„Nezvládli jsme úkol.“ Šéf izraelské rozvědky přiznal selhání. Hamás povraždil přes 1400 lidí

Hnutí Hizballáh podle agentury AFP oficiálně potvrdilo, že při potyčkách na izraelsko-libanonské hranici bylo zabito pět jeho bojovníků, včetně syna vysoce postaveného zákonodárce.

„Abbás Raad, syn šéfa parlamentního bloku Hizballáhu Mohammeda Raada, se na cestě do Jeruzaléma stal mučedníkem,“ uvedla skupina v prohlášení.

Izraelské obranné síly (IDF) na svém účtu na sociální síti X uvedly, že objevily další tunel zbudovaný hnutím Hamás. Ústit má v civilní budově nedaleko nemocnice Šífa.

Při středečním izraelském náletu na jih Libanonu zahynulo pět bojovníků libanonského radikálního hnutí Hizballáh, informovala dnes agentura Reuters s odvoláním na Hizballáh a další tři zdroje. Izraelská armáda v prohlášení uvedla, že její letouny zasáhly infrastrukturu radikálů, o obětech se nezmínila.

Hizballáh v noci na dnešek oznámil smrt pěti svých členů ve vesnici vzdálené zhruba deset kilometrů od izraelských hranic, čímž se celkový počet jeho bojovníků zabitých od vypuknutí násilností podél hranice zvýšil na 85. Jedním z nich se při izraelském bombardování v noci na dnešek stal podle zdrojů agentury AFP i syn předního představitele Hizballáhu.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Dnes by mělo začít platit čtyřdenní příměří ve válce Izraele s palestinským radikálním hnutím Hamás, přesný čas zahájení dočasného klidu zbraní a procesu propouštění rukojmí však dosud nebyl oficiálně oznámen. Izraelský poradce pro národní bezpečnost ve středu pozdě večer uvedl, že rukojmí zadržovaní Hamásem nebudou propuštěni dříve než v pátek. Půjde o první klid zbraní od 7. října, kdy Hamás zaútočil na Izrael. Izraelská armáda pak v odvetě začala masivně bombardovat Pásmo Gazy, kde Hamás vládne, a koncem října tam zahájila i rozsáhlou pozemní operaci.

Součástí dohody, kterou pomáhaly vyjednat Katar, Egypt a Spojené státy, je postupná výměna pěti desítek z asi 240 rukojmích držených zejména Hamásem v Pásmu Gazy za 150 Palestinců zadržovaných v izraelských věznicích. Příměří má trvat čtyři dny a je možné ho prodloužit, a to vždy o den za každých deset dalších propuštěných rukojmích. Na obou stranách mají být propuštěny hlavně ženy a nezletilí, v případě palestinských vězňů jde kromě žen o chlapce ve věku do 18 let. Mezi propuštěnými rukojmími by mělo být i několik Američanů.

Vážení čtenáři, se zpravodajstvím o konfliktu Hamásu s Izraelem se přihlásíme opět ráno. Děkujeme za pozornost.

Rukojmí držení Hamásem nebudou propuštěni dle dohody o příměří v Gaze dříve než v pátek, řekl podle Reuters izraelský poradce pro národní bezpečnost.

Výkonný ředitel Unicef – agentury OSN pro děti – říká, že území čelí krizi „chřadnutí dětí“ - to je termín používaný k popisu život ohrožující formy podvýživy. V článku publikovaném v New York Times Catherine Russell dnes uvedla, že Unicef předpovídá, že míra  podvýživy dětí se v příštích několika měsících zvýší o 30 % – a před událostmi ze 7. října bylo již více než 7 000 případů. Dodala, že se jedná o konzervativní odhady a s pokračujícím konfliktem se toto číslo může zvýšit. Pokud je dítě podvyživené, může ho na životě ohrozit i pouhé nachlazení, varuje Unicef. 

Americká Sněmovna reprezentantů bude pravděpodobně v průběhu vánočních svátků hlasovat o novém balíku pomoci pro Izrael a Ukrajinu v celkové výši 106 miliard dolarů, z čehož by více než 61 miliard mělo připadnout Ukrajině. Balík se snaží prosadit demokratický prezident Joe Biden. Zatímco na podpoře Izraele se shodnou obě americké strany, vůle podporovat Ukrajinu v průběhu 21měsíční obranné války s Ruskem mezi republikány postupně ochabla.

Válka bude po vypršení dočasného příměří a výměně rukojmí pokračovat, dokud Izrael nedosáhne svých cílů, řekl dnes podle agentury AP izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Vyjádřím se jasně. Válka pokračuje. Válka pokračuje. Budeme v ní pokračovat, dokud nedosáhneme svých cílů,“ uvedl Netanjahu, který vystoupil po boku svých kolegů, členů válečného kabinetu, ministra bez portfeje Bennyho Gance a ministra obrany Joava Galanta. Odhodlání Izraele nepolevit ve válečném úsilí izraelský premiér tlumočil i Bidenovi, se kterým hovořil krátce před začátkem tiskové konference.

Premiér Benjamin Netanjahu, uvedl, že humanitárním pracovníkům z Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) bude povoleno navštívit zbývající rukojmí v Gaze. „Očekávám, že Červený kříž udělá svou práci a že je všechny navštíví a přinese jim léky, které potřebují,“ řekl podle BBC.

Netanjahu uvedl, že Izrael bude pokračovat v boji proti Hamásu na severu a na jihu, což bylo možné pouze „díky hrdinství a odvaze našich dětí“. Podle BBC dodal: „Toto vítězství má velmi vysokou cenu,“ a uznal, že někteří členové Izraelských obranných sil (IDF) během války zemřou. Také uvedl, že mu rodiny vojáků zabitých v boji řekli, aby Izrael v boji pokračoval.

Izraelský nejvyšší soud dnes odmítl stížnost skupiny Almagor proti dohodě izraelské vlády s palestinským hnutím Hamás o čtyřdenním příměří v bojích, propuštění asi 50 rukojmí z Pásma Gazy a 150 Palestinců z izraelských věznic. Soud jednomyslně rozhodl, že vláda má pravomoc takové dohody uzavírat a soud do toho nemůže zasahovat, informoval server The Times of Israel (ToI).

Sdružení Almagor argumentovalo ve stížnosti tím, že dohodou o propuštění jen části z asi 240 rukojmí je porušeno právo na rovnost. Po soudu žádalo pozastavení dohody s tím, že vláda musí dokázat, že propuštěním palestinských vězňů nebudou ohroženy životy Izraelců.

Podzemní tunely hnutí Hamás pod nemocnicí Šífa na videu od Izraelských ozbrojených sil.

Zhruba 200 lidí se dnes v 17:30 sešlo na pražském Václavském náměstí na demonstraci na podporu Palestinců. Řečníci přečetli prohlášení kritizující nedávné vyjádření ministerstva vnitra o možné trestnosti hesla From the River to the Sea Palestine will be free (Od řeky k moři Palestina bude svobodná), kvůli čemuž také podali žalobu na pražský magistrát. Dále apelovali na česká média, aby o situaci v Gaze informovala objektivně, což se podle nich neděje.

Podobné shromáždění uspořádala iniciativa Ne naším jménem! v centru Prahy posedmé. Demonstrující si opět přinesli palestinské vlajky, transparenty a řada z nich měla šátky přezdívané „Palestina“. Po zhruba hodině a půl proslovů se shromáždění za skandování propalestinských hesel vydalo na pochod centrem Prahy. Spoluorganizátor akce Zdeněk Jehlička uvedl, že další demonstrace se bude konat příští středu opět v 17:30, a to v Praze a v dalších českých městech.

Zbraně, které izraelská armáda našla podle svého mluvčího v tunelech pod nemocnicí Šífa v Gaze.

Německý kancléř Olaf Scholz a italská premiérka Giorgia Meloniová dnes v Berlíně společně podpořili Ukrajinu v jejím boji proti ruské invazi a postavili se také za Izrael a jeho právo bránit se proti útokům radikálního palestinského hnutí Hamás. Meloniová se s částí svého kabinetu v Berlíně zúčastnila německo-italských vládních konzultací, jejichž tématem byla i migrační krize.

Meloniová s Scholzem hovořila i o izraelském vojenském zásahu v Pásmu Gazy, která dosud byla pod kontrolou Hamásu. „Izrael má právo a povinnost bránit své občany," řekla italská premiérka. S tím souhlasil i Scholz, podle kterého je však nutné dodržovat humanitární právo.

Scholz uvítal dohodu o čtyřdenní přestávce v bojích výměnou za propuštění zhruba 50 rukojmích držených v Gaze. „Dohoda o propuštění části rukojmích je dobrou zprávou. Nyní je třeba zajistit prosazení dohody, což diplomaticky podpoříme," dodal.

Izraelská armáda zveřejnila další fotografie tunelů pod nemocnicí Šífa, které podle ní využívali teroristé z hnutí Hamás.

Izraelský nejvyšší soud již zamítl petici podanou Almagorskou asociací obětí teroru s požadavkem o zablokování dohody mezi Izraelem a Hamásem o předání rukojmích. Asociace využila práva obětí zločinů protestovat proti propuštění těch, kteří je spáchali. V tomto případě však nešlo o rozhodnutí justice, nýbrž diplomacie. Proto soud petici spěšně zamítl. 

„Gaza je pro děti nejnebezpečnějším místem na světě," uvedla výkoná ředitelka UNICEF Catherine Russellová na zasedání Rady bezpečnosti OSN. Podle dostupných zpráv již v Gaze zemřelo více než 5 300 dětí. To znamená, že průměrně zemře každý den 115 dětí. Navíc má OSN zprávy o tom, že je stále pohřešováno dalších 1 200, přičemž je pravděpodobné, že zůstaly v sutinách poničených domů. Ty, které válku přežijí, pak odžijí zbytek svých životů ovlivněné traumatickými prožitky. Z tohoto důvodu označila Russellová domluvený klid zbraní za „zdaleka nedostatčený".

Britský ministr zahraničí David Cameron se dnes v Londýně setkal se svými protějšky z arabských a islámských zemí, aby probrali klid zbraní. Schůzky se zúčastnili ministři Saudské Arábie, Jordánska, Egypta, Palestinské autonomie, Turecka, Indonésie a Nigérie. Dorazil také velvyslanec Kataru a generální tajemník Ligy arabských států. Cameron uvedl, že je účelem setkání „budování pokojné budoucnosti s bezpečím pro Izrael a také mírem a stabilitou pro palestinský lid.“ Též opět odsoudil vzestup osadnického násilí proti Palestincům na Západním břehu. 

Izraelská armáda na telegramu tvrdí, že dnes jejich pilot zneškodnil raketu mířící na Ejlat na jihu země. Toto město již bylo během konfliktu terčem ostřelování z Gazy i od jemenských Hútíů. 

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelil při snaze odsouhlasit dohodu o výměně rukojmích s Hamásem odporu tří ministrů ze strany Otzma Yehudit (Židovská síla) vedené ministrem pro národní bezpečnost Itamarem Ben-Gvirem. Ten nazval dohodu nemorální a palestinské ženy a děti, které budou navráceny Hamásu nazval „ženskými a nezletilými teroristy". Klíčovým byl tedy pro Netanjahua zisk podpory druhé krajně pravicové strany ve své koalici Tkumy (Znovuzrození). Tu se mu přesvědčit podařilo.

Šéf Mosadu David Barnea dorazil do Dauhá, aby se sešel s katarským premiérem Mohammedem bin Abdulrahmanem Al Thanim, aby dojednali finální detaily dohody o výměně rukojmích. Uvádí to zpravodajský web Axios, podle kterého chce Izrael dořešit, jak bude dohoda prakticky implementována. Také upozorňuje, že „se toho může ještě hodně pokazit.“ 

Fotografie z pohřbu šesti Palestinců zabitých před týdnem při útoku Izraele na Túlkarim na Západním břehu.

Na hraničním přejezdu v Rafah čeká na vpuštění do Gazy 300 vozů s humanitární pomocí. Přejezd by se měl otevřít v momentě, kdy vstoupí v platnost dohoda o výměně rukojmích, tedy zítra v deset ráno místního času. 

Do konce měsíce by mělo dojít ještě k jedné výměně rukojmích Hamásu za Izraelem vězněné Palestince. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na výpověď anonymního palestinského úředníka. Ten tvrdí následující:

„Druhá dávka bude hned následovat tu první. Budou potřebovat čtyři nebo pět dní, aby to zorganizovali. 50 Izraelců se vymění za 150 Palestinců.“

Vyměněni budou starší lidé, ženy a děti a podmínky výměny by měly zůstat stejné. 

Al-Džazíra vydala prohlášení, ve kterém odsuzuje „příšerné cílené útoky“ Izraele na žurnalisty. Od 7. října je podle něj Izrael zodpovědný za smrt 60 žurnalistů a fotografů. V závěru prohlášení žádá o mezinárodní zásah.

„Mediální síť Al-Džazíra žádá mezinárodní organizace bojující za svobodu tisku a lidská práva, aby podnikly potřebné kroky k zajištění ochrany žurnalistů, která by jim umožnila provozovat svou profesi, a také je nabádá, aby odsoudily systematické zabíjení žurnalistů izraelskými silami.

Žurnalisté v Gaze obětují nesmírně mnoho, aby odhalili skutečnou cenu izraelského útoku. Al-Džazíra stojí pevně za svou žádostí o spravedlnost,odpovědnost a strážení základních práv žurnalistů v zónách konfliktu.“

Agentura Reuters přináší zprávy, že se švýcarská vláda rozhodla zařadit Hamás na seznam zakázaných organizací. Údajně uznala, že jde o nejvhodnější odpověď na dění na Středním východě.

K izraelskému nejvyššímu soudu dorazila petice požadující zablokování dohody mezi Izraelem a Hamásem. Autorem petice je Almagorská asociace obětí terorismu. Ta tvrdí, že dohoda porušuje usnesení o výměně vězňů z roku 2012, ve kterém je stanoveno, kolik může být za jednoho Izraelce vydáno vězňů jiné národnosti. Očekává se, že se nejvyšší soud peticí zabývat nebude, protože mu diplomatická rozhodnutí nenáleží.

Syrská armáda tvrdí, že Izraelci dnes ostřelovali okolí Damašku. Rakety měly být odpáleny v Golanských výšinách. Žádné další detaily sdíleny nebyly a Syřané nehlásí žádné oběti. Izrael se k tvrzení nevyjádřil.

Americká televize CNN hlásí, že součástí dohody mezi Izraelem a Hamásem je každodenní přerušení přeletu dronů nad územím Gazy na šest hodin. Nyní je jasné, že toto usnesení zahrnuje i americké průzkumné lety. O těch řekl poradce pro národní bezpečnost Jon Finer, že je „Spojené státy provozují ve snaze asistovat Izraeli v hledání rukojmích.“ Již dříve uvedli zástupci americké vlády, že informace získané drony nejsou využívány k ofenzivě. 

Zástupci hnutí Ne našim jménem! – Za spravedlivý mír na Blízkém východě podali správní žalobu na pražský magistrát kvůli zákazu hesla From the River to the Sea Palestine will be free (Od řeky k moři Palestina bude svobodná). Podle iniciativy je to omezování svobody projevu a svobody shromažďování. V tiskové zprávě to dnes sdělil její člen Zdeněk Jehlička.

Zástupci ministerstva vnitra, policistů, Nejvyššího státního zastupitelství a pražského magistrátu minulý týden diskutovali o posuzování projevů na aktuálních protiizraelských demonstracích. Shodli se na tom, že používání hesla From the River to the Sea Palestine will be free může být za určitých okolností trestným činem. Podle dřívějšího prohlášení policejního prezidenta Martina Vondráška si někteří lidé heslo vykládají jako požadavek na zrušení izraelského státu a vyvraždění Židů.

Podle OSN je chystané čtyřdenní příměří mezi palestinským hnutím Hamás a Izraelem „důležitým krokem správným směrem, ale zbývá ještě mnoho práce“.

Jordánský král Abdalláh II. dnes zamířil do Káhiry, kde bude s egyptským prezident Abdal Fattáhem Sísím jednat o tom, jak ukončit válku v Pásmu Gazy. Konkrétně se v prohlášení Ammánu hovoří o záměru najít cestu k „ukončení izraelské agrese proti Palestincům“. Rozhovory mezi jordánským monarchou a egyptským prezidentem se tak budou zaobírat otázkou, jak proměnit čtyřdenní přestávku v bojích mezi Izraelem a Hamásem domluvenou v rámci dohody o propuštění rukojmích na trvalé ukončení války.

Zdroje z libanonského šíitského hnutí Hizballáh dnes televizi Al-Džazíra v návaznosti na dohodu o příměří mezi Izraelem a Hamásem sdělily, že skupina nebyla součástí jednání, ale připojí se ke čtyřdenní přestávce v bojích.

Podívejte se na fotografie zobrazující dnešní bombardování Pásma Gazy izraelskou armádou. 

Podle egyptské státní televize vstoupí příměří mezi Izraelem a Hamásem v platnost ve čtvrtek v deset hodin dopoledne místního času (09:00 SEČ). Stejnou informaci dříve sdělil i představitel hnutí Hamás. 

Palestinský Červený půlměsíc dnes oznámil, že začal evakuovat zbývající pacienty z nemocnice Šífa v Pásmu Gazy, kde provedla razii izraelská armáda. Mluvčí ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy uvedl, že v tomto zařízení je stále přes 250 pacientů a 400 civilistů se tam ukrývá před boji.

Do nemocnice dnes přijelo 14 sanitek Červeného půlměsíce, který při akci spolupracuje s OSN a s Lékaři bez hranic. Izrael k evakuaci nemocnice vyzývá několik týdnů a podle serveru The Times of Israel celý proces koordinuje od chvíle, kdy získal kontrolu nad zdravotnickým komplexem. Podle Izraele se pod nemocnicí nacházelo velitelské centrum Hamásu.

List Haarec píše, že pacienti potřebující dialýzu budou z Šífy evakuováni do nemocnice v Rafáhu, zatímco zranění budou převezeni do Chán Júnisu, tedy v obou případech na jih Pásma Gazy.

Představitel Hamásu Moussa Abu Marzouk v rozhovoru pro Al-Džazíru řekl, že dočasné příměří mezi islamistickým hnutím a Izraelem vstoupí v platnost zítra v deset hodin ráno. 

Papež František se dnes ve Vatikánu setkal s delegací Izraelců, jejichž příbuzní patří mezi zajatce Hamásu, a odděleně i s Palestinci, kteří mají své rodiny v Pásmu Gazy. Při generální audienci pak nazval konflikt mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás terorismem. Informovala o tom agentura Reuters.

Papež věřícím řekl, že setkání se zástupci obou skupin mu ukázala, že „obě strany trpí“. „Tohle způsobují války. Tady jsme se ale dostali dál než k válce. Tohle není válka. To je terorismus,“ uvedl v audienčním sále. Požádal zároveň o modlitby za mír a za to, aby obě strany „odložily vášně, které nakonec můžou všechny zabít“.

Podle libanonských zdrojů deníku Nidáa Al-Vatan by se klid zbraní mezi Izraelem a Hamásem měl vztahovat také na severní hranici Izraele s Libanonem. Libanonská armáda nyní podle deníku jedná s Íránem podporovaným libanonským šíitským ozbrojeným hnutím Hizballáh o tom, jak zastavit útoky na libanonské území, aby mohli jiholibanonští farmáři pokračovat v práci. 

Izrael nicméně dnes uvedl, že jeho stíhací letouny provedly v jižním Libanonu vzdušné údery na pozice Hizballáhu. Terčem podle izraelské armády byl vojenský komplex, kde se ozbrojenci nacházeli, i jejich infrastruktura. Podle izraelských médií je úder odpovědí na opakované útoky Hizballáhu a spřízněných palestinských skupin na severní Izrael.

Izrael očekává, že na základě dohody o čtyřdenním příměří získá ve čtvrtek zpět první rukojmí, které zadržuje radikální palestinské hnutí Hamás. Podle agentury Reuters to dnes řekl ministr zahraničí Eli Kohen, který odmítl potvrdit dřívější zprávy, že proces začne v pět hodin ráno místního času (04:00 SEČ).

Izraelská vláda dnes nad ránem schválila dohodu o čtyřdenním příměří s Hamásem výměnou za osvobození zhruba 50 rukojmích držených v Pásmu Gazy. Izrael zároveň podle Hamásu propustí 150 vězněných Palestinců a umožní přísun humanitární pomoci do Gazy. Katarské ministerstvo zahraničí dříve uvedlo, že termín začátku příměří by měl být znám do 24 hodin.

Podívejte se na nejnovější video dokumentující pozemní operace izraelské armády na palestinském území. 

Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí uvítal „úspěšné zprostředkování Egypta, Kataru a Spojených států“, které vedlo k dohodě „o zavedení humanitárního příměří v Pásmu Gazy“, uvedl úřad prezidenta.

Katarské ministerstvo zahraničí dohodu označilo za „úspěch“ a vyjádřilo naději, že „toto příměří umožní dosáhnout komplexní a trvalé dohody, která ukončí válečnou mašinérii a povede k seriózním jednáním s cílem dosáhnout komplexního a spravedlivého mírového procesu“.

Počet izraelských vojáků zabitých při pozemní operaci v Pásmu Gazy stoupl na 69, píše server The Times of Israel s odvoláním na dnešní oznámení izraelské armády. Poslednímu vojákovi podle ní bylo 25 let, jmenoval se Liron Snir a padl v boji v severní části Pásma Gazy. Další voják byl podle armády vážně zraněn. Boje v Pásmu Gazy mezitím v noci na dnešek pokračovaly, přičemž izraelská armáda dnes opět vyzvala palestinské civilisty žijící na severu této oblasti, aby se evakuovali na jih.

Podívejte se na video, které údajně zachycuje razii izraelské armády v uprchlickém táboře v Tulkarmu na Západním břehu Jordánu, při níž zemřelo šest Palestinců. Okolnosti incidentu jsou nejasné. Zpravodajský web The Times of Israel píše, že izraelská armáda dosud razii nekomentovala. 

Izrael uvádí, že od začátku války s Hamásem na Západním břehu Jordánu zatkl 1850 hledaných Palestinců, z nichž 1100 bylo napojeno na Hamás.

V Pásmu Gazy je potřeba překonat emoce spojené se stoletým konfliktem a budovat cestu k míru. Pár hodin po schválení dohody o příměří mezi palestinským hnutím Hamás a Izraelem to na plenární schůzi Evropského parlamentu ve Štrasburku řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Dodal, že porušování základních lidských práv se dopouštějí obě strany. Eurokomisař pro humanitární pomoc Janez Lenarčič řekl, že v regionu je potřeba obnovit naději na stabilitu.

„Vím, že neexistuje vojenské řešení tohoto konfliktu. Nemůžeme zabít myšlenku. Jediné řešení je přijít s lepší myšlenkou. Lepší myšlenkou může být jen uznání, že dva národy, které mezi sebou válčí už více než 100 let, mohou žít bok po boku. A mezinárodní společenství tomu musí pomoci,“ řekl Borrell.

Šéf Hizballáhu Hasan Nasralláh se setkal s náměstkem šéfa politického křídla Hamásu Chalílem Hajjou a zástupcem Hamásu v Libanonu Usámou Hamdánem. Jednání bylo podle Haarecu zřejmě součástí koordinace Hizballáhu a Hamásu ohledně dohody o propuštění rukojmích a o možných dopadech ujednání. Hajja je podle izraelského listu v kontaktu s egyptskou rozvědkou a byl zapojen do jednání o dohodě zprostředkované Katarem.

Šest Palestinců dnes přišlo o život při izraelském útoku v palestinském uprchlickém táboře v Tulkarmu na okupovaném Západním břehu Jordánu, informuje palestinské ministerstvo zdravotnictví. Podle palestinské tiskové agentury WAFA ke vzdušnému úderu Izrael použil dron. Okolnosti incidentu jsou nejasné. Dalšího Palestince izraelské síly podle WAFA zabily v blízkosti města Kalkílija na Západním břehu.

Palestinská agentura se odvolává na zdroje v táboře a tvrdí, že přesný počet obětí bylo těžké ověřit, jelikož izraelští vojáci obsadili nemocnici a pokusili se těla zabitých Palestinců odvézt. Izraelský list Haarec s odkazem na palestinské zdroje píše, že při incidentu byli také tři Palestinci zraněni a že jednoho izraelská armáda zatkla. Bližší podrobnosti ohledně incidentu jsou v tuto chvíli nejasné.

Íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján dnes zahajuje pracovní cestu po Blízkém východě, píše agentura Reuters s odvoláním na íránská média. „Cesta je v souladu s diplomatickými snahami zastavit útoky sionistického režimu na Pásmo Gazy, uvolnit blokádu Pásma Gazy a poslat utlačovaným Gazanům humanitární pomoc,“ uvedl web Nournews napojený na velení íránských bezpečnostních sil. 

K širšímu řešení dlouhodobého izraelsko-palestinského konfliktu vyzval šéf palestinské autonomie Mahmúd Abbás, který dohodu o propuštění rukojmích uvítal. Abbásova administrativa sídlící na okupovaném Západním břehu Jordánu „oceňuje katarsko-egyptské (zprostředkovatelské) úsilí“, přeje si prodloužení příměří s Izraelem a „realizaci politického řešení založeného na mezinárodní legitimitě“, uvedl na sociálních sítích jeho vysoce postavený poradce.

„Moskva vítá dohodu mezi Izraelem a Hamásem o čtyřdenní humanitární přestávce,“ uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Zdůraznila, že „je to přesně to, po čem Rusko volá od počátku eskalace konfliktu“. 

„Tato dohoda je zásadním krokem k poskytnutí úlevy rodinám rukojmích a řešení humanitární krize v Gaze,“ řekl britský ministr zahraničí David Cameron. „Naléhavě vyzývám všechny strany, aby zajistily, že dohoda bude splněna v plném rozsahu,“ dodal.

„Doufáme, že mezi (propuštěnými) rukojmími budou Francouzi, doufáme v to a pracujeme na tom,“ řekla rozhlasové stanici France Inter šéfka francouzské diplomacie Catherine Colonnaová. Zdůraznila, že zůstává opatrná, protože „každá ze stran musí dodržet svou část dohody“.

„Ohlášené propuštění první velké skupiny rukojmích je průlomem, ačkoli nic na světě nemůže odčinit jejich utrpení. Humanitární přestávka musí být využita k tomu, aby lidem v Gaze přinesla životně důležitou pomoc,“ napsala německá ministryně vnitra Annalena Baerbocková na platformě X. Německo patří k důležitým spojencům Izraele, bezpečnost židovského státu označuje za svůj státní zájem.

Izrael dnes zveřejnil seznam 300 palestinských vězňů, kteří by mohli být propuštěni v rámci dohody. Drtivá většina, 287 z 300 vězňů, kteří mají být propuštěni, jsou podle Tol chlapci ve věku do 18 let - většina z nich je zadržována za výtržnosti a házení kamení na okupovaném Západním břehu Jordánu nebo ve východním Jeruzalémě. Zbývajících 13 vězňů jsou ženy, většinou odsouzené za pokusy o teroristické útoky nožem.

Židovský stát má nejprve propustit 150 Palestinců výměnou za 50 rukojmí, poté by mohl propustit další zadržované, pokud Hamás propustí další zajatce. Zveřejnění seznamu dává veřejnosti možnost odvolat se proti propuštění konkrétních vězňů.

Vydání rukojmí bude podle serveru The Times of Israel, který čerpá z rozhodnutí vydaného izraelskou vládou, probíhat ve dvou fázích, přičemž každá fáze bude obsahovat několik dalších dílčích etap. 

V první fázi Izrael propustí 150 palestinských vězňů. Učiní tak ihned po tom, co se do Izraele vrátí 50 rukojmích. Tato akce proběhne ve čtyřech etapách, přičemž v každé bude propuštěno minimálně 10 rukojmích. „První část bude trvat čtyři dny, během kterých bude pauza v bojích,“ stojí v rozhodnutí.

Ve druhé fázi Izrael propustí „až“ dalších 150 vězňů palestinské bezpečnosti, pokud bude do Izraele vráceno „až“ 50 dalších rukojmích. Každá další fáze bude obsahovat propuštění nejméně 10 rukojmích. „Za každé další propuštění 10 rukojmích bude další pauza v bojích na 24 hodin,“ stojí v prohlášení.

Izraelská vláda zveřejnila rozhodnutí kabinetu o dohodě, která má zajistit propuštění zhruba 50 rukojmích z přibližně 240, kteří byli uneseni do Pásma Gazy během útoku Hamásu 7. října. Rozhodnutí stanoví rámec pro dohodu schválenou vládou a obsahuje tři přílohy: doporučení poradce pro národní bezpečnost Tzachi Hanegbiho; tajný dokument, který byl předložen kabinetu, ale nebyl zveřejněn, a seznam 300 vězňů palestinské bezpečnosti, kteří mohou být v rámci dohody propuštěni.

Podle rozhodnutí bude všech 300 palestinských vězňů propuštěno pouze za podmínky, že 100 žijících rukojmích – izraelských občanů nebo izraelských obyvatel – bude osvobozeno z Gazy a vráceno do Izraele.

Dohodu o čtyřdenním příměří Izraele s radikálním hnutím Hamás výměnou za propuštění desítek rukojmích z Gazy a palestinských vězňů z izraelských věznic dnes přivítali představitelé Spojených států, Evropské unie či Ruska. Klidu zbraní, jehož termín by měl být podle Kataru znám do 24 hodin, chce EU využít k vyslání humanitární pomoci do Pásma Gazy, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Americký prezident Joe Biden prohlásil, že je zprávou o příměří mimořádně potěšen. Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) upozornil, že je připraven pomoci s případnou výměnou. „Evropská komise udělá vše pro to, aby této pauzy využila k humanitárnímu přílivu do Gazy,“ oznámila v prohlášení von der Leyenová.

Hamás by měl zajatce propouštět postupně, přibližně po 12 či 13 denně. Podle Bidena umožní dohoda propuštění dalších amerických rukojmích. Nejmenovaný americký činitel podle Reuters hovořil o třech lidech včetně tříleté dívky. Výměnou by se na svobodu mělo dostat 150 vězněných palestinských žen a nezletilých.

Dohodu o čtyřdenním příměří Izraele s Hamásem přivítala von der Leyenová, EK ji podle ní využije k zaslání humanitární pomoci do Gazy.

Wagnerova skupina má v úmyslu poskytnout prostředky protivzdušné obrany Hizballáhu nebo Íránu na pokyn ruských úřadů. Oznámil to koordinátor pro strategickou komunikaci Rady národní bezpečnosti USA John Kirby. Spojené státy podle něj zvažují možnost uznat jemenské Hútíje jako teroristickou organizaci.

Termín začátku příměří by měl být oznámen do 24 hodin, uvedl Katar. Biden dohodu uvítal, umožní podle něj propuštění několika Američanů.

Radikální palestinské hnutí Hamás dnes přivítalo dohodu s Izraelem, kterou nad ránem schválila izraelská vláda. Hamás během čtyřdenního příměří propustí 50 rukojmích držených v Pásmu Gazy výměnou za 150 Palestinců. Podle agentury Reuters to vyplývá z prohlášení vydaného hnutím ovládajícím oblast.

Součástí dohody je podle komuniké také vpuštění stovek kamionů s humanitární pomocí do Pásma. Hamás zároveň podle AFP uvedl, že jeho členové jsou nadále připraveni k boji.

Válka mezi radikálním palestinským hnutím Hamás a Izraelem a zejména její dopady na obyvatelstvo budou hlavním bodem dopolední debaty europoslanců. Diskuse naváže na úterní konferenci na půdě EP, na níž vystoupil i bývalý izraelský velvyslanec v Paříži Élie Barnavi nebo představitelka OSN Marta Lorenzová.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Izraelská vláda dnes nad ránem schválila dohodu o čtyřdenním příměří s radikálním hnutím Hamás výměnou za propuštění zhruba 50 rukojmích držených v Pásmu Gazy. V prohlášení to uvedla izraelská vláda, podle níž je země ochotna prodlužovat příměří o den za každých deset dalších propuštěných rukojmích. Podle webu listu Haarec by se mělo na svobodu v první vlně dostat 30 dětí, osm matek a 12 dalších žen. Hamás krátce poté dohodu přivítal s tím, že zajistí osvobození 150 vězněných palestinských žen a nezletilých..

 Termín začátku příměří by měl být znám do 24 hodin, uvedlo katarské ministerstvo zahraničí. Velkou spokojenost s dohodou dal najevo americký prezident Joe Biden, jehož země spolu s Katarem a Egyptem úmluvu pomohla zprostředkovat. Hamás by měl zajatce propouštět postupně, přibližně po 12 či 13 denně. Podle Bidena umožní dohoda propuštění dalších amerických rukojmích. 

Vážení čtenáři, budeme nadále sledovat vyjednávání mezi Izraelem a Palestinou, zatím přejeme dobrou noc.

Ministr zahraničí Palestinské samosprávy (PA) uvedl, že dohoda mezi Izraelem a Hamásem by mohla přinést osvobození až 300 palestinských vězňů. „Slyšeli jsme, že 50 izraelských zadržených (může být) vyměněno za 300 Palestinců uvězněných v izraelských věznicích, všechny ženy a děti,“ řekl Rijád al-Málikí v pořadu The Context na BBC News.

Hamás uvedl, že zadržuje asi 210 z přibližně 240 rukojmích unesených z Izraele během krvavého útoku 7. října. Další radikální skupina Palestinský Islámský džihád (PIJ), která se na útoku podílela, údajně zadržuje zbytek rukojmích. Její ozbrojené křídlo, Brigády Al-Kuds, dnes podle agentury Reuters oznámilo, že jedna z rukojmích zemřela. „Již dříve jsme vyjádřili ochotu ji z humanitárních důvodů propustit, ale nepřítel otálel, což vedlo k její smrti,“ uvedli radikálové na komunikační platformě Telegram.

Izraelské ozbrojené síly uveřejnily fotografie tunelů pod nemocnicí Šífa, které  zbudoval Hamás.

Katarští představitelé dnes brzy ráno doručili Izraeli návrh na dohodu s Hamasem, řeklo CNN ministerstvo zahraničí. Katar sehrál v tomto konfliktu roli prostředníka mezi válčícími stranami a již dříve se podílel na zajištění propuštění čtyř rukojmích.

Na půdě Evropského parlamentu (EP) ve Štrasburku se dnes večer konala konference o dění v Pásmu Gazy, bojích mezi radikálním palestinským hnutím Hamás a Izraelem i možné mírové budoucnosti oblasti. Předsedkyně EP Roberta Metsolaová vyzývala k aktivismu a zastavení Hamásu, apelovala ale také na nezbytnost ochrany životů na obou stranách a zachování civilní infrastruktury. Historik a bývalý izraelský velvyslanec ve Francii Élie Barnavi ve svém příspěvku uvedl, že nejhorší humanitární krize přinášejí nejodvážnější řešení a kvůli dění v Pásmu Gazy je po letech palestinská otázka opět středem pozornosti.

Izraelské ozbrojené síly uveřejnily na síti X záběry z mešity, kterou hnutí Hamás používalo jako skladiště zbraní. Izraelská armáda zde našla desítky  minometů, střel s hlavicí, termobarických zbraní, RPG a tunelové šachty.

Premiér Netanjahu v úvodním proslovu řekl, že Izrael válku po příměří nezastaví. „Jsme ve válce a budeme v ní pokračovat, dokud nedosáhneme všech svých cílů. Zničíme Hamás, osvobodíme všechny naše unesené a pohřešované a zajistíme, že v Gaze nebude žádná strana, která by představovala hrozbu pro Izrael,“ řekl. Americký prezident Biden podle Netanjahua pomohl dohodu vylepšit tak, aby počítala s propuštěním většího počtu rukojmích.

Člen válečného kabinetu a ministr bez portfeje Benny Ganc v úvodu zasedání vlády řekl, že obsah dohody je „těžký a bolestný z lidského hlediska, ale je to správná dohoda“.

Izraelská vláda začala jednat o dohodě o propuštění rukojmích, podle premiéra Benjamina Netanjahua válka po příměří neskončí, píše Haarec.

Šéf agentury OSN řekl, že od útoku Hamásu na Izrael bylo v Gaze zabito 108 zaměstnanců OSN. „Podle našich informací byla většina zabita se svými rodinnými příslušníky včetně jejich dětí,“ řekl Philippe Lazzarini - šéf UNRWA.

Při izraelském útoku na obytný dům ve městě Chán Júnis v jižní části Pásma Gazy dnes zemřelo 10 lidí a dalších 22 bylo zraněno, informoval Reuters s odvoláním na zprávu, kterou na telegramu zveřejnila tisková agentura Šiháb, tedy zpravodajský kanál blízký Hamásu. Zranění byli údajně převezeni do místní nemocnice Násir.

Dnes večer v Izraeli zasedal úzký válečný kabinet, nyní jedná širší bezpečnostní kabinet a po něm by měla zasedat také vláda. Podle ToI dohodu o rukojmích podpoří většina 38členného kabinetu, navzdory nesouhlasu krajně pravicových stran Náboženský sionismus a Židovská síla (Ocma Jehudit).

Podle listu Haarec bude propuštěno 30 dětí, osm matek a 12 dalších žen. V Pásmu Gazy je podle Haarecu zadržováno více než 30 rukojmích mladších 18 let a nejméně 13 matek, které byly uneseny spolu s dětmi. Dohoda podle ToI také počítá s dovozem paliva a zboží do Pásma Gazy. Izrael naopak obyvatelům izolované oblasti neumožní vrátit se na sever pásma, kde armáda pokračuje v ofenzivě.

Lékaři bez hranic (MSF) tvrdí, že dva z jejích lékařů a třetí, který není spojen s charitativní organizací, byli zabiti při úderu na nemocnici al-Awda - jedno z posledních funkčních zdravotnických zařízení v severním pásmu Gazy. Prohlášení Lékařů bez hranic uvedlo, že nemocnice, která se v současnosti stará o 200 pacientů, byla zasažena ve třetím a čtvrtém patře. Informaci přinesl britský portál BBC.

Kromě zabití lékařů byl vážně zraněn další zdravotnický personál, včetně těch, kteří jsou přidruženi k Lékařům bez hranic. Lékaři bez hranic uvedli, že pravidelně sdíleli informace o aktivitách a umístění al-Awda válčícím stranám. „Vidět zabité doktory vedle nemocničních lůžek je víc než tragické, a to teď musí přestat,“ stojí v prohlášení. Organizace znovu vyzvala okamžitému příměří a ochraně zdravotnických zařízení a personálu.

Jihoafrický prezident Ramaphosa v úvodu dnešní virtuální schůzky bloku BRICS odsoudil radikální palestinské hnutí Hamás za útok na izraelské civilisty, který stál u zrodu současného konfliktu, mezinárodní právo však podle něj porušují obě strany. „Kolektivní trestání palestinských civilistů skrze nezákonné použití síly ze strany Izraele je válečným zločinem. Záměrné odpírání léků, paliva, potravin a vody obyvatelům Gazy se rovná genocidě,“ řekl Ramaphosa.

„Hamás svými útoky na civilisty a únosy rukojmích rovněž porušil mezinárodní právo a musí se za tyto činy zodpovídat,“ dodal jihoafrický prezident.

Jednou z dalších obětí konfliktu mezi Izraelem a Palestinou je i pracovnice Světové zdravotnické organizace (WHO), uvedl dnes na sociální sítí X šéf této agentury OSN Tedros Adhanom Ghebreyesus. O život přišlo také její půlroční dítě, manžel, dva bratři a prý též několik dalších příbuzných, kteří se všichni schovávali ve stejném domě. Šéf WHO nezveřejnil, kde přesně se tak stalo a kdo nese odpovědnost za smrt těchto lidí. Tedros připomněl, že za nynějších bojů zemřelo v Pásmu Gazy také 108 pracovníků úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA).

Počet obětí izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy podle vlády Hamásu překonal 14 000 a dalších více než 33 000 Palestinců bylo zraněno. Informuje o tom zpravodajský web televize Al-Džazíra.

K dnešnímu dni podle úřadů Hamásu počet smrtelných obětí války v Pásmu Gazy stoupl na 14 128, z nichž 5600 tvoří děti a 3550 ženy. Údaje o obětech vzhledem k pokračujícím bojům není možné nezávisle ověřit. Zdravotnický systém v Pásmu Gazy zároveň kolabuje a aktuální informace o počtu obětí jsou tak zveřejňovány v delších intervalech.

Nejmenovaný americký představitel, na kterého se odvolává agentura Reuters, řekl, že se Izrael chystá schválit dohodu, která počítá s propuštěním 50 lidí unesených Hamásem výměnou za osvobození 150 palestinských vězňů a čtyř až pětidenním příměřím.

Základní obrysy dohody jsou podle zdroje jasné, ale nic není definitivní, dokud nebude schválena. „Jsme velmi, velmi velmi blízko,“ řekl později dnešní den Biden novinářům o možném propuštění až desítek rukojmích.

Palestinské islamistické hnutí Hamás bude v rámci rýsující se dohody o osvobození rukojmích výměnou za klid zbraní zajatce propouštět postupně, přibližně po 12 či 13 denně, řekl dnes odpoledne listu The Times of Israel (ToI) nejmenovaný izraelský vládní zdroj. Doplnil, že v rámci dohody Izrael nepropustí žádné palestinské vězně, kteří byli odsouzeni za vraždu. 

Hamás uvedl, že zadržuje asi 210 z přibližně 240 rukojmích unesených z Izraele během krvavého útoku 7. října. Další radikální skupina Palestinský Islámský džihád (PIJ) údajně zadržuje zbytek rukojmích.

Prezident Biden prohlásil, že osvobození rukojmích zajatých palestinskými ozbrojenci je nyní velmi blízko, podle zdroje Reuters jich bude 50.

Izraelský vládní zdroj řekl médiím, že rukojmí zajatí palestinskými ozbrojenci budou propouštěni postupně podle dohody, která se nyní rýsuje.

Hamás možná brzy propustí ze zajetí více než 50 rukojmích, a to 40 dětí a 13 žen. Informovala o tom izraelská média. Na oplátku musí Izrael souhlasit s pětidenním příměřím a propuštěním více než 100 palestinských vězňů z izraelských věznic.

Přezkum rozvojové pomoci Palestincům neodhalil, že by některé finance směřovaly hnutí Hamás. Palestincům tak bude nadále proudit jak humanitární, tak rozvojová pomoc „Přezkum ukázal, že kontroly komise a zavedená ochranná opatření - která byla v minulých letech výrazně posílena - fungují dobře a dosud nebyly nalezeny žádné důkazy o tom, že by peníze byly přesměrovány na jiné účely,“ uvedla dnes Evropská komise. 

Podle šéfky unijní exekutivy Ursuly von der Leyenové je EU největším mezinárodním dárcem pomoci Palestincům. „Po hrozivých událostech ze 7. října bylo nutné pečlivě prozkoumat naši finanční pomoc. Tento přezkum potvrdil, že zavedená ochranná opatření jsou účinná,“ dodala von der Leyenová s tím, že dál pokračují práce na tom, jak by měla vypadat budoucí pomoc Palestincům vzhledem k neustále se vyvíjející situaci.

Člen izraelského válečného kabinetu a ministr bez portfeje Benny Ganc dnes prohlásil, že navrácení rukojmích je morální povinností a že to pomůže Izraeli vyhrát válku. „Usilujeme o jejich co nejrychlejší návrat a současně s tím budeme pokračovat v boji,“ řekl.

Náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák dnes přímo nekomentoval návrh dalších podmínek pro získání pomoci, se kterým přišel eurokomisař pro rozšíření Olivér Várhelyi. Uvedl ale, že jednoznačnou podmínkou je právě jistota, že humanitární pomoc nebude zneužívána. „Má to trošku ironický podkres v tom, že my se tady domlouváme na tom, za jakých podmínek budeme posílat do Gazy zdravotnickou pomoc, nebo benzín a naftu, aby mohly běžet generátory, ale přitom stále zapomínáme, že Hamás sedí na těchto zásobách přímo v Gaze,“ uvedl Jiří Kozák. Podle něj by měla být využita nejen pomoc, kterou tam chceme dovézt, ale i to, co už v Gaze je a „co teroristé nechtějí uvolnit“.

Přezkum rozvojové pomoci Palestincům neodhalil, že by některé finance směřovaly radikálnímu palestinskému hnutí Hamás, oznámila Evropská komise. Eurokomisař pro rozšíření Olivér Várhelyi nicméně rovněž přišel s návrhem na další podmínky pro získání pomoci, mezi kterými je například zákaz plateb Palestincům, kteří dávají najevo podporu Hamásu nebo vyjadřují antisemitské názory.

Velkému množství eurokomisařů se ale tyto dodatečné podmínky nelíbily. „Jak může EU odůvodnit uvalení dalších překážek, když přezkum nezjistil žádné pochybení?“ citoval server Politico nejmenovaného úředníka. Jiný pracovník aparátu komise zase varoval, že jakákoliv rozvojová pomoc by za navrhovaných podmínek byla téměř nemožná.

Útok izraelského dronu v jižním Libanonu zabil čtyři členy palestinského hnutí Hamás, uvedl palestinský představitel a libanonský bezpečnostní činitel. K dnešnímu úderu došlo ve vesnici Chaatiyeh poblíž pobřeží Středozemního moře. Libanonská státní agentura National News Agency potvrdila, že v jistém vozidle byli zabiti čtyři lidé, další podrobnosti ale neuvedla. 

Ruský prezident Vladimir Putin na on-line summitu zemí skupiny BRICS vyzval k politickému řešení izraelsko-palestinského konfliktu a pustil se do ostré kritiky USA, které obvinil ze snahy přivlastnit si roli hlavního zprostředkovatele příměří. Uvedl, že klíčovou roli by naopak mohla sehrát skupina BRICS, která zahrnuje Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jihoafrickou republiku. 

„Vyzýváme ke spojení sil mezinárodního společenství ke zmírnění situace, zajištění příměří a nalezení politického řešení palestinsko-izraelského konfliktu,“ uvedl Putin podle agentury RIA Novosti.

Ruský prezident podle agentury TASS prohlásil, že humanitární katastrofa v Pásmu Gazy je „přímým následkem pokusů USA získat monopol na funkci prostředníka, který by urovnal palestinsko-izraelský konflikt, a jejich blokádou činnosti blízkovýchodního kvartetu“. Blízkovýchodní kvartet tvořili zástupci Ruska, USA, OSN a Evropské unie, kteří se snažili o zprostředkování ukončení izraelsko-palestinského konfliktu. Rusko opakovaně viní USA, že se kvůli nim činnost kvartetu zastavila.

Česká republika chce mít stoprocentní jistotu, že pomoc pro Palestinu není zneužívána islamistickým hnutím Hamás, řekl dnes v Bruselu náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák, který se účastnil zasedání unijních ministrů zodpovědných za rozvojovou problematiku. Přezkumem rozvojové pomoci pro Palestince se dnes zabývá i Evropská komise, ta ale zatím své závěry nezveřejnila a k dispozici je neměli ani ministři EU.

„Všichni se shodujeme na tom, že humanitární pomoc lidem v Palestině je potřeba poskytnout co nejdříve a co nejefektivněji. Lišíme se ale ve způsobu, jakým bychom k tomu měli přistupovat,“ uvedl náměstek Kozák. Česko chce podle něj mít stoprocentní jistotu, že „pomoc není zneužívána Hamásem a dalšími teroristy, kteří v Pásmu Gazy jsou“. „V tom se úplně neshodneme s některými členskými státy, které tvrdí, že bychom tuto pomoc měli poskytovat bez jakýchkoli podmínek,“ dodal.

Praha se podle něj bojí, že „zneužívání pomoci teroristy bude konflikt a utrpení lidí na obou stranách jen prodlužovat“.

Bývalý izraelský premiér Ehud Barak v rozhovoru s televizí CNN prohlásil, že izraelští stavitelé před desítkami let pomáhali postavit bunkry pod nemocnicí Šífa v Pásmu Gazy. Napsal o tom dnes zpravodajský web The Times of Israel (ToI) s tím, že rozhovor expremiéra s novinářkou Christiane Amanpourovou vyvolal značné kontroverze. Podle ToI ovšem nejsou Barakovy výroky v rozporu s hlavním argumentem Izraele, že Hamás zneužívá prostory pod nemocnicí k teroristickým účelům.

Barak v rozhovoru prohlásil, že bunkry využívané Hamásem pod nemocnicí původně postavili „izraelští stavitelé“. Překvapená reportérka se jej vzápětí zeptala, zda se nepřeřekl.

„Ne, ne. Víte, před několika dekádami jsme to tam spravovali my... takže jsme jim pomohli... pomohli jsme jim postavit tyto bunkry, aby bylo víc prostoru pro provoz nemocnice,“ uvedl Barak. Na to Amanpourová odpověděla, že ji Barakův komentář „poněkud vyvedl z míry“.

Všechny strany blízkovýchodního konfliktu by měly okamžitě zastavit boje a nepřátelství, řekl dnes čínský prezident Si Čin-pching v rámci mimořádného on-line summitu zemí skupiny BRICS. Si Ťin-pching dodal, že je třeba zastavit veškeré násilí a útoky namířené proti civilistům a propustit civilní rukojmí, aby se zabránilo dalším ztrátám na životech a utrpení, napsala agentura Reuters.

Příměří je podle prohlášení čínského prezidenta nutné, aby bylo možné dosáhnout trvalého míru a bezpečnosti. Bez „spravedlivého řešení“ palestinské otázky ale podle něj nebude na Blízkém východě trvalý mír ani stabilita.

Česká republika chce mít stoprocentní jistotu, že pomoc pro Palestinu není zneužívána Hamásem, řekl v Bruselu náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes prohlásil, že v otázce propouštění rukojmích bylo dosaženo pokroku bez dalších podrobností. „Děláme pokroky. Nemyslím si, že by stálo za to říkat příliš mnoho, dokonce ani v tuto chvíli ne, ale doufám, že brzy přijdou dobré zprávy,“ řekl podle prohlášení své kanceláře záložníkům.

Jeho úřad uvedl, že „s ohledem na vývoj v této záležitosti“ je svolané zasedání válečného kabinetu v 17:00 SEČ, o hodinu později bude Netanjahu jednat se svým širším bezpečnostním kabinetem a vláda se pak sejde v 19:00 SEČ.

Evropská unie čelí stále větší nevraživosti ze strany arabského světa kvůli svému postoji ve válce mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell to řekl v rozhovoru s agenturou Reuters po návratu ze své cesty po Blízkém východě. Dodal, že pokud se bude situace vyvíjet stejným způsobem ještě několik týdnů, rozhořčení muslimských zemí může Evropu připravit o podporu zemí globálního Jihu pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi.

„V podstatě všichni kritizovali postoj Evropské unie jako jednostranně proizraelský,“ řekl při rozhovoru Borrell a dodal, že už obdržel několik zpráv od ministrů zahraničí, kteří naznačovali, že Ukrajinu by na příštím zasedání Valného shromáždění OSN svým hlasem už nepodpořili.

EU musí podle Borrella projevit „více empatie“ pro ztrátu palestinských životů při izraelském bombardování Pásma Gazy. 

Dva novináři a třetí osoba dnes byli zabiti při raketovém útoku poblíž libanonských hranic s Izraelem. Libanonská televize Al-Majadín uvedla, že úder poblíž města Tajr Harfa, asi kilometr od izraelských hranic, byl záměrně cílen na televizní štáb, protože kanál je známý jako propalestinský a proíránský.

Ředitel stanice uvedl, že třetí civilista zabitý spolu s oběma novináři byl spolupracovníkem kanálu. Libanonský premiér Nadžíb Míkátí rovněž z úderu obvinil Izrael a ve svém prohlášení uvedl, že úder byl izraelským pokusem umlčet média. Izraelská armáda na žádosti o komentář bezprostředně nereagovala.