Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Situace v Bělorusku je podle běloruské lidskoprávní a politické aktivistky Paliny Šarendy-Panasjukové natolik kritická, že zemi už nelze považovat za suverénní stát. V rozhovoru s ČTK uvedla, že režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka funguje výhradně díky ruské podpoře a že Bělorusko se stalo okupovaným územím. Nicméně i přesto věří v to, že běloruský národ si uchoval sílu a touhu po svobodě.
Situace se podle Šarendy-Panasjukové zhoršuje neustále. „Mluvit o jakémkoli zlepšení je nemožné. Diktatura je pouze nástroj okupace. Pro Bělorusy se to navíc pojí s imperiální politikou Ruska - s rusifikací a násilím. Stejně jako za 70 let bolševismu byla zničena celá národní elita. Dnes v tom pokračujeme. Rozsah represí je stalinovský, stejně jako metody. Současné běloruské věznice jsou koncentrační tábory. Je to naprostý návrat stalinismu,“ popsala situaci.
Ukrajinec, který je od srpna zadržovaný v Itálii kvůli údajnému podílu na útoku na plynovody Nord Stream, začal ve vězení protestní hladovku. V prohlášení, které má k dispozici ČTK, to dnes oznámil jeho italský advokát Nicola Canestrini. Důvodem protestu jsou převážně podmínky věznění.
O vydání bývalého ukrajinského vojáka usiluje Německo, které chce muže soudit za podíl na útoku na plynovody Nord Stream v roce 2022. Muž byl na základě evropského zatykače zadržen v srpnu na dovolené v Itálii a od té doby je ve vazbě. O jeho vydání dvakrát rozhodl soud v Bologni. Naposledy se tak stalo na konci října. Obhajoba ale oznámila odvolání k nejvyššímu soudu, který znovu kauzu posoudí.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
nejméně jedna žena přišla o život a 11 dalších lidí, včetně dvou dětí, bylo zraněno při ruském útoku na Dněpropetrovskou oblast, oznámily dnes ukrajinské úřady. Nálet ukrajinských dronů zasáhl petrochemický závod ve městě Sterlitamak na Urale. Uvedl to dnes šéf autonomní republiky Baškortostán Radij Chabirov, podle něhož se útok obešel bez mrtvých i raněných.
„Zahynula pětašedesátiletá žena,“ napsal na sociálních sítích šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Vladyslav Hajvanenko o následcích exploze ruské střely a dronu. Mezi raněnými je podle něj patnáctiletý chlapec a pětiletá dívka, která byla ve vážném stavu převezena do nemocnice.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
