Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruské síly v noci na dnešek podnikly rozsáhlý útok na vojensko-průmyslová zařízení a dopravní zařízení v Kyjevě a Záporoží a v ukrajinské Čerkaské a Dněpropetrovské oblasti. Podle agentury Interfax to oznámilo ruské ministerstvo obrany.
Svědci agentury Reuters uváděli, že i dnes ráno byly v ukrajinském hlavním městě opět slyšet výbuchy. Podle kyjevských činitelů bylo při nočních úderech poničeno také metro a dva klíčové mosty přes Dněpr.
„Útok poškodil podniky ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu zabývající se výrobou řízených střel a bezpilotních letounů dlouhého a středního doletu a zařízení dopravní infrastruktury ve městech Kyjev, Záporoží a v oblastech Čerkaská a Dněpropetrovská,“ citovala agentura Interfax z prohlášení ruského ministerstva obrany, které hovoří také o zničení energetických zařízení, přístavní infrastruktury a námořních plavidel využívaných v zájmu ukrajinských ozbrojených sil.
Ruská protivzdušná obrana v pondělí večer a v noci na úterý zničila na 800 bezpilotních letounů, které mířily do Moskevské oblasti, oznámil na telegramu starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Z toho 321 bylo zneškodněno v těsné blízkosti hlavního města, dodal.
Dvě pravděpodobně ruská letadla v úterý ráno narušila japonský vzdušný prostor u prefektury Fukuoka na jihozápadě země. Informovaly o tom agentury Kjódó a Reuters s odvoláním na japonskou vládu. Tokio následně v Moskvě podalo důrazný protest.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.











