„Nezvládli jsme úkol.“ Šéf izraelské rozvědky přiznal selhání. Hamás povraždil přes 1400 lidí

Vladimir Putin po návštěvě Spojených arabských emirátů přeletěl do Saúdské Arábie, i v Rijádu jednal mj. o ropném byznysu a válce v Gaze. V metropoli se Putin setkal s korunním princem - a faktickým vládcem - Muhammadem bin Salmánem, jemuž poděkoval za pozvání a uvedl, že ho původně očekával v Moskvě. „Ale plány se změnily,“ řekl Putin bez dalších podrobností.

Ve čtvrtek se Putin v Moskvě setká s íránským prezidentem Ebráhímem Raísím, s nímž by měl jednat také i o situaci na ropném trhu. Írán podporuje jak Rusko, tak blízkovýchodní skupiny útočící na Izrael - Hamás, Hizballáh či jemenské ozbrojence.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk dnes varoval před zvýšeným nebezpečím páchání zločinných ukrutností v Pásmu Gazy a vyzval strany konfliktu, aby se takových porušování práva nedopouštěly. Informovala o tom agentura Reuters.

Podle OSN pojem „zločin krutosti“ odkazuje na zločiny genocidy, zločinů proti lidskosti a válečné zločiny, jak je definují mezinárodní smlouvy. „Moji humanitární kolegové popsali situaci jako apokalyptickou. Za těchto okolností je zvýšené riziko zločinů krutosti,“ řekl Türk novinářům v Ženevě. „Opatření musí být přijata naléhavě, jak dotyčnými stranami, tak všemi státy, zvláště těmi, které mají vliv, abychom takovým zločinům předešli,“ řekl Türk.

Alma Avrahamová (84), kterou před deseti dny spolu s dalšími rukojmími propustilo po padesáti dnech v zajetí palestinské hnutí Hamás a která bojovala o život, už není na jednotce intenzivní péče a poprvé vstala z postele. Informoval o tom dnes server The Times of Israel (ToI). 

„Jsem ze železa, jsem opět s vámi,“ řekla své rodině Avrahamová, kterou po propuštění ze zajetí v Pásmu Gazy 26. listopadu okamžitě převezl vrtulník do nemocnice Soroka v izraelském městě Beerševa. Její kritický zdravotní stav byl podle lékařů způsoben tím, že 50 dní nebrala své léky. Ozbrojenci z Hamásu ji unesli 7. října z kibucu Nahal Oz z izraelského pohraničí, odkud odvlekli do Pásma Gazy na 240 lidí.

Server ToI dnes také bez dalších podrobností napsal, že Avrahamová se odmítla setkat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem při jeho nedávné návštěvě v nemocnici Soroka.

Úterní reportáž izraelské televize ukázala záběry konfliktů mezi členy Hamásu a civilisty kvůli humanitárním dodávkám, kterých je v Pásmu Gazy od počátku války 7. října velmi málo. Civilisté členům Hamásu nadávali, podle reportéra z místa jsou tam takové scény stále častější. Izraelská televize také uvedla, že Hamás zabírá velkou část humanitárních dodávek a místní to vědí.

Podle izraelské televize OSN v předchozích dnech zpomalila vstup kamionů s pomocí, protože se na ně zoufalí Palestinci vrhali dříve, než dodávky mohli humanitární pracovníci rozdělit. Reportér z místa popsal situaci na jihu Pásma Gazy jako absolutní anarchii. Podobné zprávy přináší v poslední dnech i další média, například BBC.

V Pásmu Gazy roste hněv místních obyvatel vůči palestinskému hnutí Hamás kvůli pokračujícím bojům a izraelským leteckým úderům a stále horší humanitární situaci, informovala v úterý izraelská televize Channel 12. Podle ní také někteří obyvatelé Pásma Gazy uvedli, že se modlí za to, aby Izraelci Hamás zničili. Informoval o tom dnes server The Times of Israel (ToI).

Na jihu Pásma Gazy, kam se přesunula většina ze 2,4 milionu obyvatel této malé pobřežní oblasti a kde izraelská armáda vede nyní nejtvrdší ofenzivu, se podle stanice Channel 12 rozšířil i pozdrav Kéž se Bůh pomstí Hamásu.

Městská rada Jeruzaléma definitivně schválila projekt výstavby více než 1 700 nových bytů pro židovské osadníky ve východní části města. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na izraelskou nevládní organizaci Mír nyní. Palestinci chtějí, aby se východní Jeruzalém stal v budoucnu hlavním městem jejich nezávislého státu, jehož součástí má být i Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy.

Tato čtvrť, která má zahrnovat 1 738 bytových jednotek, se bude z poloviny rozkládat v anektovaném a okupovaném východním Jeruzalémě a z poloviny na izraelské straně města, uvedla levicová nevládní organizace, která od konce 70. let zastřešuje izraelská mírová hnutí.

Palestinci prchají z Pásma Gazy, obávají se útoků Izraelců.

V severním a jižním Izraeli zní sirény.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová uvedla, že dnešní výzva  k většímu boji proti nenávistným projevům je především „apelem na členské státy, které mají zajistit bezpečnost“. „Některé státy říkají, že nemají dost peněz na to, aby chránily například synagogy, židovské školy nebo čtvrti, kde žije větší židovská komunita,“ dodala s tím, že na tyto účely vyčlenila komise z rozpočtu další peníze, konkrétně 30 milionů eur (přes 730 milionů Kč).

Evropská komise dnes vyzvala Evropany a členské státy k většímu boji proti nenávistným projevům. Jde o reakci na dění z posledních týdnů, kdy v Evropě narostlo množství protižidovských i protimuslimských útoků v souvislosti s válkou Izraele proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamás.

Podle místopředsedy Evropské komise Margaritise Schinase narostl například v Rakousku v období po 7. říjnu počet antisemitských útoků o 300 procent ve srovnání s předchozím rokem a v Nizozemsku dokonce o 800 procent.

„V posledních týdnech jsme v Evropě viděli scény, o kterých jsme doufali, že už je nikdy neuvidíme,“ uvedla komise ve svém prohlášení. „Evropa zažívá alarmující nárůst nenávistných projevů a trestných činů z nenávisti a postiženy jsou zejména židovské a muslimské komunity,“ dodala. Právě proto komise i unijní šéf diplomacie ve svém dnešním sdělení oznamují, že EU zvýší své úsilí v boji proti nenávisti ve všech oblastech, ať již jde o bezpečnost, digitální technologie, vzdělávání, kulturu či sport. Konkrétně to znamená například poskytnutí dodatečných finančních prostředků na ochranu náboženských míst.

Izraelské ozbrojené síly uvedly, že zachytily raketu, která byla odpálena na izraelské území. Odhalena byla v oblasti Rudého moře.

Palestinci, kteří uprchli z Pásma Gazy, žijí v provizorních táborech.

Slovenská vláda dnes schválila další prodloužení kontrol na hranicích s Maďarskem, a to do 22. ledna. Hraniční kontroly kvůli nelegální migraci zavedla Bratislava v říjnu už za předchozího úřednického kabinetu a následně termín jejich ukončení opakovaně posouvala.

Slovensko je pro migranty tranzitní zemí, přes kterou běženci obvykle pokračují dále do západní Evropy. Letos Slovensko zaznamenává rekordní počty odhalených případů nelegální migrace. Podle ministerstva vnitra ale bylo v listopadu na hranicích Slovenska s Maďarskem zadrženo už jen 34 lidí, zatímco v říjnu to bylo až 6809 osob.

Potřebu dalšího prodloužení hraničních kontrol s Maďarskem slovenské ministerstvo vnitra nyní zdůvodnilo konfliktem v Izraeli, na který v říjnu zaútočilo hnutí Hamás. Izraelská armáda pak spustila vojenskou operaci v Pásmu Gazy. Podle Bratislavy jsou hraniční kontroly důležitým opatřením v boji proti terorismu.

Podle palestinských úřadů, které v oblasti kontroluje Hamás, od začátku úderů před dvěma měsíci zemřelo v Pásmu Gazy přes 16 200 lidí. V posledních 24 hodinách zahynulo 73 lidí a 123 bylo zraněno, uvedlo ministerstvo zdravotnictví v Gaze.

V Pásmu Gazy, a to nyní včetně jeho jižní části, se znovu bojuje od pátku, kdy vypršelo příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás. Izraelské tanky se podle serveru BBC blíží do centra města Chán Júnis, kde má bydliště velitel ozbrojeného křídla Hamásu Muhammad Díf a lídr skupiny v Pásmu Gazy Jahjá Sinvár, jemuž Izrael přičítá zosnování útoku ze 7. října.

Válka tak nyní vstoupila do nejdůležitější a nejsložitější fáze, neboť se tanky blíží ke třem nejdůležitějším baštám Hamásu, kromě Chán Júnisu také do Džabáliji a gazské čtvrti Šudžája, píše BBC. V těchto oblastech přitom stále žijí statisíce civilistů. „Jíme jednou denně - většinou malý kousek chleba a fazole z konzervy,“ řekla BBC matka pěti dětí Nívín Hasanová. Situaci podle ní také ztěžuje chladné počasí, jelikož mnoho lidí žije ve stanech a nemá dostatečně teplé oblečení. „Nemohu sehnat mléko pro své šestiměsíční dítě, všechny mé dcery a syn jsou nemocní, pijí nečistou vodu a nemůžeme sehnat žádné přikrývky,“ uvedla.

Armádní mluvčí Hagari dnes uvedl, že v Pásmu Gazy je stále 138 rukojmích, a vyzval mezinárodní společenství, aby udělalo maximum pro jejich propuštění. „Každý den, každá hodina, každá minuta je klíčová," řekl.

V hlavním městě Izraele lidé vystavují na zeď fotografie svých blízkých, kteří jsou stále rukojmími v Pásmu Gazy. Někteří píšou i vzkazy.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes dopoledne zahájil svou návštěvu Spojených arabských emirátů. Uvedly to světové agentury. Dnes má navštívit také Saúdskou Arábii. Očekává se, že v obou zemích bude jednat o vývoji těžby ropy, válce, kterou vede Rusko na Ukrajině, či konfliktu mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás.

Po zahájení invaze na Ukrajině Putin omezil své cesty do zahraničí, mimo jiné kvůli zatykači, který na něj v souvislosti se zavlečením ukrajinských dětí do Ruska vydal Mezinárodní trestní soud (ICC). SAE ani Saúdská Arábie však jurisdikci soudu na svém území neuznávají, takže ruskému prezidentovi by nemělo hrozit zadržení, připomněla agentura AP.

Palestinci truchlí nad svými příbuznými, kteří zemřeli při konfliktu v Pásmu Gazy.

Američtí činitelé se domnívají, že nynější fáze izraelské pozemní operace v Pásmu Gazy, která se zaměřuje také na jih tohoto území, potrvá několik týdnů nebo do ledna, píše zpravodajský web televize CNN. Izrael následně podle těchto zdrojů zvolí taktiku velmi přesných úderů zaměřených na lídry Hamásu a jeho bojovníky. Izraelský vojenský rozhlas mezitím uvádí, že nové okno pro uzavření dalšího příměří by se mohlo otevřít do měsíce.

Vysoce postavený představitel v administrativě amerického prezidenta Joea Bidena CNN řekl, že Bílý dům má velké obavy ohledně toho, jak bude Izrael v nové fázi své operace na jihu Pásma Gazy postupovat. Američtí činitelé podle zdroje důrazně Izrael varovali, že nesmí zvolit stejně ničivou taktiku, jako tomu bylo na severu Pásma, a musí udělat víc pro ochranu civilistů.

Izraelská armáda se omluvila za úterní úder, při kterém zemřel libanonský voják, a slíbila, že incident prověří. Uvedla to dnes agentura Reuters. Podle serveru The Times of Israel je omluva ze strany izraelské armády vzácným krokem. Izrael provádí na jihu Libanonu údery na bojovníky hnutí Hizballáh, které útočí u izraelsko-libanonské hranice.

Izrael v prohlášení, které cituje agentura Reuters, uvádí, že libanonská armáda nebyla cílem úderu. Incident, při kterém jeden libanonský voják zemřel a několik bylo zraněno, je nyní prošetřován, uvedla armáda.

A tady jsou další nové fotografie z města Chán Júnis.

Podívejte se na nové snímky z města Chán Júnis.

Izraelská armáda dnes ráno uvedla, že v Pásmu Gazy pokračují tvrdé boje. Za posledních 24 hodin provedla 250 úderů na toto palestinské území, píše server The Times of Israel (ToI). Armáda rovněž tvrdí, že ve dvou školách na severu Pásma Gazy nalezla zbraně.

Za posledních 24 hodin izraelská armáda podle svého sdělení zaútočila na příslušníky palestinského hnutí Hamás a hnutí Palestinský islámský džihád a rovněž na infrastrukturu, kterou tyto dvě organizace používají. Armádě se také podařilo zničit dvě odpalovací zařízení, která palestinští ozbrojenci použili pro úterní raketový útok na Izrael. Podobná tvrzení není v konfliktu možné bezprostředně ověřit z jiných zdrojů.

Vypadá to, že izraelská armáda nyní čerpá mořskou vodu do teroristických tunelů pod Gazou, aby spláchla teroristy Hamásu.

Vážení čtenáři, pro dnešek zpravodajství kolem Izraele ukončujeme. Pokračovat bude zase zítra od rána, přejeme klidnou noc.

I když raketový útok teroristů zachytí izraelská obrana, není úplně vyhráno. V Tel Avivu dopadl zbytek střely na chodník, metr od kolemjdoucích. 

Palestinští záchranáři nemají dostatečné vybavení. Troskami zřícených budov se někdy hrabou jen rukama, tvrdí Palestinská civilní obrana a zveřejňuje fotografie takových zásahů.

Analytička Fakulty sociálních věd Irena Kalhousová shrnuje několik stop, že izraelské bezpečnostní složky dlouho dopředu měly jasné stopy chystaného útoku Hamásu. 

„Přes všechna tato varování převládl názor, že Hamás dává přednost ekonomickým benefitům a neplánuje nic, co by vedlo k masové eskalaci násilí,“ tweetuje. „Oficiální vyšetřování Izrael teprve čeká, ale už teď je poměrně jasné, že po válce budou v Izraeli padat hlavy a nebude jich málo...“

Válka mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás vede k polarizaci společnosti, a výrazně tak zvyšuje riziko teroristického útoku v Evropské unii během svátků. Po dnešní schůzce ministrů vnitra členských zemí EU v Bruselu to uvedla eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. Její obavy vycházejí z informací členských zemí, ale i nárůstu antisemitismu a činů hnaných nenávistí vůči muslimům, uvedla agentura AFP.

Johanssonová neuvedla žádné konkrétní informace, které ji vedly k těmto obavám. Zmínila sobotní útok v Paříži, při němž radikální islamista zavraždil německého turistu. EU poskytne na dodatečné zajištění bezpečnosti 30 milionů eur (730 milionů Kč), uvedla eurokomisařka podle BBC News.

Izraelská razie v palestinském Dženínu, na Západním břehu Jordánu. Vojáci zastavovali sanitky.

Spojené státy uplatní vízová omezení proti extremistickým izraelským osadníkům, kteří se podíleli na násilí proti Palestincům na Západním břehu Jordánu nebo kteří civilistům jinak bránili v přístupu k základním potřebám a službám, oznámil šéf americké diplomacie Antony Blinken.

Jde o vzácný případ amerického diplomatického postihu vůči Izraeli, komentuje oznámení agentura AP. USA zatím nezveřejnily jmenný seznam sankcionovaných osob, podle zaměstnanců ministerstva tak však učiní ještě tento týden. Podle AP má jít o desítky osob.

„V rozhovorech s izraelskou vládou jsme zdůraznili, že musí dělat víc, aby postihla extremistické osadníky, kteří páchali násilné útoky proti Palestincům na Západním břehu... za stabilitu v oblasti nese odpovědnost jak Izrael, tak palestinská samospráva,“ uvedl v prohlášení Blinken.

Izraelské vojenské operace v Pásmu Gazy si od 7. října už vyžádaly nejméně 16 248 obětí na životech, uvedla tisková služba vládnoucího hnutí Hamás.

Nejméně 45 lidí dnes přišlo o život při izraelském vzdušném úderu na obytné domy ve městě Dajr Balah v centrální části Pásma Gazy. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na místní zdravotníky a dodala, že není schopna se do oblasti dostat, aby počet obětí ověřila.

„Za poslední hodinu jsme přijali 45 mučedníků v důsledku izraelského bombardování domů v Dajr Balahu, v nichž žily tři rodiny,“ řekl agentuře Reuters ředitel tamní Nemocnice mučedníků Al-Aksá.

Odborníci z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) navzdory konfliktu v Izraeli zorganizovali s touto zemí na konci listopadu párovou transplantaci darovaných ledvin. Český pacient dostal ledvinu od izraelského dárce, český orgán putoval do Izraele. Podobná výměna byla od roku 2019 čtvrtá, informoval dnes IKEM v tiskové zprávě.

„Je to světově unikátní projekt, kdy ledviny měníme mezi dvěma zeměmi, které spolu nesousedí a formálně nijak nesouvisí. Toto je celkem čtvrtá párová výměna s Izraelem. A současně pátá ledvina, protože při jedné výměně jsme vyměnili rovnou dvě najednou,“ uvedl přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiří Froněk.

Na každého zabitého bojovníka radikálního hnutí Hamás připadají v Pásmu Gazy přibližně dva mrtví civilisté. Uvedli to vysoce postavení představitelé izraelské armády, podle kterých ozbrojené síly používají vyspělý mapovací software ve snaze omezit počet civilních ztrát. Informoval o tom dnes server The Times of Israel.

Na žádost o komentář ke zprávám médií, že za téměř dva měsíce vojenské operace, kterou izraelská armáda vede v Pásmu Gazy v odvetě za vražedné útoky Hamásu ze 7. října, už bylo zabito na 5 000 příslušníků tohoto militantního palestinského hnutí, jeden z těchto představitelů novinářům řekl: „Ta čísla víceméně sedí.“

Izraelská armáda je v srdci Chán Júnisu, největšího města na jihu Pásma Gazy, řekl šéf velitelství Jih izraelské armády Jaron Finkelman. Vojáci podle něho svádějí nejtěžší boje od začátku pozemní ofenzivy v Pásmu před více než měsícem.

Do Chán Júnisu v uplynulých týdnech přešly statisíce civilistů ze severu Pásma Gazy, kam izraelská armáda soustředila svoji aktivitu v předchozích fázích pozemní operace. Izrael si vytyčil jako cíl likvidaci militantního hnutí Hamás, které toto palestinské území ovládá, a jeho vojenské infrastruktury využívané k útokům proti izraelskému území. Podle webu The Times of Israel má izraelské vedení za to, že v Chán Júnisu, baště Hamásu, se může skrývat vedení této militantní organizace, kterou mnoho západních zemí označuje za teroristickou. Tvrdé boje se dnes odehrávaly v tomto městě i na severu Pásma Gazy.

Libanonská armáda podle agentur uvedla, že při izraelském ostřelování jihu Libanonu jeden voják zemřel a další tři utrpěli zranění. Podle agentury AFP jde o první oběť z řad libanonské armády během nynějšího konfliktu.

Několik lidí v Izraeli dnes utrpělo zranění po zásahu střepinami z raket odpálených bojovníky radikálního hnutí Hamás, které ovládá Pásmo Gazy. Informoval o tom server The Times of Israel. Rakety vystřelené Hamásem zasáhly Aškelon ležící na jihu Izraele nedaleko hranic s Pásmem Gazy. Záchranáři uvedli, že úlomky zranily dvě ženy poté, co jedna z raket dopadla přímo na obytný dům. Další tři lidé, mezi nimi dvě děti, měli akutní psychické potíže.

V evangelickém luteránském kostele v palestinském Betlémě odhalili novou vánoční uměleckou instalaci. Ta zobrazuje Ježíška narozeného v troskách a odkazuje na destrukci Gazy. 

Podle sdělení palestinského ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy zemřelo kvůli izraelskému bombardování a pozemní operaci asi 15 900 lidí, převážně žen a dětí. Dalších 260 Palestinců bylo za stejnou dobu podle dnešního sdělení palestinského ministerstva zdravotnictví zabito na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Zástupkyně izraelského ministerstva zdravotnictví dnes řekla zdravotnímu výboru parlamentu, že ozbrojenci z palestinského hnutí Hamás rukojmím před předáním pracovníkům Červeného kříže a přejezdem do Izraele dali prášky na uklidnění. Cílem bylo, aby propouštění působili klidně a šťastně, navzdory fyzickému a psychickém traumatu, kterému byli v Pásmu Gazy vystaveni za více než 50 dní zajetí. Informuje o tom zpravodajský web The Times of Israel (ToI).

Podle Hagar Mizrahiové z ministerstva zdravotnictví byl rukojmím podán preparát, který se užívá k léčbě epileptických syndromů, úzkosti, panické poruchy a některých forem schizofrenie.

Britský ministr obrany Grant Shapps uvedl, že zvažuje vyslání vojenské podpůrné lodi RFA Lyme Bay, která by poskytovala lékařskou a humanitární pomoc na Blízkém východě.

Íránský prezident Ebráhím Raísí navštíví 7. prosince Moskvu, kde bude jednat se svým protějškem Vladimirem Putinem. Oznámil to dnes Kreml podle tiskových agentur. Program jednání se ještě dokončuje, uvedl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Na pořadu jednání bude i palestinská otázka a poslední vývoj ve válce mezi Izraelem a Hamásem. 

Putin uvedl, že v Gaze nastala "humanitární katastrofa" a že je "šokující sledovat, jak jsou děti operovány bez anestezie". Vina za krizi podle něj padá na Spojené státy a jejich neúspěšnou diplomacii. Situace v Pásmu Gazy je "přímým následkem pokusů USA získat monopol na funkci prostředníka, který by urovnal palestinsko-izraelský konflikt", tvrdí.

Katarský emír Tamim bin Hamad Sání dnes kritizoval mezinárodní společenství, že dopouští zabíjení nevinných civilistů v Pásmu Gazy, a Izrael kvůli tomu obvinil z genocidy. Katarský emír to prohlásil v Dauhá na úvod summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC), jehož se účastní i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ten vyčetl izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, že ohrožuje bezpečnost celého regionu kvůli svým politickým ambicím. Další humanitární organizace dnes označily situaci civilistů v Pásmu Gazy za kritickou, podle mluvčího UNICEF nejsou oblasti, kam Izrael posílá civilisty, bezpečné.

"Izraelské okupační jednotky porušily všechny politické, etické i humanitární principy. .Je ostudou mezinárodního společenství, že dopouští pokračování těchto ohavných zločinů," řekl podle katarské televize Al-Džazíra emír na úvod summitu GCC. Izrael kritizoval za "systematické zabíjení nevinných neozbrojených civilistů". "Toto je genocida prováděná Izraelem," uvedl také bin Hamad Sání.

Další izraelský ministr dal najevo své pochyby ohledně pokračování premiéra Benjamina Netanjahua v čele vlády po konci nynější války s palestinským hnutím Hamás. Ministr hospodářství Nir Barkat, který je členem Netanjahuovy strany Likud, podle rozhlasu Kan uvedl, že po válce premiéra nepodpoří a že Likud potřebuje změnu. Informoval o tom dnes server The Times of Israel (ToI). Před měsícem hovořil o nutnosti parlamentních voleb do tří měsíců od konce války ministr práce Joav Ben Cur z ultraortodoxní strany Šas.

"Netanjahua už znovu nepodpořím. Po válce se musíme obrátit k lidem a získat opět jejich důvěru. Likud potřebuje změnu," řekl minulý týden Barkat svým příznivcům ve městě Kirjat Gat. Podle rozhlasu Kan Barkatovo vyjádření znamená, že se bude ucházet o vedení strany Likud i v případě, že Netanjahu z funkce neodstoupí. Netanjahu stranu vede už od prosince 2005.

Izrael očekává v nové fázi své války proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás v Pásmu Gazy těžké boje, ale je otevřen konstruktivní zpětné vazbě ohledně toho, jak zabránit ohrožení civilistů. Uvedl to dnes podle agentury Reuters mluvčí izraelské vlády.

„Nyní pokračujeme ve druhé fázi. Druhou etapou, která bude vojensky obtížná,“ řekl mluvčí Ejlon Levy na dnešním briefingu. „Konstruktivní zpětná vazba“ ohledně ochrany civilistů podle něj neodporuje izraelskému záměru zničit Hamás.

Francie zmrazila majetek vůdce Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvára, informovala dnes agentura Reuters s odkazem na nařízení zveřejněné v úředním věstníku země. Jedná se o posledního z řady vůdců tohoto palestinského radikálního hnutí, který byl přidán na její národní sankční seznam v souvislosti s útokem na jižní Izrael ze 7. října.

Francie již 13. listopadu uvalila sankce na Muhammada Dífa, současného šéfa vojenského křídla Hamásu, a jeho zástupce Marvána Ísu. Země ve spolupráci s partnery pracuje na uvalení sankcí na jednotlivce z Hamásu a jeho finanční síť na úrovni Evropské unie, uvedli diplomaté.

Britské ministerstvo obrany zahájí pozorovací lety nad východním Středomořím, včetně operací ve vzdušném prostoru nad Izraelem a Pásmem Gazy. Podle agentury Reuters dnes tuto informaci potvrdila britská vláda, podle které letouny nebudou vyzbrojeny, nebudou plnit bojovou úlohu a jejich úkolem bude výhradně vyhledávání rukojmích.

Informace týkající se zajatců budou předávány pouze příslušným orgánům odpovědným za záchranu rukojmích, dodala vláda.

Podívejte se na nové snímky z kempu, kam se uchýlili Palestinci před údery izraelské armády. Někteří z nich čekají ve frontě na vodu. 

Izraelská armáda má připravený plán na zaplavení tunelů pod Pásmem Gazy mořskou vodou s cílem vyhnat z nich ozbrojence palestinského hnutí Hamás, informoval v pondělí deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele. Podle nich armáda zatím nerozhodla, kdy k tomuto plánu přistoupí. V tunelech mohou být také někteří ze stovky rukojmích, které Hamás od 7. října stále drží.

Izraelská národní bezpečnostní rada zesílila varování pro cesty do některých evropských zemí, včetně Francie, Německa a Spojeného království. Turisty sice od návštěvy těchto zemí neodrazuje, ale hovoří o „potenciální hrozbě“ pro izraelské občany, čímž zdůvodňuje zvýšení výstrahy na druhý stupeň z pěti, píše izraelský list Haarec.

„Neříkáme Izraelcům, aby nejezdili do Evropy, ale aby byli ostražitější než obvykle,“ uvedl představitel izraelské bezpečnostní rady. Ta vyzvala turisty, aby se „vyhýbali vystavování izraelských a židovských symbolů a aby se vyhýbali shromážděním“. Upřesnila, že účast na chanukových akcích pořádaných na zabezpečených místech je možná, ale také varovala, že velká shromáždění mohou přilákat teroristy.

Po intenzivní přestřelce Izraelské obranné síly (IDF) zatkly řadu podezřelých ve městě Qalandia na Západním břehu Jordánu.

Šéf Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky Thomas White varoval, že do města Rafáh poblíž Egypta může být vysídleno dalších půl milionu lidí. Uvedl, že ve čtvrtích, které včera izraelské obranné síly vyzvaly k evakuaci, žije přes 600 000 lidí.

Předseda Valného shromáždění OSN Dennis Francis znovu vyzval k příměří a prohlásil, že je "hluboce znepokojen a zarmoucen obnovením nepřátelských akcí".

Izrael sestavil rozsáhlý systém vodních čerpadel, kterými by mohli vytopit tunely Hamásu. Uvádí to Wall Street Journal. 

Izraelské tanky, obrněné transportéry a buldozery v noci vjely do jižní části pásma Gazy u Chán Júnisu. Izraelský velitel prohlásil, že armáda téměř dokončila svou misi na severu.

Sirény se ráno rozezněly v izraelské Beeršebě na jihu Izraele. Slyšet byly rovněž v příhraničních městech Pásma Gazy, uvádí The Times of Israel. Podle Izraele v Pásmu Gazy zemřeli tito tři muži:

Hamás nadále drží 137 izraelských rukojmích, mezi nimi 17 žen a dětí. Uvedly to izraelské obranné síly.

Izraelský voják v záloze, jenž je podezřelý ze zabití muže, kterého si minulý týden při střelbě v Jeruzalémě zřejmě spletl s teroristou, byl včera zadržen vojenskou policií. Píše o tom server The Times of Israel (ToI) s odvoláním na vyjádření izraelské armády. Rotmistr Aviad Fridža byl jedním ze dvou vojáků, v danou chvíli mimo aktivní službu, kteří ve čtvrtek pohotově reagovali na útok členů Hamásu proti lidem čekajícím na autobusové zastávce na předměstí Jeruzaléma. Při incidentu ale stříleli také na Juvala Castlemana, ozbrojeného izraelského civilistu, který na útočníky začal pálit jako první.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Izraelská armáda v noci na dnešek uvedla, že v Libanonu zaútočila na pozice Íránem podporovaného hnutí Hizballáh. Podle ní se tak stalo v reakci na předchozí ostřelování izraelského území, informovala agentura DPA.

Izraelské stíhačky podle armády zasáhly zařízení Hizballáhu pro odpalování raket a cílem odvetného útoku Izraele byla také "teroristická infrastruktura a vojenská oblast" v Libanonu.

Armáda již dříve uvedla, že při útocích z noci na pondělí byli lehce zraněni tři izraelští vojáci. Hizballáh se přihlásil k odpovědnosti za tento útok i za ostřelování dalších cílů.

Vážení čtenáři, tímto se s vámi pro dnešek loučíme. V našem online přenosu budeme pokračovat zase zítra v brzkých ranních hodinách. 

Podle izraelské armády zemřelo od začátku války s Hamásem asi 15 tisíc Palestinců. Z toho více než 5 tisíc pracovalo pro Hamás. „Neříkám, že není špatné, že máme poměr dva ku jedné,“ řekl nejmenovaný představitel IDF a poznamenal, že použití civilistů jako lidských štítů je „základní strategie Hamásu“. Informace nelze v průběhu války spolehlivě ověřit. 

Podle nového seznamu zveřejněného Radou národní bezpečnosti Izraele byla úroveň ohrožení země v důsledku války v Pásmu Gazy zvýšena v 80 zemích „Od začátku války jsme zaznamenali zvýšené úsilí Íránu a jeho zástupců, včetně Hamásu, poškodit izraelské a židovské cíle po celém světě,“ uvedla rada v prohlášení. „Zároveň v mnoha zemích neustále a výrazně stoupá podněcování a pokusy o útoky i projevy antisemitismu,“ vysvětluje.

Podle rady tento seznam neznamená, že by do daných zemí Izraelci neměli jezdit. Měli by ale pečlivě zvážit, zda do těchto lokalit vycestovat. Jako protiizraelské jsou tam označeny oblasti Blízkého Východu, severní Afriky nebo část Ruska. 

Bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan uvedl, že nedělní raketové a dronové útoky na americký torpédoborec a několik komerčních plavidel v Rudém moři „ohrozily mezinárodní mír a stabilitu“. „Jsme přesvědčení, že tyto útoky, byť provedené Húsíi v Jemenu, umožnil Írán,“ řekl Sullivan.

Fotografie zachycují izraelské vojáky, kteří jsou umístěni na jihu Izraele v blízkosti hranice s Pásmem Gazy. 

Útoky jemenské skupiny Húsíů nemusí být zaměřeny na americké válečné lodě, uvedl v pondělí Pentagon. I přesto americké námořnictvo v posledních týdnech sestřelilo několik bezpilotních letounů a raket skupiny. 

V neděli se v mezinárodních vodách na jihu Rudého moře stala terčem útoku tři obchodní plavidla. Hútíové přiznali, že zahájili bezpilotní a raketové útoky proti dvěma izraelským plavidlům v oblasti.

Turecko varovalo Izrael před vážnými důsledky, pokud se budou jeho tajné služby snažit dopadnout členy palestinského hnutí Hamás i jinde než na palestinských územích, a to včetně Turecka. „Na základě zpráv o prohlášeních izraelských představitelů byla vyslovena nezbytná varování a Izraeli bylo sděleno, že takový čin by měl vážné důsledky,“ řekl agentuře Reuters nejmenovaný představitel turecké zpravodajské služby.

Podle nahrávky, kterou v neděli zveřejnila izraelská veřejnoprávní stanice Kan, šéf izraelské domácí tajné služby Šin Bet Ronen Bar prohlásil, že Izrael bude představitele Hamásu likvidovat všude, kromě Pásma Gazy a Západního břehu Jordánu také v Libanonu, Turecku či Kataru, i kdyby to mělo trvat několik let. Není nicméně jasné, kdy byla nahrávka pořízena ani s kým Bar hovořil.

„V kibucu Kfar Aza jsme na vlastní oči viděli, čeho jsou teroristé schopni. I po dvou měsících je nyní již opuštěná vesnice plná míst, z nichž běhá mráz po zádech,“ uvedl Miloš Vystrčil. Česká delegace dnes navštívila také kibuc Beeri. „Jsem velmi rád, že Česká republika stojí na straně Izraele a podporuje jeho obranyschopnost a jeho boj proti terorismu,“ dodal předseda českého Senátu, který dnes absolvoval návštěvu Izraele spolu s předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou. 

Šéf organizace Lékaři bez hranic (MSF) Christos Christu dnes kritizoval mimo jiné izraelské údery proti nemocnicím v Pásmu Gazy, které izraelská armáda zdůvodňuje tím, že Hamás v nich mívá vojenská velitelství. „Díváme se na to, jak se z nemocnic stávají márnice a ruiny. Tato zařízení, která mají být chráněna, jsou bombardována, umírají přitom pacienti i personál,“ uvedl Christu s tím, že pokud civilisty nezabijí bomby, zemřou na infekční nemoci či hlady.

Server BBC citoval lékaře z nemocnice v Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy, podle něhož toto zařízení nezvládá příliv pacientů a je plné lidí hledajících úkryt před izraelskou ofenzivou. „Máme přes 360 lidí na seznamu pro operaci, což se nedá zvládnout. A stále přivážejí další pacienty,“ řekl chirurg Paul Ley z Evropské nemocnice v Chán Júnisu.

„Nemocnice je také plná lidí, kteří tu hledají úkryt. Máme tu asi 6000 až 7000 lidí na chodbách a venku,“ dodal. „Zdravotníci čelí ve svých domech útokům. Operuji s některými chirurgy, kteří se evakuovali ze severu a žijí s ostatními uprchlíky v igelitových stanech,“ uvedl také Ley. Dodal, že docházejí anestetika a analgetika a zdravotnický materiál.

Předsedkyně Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) Mirjana Spoljaricová, která dnes navštívila Pásmo Gazy, označila utrpení tamních obyvatel za nesnesitelné a vyzvala k ochraně civilistů.

Podle úřadu OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA muselo opustit domovy asi 80 procent z 2,4 milionu obyvatel Pásma Gazy, tedy 1,9 milionu lidí. V počátcích války vyzýval Izrael obyvatele Pásma Gazy k přesunu na jih oblasti, protože cílil své operace zejména na severní část. Nyní vyzývá k okamžité evakuaci směrem k pobřeží a přechodu Rafáh u egyptské hranice, ven z Pásma Gazy ovšem jeho obyvatelé nemůžou. Od 7. října se z této oblasti dostalo jen několik tisíc cizinců či lidí s dvojím občanstvím a několik stovek vážně zraněných.

Šéf organizace Lékaři bez hranic (MSF) vyzval dnes Radu bezpečnosti OSN, aby pomohla zastavit „krveprolití v Pásmu Gazy“ a zajistila tam okamžité příměří. „Musíte požadovat, aby izraelská vláda zastavila smrtící útoky na palestinské civilisty a umožnila vstup klíčové humanitární pomoci do Gazy,“ napsal v otevřeném dopise Radě bezpečnosti OSN jménem organizace MSF Christos Christu .

„Moji kolegové a já jsme byli, stejně jako mnoho lidí na celém světě, šokováni útokem Hamásu na izraelské civilisty. Nyní, 58 dní poté, ale nemáme slova, která by popsala absolutní hrůzy, které páchá Izrael na palestinských civilistech touto válkou, zatímco celý svět se na to dívá,“ dodal Christu.

Dnešní izraelské letecké údery podle agentury WAFA mířily na čtvrť Darádž, která se nachází v centru města Gaza. Útok zasáhl dvě školy a vyžádal si nejméně 50 obětí, informuje WAFA.

V oblasti od konce října operují také pozemní jednotky izraelské armády a už dříve z ní na výzvu Izraele odešly statisíce obyvatel do jižní části Pásma Gazy. Mnoho jich však na severu stále zůstává. Izraelská armáda podle agenturních zpráv dnes svou pozemní operaci rozšířila i na jižní část tohoto úzkého pobřežního pásu.

Markéta Pekarová Adamová na dnešní návštěvě Izraele zavítala do kibucu, který se 7. října stal terčem útoku Hamásu. „Vyjádřila jsem mu soustrast a silnou podporu od naší vlády a českých občanů,“ napsala předsedkyně Poslanecké sněmovny. 

Útok hnutí Hamás ze 7. října zaskočil izraelskou armádu. Někteří obchodníci na finančních trzích však o záměrech Hamásu zřejmě s předstihem věděli a vydělali velké množství peněz, protože několik dnů před útokem vsadili na pokles cen izraelských akcií. Informovaly o tom izraelské servery The Times of Israel a Haarec s odvoláním na studii dvou amerických univerzitních pracovníků. Na těchto transakcích se mohlo podle izraelských serverů obohatit přímo hnutí Hamás.

„Naše zjištění naznačují, že obchodníci informovaní o nadcházejícím útoku profitovali z těchto tragických událostí,“ píše se ve studii. Podle ní několik dnů před útokem spekulace na pokles cen akcií izraelských podniků výrazně vzrostly a překonaly úrovně z „četných dřívějších krizových období“.

Izraelské úřady podle agentury Reuters informace obsažené ve studii zkoumají. „Úřadu je tato záležitost známa a příslušné orgány ji vyšetřují,“ citovala agentura izraelský úřad pro cenné papíry.

Nejméně 50 obětí na životech si vyžádal izraelský letecký úder, který zasáhl dvě školy na severu Pásma Gazy, v nichž se ukrývali vysídlení obyvatelé. S odvoláním na oficiální palestinskou agenturu WAFA o tom informovala agentura Reuters, která upozornila, že zprávu nemohla bezprostředně nezávisle ověřit. Izraelský mluvčí podle Reuters uvedl, že armáda se zprávou zabývá.

Rodiny rukojmích, které už skoro dva měsíce drží palestinské hnutí Hamás v Pásmu Gazy, dnes vyzvaly izraelskou vládu, aby se vrátila k jednacímu stolu s Hamásem a udělala vše pro propuštění jejich blízkých. Příbuzní unesených také kritizovali kabinet za to, že ignoruje jejich žádost o schůzku, a pohrozili další demonstrací. Odpověď chtějí do večera, jinak plánují protest před ministerstvem obrany v Tel Avivu, informoval server The Times of Israel (ToI).

„Vláda nás ignoruje, má čas na všechno kromě rodin rukojmích, je to ostuda,“ řekl na dnešní tiskové konferenci Daniel Lifšic, jehož prarodiče Hamás unesl. Babičku Jocheved Lifšicovou propustil, ale jejího třiaosmdesátiletého manžela stále zadržuje spolu s víc než stovkou dalších unesených. Hamás při útoku na Izrael 7. října unesl asi 240 lidí. „Vraťte se okamžitě k jednacímu stolu a dosáhněte dohody za každou cenu. Slíbili jste nám, že pro propuštění rukojmích uděláte všechno,“ dodal Daniel Lifšic.

Příbuzní rukojmích na tiskové konferenci dnes také řekli, že požadují schůzku se členy válečného kabinetu, včetně premiéra Benjamina Netanjahua. Ten tvrdí, že rodiny unesených neignoruje a že jim slíbil schůzku na středu. Dnes jeho úřad uvedl, že zvažuje bližší termín.

Útočník, který v Paříži v sobotu podle policie zabil německého turistu, se ke svému činu hlásí a patrně jednal na vlastní pěst. Muž měl v sobotu večer nedaleko Eiffelovy věže zabít německého turistu a dva další lidi zranit. Podle zdroje z vyšetřování se k činu „hlásí a přijímá za něj plnou odpovědnost“. Francouz íránského původu podle stejného zdroje dnes u výslechu působil chladně a za motiv svého činu označil „perzekuci muslimů ve světě“.

Třiadvacetiletý návštěvník francouzské metropole, který měl kromě německého i filipínské občanství, zemřel po čtyřech bodnutích nožem a dvou úderech kladivem. Útočník rovněž kladivem poranil jednoho Francouze a jednoho Brita.

Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin prohlásil, že útoku předcházelo selhání psychiatrické péče, neboť šestadvacetiletý radikální islamista měl být pod dozorem psychiatrů. Lékaři však jeho stav označili za zlepšený, uvedl ministr. Za přípravu jiného útoku byl v roce 2016 odsouzen a ve vězení strávil čtyři roky. Dříve byl rovněž v péči psychiatrů. 

Dvě roty vojáků z brigády zvláštního nasazení izraelské armády, které byly během židovských svátků v září a říjnu nasazeny na hranici s Pásmem Gazy, byly odveleny na Západní břeh Jordánu pouhé dva dny před útokem Hamásu na jižní Izrael ze 7. října. Informoval o tom dnes server The Times of Israel (ToI) s odkazem na zprávu izraelské veřejnoprávní stanice Kan.

Zhruba stovka speciálně vycvičených vojáků byla převelena do vesnice Huvára jižně od Nábulusu na okupovaném Západním břehu Jordánu poté, co se tam odehrál střelecký útok proti izraelské rodině, uvedla televizní stanice Kan. Tato komanda předtím na rozkaz operačního ředitelství působila u hranic s Pásmem Gazy a nebyla přitom součástí pravidelných sil izraelské armády, které zajišťovaly hraniční plot.

Izraelská armáda už dříve uvedla, že před útoky ze 7. října nebyly od hranic s Pásmem Gazy odkloněny na Západní břeh žádné z jejích ozbrojených sil. Na tomto okupovaném území, které se za poslední dva roky potýká se zvýšenou mírou násilí, už tehdy operovalo velké množství izraelských vojáků, poznamenal ToI.

Za nedělní raketové a dronové útoky na americký torpédoborec a několik komerčních plavidel v Rudém moři je podle prohlášení britské vlády zodpovědný Írán. K útoku se přihlásila skupina jemenských šíitských povstalců Húsíů, kterou Teherán vojensky i politicky podporuje. Londýn útoky odsoudil.

„Tyto vody skýtají klíčové cesty pro světový obchod. Incidenty, jako jsou tyto, dokazují, jak důležitá je přítomnost námořnictva Jejího Veličenstva v regionu. Minulý týden jsme oznámili, že (torpédoborec) HMS Diamond svojí přítomností posílí HMS Lancaster,“ uvedla britská vláda.

Jemenští povstalci Húsíové v neděli oznámili, že v Rudém moři útočili na izraelská plavidla, což izraelská armáda popřela. Podle ní šlo o dvojici obchodních lodí, z nichž jedna byla „značně poškozena a zřejmě jí hrozí potopení a druhá byla poškozena lehce“.

Izraelská ofenziva v Pásmu Gazy si od 7. října vyžádala nejméně 15 899 obětí na životech, z nichž 70 procent tvoří ženy a děti. Podle agentury Reuters to dnes uvedlo Hamásem spravované ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy. Údaj vzhledem k pokračujícím bojům nelze ověřit.

Podle úřadu OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA muselo kvůli konfliktu opustit své domovy asi 80 procent obyvatel Pásma Gazy, tedy 1,9 milionu lidí, a 1,2 milionu z nich se ukrývá ve 156 zařízeních spravovaných touto agenturou.

„Má dnešní návštěva Izraele je výrazem podpory státu, který s námi sdílí křesťansko-židovské kořeny a demokratické hodnoty,“ tweetuje předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Markéta Pekarová Adamová. „Země, která je s námi historicky spjata a mnohokrát nám pomohla, když jsme potřebovali, teď potřebuje nás. Od počátku svého vzniku musí židovský stát obhajovat svou existenci a v tomto boji má plnou podporu České republiky. Pokud totiž nenávist necháme vyhrát na jednom místě, rychle se dostane na další a časem jí budeme muset čelit všichni.“

Izraelské rakety dopadají i na cíle ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy. Lidé, kteří museli opustit své domovy, přesto doufají, že ve škole provozované Organizací spojených národů bude bezpečno.

„Cíle v severní části byly téměř splněny,“ řekl brigádní generál Hišám Ibráhím izraelskému armádnímu rozhlasu. „Začínáme rozšiřovat pozemní manévry do dalších částí Pásma s jediným cílem: svrhnout teroristickou skupinu Hamás,“ dodal.

„Kdo nevěří na zázraky, není realista,“ zmínil předseda Senátu Parlamentu ČR Miloš Vystrčil citát Davida Ben-Guriona, prvního premiéra Izraele. „I já chci věřit, že se podaří dosáhnout míru, i když je to dnes těžko představitelné,“ dodal Vystrčil na X, když přistál v Tel Avivu.

Na snímku jej i s Markétou Pekarovou Adamovou v letadle vítá česká velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová.

Na internetu kolují záběry, podle nichž izraelská armáda zdemolovala hlavní soud v Pásmu Gazy, píše dnes zpravodajský web The Times of Israel (ToI). Honosná budova známá jako justiční palác se nachází v centrální části Pásma Gazy a izraelská armáda ji dobyla v listopadu.

Nové záběry zachycují, jak armáda provádí řízenou demolici budovy. Izrael po krvavém útoku palestinského hnutí Hamás ze 7. října deklaroval, že svrhne vládu této skupiny v Pásmu Gazy, a zahájil bombardování následované pozemní operací.

V Betlémě letos nebude vánoční strom, představitelé města ruší sváteční oslavy na znamení solidarity s bombardovaným Pásmem Gazy. „Vyjadřování radosti, jaké jsme zvyklí vídat každý rok, se ruší,“ popsal otec Ibrahím Faltas, františkánský řeholník. „Je to poprvé, co takto Betlém v 35 letech vidím. Ani za covidu to tak nebylo,“ řekl pro Deutsche Welle.

„Budeme slavit střízlivě, bez okázalosti a spousty světel. Víc duchovně, spíš v rodinách než na náměstí,“ dodal otec Francesco Patton, kustod Svaté země. Betlém leží na Západním Břehu Jordánu, vedle Jeruzaléma, a převážně tam bydlí palestinští muslimové.

Holubice jsou dávný biblický symbol... Holubář z klubu závodních holubů vypustil své ptáky v kibucu Be’eri nedaleko Pásma Gazy, kde 7. října také brutálně zaútočili teroristé z Pásma Gazy. Apeluje tím na propuštění izraelských rukojmí držených v Pásmu.

Mluvčí Dětského fondu OSN (UNICEF) James Elder vyjádřil hluboké obavy ohledně izraelských operací na jihu Pásma Gazy, kam mnoho Palestinců uteklo před bombardováním na severu. „Z nejvyšších míst zazněla opravdu silná výzva, že to, co se stalo na severu – hrůza, kterou lidé prožili – se nesmí stát na jihu,“ řekl Elder. Odhaduje, že bomby na místě padají „každých deset minut“ a nikdo nemá pocit bezpečí.

Lidé na jihu oblasti jsou přitom podle něj už vyčerpaní opakovanými útěky z míst bojů. „Když jste byli třikrát nebo čtyřikrát vysídleni kvůli bombardování, jste unavení, vyčerpaní, snažíte se udržet své děti pohromadě. Nemají kam jít,“ řekl Elder. Dodal, že do nemocnic rodiče vozí stále více dětí s hrozivými zraněnými a že bezpečno není v nemocnicích ani úkrytech.

Do jižní části Pásma Gazy na úrovni města Chán Júnis vjely desítky izraelských tanků, vojenských vozidel s vojáky, ale i buldozery, píše agentura AFP s odvoláním na svědky.

Devětapadesátiletý Amín abú Hula uvedl, že izraelská vojenská vozidla vjela do vesnice Karára severně od Chán Júnisu. Podle 34letého Muáze Muhammada tanky se nyní pohybují také po dálnici, která spojuje severní a jižní část Pásma Gazy.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu bude kvůli pokračující ofenzivě v Pásmu Gazy souzen jako válečný zločinec, prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Už dříve uváděl, že Izrael se musí zodpovídat za své válečné zločiny v Pásmu Gazy před mezinárodním soudem.

Pásmo Gazy je palestinské území, které bude vždy patřit Palestincům, řekl rovněž Erdogan v projevu na zasedání výboru Organizace islámské spolupráce (OIC) v Istanbulu. V polovině listopadu Erdogan v projevu v parlamentu označil Izrael za „teroristický stát“ a dění v Pásmu Gazy za genocidu.

Izraelská armáda ohlásila rozšíření operací i na jih Pásma Gazy, ovšem tamní město Chán Júnis je soustavně terčem izraelských úderů už od 8. října. Další bombardování přišlo v uplynulých hodinách.

Podle izraelských médií v zajetí Hamásu zemřel jeden z rukojmí, DJ Jonathan Samerano. Teroristé jej zajali 7. října na festivalu Supernova. Armáda údajně jeho rodinu informovala, že byl zavražděn. Bylo mu 21–22 let.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová dnes ráno přiletěli do Izraele vyjádřit svou politickou a morální podporu po útocích palestinského radikálního hnutí Hamás. V tiskovém prohlášení to oznámil mluvčí Pekarové Adamové Martin Churavý. Návštěva je jednodenní, předsedové obou komor českého parlamentu při ní navštíví místa na jihu Izraele, kde útočil Hamás 7. října.

„Naše země stojí pevně za jednoznačným odsouzením brutálních útoků teroristů z hnutí Hamás proti izraelskému civilnímu obyvatelstvu. Plně podporujeme právo Izraele na ochranu svých obyvatel a sebeobranu za účelem zabránění Hamásu v pokračování ničím neospravedlnitelného násilí a šíření teroru,“ uvedla Pekarová Adamová podle tiskové zprávy. „V Izraeli chceme symbolicky stát po boku lidem, kterým kruté teroristické útoky Hamásu vzaly vše. Budeme se také ptát, jak válku co nejrychleji ukončit," dodal předseda Senátu.

Setkají se také s předsedou Knesetu Amirem Ohanou a předsedou zahraničního a obranného parlamentního výboru Julim Edelsteinem. Navštívit mají zraněné vojáky v místní nemocnici i zaměstnance české ambasády v Tel Avivu.

Izraelská armáda popřela zprávu listu The New York Times z minulého týdne, podle níž předem věděla o plánech palestinského radikálního hnutí Hamás na přeshraniční útok z Pásma Gazy na jih Izraele. 

Deník The New York Times (NYT) napsal, že izraelské bezpečnostní složky měly už od loňského roku ve svých rukou dokument popisující postup, který Hamás skutečně použil při útoku ze 7. října, při němž palestinští ozbrojenci zabili nejméně 1200 lidí. Izraelské bezpečnostní složky však podle zprávy NYT plán vyhodnotily jako příliš ambiciózní a mimo bojové schopnosti palestinského hnutí.

Představitel izraelské armády Jonathan Conricus podle BBC popřel, že by se něco takového stalo. „Je směšné snažit se propagovat jakoukoli konspirační teorii,“ řekl na tiskové konferenci.

Izraelská armáda oznámila, že v noci na dnešek provedla v Pásmu Gazy zhruba 200 úderů na infrastrukturu palestinského radikálního hnutí Hamás a že její pozemní operace v oblasti pokračuje. 

Prohlášení Izraelských obranných sil uvádí, že vojáci zničili infrastrukturu Hamásu uvnitř školy v Bajt Hanúnu na severu Pásma Gazy. Podle armády palestinští ozbrojenci objekt využívali k útokům na izraelské síly. Uvnitř areálu školy armáda podle svého prohlášení našla zbraně a dva vchody do tunelů, kde byly nastraženy výbušniny.

Podle izraelských obranných sil byli v bojích proti Hamásu v Gaze zabiti další tři izraelští vojáci, čímž se počet ztrát IDF uvnitř palestinské enklávy od začátku vojenské operace v říjnu zvýšil na 69, informuje CNN. The Times of Israel (ToI) uvádí 75 padlých.

Celkem od útoku Hamásu 7. října na jižní Izrael přišlo o život 401 izraelských vojáků, drtivá většina z nich padla právě při prvotním útoku.

„Návštěva prezidenta republiky Kaíse Saída lidí zraněných během sionistické agrese v Gaze v několika veřejných nemocnicích a soukromých klinikách,“ informuje facebook tuniského prezidenta. Tunis neuznává existenci státu Izrael, stejně jako většina arabských zemí, nemá s ním diplomatické styky.