Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Příjezd k ukrajinskému Chersonu, nedaleko od frontové linie: Městští pracovníci instalují na silnice sítě proti kamikaze dronům.
„Navzdory novým vnějším rizikům a výzvám se Čína a Rusko vždy navzájem podporují, posilují strategické kontakty a spolupráci a usilují o společné překonávání obtíží. To plně dokazuje, že Čína a Rusko jsou dobří sousedé a spolehliví partneři, kteří si mohou vzájemně důvěřovat. Jsme plni důvěry v budoucnost vztahů mezi Čínou a Ruskem,“ prohlásil dnes čínský premiér Li Čchiang po setkání se svým ruským protějškem Michailem Mišustinem, který je na dvoudenní návštěvě Číny a v úterý ho čeká také schůzka s čínskou hlavou státu Si Ťin-pchingem.
V podobném duchu se vyjádřil i Mišustin, podle něhož se ekonomická spolupráce mezi Ruskem a Čínou upevňuje navzdory nestabilitě ve světě. K té však podle odborníků výrazně přispívá právě Moskva, která už čtvrtým rokem vede válku proti Ukrajině, a to za diplomatické podpory Číny.
Turecké ropné rafinerie začaly omezovat nákupy ruské ropy a snaží se zajistit si nové dodávky z jiných zemí, včetně Iráku, Libye, Saúdské Arábie a Kazachstánu. Reagují tak na sankce, které nedávno Spojené státy uvalily na největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom dnes informovala agentura Bloomberg.
Turecko je třetím největším odběratelem ruské ropy. Podle zdrojů však tamní vláda dospěla k závěru, že se teď musí připojit ke snaze západních spojenců omezit Rusku příjmy z prodeje ropy. Cílem této snahy je zvýšit tlak na Moskvu, aby ukončila válku na Ukrajině.
Zdroje upozorňují, že Turecko není schopno nákupy ruské ropy zcela ukončit. Turecké rafinerie však podle nich čím dál intenzivněji hledají alternativní dodávky, což je v souladu s tureckou politikou diverzifikace zdrojů energie.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
