„Nezvládli jsme úkol.“ Šéf izraelské rozvědky přiznal selhání. Hamás povraždil přes 1400 lidí

Celosvětová kampaň atentátů na vůdce Hamásu, kterou oznámili vysocí izraelští představitelé, bude pravděpodobně kontraproduktivní, nepraktická a neúčinná, jak naznačují předchozí podobné snahy.

Benjamin Netanjahu poprvé oznámil novou strategii dva týdny po útocích, které Hamás provedl 7. října v jižním Izraeli a při nichž zahynulo 1 200 lidí. Izraelští představitelé informovali novináře, že nová operace nazvaná Nili, což je zkratka biblické fráze v hebrejštině znamenající „věčný Izraele nelže“, bude zaměřena na vysoké představitele militantní islamistické organizace.

Prezidenti Egypta a Íránu v sobotním společném telefonátu jednali o nedávném vývoji v Gaze a o perspektivě obnovení diplomatických styků mezi oběma zeměmi, jak uvedla íránská státní televize.

Televize uvedla, že íránský prezident Ebrahim Raisi volal svému egyptskému protějšku Abdelu Fattahovi al-Sisímu. Oba muži se poprvé setkali v listopadu na okraj společného arabského mimořádného islámského summitu v Rijádu. „Raisi řekl, že Írán je připraven poskytnout všechny své kapacity k zastavení genocidy ze strany sionistického režimu a poslat pomoc Palestincům,“ uvedla íránská státní televize.

Izraelský nálet zabil v Gaze 76 členů rozvětvené rodiny, uvedla v sobotu agentura Associated Press.

Páteční úder na budovu ve městě Gaza patřil k nejsmrtelnějším za celou válku mezi Izraelem a Gazou, uvedl mluvčí civilní obrany Gazy Mahmúd Bassal. Bassal podle agentury AP poskytl částečný seznam jmen zabitých - 16 hlav domácností z rodiny al-Mughrabi - a uvedl, že mezi mrtvými jsou i ženy a děti.

U pobřeží na severozápadě Indie zasáhl bezpilotní letoun nákladní loď plující pod liberijskou vlajkou a způsobil na palubě požár. Oznámila to dnes britská společnost Ambrey, která se zabývá námořní bezpečností. Zasažené plavidlo podle ní má vazbu na Izrael, informují zahraniční tiskové agentury.

Posádka podle Ambrey žádné oběti nehlásila, požár se jí podařilo uhasit. Tanker určený pro převoz chemikálií byl zasažen jihozápadně od pobřežního města Veraval, zatímco se plavil ze Saúdské Arábie, uvedla britská společnost. Pozadí incidentu není jasné. Indické námořnictvo, které se podle Ambrey situací zabývalo, na žádost agentury Reuters o komentář bezprostředně nereagovalo.

Obrazem: Pohled na Gazu z jižního Izraele

Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) uvedl, že v noci a v sobotu ráno zaútočila izraelská armáda na řadu „teroristických cílů“ Hizballáhu. K útoku mělo dojít na libanonském území.

Antonio Guterres dnes ráno na síti X uvedl, že za 75 dní zemřelo v Gaze 136 spolupracovníků OSN, což světová organizace „nikdy ve své historii nezažila“.

„Většina našich zaměstnanců byla nucena opustit své domovy. Vzdávám hold jim a tisícům humanitárních pracovníků, kteří riskují své životy při podpoře civilistů v Gaze,“ dodal.

Izrael v noci na dnešek pokračoval v náletech na palestinské Pásmo Gazy. Armáda v pátek večer informovala o zabití několika teroristů, jak nazývá své protivníky z palestinského hnutí Hamás. Hnutí v Pásmu Gazy vládne a jeho ministr zdravotnictví dnes ráno podle agentury AFP oznámil, že noční nálet na uprchlický tábor Nuseirat v centrální části Gazy zabil nejméně 18 lidí. Izraelská armáda podle něj pokračuje i s dělostřeleckými útoky na město Džabálija v severní a Dajr Balah ve střední části pásma.

Také podle zpravodaje stanice Al-Džazíra Izrael intenzivně bombarduje město Džabálija. Izraelské síly se podle něj pokoušejí postoupit do města ze západu i východu a přerušily v oblasti veškeré komunikační linky.

Rada bezpečnosti OSN vyzvala k posílení humanitární pomoci pro Gazu, generální tajemník OSN António Guterres však prohlásil, že způsob, jakým Izrael vede vojenskou operaci, vytváří „obrovské překážky“ pro distribuci pomoci na zasaženém území.

Po několikadenních tahanicích o odvrácení hrozícího amerického veta přijala Rada bezpečnosti v pátek rezoluci, která naléhavě vyzývá ke krokům umožňujícím „bezpečný a neomezený přístup k humanitární pomoci“ v Pásmu Gazy a zavedení podmínek pro trvalé zastavení bojů.

Generální tajemník OSN António Guterres však podle agentury Reuters po hlasování prohlásil, že způsob, jakým Izrael vede svou operaci, „vytváří obrovské překážky pro distribuci humanitární pomoci“ v Gaze, kde je podle OSN k dispozici pouze 10 % potřebné pomoci.

Dobrý den, vážení čtenáři. Dětský fond OSN (UNICEF) varoval, že nejméně 10.000 dětí ve věku do pěti let v Pásmu Gazy v příštích týdnech hrozí podvýživa, která by je mohla ohrozit na životě. Uvedl to server BBC News, podle něhož UNICEF situaci v úzkém pobřežním pásu, kde žije na 2,3 milionu Palestinců, považuje za katastrofální.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu mezi hnutím Hamás a Izraelem a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Obrazem: Bouře nad Tel Avivem

Bílý dům dnes uvedl, že Írán byl zapojen do plánování útoků na obchodní plavidla v Rudém moři. „Nemáme důvod se domnívat, že se Írán snaží odradit Húsíe od tohoto bezohledného chování,“ uvedla v prohlášení bezpečnostní mluvčí Adrienne Watsonová.

Obrazem: Pocta lidem, kteří zahynuli při útoku 7. října na místě konání festivalu Nova v Re'imu

Mezinárodní záchranný výbor (IRC) vítá požadavky na okamžitý, bezpečný a neomezený přístup humanitární pomoci k Palestincům v celé Gaze všemi dostupnými cestami, na dodržování mezinárodního humanitárního práva a na bezpodmínečné propuštění rukojmích, které jsou obsaženy v rezoluci Rady bezpečnosti OSN 2720. 

"Avšak vzhledem k tomu, že bylo zabito více než 20 000 Palestinců a nejnovější údaje o nedostatku potravin ukazují na bezprecedentní hrozbu hladomoru v Gaze, je zjevně zapotřebí mnohem více... Opakujeme, že jediným způsobem, jak plně ochránit životy Palestinců, umožnit dostatečnou humanitární reakci a nabídnout nejlepší šanci na propuštění rukojmích, je zastavení bojů. Z humanitárního hlediska je neúspěch Rady bezpečnosti OSN, která nepožaduje okamžité a trvalé příměří, neospravedlnitelný," uvádí IRC.

Palestinský velvyslanec při OSN Rijád Mansúr po hlasování řekl, že „rezoluce je krok správným směrem, ale musí být uplatněna a doprovázena masivním tlakem na okamžité příměří“. Hamás uvedl, že je rezoluce nedostatečná vzhledem k potřebám Pásma Gazy. „Vzpírá se vůli mezinárodní komunity a Valného shromáždění OSN, které si přejí zastavit izraelskou agresi proti bezbrannému palestinskému lidu,“ uvedla radikální palestinská organizace.

„Je dobrou zprávou, že se OSN dokázala dohodnout na podpoře rezoluce o větší humanitární pomoci Gaze,“ uvedl naopak britský ministr zahraničí David Cameron.

Hamás podle agentury Reuters označil dnes schválenou rezoluci Rady bezpečnosti OSN za nedostatečný krok vzhledem k potřebám Pásma Gazy.

Na tiskové konferenci po hlasování Rady bezpečnosti OSN palestinský velvyslanec při OSN Riad Mansour deklaroval, že skupina arabských států a Organizace islámské spolupráce usiluje o tři základní cíle.

„Za prvé, zastavit válku proti našemu lidu v Pásmu Gazy, což znamená příměří, a to hned. Za druhé, aby humanitární pomoc byla v odpovídajícím rozsahu... Věříme, že OSN bude zodpovědná za umožnění přístupu tisícům nákladních aut do Gazy v rozsahu, o který žádá [generální tajemník]. A třetí část souvisí s nuceným vysídlením mimo Pásmo Gazy do Egypta. Jde o oprávněnou obavu Egypta a nás všech, protože nechceme, aby se opakovala Nakba a Egypt se musel vypořádat s více než 2 miliony palestinských uprchlíků,“ prohlásil.

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja o schváleném textu rezoluce před hlasováním podle Reuters řekl, že by nakonec izraelské armádě poskytl „naprostou volnost pohybu“ v pokračující ofenzivě v Pásmu Gazy.

Rusko proto předložilo pozměňovací návrh, aby se Rada vrátila k původnímu znění vyzývajícímu k „naléhavému a trvalému zastavení nepřátelských akcí“. Spojené státy tento pozměňovací návrh vetovaly. Pro návrh hlasovalo deset členských států, čtyři se zdržely.

Izraelský ministr zahraničí Eli Kohen na síti X uvedl, že Izrael bude ve válce pokračovat do porážky Hamásu a osvobození všech rukojmích. Podle ministra bude Izrael „nadále jednat v souladu s mezinárodním právem, ale bude z bezpečnostních důvodů monitorovat veškerou humanitární pomoc do Pásma Gazy“.

Izraelský velvyslanec při OSN Gilad Erdan prohlásil, že „zaměření OSN pouze na mechanismy pomoci Pásmu Gazy je zbytečné a odtržené od reality, jelikož Izrael již umožňuje dodávky pomoci v požadovaném rozsahu“. „OSN se měla zaměřit na humanitární krizi rukojmích,“ dodal. Diplomat také poděkoval Spojeným státům za jejich silnou podporu Izraele při jednáních o rezoluci.

Generální tajemník OSN António Guterres dnes obvinil Izrael, že způsob, jakým vede svou ofenzivu v Pásmu Gazy, ztěžuje dodávání humanitární pomoci válkou zasaženým Palestincům. Informuje o tom agentura AFP.

„Skutečným problémem je způsob, jakým Izrael vede svou ofenzivu, která vytváří obrovské překážky pro distribuci humanitární pomoci v Pásmu Gazy,“ řekl Guterres novinářům. Podle něj je „humanitární příměří“ jedinou cestou, jak ukončit „noční můru“, kterou obyvatelé Pásma Gazy nyní prožívají. Zároveň podle agentury Reuters Guterres vyzval izraelské úřady, aby „okamžitě zrušily omezení komerčních aktivit“ v Pásmu Gazy.

Případné příměří nevydrží, pokud bude Hamás stále schopen operovat v tunelech a provádět raketové útoky, uvedla velvyslankyně Spojeného království při OSN Barbara Woodwardová.

„Náš závazek vůči bezpečnosti Izraele je pevný. V konečném důsledku podporujeme dvoustátní řešení, které zaručí skutečnou bezpečnost a stabilitu pro izraelský i palestinský lid,“ pokračovala. „Budeme i nadále spolupracovat se všemi partnery na poskytování humanitární pomoci,“ dodala.

Rada bezpečnosti OSN dnes po několika odkladech schválila rezoluci ke konfliktu mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, která vyzývá k větší humanitární pomoci Pásmu Gazy. Neobsahuje ale výzvu k příměří či dočasnému zastavení bojů, informovala agentura AP. Spojené státy a Rusko se zdržely hlasování.

Text rezoluce je výrazně mírnější než původně navrhovaný, který vyzýval k zastavení bojů. Dnes schválený návrh podle televize Al-Džazíra apeluje na válčící strany, aby „vytvořily podmínky pro udržitelné zastavení vzájemných střetů“.

Íránské polovojenské síly poskytují jemenským šíitským povstalcům aktuální zpravodajské informace, aby mohli páchat raketové a dronové útoky na lodě plující v Rudém moři, napsal dnes zpravodajský list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované bezpečnostní zdroje.

Zpravodajské informace o poloze lodí jsou podle západních a blízkovýchodních zdrojů WSJ shromažďovány íránským plavidlem v Rudém moři a následně předávány Húsíům, což této Íránem podporované povstalecké skupině umožňuje útočit na lodě, které mají vypnuté transpondéry. „Húsíové nemají radarovou technologii, která by jim umožnila zasáhnout lodě,“ uvedl nejmenovaný západní bezpečnostní představitel. „Potřebují íránskou pomoc. Bez ní by rakety prostě spadly do vody,“ dodal.

V novém rozhovoru pro Sky News mluvčí UNRWA Juliette Toumaová popsala zhoršující se humanitární situaci v Gaze jako důsledek izraelských útoků na Pásmo.

„Lidé mají hlad, uchylují se pouze k jednomu jídlu denně, v některých částech Gazy ani to ne. Někteří vydrží bez jídla celé dny. My sami v UNRWA jsme někdy nuceni snížit naše dodávky potravin na jednu láhev denně a plechovku tuňáka pro šestičlennou nebo sedmičlennou rodinu,“ uvedla.

Obrazem: Protestní shromáždění na znamení solidarity s Palestinci v Gaze v Saná

OSN varovala, že válka mezi Izraelem a Gazou vede k hladomoru v Gaze. V pátek má zároveň Rada bezpečnosti hlasovat o rezoluci, která má zvýšit pomoc palestinskému území, ale nevyzývá k příměří.

Do několika málo dosud fungujících nemocnic v Gaze dorazili po obnovení izraelských úderů další zranění. Ve čtvrti Džabalíja ve městě Gaza bylo při útoku na dům zabito 16 lidí a více než 50 jich bylo zraněno, uvedlo podle agentury AFP ministerstvo zdravotnictví v Gaze.

Izraelec Gadi Haggai, 73letý obyvatel kibucu Nir Oz, který měl také americké občanství a během útoku palestinských radikálů 7. října byl unesen do Pásma Gazy, je po smrti. S odvoláním na oznámení kibucu o tom dnes informoval zpravodajský web The Times of Israel.

Zástupci kibucu bez uvedení zdroje této informace uvedli, že Haggaiovo tělo zůstává v rukou „teroristů z Gazy“. Jeho žena Judith, která má podle CNN rovněž dvojí občanství, je stále v zajetí a předpokládá se, že byla během útoků zraněna.

Lidé prchající před válkou mezi Izraelem a Gazou budou mít na základě australské iniciativy bezplatnou zdravotní péči. Ostatní státy budou vyzvány, aby následovaly jejího příkladu.

Ministryně zdravotnictví státu Victoria Mary-Anne Thomasová v sobotu údajně oznámí, že lidé prchající před konfliktem budou mít přístup k základní zdravotní péči, specializované podpoře duševního zdraví a jazykovým službám.

Obrazem: Izraelská armáda v severní Gaze

Rusko bude i nadále posílat humanitární pomoc do Pásma Gazy. Předsedovi palestinské samosprávy Mahmúdu Abbásovi to dnes v telefonickém hovoru řekl ruský prezident Vladimir Putin, který podle agentury AFP zároveň vyzval k rychlému ukončení bojů.

„Rusko bude pokračovat v dodávkách základních potřeb, zejména léků a zdravotnického vybavení,“ uvedl Kreml v prohlášení po telefonátu. Putin podle něj vyzval k „obnovení politického procesu“ s cílem dosáhnout dvoustátního řešení konfliktu na Blízkém východě, tedy vzniku samostatného státu Palestina po boku Izraele. Tento scénář podporují i Spojené státy či Evropská unie.

Izraelská armáda ve válce proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás běžně používala jednu ze svých nejničivějších bomb i na jihu Pásma Gazy, kam doporučovala odejít civilistům ze severu. S takovým závěrem přišel dnes investigativní tým deníku The New York Times (NYT) na základě analýzy leteckých snímků zachycujících škody za prvních šest týdnů konfliktu. Tisíce bomb daného typu podle listu Izraeli od října dodaly Spojené státy.

Reportéři se zabývali použitím zhruba 900kilogramových leteckých pum, které dokážou srovnat se zemí celé bytové komplexy a posílají úlomky do vzdálenosti stovek metrů. V arzenálu je mají i armády několika západních zemí, ta americká je však podle expertů už téměř nesvrhává na hustě osídlené zóny, jakou je i Gaza.

V San’á v Jemenu se demonstruje na podporu Palestiny. 

Evropská komise poskytne palestinské samosprávě přes 118 milionů eur (téměř tři miliardy korun). Peníze jsou určeny na mzdy tamním úředníkům, sociální dávky pro potřebné rodiny, ale i pro nemocnice ve východním Jeruzalémě, uvedla Evropská komise v prohlášení.

„Situace v Gaze a na Západním břehu, včetně východního Jeruzaléma, je velmi znepokojivá. Naši humanitární pomoc jsme zčtyřnásobili. Po pečlivém přezkoumání našich finančních prostředků nyní oznamujeme rovněž poskytnutí tolik potřebné pomoci palestinské samosprávě,“ uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Následky izraelského raketového útoku na Rafáh.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu při jednáních se západními lídry prezentoval myšlenku, že by Egypt mohl přijmout statisíce lidí z Pásma Gazy. Amerického prezidenta Joea Bidena požádal, aby v této věci vyvíjel tlak na egyptského prezidenta Abdal Fattáha Sísího, napsal s odvoláním na nejmenované činitele deník The Washington Post (WP). S podobným požadavkem podle informací listu Netanjahu konfrontoval britského premiéra Rishiho Sunaka a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Izraelská armáda  vyzvala obyvatele uprchlického tábora Búrajdž v centrální části Gazy, aby se evakuovali na jih a zamířili do Dajr Balah, protože pozemní ofenziva armády se rozšiřuje. Uvádí také, že hlavní severojižní dálnice v Gaze v oblastech severovýchodně od Chán Júnisu stále zůstává „bojovou zónou“.

Výbor na ochranu novinářů (CPJ) obvinil izraelskou armádu ze zásahů proti novinářům a jejich rodinám v Pásmu Gazy v souvislosti s nejvyšším počtem mrtvých pracovníků médií za poslední dobu. CPJ se sídlem v New Yorku uvedl, že od přeshraničního útoku Hamásu 7. října a následné izraelské odvety bylo v Gaze, Izraeli a jižním Libanonu zabito nejméně 68 novinářů a dalších pracovníků médií. Informoval o tom dnes list The Guardian.

„Za prvních deset týdnů války mezi Izraelem a Gazou bylo zabito více novinářů, než kdy bylo zabito v jedné zemi za celý rok,“ uvedla organizace.

Izraelská armáda oznámila, že její jednotky získaly kontrolu nad čtvrtí Rimál v Gaze, kde dříve objevila tunely, které používali političtí a vojenští vůdci Hamásu jako je Ismáíl Haníja, Jahjá Sinvár a Muhammad Díf. Informoval o tom dnes deník Haarec.

Izraelské ozbrojené síly dnes také uvedly, že v Pásmu Gazy byli zabiti další dva vojáci. Počet ztrát armády v pozemní operaci tak vzrostl na 139. Kromě toho byli v bojích v severní a jižní Gaze vážně zraněni voják v záloze a dva další vojáci.

Rada bezpečnosti OSN znovu odložila své hlasování o rezoluci ke konfliktu mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Agenturám AFP a Reuters to řekly nejmenované diplomatické zdroje. Diplomaté mají nyní na stole výrazně pozměněné znění textu bez přímé výzvy k zastavení bojů. Takovou rezoluci jsou ochotné podpořit i Spojené státy. Hlasování v Radě bezpečnosti OSN by se podle diplomatů mohlo uskutečnit během dnešního dne.

K mezinárodní operaci v Rudém moři, kterou navrhly Spojené státy v reakci na útoky na nákladní lodě, se připojilo přes 20 zemí. Oznámil to ve čtvrtek večer Pentagon, napsala agentura Reuters. Cílem operace je zneškodnit útoky jemenských povstalců Húsíů na nákladní lodě v Rudém moři, které je významnou světovou obchodní trasou.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s Vámi loučíme. V našem online přenosu budeme pokračovat zase zítra v brzkých ranních hodinách. 

Mluvčí Izraelských obranných sil Daniel Hagari uvedl, že od ukončení dočasného příměří v Pásmu Gazy 1. prosince armáda zneškodnila více než dva tisíce agentů Hamásu. To zvyšuje armádní odhady počtu bojovníků Hamásu zabitých od začátku války na přibližně 8 tisíc. Další tisícovka jich byla zabita v Izraeli během útoku 7. října. 

„Zvýšili jsme počet vojáků bojujících ve východní části Chán Júnis a bojujeme tam s odhodláním, s pěti pěšími brigádami a bojovými inženýry, s důrazem na podzemní boje,“ řekl Hagari na večerní tiskové konferenci.

Obrazem: Město Gaza zničené izraelským bombardováním.

Soustrast pozůstalým i celému Česku kvůli tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, při níž podle policie zemřelo nejméně 15 lidí, dnes vyjádřil také izraelský prezident Jicchak Herzog. Na sociální síti X také popřál brzké uzdravení zraněným.

Víc než půl milionu lidí v Pásmu Gazy, tedy asi čtvrtina jeho obyvatel, trpí hlady kvůli nedostatku potravin způsobenému blokádou a boji izraelské armády s hnutím Hamás. Do půl roku tam hrozí hladomor, pokud nebudou zajištěny větší dodávky jídla, pitné vody a zdravotní péče, varoval dnes podle BBC Světový potravinový program (WFP). Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes uvedla, že na severu Pásma Gazy už nefunguje žádná nemocnice a na jihu jich je v provozu devět, všechny jsou ale přeplněné zraněnými a uprchlíky.

„Nikdy jsem neviděl nic podobného rozsahu jako nyní v Gaze, navíc jak rychle se to stalo, za pouhé dva měsíce,“ citovala AP Arífa Husajna z WFP. Podle údajů této organizace čelí v Pásmu Gazy hladu na 576.600 lidí. „Nejsou to jen čísla - za těmito alarmujícími statistikami jsou jednotlivé děti, ženy a muži,“ řekl Husajn, hlavní ekonom WFP. „Rozsah a rychlost, s jakou tato krize vznikla, jsou bezprecedentní,“ dodal.

Izraelský prezident Jicchak Herzog dnes kritizoval OSN, která podle něj naprosto selhala při zajišťování humanitárních dodávek do Pásma Gazy. Oblast čelí od října masivnímu izraelskému bombardování v odvetě za útok hnutí Hamás na Izrael. O Herzogově kritice dnes informoval server The Times of Israel (ToI). Humanitární organizace i představitelé úřadů OSN si ale už několik týdnů stěžují, že v oblasti není nikde bezpečno, hladoví Palestinci se zoufale vrhají na kamiony s pomocí a silnice jsou zničené bombardováním.

„Bohužel kvůli naprostému selhání OSN v její práci s ostatními partnery v regionu nebyli schopni (do Pásma Gazy) přivézt více než 125 kamionů (pomoci) denně,“ řekl podle ToI Herzog dnes při setkání s předsedou francouzského Senátu Gérardem Larcherem v Jeruzalémě. „Dnes by bylo možné dodávat třikrát více pomoci do Gazy, kdyby OSN místo neustálého stěžování dělala svou práci,“ dodal izraelský prezident.

Izraelský prezident Jicchak Herzog dnes kritizoval OSN, která podle něj naprosto selhala při zajišťování humanitárních dodávek do Pásma Gazy. Oblast čelí od října masivnímu izraelskému bombardování v odvetě za útok hnutí Hamás na Izrael. O Herzogově kritice dnes informoval server The Times of Israel (ToI). Humanitární organizace i představitelé úřadů OSN si ale už několik týdnů stěžují, že v oblasti není nikde bezpečno, hladoví Palestinci se zoufale vrhají na kamiony s pomocí a silnice jsou zničené bombardováním.

„Bohužel kvůli naprostému selhání OSN v její práci s ostatními partnery v regionu nebyli schopni (do Pásma Gazy) přivézt více než 125 kamionů (pomoci) denně,“ řekl podle ToI Herzog dnes při setkání s předsedou francouzského Senátu Gérardem Larcherem v Jeruzalémě. „Dnes by bylo možné dodávat třikrát více pomoci do Gazy, kdyby OSN místo neustálého stěžování dělala svou práci,“ dodal izraelský prezident.

Ministr zahraničí SAE se v Abú Zabí setkal s vysokým představitelem palestinské samosprávy a jednal s ním o mezinárodním úsilí o dosažení příměří v Gaze.

Šejk Abdulláh na schůzce zdůraznil, že je důležité upřednostnit jednání směřující k vytvoření rámce pro mírovou dohodu mezi Izraelem a Palestinci o dvou státech, informovala emirátská státní tisková agentura WAM.

Podle zprávy, kterou ve čtvrtek zveřejnil orgán podporovaný OSN, čelí celých 2,3 milionu obyvatel Gazy krizové úrovni hladu a riziko hladomoru se každým dnem zvyšuje.

Obrazem: Palestinci nedaleko přechodu Rafáh čekají ve frontě na jídlo

Podle nové analýzy, kterou zveřejnil Výbor na ochranu novinářů, bylo za prvních deset týdnů války mezi Izraelem a Gazou zabito více novinářů než kdykoli předtím v jedné zemi za celý rok.

„Do 20. prosince 2023 bylo zabito nejméně 68 novinářů a pracovníků médií. Z těchto 68 novinářů bylo 61 Palestinců, čtyři Izraelci a tři Libanonci,“ stojí v analýze.

Letadlo katarských ozbrojených sil s 20 tunami pomoci včetně potravin a zdravotnického materiálu pro Palestince v Gaze zamířilo ve středu do egyptského Aríše, oznámilo katarské ministerstvo zahraničí. Celkový počet katarských letadel s pomocí pro Gazu se tak zvýšil na 47 s celkovým objemem 1 501 tun nákladu.

Izraelské obranné síly převzaly kompletní kontrolu nad čtvrtí Shejaia ve městě Gaza. Vojáci zkonfiskovali zbraně ukryté v dětských hračkách, uvedla armáda. 

V důsledku izraelských útoků na celé pásmo Gazy přišlo o možnost vzdělávání 625 000 palestinských studentů, oznámilo palestinské ministerstvo zahraničí.

V celém hustě obydleném pásmu je 47 % obyvatel mladších 18 let. Podle údajů organizace Euro-Med Human Rights Monitor se sídlem ve Švýcarsku bylo od počátku izraelské operace v pásmu Gazy izraelskými údery zabito více než 10 000 kojenců a dětí.

Spojené státy ve čtvrtek uvedly, že existují „vážné obavy“, že současný návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN, který má zvýšit objem humanitární pomoci pro pásmo Gazy, „by mohl ve skutečnosti dodávky zpomalit“.

„Cílem této rezoluce je usnadnit a pomoci rozšířit humanitární pomoc, která se dostává do Gazy, a na to bychom měli brát zřetel,“ řekl Nate Evans, mluvčí americké mise při OSN před plánovaným čtvrtečním hlasováním. „Musíme zajistit, aby jakákoli rezoluce pomohla a neuškodila situaci na místě,“ dodal.

Obrazem: Pohřeb izraelského vojáka, seržanta Laviho Ghasiho, v Modinu

Izraelská policie oznámila, že 19 izraelských vězeňských dozorců je vyšetřováno v souvislosti se smrtí 38letého palestinského vězně. Klub palestinských vězňů, skupina na obranu vězňů, uvádí, že vězeň byl nalezen s „vážnými známkami mučení“ na těle a zemřel 18. listopadu ve věznici Ketziot v jižní části Negevské pouště. Podle PA mu zbývalo 18 let do konce 25letého trestu za pokus o vraždu.

Policie oznámila vyšetřování dozorců ve čtvrtek poté, co vypršel příkaz mlčenlivosti. Izraelská vězeňská služba uvedla, že spolupracuje s vyšetřovateli. Klub vězňů uvádí, že Izraelci v současné době zadržují asi 7 800 Palestinců.

Obrazem: Pohled na Gazu z jižního Izraele

Organizace pro lidská práva Demokracie pro arabský svět (Dawn), předložila Mezinárodnímu trestnímu soudu spis, v němž jmenuje 40 vysokých izraelských velitelů, kteří by podle ní měli být vyšetřováni jako podezřelí z válečných zločinů v souvislosti s vojenskou operací v Gaze.

„Ačkoli se Izrael snaží utajit totožnost mnoha svých důstojníků, měli by být upozorněni na to, že za zločiny páchané v Gaze nesou individuální trestní odpovědnost,“ uvedla Sarah Leah Whitsonová, výkonná ředitelka Dawn.

Jordánský ministr zahraničí Ajmán Safádí ve čtvrtek varoval, že neschopnost Rady bezpečnosti OSN přijmout rezoluci o Gaze bude znamenat uplatňování „nebezpečných dvojích standardů“. Safadí uvedl, že návrh rezoluce, o kterém se má hlasovat později ve čtvrtek, se zaměřuje na urychlení dodávek pomoci, kterým podle království brání Izrael.

Kvůli útokům na lodě v Rudém moři hledají evropské firmy alternativy k dovozu zboží z Asie. Na potíže upozornila například IKEA, Electrolux či Danone.

Německá společnost Hapag-Lloyd ve čtvrtek oznámila, že do konce roku přesměruje 25 lodí tak, aby se vyhnuly Suezskému průplavu a Rudému moři, kde na obchodní lodě útočí jemenští Hútíové.

Ve čtvrtek se v Tel Avivu rozezněly poplašné sirény, podle agentury Reuters došlo k odpalu několika raket z Pásma Gazy. Zatím nebyly hlášeny žádné škody ani oběti.

Palestinské ozbrojené skupiny odmítají jakékoli rozhovory o výměně vězňů, dokud nebude ukončena izraelská agrese, uvádí se v prohlášení, které ve čtvrtek zveřejnil Hamás. „Rozhodnutí je takové, že by se nemělo hovořit o vězních nebo dohodách o výměně, dokud nebude zcela zastavena agrese,“ uvádí se v prohlášení.

Kromě Hamásu drží rukojmí v Gaze také menší palestinská militantní skupina Islámský džihád, uvedla agentura Reuters.

Obrazem: Palestinci truchlí za své příbuzné, kteří zahynuli při izraelském bombardování Pásma Gazy. 

Egyptský ministr zahraničí ve čtvrtek prohlásil, že země ležící u Rudého moře mají povinnost prostor vodní plochy chránit. „Nadále spolupracujeme s mnoha našimi partnery, abychom zajistili bezpečnost plavby v Rudém moři,“ dodal Sameh Shoukry na tiskové konferenci s britským ministrem zahraničí Davidem Cameronem v Káhiře.

Obrazem: Izraelský vojenský zdravotnický sbor u kibucu Nahal Oz

Izraelský letecký útok zabil u přechodu Rafáh pohraničního úředníka jmenovaného Hamásem a tři další osoby, uvedl ve čtvrtek Hamás a tamní zdravotníci. Plukovník Bassam Ghaben, Hamásem jmenovaný ředitel obchodního přechodu Kerem Šalom a tři další Palestinci údajně při útoku přišli o život.

Podle libanonské státní tiskové agentury izraelský úder ve čtvrtek časně ráno zabil starší ženu a zranil jejího manžela v domě na jihu Libanonu. Podle agentury Reuters se počet civilních obětí izraelského ostřelování jižního Libanonu v posledních týdnech zvýšil na přibližně 20, včetně novinářů a dětí.

Další izraelský úder v noci na dnešek jednoho člena Hizballáhu. Ten v nedávných bojích s Izraelem ztratil asi 100 svých přívrženců.

Obrazem: Izraelská armáda v Pásmu Gazy

Na severu Pásma Gazy už nefunguje žádná nemocnice, uvedla WHO podle Reuters. Nemocnice na jihu jsou přetížené a fungují jako evakuační centra.

Izraelské ozbrojené síly ukazují další úkryt Hamásu, který se nacházel vedle školy pro neslyšící děti.

Izraelské ozbrojené síly zveřejnily na sociální síti X video toho, co našli ve škole v městě Jabalya po evakuaci civilistů při provádění pátrání v této oblasti. Není to poprvé, co Hamás zneužil své vlastní lidi jako štíty, aby zakryl jejich teroristickou činnost, uvádí IDF

Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) uvedl, že izraelská armáda ve středu nařídila na sociálních sítích „okamžitou evakuaci“ oblasti „pokrývající asi 20 procent“ města Chán Júnis. Podle OCHA v oblasti, která má být evakuována, žilo před začátkem izraelské ofenzivy před dvěma měsíci více než 111.000 lidí a nyní zde žije ve 32 táborech asi 141.000 Palestinců prchajících před boji. 

Armádní mluvčí Daniel Hagari ve středu uvedl, že armáda se přesunula do poslední zbývající bašty Hamásu ve městě Gaza.

Izraelská armáda dnes oznámila, že přišla o další tři příslušníky, čímž se počet vojáků zabitých od zahájení pozemní ofenzívy zvýšil na 137.

Izraelská armáda tvrdí, že našla síť tunelů, které používalo administrativní i vojenské vedení radikálního palestinského hnutí Hamás ve městě Gaza na severu stejnojmenného pásma, včetně politických i vojenských vůdců jako je Ismáíl Haníja, Jahjá Sinvár a Muhammad Díf. Informovala o tom dnes BBC s odvoláním na armádní prohlášením, podle kterého se tunely nacházejí v bezprostřední blízkosti obchodů, vládních budov, obytných domů a školy.

Izraelská armáda uvedla, že po týdnech bojů její jednotky převzaly v pásmu kontrolu nad „elitní čtvrtí“ v největším městě Gaza. Síť tunelů, které armáda označuje jako „podzemní teroristické město“, se podle ní napojuje na „podzemní infrastrukturu v oblasti nemocnic Rantisí a Šífa“.

Hlasy tří izraelských rukojmích, kteří byli náhodně zabiti izraelskými jednotkami v Gaze, byly zachyceny na kameru GoPro namontovanou na vojenském psu pět dní předtím, než byli zastřeleni, uvedl ve středu mluvčí Izraelských obranných sil (IDF). Video, které v úterý našly IDF, ukazuje, že k nahrávce došlo během vojenské výměny mezi izraelskými silami a militanty Hamásu na místě, kde byli zadržováni rukojmí, řekl kontraadmirál Daniel Hagari na tiskové konferenci.

Neuvedl podrobnosti o tom, co mohli tři rukojmí — Yotam Haim, Alon Shamriz a Samer Talalka —  říkat. Ozbrojenci, kteří drželi tři muže, byli zabiti během bojů, což zřejmě umožnilo zajatcům uprchnout, řekl Hagari s odkazem na počáteční analýzu videa GoPro ze strany IDF.

Od vypuknutí války 7. října bylo v Gaze, Izraeli a Libanonu zabito nejméně 68 novinářů, uvedl ve středu Výbor na ochranu novinářů (CPJ). Mezi oběťmi je 61 Palestinců, čtyři Izraelci a tři Libanonci, podle údajů CPJ, což je podle CPJ nejsmrtelnější období pro novináře od roku 1992, kdy začala shromažďovat údaje. Začátkem tohoto týdne agentura OSN uvedla, že Gaza se pro novináře a jejich rodiny stala nejnebezpečnějším místem na světě.

Podle představitele Izraelských obranných sil (IDF) se Izrael se zhoršujícími se násilnostmi na hranici s Libanonem stále více přibližuje otevřené válce s hnutím Hizballáh. IDF jsou přitom již nyní zapletené v dosud nejintenzivnějším konfliktu v Pásmu Gazy. O situaci informuje zpravodajský server Newsweek.

Celý článek čtěte zde.

Izraelské věznice jsou prakticky plné kvůli vlně zatýkání, která následovala po útocích ze strany radikálního palestinského hnutí Hamás ze začátku října. Podle britské BBC na to upozornila izraelská vězeňská správa.

Dobré ráno, palestinské hnutí Hamás dnes odmítlo návrh Izraele na týdenní přestávku v bojích v Pásmu Gazy výměnou za propuštění asi 40 rukojmích včetně všech zbývajících žen a dětí, které zůstávají v zajetí této radikální skupiny. Informoval o tom list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na egyptské představitele, kteří se podílejí na zprostředkování těchto jednání v Káhiře a podle nichž si Hamás klade jako podmínku k jakémukoli vyjednávání, aby nejprve utichly zbraně.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Hamás odmítl návrh Izraele na týdenní klid zbraní v Gaze výměnou za propuštění 40 rukojmích. Žádá nejprve vyhlášení příměří, píše Wall Street Journal.

Vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell dnes na síti X oznámil, že EU v rámci mandátu své námořní operace EUNAVFOR Atlanta „zintenzivní sdílení zpravodajských informací“ a „zvýší námořní přítomnost“ v Rudém moři. „Jde o názornou ukázku toho, že EU plní roli zajišťovatele námořní bezpečnosti. Za našimi slovy jsou činy,“ napsal šéf unijní diplomacie. Členské státy se na akci podle Borrella rozhodly na dnešním mimořádném zasedání politického a bezpečnostního výboru.

Fotografie v Gaze od vojáků IDF s dvojitým ukrajinským a izraelským občanstvím. Mnozí z nich ještě před pár měsíci bojovali na Ukrajině proti Rusku. Zatímco Rusko podporuje Írán a Hamás, Ukrajina podporuje Izrael.

Rada bezpečnosti OSN dnes podle diplomatických zdrojů agentury Reuters opět odložila hlasování o rezoluci žádající pozastavení bojů v Pásmu Gazy, hlasovat by 15 členů rady nyní mělo ve čtvrtek. Předchozí návrh předložený Spojenými arabskými emiráty (SAE) vetovaly 8. prosince Spojené státy. Jelikož podobný scénář podle médií hrozí i u nové rezoluce, jednání s americkými diplomaty pokračují a hlasování, původně plánované na pondělí, dnes bylo odloženo už potřetí.

„Vyjednávání pokračují a chtějí více času. Z uspěchaného hlasování nemáme nyní dojem, že by skončilo dobře,“ sdělil Reuters nejmenovaný diplomat a naznačil tak, že USA by mohly současné znění rezoluce opět vetovat. Spojené státy jsou jedním z pěti členů RB OSN s právem veta a historicky největším diplomatickým partnerem Izraele, který v Pásmu Gazy vede vojenskou operaci s cílem zlikvidovat hnutí Hamás, ovšem za cenu značných civilních obětí mezi Palestinci.

Mezinárodní společenství by mělo tlačit také na palestinské radikální hnutí Hamás, nikoli jen na Izrael, ve snaze ukončit válku v Pásmu Gazy, řekl dnes americký ministr zahraničí Antony Blinken. Uvedl, že zatímco mnohé země volají po konci konfliktu, neslyší téměř žádné výzvy směrem k „agresorovi“, aby složil zbraně a přestal se skrývat mezi civilním obyvatelstvem.

„Bylo by dobré, kdyby se svět sjednotil kolem této myšlenky,“ citovala agentura AFP Blinkenovo vyjádření z tiskové konference na ministerstvu zahraničí. Jeho intervence přišla v době sílící kritiky izraelského tažení proti Hamásu, které zdevastovalo Gazu, vyhnalo statisíce obyvatel z domovů a podle všeho zabilo tisíce civilistů. Spojené státy Izrael podporují, byť volají po opatrnějším postupu jeho armády.

Na více než 20 000 vystoupal počet obětí v Pásmu Gazy, kde pokračuje izraelská vojenská operace s cílem zlikvidovat islamistické hnutí Hamás, oznámily dnes podle stanice BBC a agentury AFP úřady a média ovládané Hamásem. Údaje nelze nezávisle ověřit. Mezi mrtvými je údajně 8000 dětí a 6200 žen. Zranění utrpělo 52 600 Palestinců.

Izraelská vláda zahájila válečnou akci v reakci na útok ozbrojenců Hamásu 7. října, který si vyžádal životy nejméně 1200 civilistů.

Povstalečtí jemenští Húsíové začnou střílet raketami po amerických válečných lodích v Rudém moři, pokud se bude Washington vměšovat do jejich záležitostí nebo zaútočí na Jemen, pohrozil dnes v televizním projevu vůdce povstalců Abdal Málik Húsí, kterého cituje stanice Al-Džazíra. Varoval také ostatní státy, aby se nepřipojovali k mezinárodní iniciativě vedené USA, která má chránit lodě plující v Rudém moři.

V Pásmu Gazy od začátku nynějšího ozbrojeného konfliktu mezi Izraelem a hnutím Hamás, což je od 7. října, zaniklo 66 procent pracovních míst. Ve své zprávě to dnes uvedla Mezinárodní organizace práce (ILO). Celkem jde podle ní zhruba o 192 000 pracovních míst. V oblasti je podle OSN vnitřně vysídleno 1,8 milionu Palestinců, před válkou tam žily více než dva miliony lidí.

„V dnešním Pásmu Gazy jen málo lidí dostává za práci zaplaceno. A je to očividně vzrůstající křivka, může se to ještě zhoršit,“ cituje agentura Reuters zástupce ředitele ILO pro arabské státy Petera Rademakera.

Podívejte se na aktuální snímky, kde se Palestinci snaží vyprostit z trosek těla.

Pohled na rozbořenou Gazu z jihu Izraele.

Záběry následků izraelského útoku na Rafáh. 

Izraelští operátoři připravují dron k nasazení v Gaze.

Zdroj blízký Hamásu agentuře AFP řekl, že dnešní jednání v Egyptě se budou věnovat návrhu na dočasné příměří v délce jednoho týdne výměnou za propuštění 40 rukojmích Hamásu, včetně žen, dětí a mužů, kteří nejsou vojáci.

Izraelská armáda dnes dopoledne oznámila, že při bojích v jižní části Pásma Gazy zahynul 33letý voják, čímž počet padlých izraelských vojáků od začátku pozemní operace na konci října vystoupil na 134.

Španělský premiér Pedro Sánchez vyzval EU, aby zaujala pevné stanovisko vůči konfliktu mezi Izraelem a Hamásem. „Myslím, že nadešel čas, aby EU také mluvila jasně a jednotně ohledně toho, co se děje v Izraeli a Palestině,“ řekl před zákonodárci s tím, že odsuzuje „hanebné vraždy spáchané teroristy z Hamásu“. Vyzval také k nepodmíněnému propuštění rukojmích, které ozbrojenci z Hamásu při útoku na jižní Izrael 7. října odvlekli do Pásma Gazy. Podle španělského premiéra musí okamžitě skončit izraelské údery a pomoc musí proudit do Pásma Gazy v dostatečném objemu. „Evropa musí trvat na dodržování mezinárodního práva,“ uvedl Sánchez. Dodal, že by se španělská vláda mohla rozhodnout uznat palestinský stát.

Summit Evropské unie minulý týden o situaci na Blízkém východě debatoval, společné závěry ale nepřijal. Španělsko patří ke státům, které hlasitě kritizují Izrael za vysoký počet civilních obětí úderů na Pásmo Gazy. Podle palestinských úřadů ovládaných hnutím Hamás přišlo od začátků úderů v Pásmu Gazy o život už skoro 20.000 lidí. Podle izraelských úřadů zahynulo při útoku palestinských ozbrojenců ze 7. října zhruba 1200 lidí a dalších 240 bylo uneseno. Část z rukojmích byla mezitím propuštěna během týdenního příměří na konci listopadu.

Palestinci v Chán Júnisu přemisťují těla obětí útoku Izraele.

Lídr Hamásu Ismáíl Haníja, který se zřejmě zdržuje v Kataru, dnes přicestoval na jednání do Egypta. Káhira a Dauhá sehrály klíčovou roli ve zprostředkování minulých jednání mezi Hamásem a Izraelem, jež vedly k týdennímu příměří na konci listopadu. Podrobnosti ohledně obsahu Haníjova nadcházejícího jednání Hamás nesdělil. Zdroj agentury Reuters ale uvedl, že se za zprostředkování Kataru a Egypta intenzivně vyjednává o možnosti druhého příměří, během kterého by Hamás propustil další rukojmí výměnou za palestinské vězně držené v Izraeli. Konkrétní počty podle zdroje dosud stanoveny nebyly.

Izraelská armáda dnes oznámila, že za uplynulý den v Pásmu Gazy zasáhla 300 cílů. Zapojeny do akce byly jak pozemní jednotky, tak letectvo a námořnictvo. Informuje o tom zpravodajský web The Times of Israel (ToI).

Izraelské obranné síly tvrdí, že za uplynulý den zlikvidovaly v Pásmu Gazy desítky ozbrojenců z Hamásu a také část jejich infrastruktury. Terčem úderů bylo podle armády také odpaliště raket, které mířily na centrální Izrael. Vojáci také podle prohlášení provedli razie v objektech využívaných Hamásem ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy. Na místě údajně objevili skrýše zbraní, munici a výbušná zařízení.