izraelská armáda v noci na dnešek ostřelovala město Rafáh na jihu Pásma Gazy, zemřelo při tom nejméně 20 lidí, včetně dětí a žen, tvrdí palestinské úřady podle televize Al-Džazíra. Rovněž server The Times of Israel (ToI) s odvoláním na palestinská média informoval o izraelském leteckém úderu na Rafáh, podle něj zemřelo 12 lidí. Připomněl také, že zprávy nelze ověřit. Izraelská armáda to nekomentovala.

Manhattan Bridge v New Yorku byl dnes v noci uzavřen tisícovkami protiizraelských demonstrantů.

Norský tanker Strinda v Rudém moři zasáhla řízená střela vypálená z Jemenu. Loď začala hořet, ale posádka je podle prvních informací v pořádku. Raketa podle velení americké armády přiletěla ze severního Jemenu, který ovládají šíitští povstalci Húsíové. Ti v sobotu slíbili útočit na všechny lodě zemí a společností, které spolupracují s Izraelem. K dnešnímu útoku se Húsíové nepřihlásili, ale jejich mluvčí podle agentury AP slíbil brzy vydat zásadní prohlášení.

Dobré ráno!

Americký prezident Joe Biden v pondělí večer s hosty v Bílém domě oslavil židovský svátek chanuka. Zatímco Biden varoval před antisemitismem a zopakoval příslib americké vojenské pomoci Izraeli v boji proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamás, venku před budovou se sešli demonstranti vyzývající k okamžitému ukončení bojů v Pásmu Gazy, píše agentura AP.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s Vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Podívejte se na dnešní snímky izraelských vojáků na hranici s Pásmem Gazy. 

Izrael dnes oznámil, že posílí bezpečnostní kontroly zboží, jež proudí do Pásma Gazy, aby vzrostl objem humanitární pomoci, která se do oblasti dostává. Nadále však bude pomoc proudit přes Egypt.

Izraelská armáda v této souvislosti uvedla, že bude otevřen přechod Kerem Šalom mezi Izraelem a Pásmem Gazy za účelem „bezpečnostních kontrol, které zvýší objem humanitární pomoci do Pásma Gazy“. Na přechodu Kerem Šalom, který je velmi blízko hranice s Egyptem, se nacházejí velké kontejnerové skenery.

Kamiony vezoucí vodu, potraviny, zdravotnický materiál a potřeby pro přístřešky podle armády budou podrobeny kontrole na přechodu Kerem Šalom a následně budou pokračovat dál do Pásma Gazy přes Egypt. Přímo z Izraele tedy na toto palestinské území vstupovat nebudou.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell dnes hodnotil špatnou humanitární situaci v Pásmu Gazy a řekl, že rozsah škod na budovách v Gaze je srovnatelný a možná i větší než destrukce německých měst za druhé světové války. 

Izrael je podle ministra obrany Joava Galanta otevřený jednání s libanonským šiítským hnutím Hizballáh za podmínky, že by příslušná dohoda zahrnovala vytvoření nárazníkové zóny podél hranice a další bezpečnostní záruky. Galant také zopakoval, že Izrael nemá v úmyslu trvale ovládat poválečné Pásmo Gazy a je „otevřený diskuzi o alternativách“ za podmínky, že v oblasti nebude vládnout skupina nepřátelská vůči Izraeli.

Ohledně zpráv, podle kterých izraelská armáda použila munici s bílým fosforem při říjnovém útoku na vesnici v Libanonu, Galant prohlásil, že Izrael operuje v souladu s mezinárodním právem, píše agentura Reuters.

Vysoký izraelský představitel odmítl potenciální neshody mezi Jeruzalémem a Washingtonem ohledně války v Pásmu Gazy. „Ze strany USA existuje stoprocentní shoda ohledně našich cílů ve válce, a to veřejně i za zavřenými dveřmi,“ uvedl vysoký izraelský představitel na brífinku s The Times of Israel.

Dnešní snímky Pásma Gazy pořízené z jižního Izraele. 

Letadla Izraelských obranných sil dnes zasáhla cíle Hizballáhu, které byly zodpovědné za odpálení několika střel na severní Izrael. Krátce nato letectvo zničilo pozici, ze které střelba pocházela, oznámila armáda. IDF navíc uvedly, že identifikovaly minometnou střelu vypálenou dnes večer na severní Izrael, která dopadla do otevřeného prostoru.

V Bruselu dnes jednali ministři zahraničí EU o dalších možných krocích v reakci na současnou blízkovýchodní krizi. Sankce proti Hamásu nejsou podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského „kontroverzním bodem“. „Nikdo nezpochybňuje, že je Hamás teroristická organizace, takže pokud se objeví návrhy, které budou směřovat k dalšími sankcionování subjektů nebo osob spojených s Hamásem, tak nepůjde o kontroverzní bod,“ řekl Lipavský. 

Evropská unie navrhne vládám členských států, aby uvalily sankce na židovské osadníky, kteří útočí proti Palestincům na okupovaném Západním břehu Jordánu. Po jednání ministrů zahraničí EU to v Bruselu uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. O podobných sankcích hovořila už minulý týden Belgie, rovněž Spojené státy přestaly vydávat víza lidem, kteří jsou z násilností viněni.

„Budeme pracovat na návrhu sankcí proti extremistickým osadníkům na Západním břehu,“ oznámil Borrell. Násilí páchané na Západním břehu odsoudil i český ministr zahraničí Jan Lipavský. Jak uvedl, žádné návrhy zatím nejsou na stole. Důležité podle jeho slov nicméně rovněž je „chápat kontext celé situace“ a nedělat opatření, která by celkově zhoršily situaci.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zahraničnímu a obrannému výboru izraelského parlamentu podle izraelských médií řekl, že Palestinská autonomie chce Izrael postupně zničit. Napsal to dnes zpravodajský web The Times of Israel, podle něhož se zasedání výboru uskutečnilo za zavřenými dveřmi. Palestinská autonomie vládne na okupovaném Západním břehu Jordánu a jejím předsedou je Mahmúd Abbás. Pásmo Gazy naopak ovládá islamistické hnutí Hamás, proti kterému Izrael nyní vede válku.

„Jediný rozdíl mezi Hamásem a Palestinskou autonomií je, že Hamás nás chce zničit tady a teď, zatímco Palestinská autonomie to chce udělat postupně,“ uvedl Netanjahu podle hebrejských médií.

Izraelská válečná kampaň proti hnutí Hamás má v Pásmu Gazy už 18 205 obětí, z toho většinu civilistů. Novou bilanci dnes podle agentury Reuters zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví ovládané Hamásem, jehož data nelze nezávisle ověřit. Izraelský poradce pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi v sobotu uvedl, že Izrael od začátku války „zabil přes 7000 teroristů“.

Počet mrtvých izraelských vojáků podle dnešního prohlášení armády překročil sto. Jejím hlavním cílem je nyní město Chán Júnis na jihu Pásma Gazy, kde se teď nachází celá izraelská výsadková divize; izraelské velení je podle týdeníku The Economist přesvědčeno, že se ve městě ukrývají další vysoce postavení příslušníci Hamásu. Nadále se však bojuje také na severu, ve zničeném městě Gaza.

Starosta jiholibanonské vesnice zahynul při izraelském úderu, uvedla dnes libanonská státní tisková agentura. Izraelská armáda to nekomentovala, ale dříve uvedla, že na jihu Libanonu v odplatě za raketovou palbu zasáhla základnu libanonského šíitského hnutí Hizballáh.

Mrtvým je podle agentury Husajn Mansúr, který byl čelním představitelem vesnice Tajbá. Další libanonská média uvedla, že mu bylo 75 let a zemřel v blízkosti svého domova po izraelském úderu.

Palestinské město Betlém, které leží na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu a kde se podle křesťanské tradice narodil Ježíš Kristus, letos nepostavilo vánoční strom na náměstí, neotevřelo vánoční trhy ani neozdobilo ulice světelnými vánočními dekoracemi. To vše bylo zrušeno kvůli solidaritě s Palestinci v Pásmu Gazy, kteří už dva měsíce čelí izraelskému bombardování a blokádě, jež je odvetou za útok hnutí Hamás na Izrael z počátku října. Informovala o tom dnes agentura EFE.

„Nemůžeme slavit, když naši bratři a sestry ve Svaté zemi trpí hladem a umírají kvůli válce,“ řekl agentuře EFE katolický farář Ramí Asakríja, který do Betléma přijel před více než 20 lety z Jordánska a který působí v kostele svaté Kateřiny poblíž baziliky Narození Páně. Právě kvůli ní do tohoto města během vánočních svátků každoročně jezdí tisíce lidí z celého světa.

Šéf palestinské samosprávy Mahmúd Abbás svými loňskými výroky o holokaustu, který podle něj páchá Izrael na Palestincích, naplnil v Německu skutkovou podstatu trestného činu podněcování k nenávisti. Vzhledem k diplomatické imunitě však stíhán nebude. Podle agentury DPA to dnes uvedlo státní zastupitelství v Berlíně.

Abbás v srpnu 2022 na tiskové konferenci s kancléřem Olafem Scholzem obvinil Izrael z mnohonásobného „holokaustu“ vůči Palestincům. „Izrael spáchal od roku 1947 do dnešního dne 50 masakrů na 50 palestinských místech,“ řekl tehdy Abbás, jenž dodal: „50 masakrů, 50 holokaustů.“

Izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan kritizoval návštěvu delegace Rady bezpečnosti OSN, která se dnes přijela do Egypta seznámit se situací na přechodu Rafáh, jímž se do Pásma Gazy dostává zatím ve velmi malém množství humanitární pomoc. Podle Erdana cesta této delegace přehlíží utrpení Izraelců a je dalším důkazem nelegitimnosti rozhodnutí OSN o Gaze.

Cestu skupiny velvyslanců při OSN či jejich zástupců organizují Spojené arabské emiráty (SAE) a účastní se jí Británie, Rusko nebo Čína. Pozvání naopak odmítly Spojené státy či Francie. Z nestálých členů Rady bezpečnosti OSN odmítl pozvání jen Gabon.

Na Cholon v telavivském distriktu mířil raketový útok z Pásma Gazy. Jedna střela zasáhla budovu, jeden muž (45) byl lehce raněn na noze, informuje Ha'arec.

Francie, Německo a Itálie vyzvaly Evropskou unii, aby zavedla zvláštní sankční režim proti palestinskému hnutí Hamás. Ministři zahraničí tří největších zemí bloku ve společném dopise, adresovaném šéfovi unijní diplomacie EU Josepu Borrellovi, uvedli, že je důležité, aby EU přijala „všechna nezbytná opatření proti teroristické skupině Hamás a jejím stoupencům“.

„To znamená silnější evropský závazek jak v boji proti infrastruktuře a finanční podpoře Hamásu, tak v mezinárodní izolaci a zbavení legitimity tohoto hnutí, které nijak nereprezentuje Palestince ani jejich legitimní aspirace,“ uvádí se v dopise. V Bruselu dnes ministři zahraničí sedmadvacítky jednají na Radě EU mj. právě o Gaze.

V Libanonu či na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu zůstaly dnes zavřené školy, úřady a obchody. Má to být výraz solidarity s Palestinci v Pásmu Gazy, kteří čelí dva měsíce izraelskému bombardování a blokádě. Deník Haarec dnes napsal, že ke „Stávce za Gazu“ (na Instagramu či X #StrikeForGaza) se připojili například také v Jordánsku, Turecku či Bosně a Hercegovině.

Akci organizují různé palestinské organizace, které vyzývají k okamžitému příměří mezi Izraelem a Hamásem. Podle televize Al-Džazíra reagují také na neúspěšné hlasování Rady bezpečnosti OSN z minulého týdne, která kvůli vetu Spojených států podobnou výzvu nepřijala. 

Podle fotografií turecké agentury Anadolu jsou dnes zavřené například v Libanonu obchody, školy, banky. V neděli Anadolu s odvoláním na libanonskou vládu napsala, že dnes zůstanou v Libanonu zavřené všechny státní instituce a základní a střední školy, aby tak vyjádřily solidaritu s Palestinci v Pásmu Gazy.

Při izraelském ostřelování pozic Hizballáhu v Sýrii zemřeli podle syrských zdrojů čtyři lidé – členové bezpečnostních složek a bojovníci Hizballáhu.

„V předchozích dnech se našim jednotkám vzdaly desítky teroristů z Hamásu,“ oslovil izraelský premiér Benjamin Netanjahu palestinské ozbrojence,. „Vzkazuji teroristům z Hamásu: je konec, neumírejte pro Sinvára, vzdejte se,“ dodal izraelský premiér s odkazem na šéfa Hamásu v Pásmu Gazy, kterým je Jahjá Sinvár. Netanjahu dodal, že válka je stále „v plném proudu“, ale už přišel začátek konce Hamásu.

Čechy, respektive zdejší uživatele Googlu, válka v Izraeli a Gaze velice zajímá. Po prezidentských volbách byla nejvyhledávanější událostí roku 2023, jak ukazují žebříčky Googlu.

„Dnešní den mohl být oslavou 75. výročí Všeobecné deklarace lidských práv, která se zrodila z krutostí dvou světových válek,“ prohlásila v neděli Lynn Hastingsová, humanitární koordinátorka OSN pro okupovaná palestinská území. „Místo toho jsou lidská práva napadána v Izraeli a na okupovaném palestinském území. Porušování práv obou populací nepřinese ani jednomu z těchto národů mír ani bezpečí.“

Odsoudila krutý říjnový útok Hamásu s tím, že i nevládní aktéři mají dle mezinárodního práva povinnosti. A kritizuje i izraelskou odvetu. „Letecké údery na civilisty a civilní infrastrukturu, jako jsou nemocnice, školy a zařízení OSN, a opakované vysídlování civilního obyvatelstva nelze ospravedlnit. Nelze ospravedlnit ani obléhání, které připravuje veškeré obyvatelstvo Gazy o potraviny, vodu, zdravotní péči a hygienu,“ uvedla podle CNN. „V roce 2023 bych neměla takové prohlášení vydávat. Jako kdybychom se za posledních 75 let nic nenaučili.“

„Eliminován: ‚Imád Karíka‘ – velitel hamásovského praporu Šudžá'íja. Pozici převzal po likvidaci předchozího velitele praporu,“ tweetuje izraelská armáda. „Předtím byl zástupcem velitele praporu Šudžá'íja a odpovídal za protitankový raketový výcvik v brigádě města Gaza.“

Izraelská armáda dnes oznámila jména dalších čtyř vojáků, kteří přišli o život od začátku jejího tažení s cílem vymýtit palestinské radikální hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Podle médií tak bilance izraelské pozemní operace překročila 100 padlých.

Podle agentury AFP armáda eviduje celkem 101 mrtvých příslušníků, zpravodajský web The Times of Israel psal o 102 padlých vojácích. Izraelská invaze v Gaze trvá přibližně měsíc a půl a očekává se, že skončí nejdříve po Novém roce.

Dobré ráno, izraelská armáda v neděli večer podnikla další vzdušný úder na syrské území a způsobila jisté škody na okraji Damašku, uvedla syrská státní tisková agentura SANA s odvoláním na nejmenovaného představitele bezpečnostních složek. Podobný útok je hlášen poněkolikáté za poslední dva měsíce, Izrael zřejmě cílí na ozbrojence podporované Íránem.

A zde jsou snímky Palestinců zadržených Izraelem pro podezření, že jsou členy Hamásu. 

Snímky izraelských jednotek operujících ve městě Gaza. 

Ozbrojené křídlo palestinského hnutí Hamás dnes varovalo, že zbývající rukojmí zavlečení do Pásma Gazy při výpadu této radikální skupiny do Izraele ze začátku října nevyjdou živí bez vyjednávání a výměny vězňů. Informovala o tom agentura AFP. Palestinské úřady ovládané Hamásem zároveň uvedly, že o život od začátku izraelské vojenské operace v Pásmu Gazy přišlo bezmála 18.000 lidí. Tuto bilanci ale nelze bezprostředně ověřit.

„Ani fašistický nepřítel, ani jeho arogantní vedení a ani jeho stoupenci nedostanou zpět své vězně živé bez výměny a vyjednávání a bez splnění požadavků,“ uvedl mluvčí brigád Kasám Abú Ubajdá. Brigády Kasám jsou ozbrojeným křídlem Hamásu.

Jak už jsme uváděli, Hizballáh v noci na dnešek vypálil několik raket na Izrael. Podle Izraele jedna z nich byla vyslána z místa vzdáleného jen dvacet metrů od budovy OSN v jižním Libanonu, uvedly izraelské síly.

Několik tisíc lidí dnes přišlo na demonstraci proti antisemitismu a dalším formám nenávisti a rasismu v Berlíně. Informovala o tom agentura DPA. Na jiném místě se sešli i podporovatelé Palestiny. Podle odhadu policie vyrazilo za deštivého počasí na pochod proti antisemitismu asi 3200 lidí, organizátoři počet účastníků odhadli na 11.000. Účastníci protestu pochodovali od Vítězného sloupu v parku Tiergarden k Braniborské bráně.

Šéf úřadu OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA Philippe Lazzarini dnes prohlásil, že dehumanizace Palestinců umožnila mezinárodnímu společenství snášet pokračující útoky izraelské armády v Pásmu Gazy. UNRWA je na pokraji zhroucení a k ukončení „pekla na zemi“ v Pásmu Gazy je zapotřebí okamžité příměří, řekl Lazzarini citovaný agenturou Reuters.

Izraelská armáda postupuje dál na jih Pásma Gazy, kam ve snaze uprchnout před nejtvrdšími boji utekly statisíce Palestinců. U Chán Júnisu se Izraelci střetávají s bojovníky radikálního hnutí Hamás i ozbrojené skupiny Palestinský islámský džihád, informoval s odkazem na zdroje v obou organizacích reportér agentury AFP. Izraelská armáda vyzvala lidi v centru Chán Júnisu, aby město opustili. Organizace pomáhající v Pásmu Gazy varují, že humanitární situace je podle jejich hodnocení apokalyptická.

Izraelská armáda uvedla, že svlečení lidé na záběrech, které se v minulých dnech objevily, byli bojovníci Hamásu. Prý bylo potřeba zkontrolovat, zda nejsou ozbrojeni nebo zda neukrývají pásy s výbušninami. Hamás to však podle AFP označil za lež. Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari dnes uvedl, že se zadrženými je jednáno v souladu s mezinárodním právem a „když se po výslechu ukáže, že nejsou zapojeni do teroristických aktivit, tak jsou propuštěni“.

Kyperská policie v listopadu zadržela dva Íránce podezřelé z přípravy útoků na Izraelce žijící na Kypru. Muži jsou podezřelí z kontaktů s íránskými revolučními gardami. Oba zadržení jsou ve vazbě, byl na ně vydán zatykač a nyní čekají na deportaci, uvedla dnes kyperská verze deníku Kathimerini. K podílu na zadržení Íránců se přihlásila izraelská tajná služba Mossad. Írán podporuje palestinské militantní hnutí Hamás, které vládne v Pásmu Gazy a které je ve válce s Izraelem.

Netanjahu po telefonu vytkl Putinovi, že Rusko podpořilo rezoluci Rady bezpečnosti OSN vyzývající k zastavení bojů v Pásmu Gazy. Oznámil to jeho úřad.

Palestinci, kteří museli uprchnout před izraelským ostřelováním, v táboře Rafah. 

Válka v Pásmu Gazy mezi Hamásem a Izraelem má katastrofický dopad na poskytovanou zdravotní péči, prohlásil šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Současné podmínky v oblasti jsou podle něj ideální pro šíření smrtelných nemocí. Vedení WHO dnes uspořádalo zasedání ke zdravotní situaci v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu.

„Je zřejmé, že dopad konfliktu na zdraví je katastrofální,“ řekl Tedros čtyřiatřicetičlennému vedení WHO. „Souhrnně řečeno, potřeba zdravotní péče se dramaticky zvýšila a kapacita zdravotnického systému se snížila na třetinu toho, co bývala,“ citovala jej agentura Reuters. Zdravotníci v Pásmu Gazy se podle něj snaží v nepředstavitelných podmínkách pracovat co nejlépe.