„Nezvládli jsme úkol.“ Šéf izraelské rozvědky přiznal selhání. Hamás povraždil přes 1400 lidí
Šéf izraelské vojenské rozvědky Aharon Haliva dnes prohlásil, že nese odpovědnost za selhání, která vedla k tomu, že Hamás 7. října provedl překvapivý útok na Izrael. S odkazem na dopis, který Haliva napsal vojákům, o tom informoval deník Haarec. Jde zatím o posledního z řady vysoce postavených Izraelců, kteří převzali osobní odpovědnost za pochybení vedoucí k masakru spáchanému v jižním Izraeli ozbrojenci z Hamásu.
Haliva v dopise uvedl, že při návštěvách izraelských vojáků v uplynulých jedenácti dnech jim „opakovaně zdůrazňoval, že válka začala kvůli selhání rozvědky“. „Nezvládli jsme úkol; za toto selhání jsem plně odpovědný,“ dodal.
„Co je třeba vyšetřit, vyšetříme, a to tím nejhlubším a nejkomplexnějším způsobem, a vyvodíme z toho závěry. Nyní však máme jediný úkol, bránit se a zvítězit,“ dodal.
Velmi podobně se v pondělí vyjádřil i šéf izraelské tajné služby Šin Bet Ronen Bar, který v dopise svým zaměstnancům sdělil, že je osobně zodpovědný za to, že se nepodařilo včas varovat před vražedným útokem Hamásu na jižní Izrael.

Strakonická textilní firma Moira, která vyrábí funkční prádlo, dodala tisíce kusů oblečení izraelské armádě. Jde o výrobky z nové kolekce pro ozbrojené složky i hasiče, z níž firma dodává také ukrajinské armádě. Letos čeká Moira obrat 135 milionů korun, meziročně asi o deset milionů vyšší.
„Jednotkám v horských oblastech Izraele jsme dodali produkty z řady pro odvod vlhkosti a z kategorie pro zateplení. Stejně jako v případě Ukrajiny jsme reagovali velmi rychle a několik týdnů od útoku už některé jednotky dostávaly oblečení od Moiry přímo na bojišti. Jsme rádi, že můžeme naší speciální kolekcí pomoci izraelským vojákům po šíleném teroristickém útoku. Nežijeme z války, ale jsme rádi, že můžeme pomáhat v okamžiku, kdy je průšvih. Mám informace, že ti kluci jsou nadšení,“ řekla ředitelka Marcela Vlčková.

Jian Omar (38) je poslancem sněmovny spolkové země Berlín za Zelené. Od 7. října jeho kancelář třikrát napadli vandalové – snad proto, že je původně Kurd ze Sýrie.

Americká společnost Maxar zveřejnila satelitní snímky hraničního přechodu Rafah mezi Egyptem a Pásmem Gazy. Kvůli bezpečnostním opatřením tam stojí dlouhé kolony kamionů s humanitární pomocí.

Izraelská armáda tweetuje „denní zprávu obyvatelům Gazy po prodloužení dočasné operační pauzy“, tedy příměří.
„Nepokoušejte se přesunout do severní Gazy, která je považována za válečnou zónu. Na jih od Wádí Gaza se můžete přesunout pouze po silnici Saláha Ad-Dína.
Je zakázáno se přibližovat na kilometr od hranic.
Vstup do moře je zakázán.“

Dobré ráno, vážení čtenáři. Izrael obdržel seznam rukojmích zadržovaných v Pásmu Gazy, kteří mají být dnes palestinskými ozbrojenci propuštěni, informovaly servery listu Haarec a The Times of Israel. K okamžitému propuštění všech rukojmích vyzvaly země G7. Server listu The New York Times (NYT) zase napsal, že Izrael od začátku války s Hamásem výrazně více Palestinců zadržel, než jich v rámci dohody s Hamásem propustil.
Zprávu o dalším seznamu rukojmích k propuštění bez dalších podrobností sdělila kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Uvedla jen, že o tom informovala příbuzné zadržovaných.

Vážení čtenáři, tímto naše dnešní zpravodajství končí. Budeme se na vás těšit zase zítra.

Úřad izraelského premiéra zveřejnil fotografii 59leté Gabriely Leimbergové a její 17leté dcery Mii Leimbergové, které dnes Hamás propustil. Mezi propuštěnými je i sestra Gabriely Clara Marmanová (62).

Podle Klubu palestinských vězňů bylo od 7. října na Západním břehu Jordánu zatčeno více než 3290 Palestinců. Na seznamu je 125 žen a 145 dětí, uvádí prohlášení. Od začátku konfliktu prý zemřelo v izraelských věznicích nejméně šest zadržených Palestinců, uvedl klub. Informace nelze nezávisle ověřit.

Palestinský Červený půlměsíc (PRCS) uvedl, že izraelské síly zabránily jeho zdravotnickému týmu v převozu zraněného pacienta do nemocnice v Džanínu na okupovaném Západním břehu Jordánu. Izraelské síly údajně zdravotnický tým zadržovaly 40 minut. Mělo jít o pacienta se střelným zraněním nohy. Informaci nelze nezávisle ověřit.

Zástupce radikálního hnutí Hamás v Libanonu Usáma Hamdán dnes pozval amerického miliardáře Elona Muska na návštěvu palestinského Pásma Gazy, aby se přesvědčil o rozsahu zkázy způsobené izraelským bombardováním, uvedla agentura Reuters. Musk v pondělí navštívil Izrael, kde se setkal s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ten ho zavedl i do jednoho z kibuců, jež se 7. října v izraelském pohraničí staly terčem útoku ozbrojenců z Hamásu.
„Zveme ho na návštěvu Gazy, aby se v souladu s normami objektivity a důvěryhodnosti přesvědčil o rozsahu masakrů a zkázy páchaných na obyvatelích Gazy,“ uvedl Hamdán na tiskové konferenci v Bejrútu.

Video ukazuje propuštění sedmnáctileté izraelské rukojmí Mii Leimberg, v náručí drží psa.

Pátá skupina rukojmích propuštěných Hamásem je nyní už v Izraeli v doprovodu speciálních jednotek, píše agentura Reuters s odkazem na armádu.

Mezi propuštěnými by mělo být těchto deset lidí, uvádí na X novinář The Times of Israel.

Dvanáct rukojmích propuštěných Hamásem je na cestě z Pásma Gazy do Izraele, uvedla dnes večer izraelská armáda s odkazem na Červený kříž.

Světový potravinový program OSN (WFP) varoval, že pokud dodávky humanitárních potravin nebudou pokračovat i po uzavření dočasného příměří mezi Izraelem a Hamásem, hrozí obyvatelům Gazy „vysoké riziko hladomoru“, a to zejména ženám a dětem.
Od pátku, kdy začalo platit příměří, dodala organizace potraviny 121 161 lidem v Gaze. Přerušení bojů umožnilo jejím týmům poprvé po dlouhé době vstoupit do oblastí obléhané enklávy, uvedl WFP. „To, co vidíme, je katastrofální,“ sdělil.

Bílý dům neočekává, že by dnes Hamás propustil z Gazy nějaké americké rukojmí, uvedl jeden z představitelů Bílého domu pro CNN.

Palestinské radikální hnutí Hamás dnes večer začalo předávat pracovníkům Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) další izraelské rukojmí, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného palestinského činitele. Podle sdružení pro palestinské vězně se očekává, že Izrael ještě dnes propustí 30 Palestinců zadržovaných v izraelských věznicích, z toho 15 žen a 15 chlapců.

Yaffa Adarová, 85letá Izraelka propuštěná minulý týden ze zajetí Hamásu, dnes mohla opustit nemocnici. Odešla s úsměvem, personál jí tleskal. Teroristé ji 7. října unesli z kibucu Nir Oz na golfovém vozítku do Gazy. Rukojmím nadále zůstává jedno z jejích vnoučat.

Mezi Palestinci zadržovanými v izraelských věznicích, kteří mají být dnes propuštěni, by mělo být 15 žen a 15 dětí. Uvádí to Klub palestinských vězňů.

Tady se můžete podívat na snímky izraelských vojáků poblíž hranice Izraele s Pásmem Gazy.

Írán by neměl využít bojů mezi Izraelem a Hamásem k šíření nestability v oblasti, řekl Stoltenberg. Země NATO vítají prodloužení příměří, dodal.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi řekl, že Izrael se musí zodpovídat za své válečné zločiny v Pásmu Gazy před mezinárodním soudem. S odkazem na oznámení turecké prezidentské kanceláře o tom informuje agentura Reuters. V polovině listopadu Erdogan v projevu v parlamentu označil Izrael za „teroristický stát“ a dění v Pásmu Gazy za genocidu.
Erdogan si s Guterresem telefonoval před středečním jednáním Rady bezpečnosti OSN, které se bude věnovat situaci v Pásmu Gazy. „Izrael nadále bezostyšně pošlapává mezinárodní právo, válečné zákony a mezinárodní humanitární právo,“ uvedla turecká prezidentská kancelář.

Teta dvanáctiletého francouzsko-izraelského rukojmího Eitana Yahalomiho, který byl včera propuštěn z Gazy, uvedla, že ho Hamás nutil sledovat krvavé záběry teroristických útoků na Izrael ze 7. října. Eitan „tam prožil hrůzy“, řekla v úterý Deborah Cohenová francouzské televizi BFM TV.
„Pokaždé, když dítě zaplakalo, hrozili mu zbraní, aby ho umlčeli,“ řekla a dodala: „Chtěla jsem věřit, že s Eitanem bude zacházeno dobře. Zřejmě tomu tak nebylo. Ti lidé jsou zrůdy.“

Také Hamás obviňuje Izrael z „hrubého porušení" příměří v Gaze. Zároveň však tvrdí, že je „ stále zavázán" dodržovat ho.

Během poslední hodiny byla na dvou místech v severní Gaze odpálena tři výbušná zařízení nedaleko izraelských jednotek, uvádí Izrael. Tím byla podle něj porušena operační přestávka.

Izraelská armáda provede "důkladné a hloubkové vyšetřování" selhání zpravodajských služeb, které předcházelo útoku Hamásu 7. října, uvedl náčelník generálního štábu.

Otec devítileté Emily Handové promluvil pro CNN o shledání s dcerou poté, co se dostala ze zajetí Hamásu.
„Dostává se z toho pomalu, krůček po krůčku. Co skutečně prožila, to se dozvíme, až se otevře. Chtěl bych toho tolik vědět... ale musíte je nechat, aby s tím vyšli ven, až budou připravení. Nejvíc šokující a znepokojující na našem setkání bylo, že jen šeptala, nebylo ji slyšet. Musel jsem přiložit ucho na její rty. Naučila se nedělat žádný hluk,“ uvedl.

Několik izraelských vojáků bylo dnes podle izraelské armády lehce zraněno při útoku bojovníků Hamásu v severní části Pásma Gazy. Podle zpravodajského serveru The Times of Israel (ToI) se patrně jedná o první vážné porušení příměří. Palestinské radikální hnutí Hamás naopak viní Izrael, že klid zbraní porušil jako první.
Izraelská armáda uvedla, že na dvou různých místech v severní části Pásma Gazy byla v rozporu s „dohodami o příměří“ odpálena tři výbušná zařízení. Při jednom z těchto incidentů se podle armády vojáci stali terčem střelby, kterou opětovali. „V obou případech se jednotky Izraelských obranných sil pohybovaly v rámci dohodnutých linií příměří,“ dodala armáda.

Zatímco rodiny 51 rukojmích už se znovu shledaly se svými milovanými, širší rodina Bibasových nikoli. Desetiměsíční Kfir Bibas byl se svými rodiči Yardenem a Shiri Bibasovými a starším bratrem Arielem (4) zajat jako rukojmí z kibucu Nir Oz v jižním Izraeli dne 7. října.
Členové jejich širší rodiny prosili izraelskou vládu a zprostředkovatele z Egypta a Kataru, aby je pomohli propustit. Izrael uvedl, že Hamás předal rodinu jiné palestinské militantní skupině, což zkomplikovalo úsilí o jejich osvobození.

O podmínkách, v jakých palestinské hnutí Hamás drželo sedm týdnů v Pásmu Gazy rukojmí, toho zatím není příliš známo. Někteří příbuzní těch, které Hamás během nynějšího dočasného příměří od pátku propustil, popsali, že měli velmi málo jídla, spali na židlích sražených k sobě a báli se o život i kvůli bombardování. Na sociálních sítích se nyní objevily videozáznamy, na nichž rukojmí při předávání pracovníkům Červeného kříže svým únoscům mávají. Server The Times of Israel (ToI) dnes napsal, že to bylo na popud Hamásu.
Na jednom ze záběrů na sociálních sítích totiž jeden z ozbrojenců Hamásu nechtěně prozradil, že jde o další propagandu tohoto hnutí. Na tomto záběru skupinka propouštěných rukojmích při nastupování do sanitky Červeného kříže s úsměvem mává členům Hamásu, z nichž jeden náhle anglicky řekne „Keep waving“ (Mávejte dál).

Mluvčí katarského ministerstva zahraničí Mádžid Ansárí potvrdil, že vojenský personál zadržovaný v Gaze Hamásem a dalšími palestinskými skupinami nebude zvažován pro propuštění, dokud nebudou osvobozeni všichni civilní rukojmí. „Aktuální prioritou je propuštění civilních rukojmích, žen a dětí, pak přijdou na řadu vojenští rukojmí,“ řekl.

Prodloužení příměří mezi Izraelem a Hamásem uvítala kromě šéfa NATO Stoltenberga i kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová. „Doufáme, že dojde k dalšímu prodloužení, chceme vidět další propuštěné rukojmí,“ dodala s tím, že v Pásmu Gazy zůstávají i kanadští občané, kterým se zatím z oblasti nepodařilo dostat.

Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvedla, že v Dauhá se dnes s katarským premiérem setkají zástupci izraelské zpravodajské služby Mossad a americké CIA s cílem „navázat na pokrok“ při prodlužování příměří a jednat o další fázi případné dohody. Schůzky se podle tohoto zdroje účastní také představitelé Egypta.

Katar usiluje o další prodloužení příměří v Gaze, záleží na schopnosti Hamásu propouštět 10 rukojmí denně, uvedla podle Reuters katarská diplomacie.

Vůdce Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvár hovořil s izraelskými rukojmími, které ozbrojenci tohoto radikálně islamistického palestinského hnutí po šokujícím útoku 7. října unesli z jižního Izraele a umístili do podzemních prostor v Gaze. S odvoláním na zprávy hebrejsky psaných médií o tom dnes informoval server listu The Times of Israel (ToI).
Sinvár mluvil na rukojmí hebrejsky a téměř bez přízvuku, aby je ujistil, že jsou v bezpečí, uvedla televizní stanice Channel 12 s odvoláním na svědectví jednoho z propuštěných. Schůzka se odehrála v podzemním tunelu, krátce po masakru, při němž na 3000 islamistů Hamásu i dalších islamistických organizací překonalo hranice Pásma Gazy a v obcích a jejich blízkosti na jihu Izraele povraždilo na 1200 lidí, většinou civilistů. Dalších 240 lidí včetně mnoha dětí ozbrojenci odvlekli do Gazy jako rukojmí.
„Ahoj, jsem Jahjá Sinvár. Jste tu výtečně chráněni. Nic se vám nestane,“ řekl Sinvár podle tohoto svědectví skupině unesených. Jedno z rukojmí o setkání vyprávělo rodině a informovány byly také bezpečnostní složky, které tuto událost potvrdily, uvedl Channel 12.

Ministerstvo zdravotnictví Gazy uvedlo, že dialyzační jednotka v nemocnici Šífa byla znovu otevřena a přijímá pacienty. V úterním krátkém prohlášení ministerstvo vyzvalo pacienty k obnovení léčby, uvádí AP.

Pokud by vysídlování na jihu Pásma Gazy nabralo stejné rozměry jako na severu, přesáhlo by kapacity jakékoliv humanitární pomoci, uvedl činitel USA.

Šéf NATO uvítal prodloužení příměří mezi Izraelem a Hamásem. Spojenci by podle něj měli nadále podporovat Ukrajinu, souvisí to i s jejich bezpečností.

Podle Mohameda Adnana Abu Hasnu, mluvčího palestinské organizace OSN pro uprchlíky UNRWA, dnes do severní Gazy dorazilo 100 kamionů s humanitární pomocí.

Policie v Jeruzalémě dnes ráno zasahovala proti demonstrantům, kteří zablokovali vstup do ministerstva financí na protest proti úpravě státního rozpočtu schválené v noci na dnešek izraelskou vládou. Informoval o tom deník Haarec. Změny v rozpočtu pro zbytek letošního roku mají odrážet potřeby země ve válce s palestinským hnutím Hamás. Někteří ale kritizují, že část financí má jít ultraortodoxním skupinám a na rozvoj židovských osad na Izraelem okupovaném Západním břehu, napsal dnes server The Times of Israel (ToI).

Francouzský vrtulníkový křižník Dixmude zakotvil v Egyptě a koncem tohoto týdne by na něm mohlo začít ošetřování zraněných dětí z Gazy, řekl v úterý ministr obrany Sébastien Lecornu. „Máme tu loď, která byla přeměněna na nemocnici a která dorazila včera. Má 40 lůžek,“ řekl podle agentury Reuters Lecornu rádiu Europe 1 a dodal, že doufá, že by mohla začít přijímat pacienty tento týden.

Před růstem antisemitismu i islamofobie ve světě dnes v souvislosti s aktuálním děním na Blízkém východě varoval ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). Lipavský ve svém úvodním projevu připomněl útok teroristické organizace Hamás, při kterém v říjnu podle izraelských odhadů zemřelo na 1200 lidí a dalších asi 240 Hamás unesl. Při odvetné izraelské akci podle palestinských úřadů zemřelo na 15.000 lidí, z toho dvě třetiny žen a nezletilých. „Následkem je, že počet případů antisemitismu ve světě vzrostl o 500 procent. Také jsme svědky výrazného růstu islamofobie a náboženské nesnášenlivosti obecně,“ řekl.

Přístup k pomoci se během příměří mírně rozšířil, ale podle úřadu generálního tajemníka OSN to sotva pokrylo potřeby 1,7 milionu vysídlených lidí. Lidé v jižní Gaze se při vaření uchýlili k pálení dveří a okenních rámů, uvedl úřad OSN pro koordinaci nouzové pomoci OCHA.

Hamás a další radikálové stále zadržují až 175 rukojmí. Propuštění se dosud zatím převážně drželi mimo pozornost veřejnosti, ale začínají se objevovat první podrobnosti o podmínkách, ve kterých byli drženi.

Podle zpravodajského webu Axios už Izrael obdržel seznam deseti rukojmí, která mají být propuštěna dnes. Úřad izraelského premiéra to zatím nekomentoval.

Kibuc Nir Oz, který leží blízko Pásma Gazy, při útoku Hamásu 7. října patřil mezi těžce zasažené. Nyní jeho zástupci uvedli, že v zajetí zůstává 49 obyvatel obce, včetně otce propuštěných dvojčat.

Jedenáct rukojmích, které dnes propustilo radikální palestinské hnutí Hamás, dorazilo s pomocí pracovníků Červeného kříže do Izraele. Mluvčí katarské diplomacie informoval, že Izrael výměnou propustil dalších 33 palestinských „civilistů“. Zpravodajský web The Times of Israel (ToI) píše, že šlo o palestinské vězně odsouzené za bezpečnostní delikty. Kromě toho se Hamás podle egyptských médií chystá propustit také šest dalších thajských občanů.
Propuštění rukojmí se v Izraeli podrobí lékařskému vyšetření a poté se budou moci setkat se svými rodinami, uvedla izraelská armáda. Úřad premiéra Benjamina Netanjahua uvedl, že propuštěni byli tři dospělí a osm dětí, včetně dvou tříletých dvojčat.

Ve francouzském Lyonu vyšlo několik stovek aktivistů do ulic na protest proti imigraci a islamizaci země.

V Bruselu dnes začíná dvoudenní zasedání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance, které bude hostit šéf NATO Jens Stoltenberg. Tématem jednání budou zejména válka na Ukrajině, situace na Blízkém východě, ale i situace v Kosovu či budoucí přijetí Švédska do NATO. Česko bude zastupovat ministr zahraničí Jan Lipavský.
„Čelíme nejvíce nebezpečnému světu za poslední desetiletí. Rostoucí globální konkurence. Válka na Ukrajině. A obnovený konflikt na Blízkém východě,“ řekl Stoltenberg hned na úvod pondělní tiskové konference, na které hovořil o tématech, která chce s ministry probírat. Šéf NATO ve svém prohlášení podpořil prodloužení příměří mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás a dodal, že situace v oblasti si žádá „trvalé politické řešení“.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken bude tento týden znovu jednat v Izraeli v souvislosti s válkou s radikálním palestinským hnutím Hamás, zhruba tři týdny po své poslední návštěvě země. Médiím to sdělila americká diplomacie. Po setkání s izraelskými představiteli má Blinken v plánu navštívit i okupovaný Západní břeh Jordánu a Spojené arabské emiráty, kde 30. listopadu začíná klimatická konference COP28.

Ode dnešního rána by po další dva dny mělo v Pásmu Gazy platit příměří mezi hnutím Hamás a Izraelem. O prodloužení čtyřdenního klidu zbraní v pondělí večer informoval Katar, který v jednáních dělá prostředníka. Podle Bílého domu se očekává, že bude v následujících dvou dnech propuštěno dalších 20 rukojmích zadržovaných Hamásem.
Původní dohoda byla podle izraelských médií navržena tak, aby umožňovala příměří prodlužovat o den za každých dalších deset propuštěných izraelských rukojmí. Propuštěno v příštích dvou dnech podle bezpečnostního mluvčího Bílého domu Johna Kirbyho bude dalších 20 izraelských žen a dětí. Kromě toho se podle egyptských úřadů také očekává propuštění dalších asi 60 Palestinců z izraelských věznic.
Za poslední čtyři dny Hamás v rámci dohody propustil 50 rukojmích, z toho 11 v pondělí. Izrael mezitím propustil zhruba 150 palestinských vězňů.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Izrael schválil zahrnutí 50 palestinských vězeňkyň na seznam osob, které mají být propuštěny, pokud radikální palestinské hnutí Hamás propustí další izraelské rukojmí držených v Pásmu Gazy. Oznámil to podle agentury Reuters úřad izraelského premiéra.
Podle izraelského armádního rozhlasu už izraelská vláda dostala seznam rukojmích, kteří mají být propuštěni dnes. Izrael zároveň potvrdil, že v pondělí výměnou za propuštěné rukojmí propustil 33 palestinských vězňů. Podle agentury Reuters média blízká Hamásu upřesnila, že Izrael na základě dohody o dočasném klidu zbraní propustil 30 palestinských dětí a tři ženy.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online zpravodajství věnujete. Vše, co souvisí s dramatickým děním v Izraeli a Pásmu Gazy, budeme sledovat zase od úterního rána.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková potvrdila, že mezi propuštěnými byli dva němečtí teenageři.

Propuštění rukojmí se v Izraeli podrobí lékařskému vyšetření a poté se budou moci setkat se svými rodinami, uvedla izraelská armáda.

Francouzský prezident Emmanuel Macron potvrdil, že v poslední skupině 11 propuštěných rukojmí jsou tři francouzští občané. „Tři naši mladí krajané jsou součástí skupiny dnes propuštěných rukojmích,“ řekl na X. „S tímto oznámením jsem nesmírně spokojený.“

Šéf americké diplomacie Anthony Blinken tento týden znovu navštíví Izrael, uvádí Reuters. Plánuje i další zastávky na Blízkém východě. Půjde o jeho třetí návštěvu od začátku války.

„Byly jí odepřeny životně důležité léky. Červený kříž ji nenavštívil,“ upřesnil mluvčí izraelské nemocnice Daniel Hagari stav Avrahamové. Zástupce správce nemocnice Soroka ve městě Beer Ševa potvrdil, že její stav zůstává kritický a je na jednotce intenzivní péče ventilována a pod sedativy.

Podle Fóra rukojmích a rodin pohřešovaných osob poslední skupinu 11 propuštěných izraelských rukojmích tvoří: Sharon Aloniová Cuniová (34) a její dcery Emma a Juli (obě tříleté); bratři Yagil (12) a Yaakov Yaacbvovi (16); sourozenci Sahar (16) a Erez Kalderonovi (12); Eitan Yahalomi (12); Karina Engelová-Bartová (52) a její děti Mika (18) a Juval Engelovi (11). Tito unesení jsou všichni z kibucu Nir Oz.

Očekává se, že výměnou za 11 izraelských rukojmích Izrael dnes propustí zhruba tři desítky palestinských vězňů. Kromě toho se Hamás podle egyptských médií chystá propustit také šest dalších thajských občanů.

Palestinský zdroj agentury Reuters informoval, že dnes večer začal Hamás předávat další izraelská rukojmí pracovníkům Červeného kříže.

Mluvčí izraelské armády (IDF) Daniel Hagari dnes večer na tiskové konferenci promluvil o stavu jedné z propuštěných rukojmí. Konkrétně šlo o čtyřiaosmdesátiletou Almu Avrahamovou, kterou Hamás včera propustil, žena je v kritickém stavu.

Izrael bude silnější a bude bojovat s Hamasem v celém Pásmu Gazy, až skončí příměří, řekl ministr obrany Joav Gallant v projevu k izraelským vojákům.

Hamás vpodvečer uvedl, že obdržel seznam palestinských vězňů, kteří budou ještě dnes propuštěni. Jde podle něj o tři ženy a 30 nezletilých.

Palestinský Červený půlměsíc uvedl, že dnes nebyli schopni dodat žádnou humanitární pomoc do severní Gazy. Dodávka pomoci do celé Gazy je jednou z klíčových podmínek dohody o příměří mezi Izraelem a Hamásem.
„Od začátku příměří až do včerejška posádky PRCS úspěšně dodaly přibližně 150 nákladních vozů s humanitární pomocí do města Gaza a jeho severní oblasti,“ stojí v prohlášení. „Bohužel dnes naše týmy nemohly dodat žádnou pomoc do severního pásma Gazy.“ Červený půlměsíc nepodal žádné vysvětlení, proč nebyla pomoc dodána.

Netanjahu s Muskem, oba v neprůstřelných vestách, navštívili dnes kibuc Kfar Aza. Musk si podle Ynetu natáčel zničený kibuc na mobilní telefon. Z kibucu odjeli oba do izraelského parlamentu a odpoledne se Musk setkal s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem v Jeruzalémě.
Herzog podle severu The Times of Israel (ToI) řekl, že platforma X je plná antisemitských příspěvků a že Musk v jejich potírání může sehrát „obrovskou roli“. „Viděl jste, jak zlo může nahradit všechno, viděl jste dnes ráno, co může způsobit nenávist,“ řekl Muskovi prezident. Musk podotkl, že dnešní den pro něj byl „emocionálně obtížný“ a že kromě míst, kde docházelo k vraždám „viděl video, na němž se vrazi radovali“. „Tito lidé jsou odmalička krmeni propagandou. Je pozoruhodné, čeho jsou lidé schopni, když jsou odmalička krmeni lžemi,“ řekl.

Bílý dům potvrdil, že se Izrael a Hamás dohodly na prodloužení příměří v Gaze o další dva dny. USA neposkytly žádné další podrobnosti.

Mluvčí šéfa OSN řekl, že chtějí, aby se příměří mezi Izraelem a Hamásem změnilo v úplné humanitární příměří. „Humanitární katastrofa v Gaze je den ode dne horší,“ řekl jménem Antonia Guterrese Stephane Dujarric. „Dialog, který vedl k dohodě, musí pokračovat a vyústit v úplné humanitární příměří ve prospěch lidu Gazy, Izraele a širšího regionu.“

Izraelská centrální banka v důsledku ozbrojeného konfliktu s palestinským hnutím Hamás zhoršila výhled domácí ekonomiky na letošní i příští rok. Informovala o tom dnes v tiskové zprávě. Banka nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Izraele se letos i příští rok zvýší o dvě procenta. V prognóze z minulého měsíce počítala s růstem o 2,3 procenta tento rok a o 2,8 procenta příští rok.
Banka dále podle očekávání ponechala svou hlavní úrokovou sazbu čtvrtý měsíc za sebou beze změny na 4,75 procenta, tedy na nejvyšší úrovni od roku 2006. Zástupci banky se v kontextu nynějšího konfliktu soustředí na udržení finanční stability. Guvernér centrální banky Amir Jaron uvedl, že snižování sazeb nemá vzhledem k nejistotě v ekonomice smysl. „Válka má významné ekonomické dopady, a to jak na reálnou ekonomickou aktivitu, tak na finanční trhy,“ uvedla banka v prohlášení. „Panuje velká nejistota ohledně toho, jak dlouho a s jakou intenzitou bude válka trvat,“ dodala.

Izrael a palestinské radikální hnutí Hamás se dohodly na dvoudenním prodloužení příměří v Pásmu Gazy, oznámilo katarské ministerstvo zahraničí. Hamás dohodu o prodloužení klidu zbraní podle agentury Reuters také potvrdil.

Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua uvedl, že rodiny těch rukojmích, které dnes Hamás propustil, byly informovány. Stalo se tak poté, co byl Izrael nespokojen se seznamem jmen poskytnutých Hamásem – údajně se bránil skutečnosti, že by rozdělil rodiny. Prohlášení neuvedlo, kolik přesně rukojmích bude propuštěno.

Během čtyřdenního příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, které má vypršet v úterý ráno a o jehož prodloužení se jedná, umožnil Izrael také vjezd několika stovkám kamionů s humanitární pomocí do Pásma Gazy. Část z nich se dostala i na bombardováním zpustošený sever oblasti. Dodávky pomoci jsou ale podle humanitárních organizací stále nedostatečné a podle serveru BBC nezahrnují teplé oblečení. V Pásmu Gazy se ale zhoršuje počasí, prší a hlavně v noci je zima a statisíce Palestinců, včetně mnoha dětí, tam žijí jen v provizorních přístřešcích.
„Hovořil jsme s lidmi, kteří se snaží v troskách domů najít staré deky a cokoli, čím by mohli zahřát děti. Mnozí se vrací do bombardováním zničených domovů hledat své oblečení,“ popsal BBC reportér z města Chán Júnis na jihu oblasti. Podle něj je tam nyní deštivo a chladno a lidé v táborech nemají matrace ani deky. „Obchody jsou prázdné, ale mnozí lidé stejně nemají peníze, aby si přikrývky či další věci koupili,“ dodal.

Německo poskytne finanční podporu na obnovu izraelské obce zničené při říjnovém útoku radikálního hnutí Hamás, řekl dnes německý prezident Frank-Walter Steinmeier, který je na návštěvě Izraele. Steinmeier během prohlídky kibucu Beeri, jednoho ze symbolů masakru ze 7. října, po boku izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga oznámil, že Bundestag poskytne z jeho iniciativy v příštím roce na tuto lokalitu sedm milionů eur. Informovala o tom agentura DPA.
Z této částky bude financována rekonstrukce kulturního centra a střediska pro setkávání seniorů v Beeri. Do rekonstrukce by se podle německého prezidenta měli zapojit i mladí lidé z Německa, například učni v řemeslných oborech, píše DPA. „Není snadné nalézt slova, která by vyjádřila to, co jsme slyšeli od lidí, kteří vědí, od lidí, kteří byli 7. října svědky těchto skutků, vražd, zabíjení a násilí Hamásu. V těchto dnech smutku, dnech, kdy myslíme na oběti, ovšem myslíme také na budoucnost,“ řekl Steinmeier podle deníku Haarec. Dodal, že hodlá být oficiálním partnerem projektu.
Zápřah na malém letišti El Aríš na východě Egypta. Sem přilétá množství humanitární pomoci pro Pásmo Gazy, která se tu překládá na kamiony a putuje k nedalekému hraničnímu přechodu Rafah. Kapacita bezpečnostních prohlídek na přechodu však neodpovídá ani potřebám Palestinců, ani dostupnému objemu pomoci.

Generální tajemním OSN António Guterres mezitím prostřednictvím svého mluvčího vyzval k zavedení trvalého příměří, podle něj je nyní v Pásmu Gaza „humanitární katastrofa“.
Egypt a Katar se blíží ke zprostředkování prodloužení příměří v Pásmu Gazy o dva dny, píše agentura Reuters s odkazem na egyptské úřady.

Izrael, palestinské hnutí Hamás a Spojené státy se nyní za zprostředkování Kataru snaží vyřešit neshody ohledně seznamu rukojmích, které by dnes - v poslední den čtyřdenního klidu zbraní - měla palestinská skupina propustit z Pásma Gazy, píše zpravodajský web CNN s odvoláním na nejmenovaného izraelského činitele.
Neshody podle CNN panují například kvůli tomu, že na dnešním seznamu rukojmích k propuštění nejsou matky, přestože by podle dohody měly být propouštěny společně se svými dětmi. Web v této souvislosti píše, že Hamás tuto část dohody porušil už v sobotu, když propustil jednoho rukojmího bez matky.
Propuštěny by dnes podle zdrojů, na které se odvolává CNN, měly být také dvě Američanky, avšak jejich osvobození je v tuto chvíli nejisté. „V tuto chvíli prostě nevíme,“ řekl CNN bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby.

Příbuzní některých ze čtyř desítek rukojmích, kteří se od pátku díky dohodě o příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás dostali po sedmi týdnech v zajetí domů z Pásma Gazy, popsali podmínky, za jakých byli jejich blízcí drženi. Deník Haarec s odvoláním na několik příbuzných napsal, že někteří rukojmí v posledních dvou týdnech už neměli skoro žádné jídlo, část Hamás věznil v tunelech pod Gazou po dlouhou dobu bez denního světla. Strach měli rukojmí podle deníku Haarec i z bombardování. Někteří také vypověděli, že měli zprávy o aktuálním dění díky rozhlasu či televizi.

Z kibucu Kfar Aza odjeli americký miliardář a podnikatel Elon Musk s premiérem Benjaminem Netanjahuem do izraelského parlamentu. Už ráno izraelské ministerstvo komunikací oznámilo, že se s Muskem dohodlo, že jeho síť Starlink nebude aktivována v Izraeli ani v Pásmu Gazy bez souhlasu izraelské vlády. Minulý měsíc totiž Musk prohlásil, že pomůže s obnovením spojení v Pásmu Gazy, které tam bylo v důsledku bojů několikrát přerušeno, aby umožnil koordinaci humanitární pomoci a záchrany civilistů.

„Vyzývám k prodloužení přestávky, přineslo by to další úlevu obyvatelům Pásma Gazy a také propuštění dalších rukojmí,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na tiskové konferenci před jednáním ministrů zahraničí aliance, které začíná v úterý.

Bilance mrtvých spojená s válkou Izraele proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás svědčí podle odborníků o intenzivnějším zabíjení civilistů, než jakého se dopouštěly západní síly v nejhorších fázích nedávných válek v Sýrii, Iráku či Afghánistánu, uvádí v nové analýze deník The New York Times (NYT). Odborníci na moderní konflikty podle něj vyjadřují údiv nejen nad počtem zabitých, který hlásí úřady v Pásmu Gazy, ale i nad izraelským využíváním velmi silných bomb v hustě zastavěných oblastech.
Podle posledních údajů Hamásem ovládaného ministerstva zdravotnictví za méně než dva měsíce války přišlo o život skoro 15.000 lidí, včetně zhruba 10.000 žen a dětí. NYT pro srovnání uvádí například odhad britských analytiků, podle něhož po invazi do Iráku v roce 2003 za celý první rok bojů Američané a jejich spojenci zabili přibližně 7700 civilistů. Za celých téměř 20 let americké války v Afghánistánu pak experti zdokumentovali na 12.400 civilních obětí, uvedla oxfordská profesorka Neta Crawfordová, která se podílí na výzkumné iniciativě Costs of War Project.
Čísla hlášená palestinskými úřady nelze nezávisle ověřit a izraelští činitelé, jakož i někteří západní představitelé, je zpochybňují. Mnozí odborníci však bilance ministerstva zdravotnictví považují za důvěryhodné, vzhledem k jeho síti kontaktů a přesnosti dřívějších hlášení, napsal deník The Washington Post.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzal nejbohatšího muže světa Elona Muska do kibucu Kfar Aza, zmasakrovaného teroristy Hamásu 7. října.
„Činy hovoří hlasitěji než slova,“ uvedl Musk bez podrobností na sociální síti X, kterou koupil – a na které nedávno způsobil velkou kontroverzi, když souhlasně komentoval rasistický příspěvek viníci Židy z podněcování nenávisti bělochů. Síť poté přišla o významné inzerenty.

„Palestinský stát v Gaze, na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě je nejlepší a jedinou zárukou bezpečnosti pro Izrael v dlouhodobém horizontu,“ řekl dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell na jednání ministrů zahraničí a dalších zástupců čtyř desítek zemí Unie pro Středomoří v Barceloně.
Na síti X rovněž napsal, že je zděšen tím, jak izraelská vláda i uprostřed války uvažuje o tom, že bude dál vyčleňovat peníze na rozvoj židovských osad na palestinských územích. „Tohle není sebeobrana a neudělá to Izrael bezpečnějším. Budování židovských osad je vážným porušením mezinárodního práva,“ uvedl Borrell na síti X.

Čtyřdenní příměří mezi Izraelem a palestinským radikálně islamistickým hnutím Hamás, které má vypršet v noci na úterý, dosud pomohlo k propuštění 39 izraelských občanů a také 19 cizinců, jejichž propuštění nebylo součástí dohody o příměří, ale samostatné iniciativy Thajska. Dnes by mohlo být propuštěno dalších 11 rukojmích, které Hamás unesl do Gazy při útoku na Izrael 7. října. Na svobodu by se dnes měly dostat také ještě tři desítky palestinských vězňů, celkem z izraelských věznic od pátku vyšlo 117 Palestinců.
Prodloužení příměří je podle několika zdrojů zahraničních tiskových agentur pravděpodobné. Například serveru BBC řekl nejmenovaný palestinský činitel, že Hamás je ochoten propustit dalších 20 až 40 rukojmích nad rámec dohody o příměří, což by znamenalo prodloužení o dva až čtyři dny. Už dříve se objevily informace, že Izrael a Hamás by mohly příměří prodloužit o několik dnů, s tím, že každý den bude propuštěno deset rukojmích za trojnásobek vězňů. Podle serveru The Times of Israel by to ale mělo být maximálně o pět dnů.

Čínský ministr zahraničí Wang I odcestuje tento týden do New Yorku, kde Čína ve středu uspořádá zasedání Rady bezpečnosti OSN o konfliktu Izraele s palestinským radikálním hnutím Hamás. Podle agentury Reuters o tom dnes informovalo čínské ministerstvo zahraničí.
„Čína tento měsíc převzala rotující předsednictví Rady bezpečnosti OSN a 29. listopadu uspořádá schůzku na vysoké úrovni k izraelsko-palestinské otázce,“ řekl mluvčí čínské diplomacie Wang Wen-pin. „Čína doufá, že pořádáním této schůzky přispěje k nastolení příměří,“ dodal. Zasedání bude podle něj osobně předsedat šéf čínské diplomacie Wang I.

Nejbohatší muž světa Elon Musk by se měl dnes v Izraeli setkat s prezidentem Jicchakem Herzogem, informovala prezidentská kancelář. Prezident míní při setkání s majitelem sociální sítě X (dříve Twitter) zdůraznit potřebu boje proti rostoucímu antisemitismu na internetu, uvedla prezidentská kancelář v prohlášení.
K setkání se mají připojit také zástupci rodin rukojmích držených Hamásem, kteří se podělí o „hrůzy teroristického útoku Hamásu ze 7. října a o přetrvávající bolest a nejistotu těch, kteří jsou v zajetí“, dodala prezidentská kancelář.
Setkání se koná poté, co Musk vyvolal prudkou odezvu kvůli svému souhlasu s antisemitským příspěvkem na X, který obviňoval Židy z podněcování „nenávisti“ vůči bělochům. Podle služby Elonmusksjet už jeho soukromý tryskáč ráno v Izraeli přistál.

Jako možný zločin z nenávisti je vyšetřován sobotní incident v americkém státě Vermont, při němž útočník postřelil tři vysokoškolské studenty palestinského původu. Podle amerických médií policie v neděli zadržela podezřelého, kterým je 48letý místní muž. Ve Spojených státech v posledních týdnech v důsledku konfliktu na Blízkém východě narostl počet protimuslimských i protižidovských trestných činů.
Trojice dvacetiletých studentů, z nichž dva mají americké občanství a třetí v zemi legálně pobývá, se stala terčem útoku v sobotu večer poblíž areálu Vermontské univerzity ve městě Burlington na severovýchodě USA. Mladí muži, z nichž dva na sobě měli tradiční palestinský šátek, se podle dostupných informací bavili arabsky, když na ně zaútočil běloch s pistolí.

Výbuch, který 17. října 2023 v arabské nemocnici al-Ahlí v Gaze zabil a zranil mnoho civilistů, byl zřejmě důsledkem zásahu raketovou municí, jakou běžně používají palestinské ozbrojené skupiny, uvedla dnes organizace Human Rights Watch. Přestože k chybným střelám dochází často, je třeba dalšího vyšetřování, aby se zjistilo, kdo zjevnou raketu odpálil a zda byly porušeny válečné zákony.

Lidé v Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy dostávají potravinovou pomoc od Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Dostat k nim mouku umožnil klid zbraní mezi Hamásem a Izraelem.

Výměnou za dříve dojednaný klid zbraní, který začal platit v pátek ráno, by měl dnes Hamás propustit dalších 11 rukojmí, jejich celkový počet tak bude dopředu domluvených 50, připomíná web listu The Times of Israel (ToI). Izrael obdržel seznam těchto rukojmí a podle kanceláře izraelského premiéra se o něm „vedou diskuze“. Podle ToI ale není jasné, o čem přesně se v této souvislosti diskutuje.
Hamás se zavázal propustit celkem 50 rukojmí, Izrael na oplátku slíbil propustit 150 palestinských vězňů a umožnit přísun humanitární pomoci do Pásma Gazy. Podle dohody může být klid zbraní prodloužen o jeden den za každých deset propuštěných rukojmí.

Izrael a Hamás jednají o možném prodloužení příměří až o čtyři dny, píše WSJ. Hamás by mohl propustit i starší muže, které stále drží jako rukojmí.

Jedna z rukojmích, které v neděli propustilo palestinské radikální hnutí Hamás, bojuje v izraelské nemocnici o život. Čtyřiaosmdesátiletá Alma Avrahamová zřejmě v zajetí v Pásmu Gazy nedostávala potřebné léky, napsal dnes s odvoláním na lékaře server listu The Times of Israel.
Avrahamová byla po propuštění z více než 50denního zajetí ve vážném stavu letecky transportována do nemocnice Soroka, která se nachází jen pár desítek kilometrů od Gazy. Její stav je podle lékařů nadále „nestabilní“. Žena je v bezvědomí. „Ještě jeden den a už bychom se takhle vůbec nebavili,“ poznamenal k jejímu stavu v rozhovoru pro televizi Channel 12 vedoucí traumatologického oddělení nemocnice Moti Klein.

Směrem k lodi amerického námořnictva v Adenském zálivu byly z části Jemenu kontrolované húsíjskými rebely vystřeleny dvě balistické rakety. Informovala o tom dnes agentura AP s odvoláním na americkou armádu. Obě rakety dopadly do moře ve vzdálenosti zhruba 16 kilometrů od plavidla USS Mason.
Americká vojenská loď v oblasti zasahovala, když se zde ozbrojenci zmocnili tankeru Central Park vlastnicky napojeného na Izrael. „Nejsou hlášeny žádné škody ani zranění na žádném z plavidel,“ uvedla americká armáda k vypálení raket. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Tanker už je v bezpečných rukách.

Neznámý pachatel v sobotu v americkém státě Vermont postřelil tři vysokoškolské studenty palestinského původu. Existuje podezření, že šlo o čin z nenávisti, informují dnes agentury AP a Reuters. Ve Spojených státech v posledních týdnech v důsledku konfliktu na Blízkém východě narostl počet protimuslimských i protižidovských trestných činů.
Trojice dvacetiletých studentů, z nichž dva mají americké občanství a třetí v zemi legálně pobývá, se stala terčem útoku v sobotu večer poblíž areálu Vermontské univerzity ve městě Burlington na severovýchodě USA. Mladí muži, z nichž dva na sobě měli tradiční palestinský šátek, se bavili arabsky, když na ně zaútočil běloch s pistolí. „Aniž by promluvil, vystřelil z pistole nejméně čtyři náboje,“ uvedl v prohlášení šéf místní policie Jon Murad. „Všechny tři oběti byly zasaženy, dvě do trupu a jedna do dolních končetin.“ Dva z mužů jsou ve stabilizovaném stavu, třetí utrpěl „mnohem závažnější zranění“.

Pro dnešek to je vše z našeho zpravodajství z války v Izraeli. Další informace přineseme v pondělí ráno, dobrou noc.
Svůj díl viny už přiznali například náčelník generálního štábu izraelských obranných sil Herci Halevi či ministr školství Joav Kiš. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nebo ministr obrany Joav Galant tak dosud neučinili.
Poradce izraelského premiéra Benjamina Netanjahua pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi dříve uvedl, že izraelské zpravodajské služby chybovaly a selhaly při zajišťování bezpečnosti svých občanů.
Hamás předminulou sobotu podnikl masivní pozemní a raketové útoky na Izrael z Pásma Gazy, které ovládá. Ozbrojenci zavraždili 1400 většinou civilistů, včetně občanů jiných zemí, tisíce lidí zranili a dvě stovky jich unesli jako rukojmí. Izrael vzápětí zahájil odvetné útoky na Pásmo Gazy s cílem zničit politické a vojenské vedení Hamásu. Jeho úřady tvrdí, že izraelské útoky si vyžádaly již na 2800 obětí a 11.000 zraněných.
Že by tam taky byli čučkaři?
