Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
„Od včerejšího večera Rusko vypustilo více než 400 útočných dronů a přes 110 raket, z nichž 27 bylo balistických. Rusové tento útok rozložili na mnoho měst a regionů Ukrajiny,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Absolutně všechny cíle představovaly běžnou civilní infrastrukturu – věci, které doslova udržují lidi při životě. Energetická zařízení, logistika – mosty přes Dněpr, železniční infrastruktura. Údery byly provedeny zejména na rozvodny a elektrické vedení, na nichž závisí jaderné elektrárny a které propojují ukrajinskou energetickou síť s našimi sousedy v Evropské unii.“ A doplnil, že se zatím ví o osmi mrtvých.
Alarmy v Polsku: Pravděpodobně se na třech místech zřítily dvě ruské střely a jeden dron s proudovým motorem, oznámil ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. V jednom případě podle něj šlo o střelu s plochou dráhou letu Ch-101. Polsko požádá Severoatlantickou alianci o větší podporu pro její východní křídlo.
Polský ministr řekl, že jde o další provokaci ze strany Ruska. „Datum podle mě není náhodné - dnes se v okolí míst, kde operovalo naše letectvo, konají cvičení koalice ochotných,“ uvedl.
Ukrajinské drony za posledních 50 dní zasáhly v Rusku 40 objektů spojených s ropným a vojenským průmyslem, oznámil dnes na platformě Telegram velitel ukrajinských bezpilotních systémů Robert Brovdi, přezdívaný Magyar (Maďar). Zatím posledním cílem byla továrna ve městě Dorogobuž na západě Ruska, která byla zasažena dnes v noci.
„Kanystr protéká a bude protékat dál. My pokračujeme v práci,“ komentoval Brovdi. Na některá ze zasažených zařízení se ukrajinská armáda zaměřovala opakovaně. Například rafinerii v obci Ilskij, která je jednou z největších na jihu Ruska, Ukrajina podle něj zasáhla tento měsíc dvakrát. Velitel informoval, že se na útocích podílelo několik jednotek včetně útvaru zvaného Maďarovi ptáci, který bývalý podnikatel založil před svým jmenováním velitelem bezpilotních systémů.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.











