Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
„Už v současnosti tvoří ruský plyn méně než polovinu našich dodávek a naše zákazníky po celý rok 2025 zásobujeme i z alternativních kontraktů s největšími světovými energetickými společnostmi,“ uvedl největší prodejce zemního plynu na Slovensku, státem kontrolovaná společnost SPP. Jakmile jednou dojde k úplnému zastavení dodávek ruského plynu, bude na to společnost připravena.
Rusko úspěšně otestovalo další zbraň s jaderným pohonem nazvanou Poseidon, prohlásil dnes prezident Vladimir Putin. Zbraň (popisovaná jako torpédo či podvodní dron) je podle dostupných informací schopna nést atomovou hlavici, jejíž podvodní výbuch u pobřeží má vyvolat radioaktivní cunami. V neděli Kreml oznámil, že Moskva úspěšně otestovala novou mezikontinentální střelu s plochou dráhou letu a jaderným pohonem označovanou Burevestnik, která je také schopna nést atomovou hlavici.
„Včera jsme provedli ještě jednu zkoušku dalšího slibného komplexu, a to bezposádkového podvodního produktu Poseidon,“ řekl podle ruské státní agentury TASS šéf Kremlu na návštěvě zraněných vojáků ve vojenské nemocnici. Armáda podle něj vypustila tuto zbraň z nosné ponorky. Putin také řekl, že v současné době neexistuje způsob, jak Poseidon zachytit. Zbraň podle něj svou silou překonala mezikontinentální balistickou střelu Sarmat, na Západě přezdívanou Satan II.
Exploze v muniční továrně ve městě Kopějsk u Čeljabinska na Urale si vyžádaly celkem 23 obětí. Nalézt se podařilo 16 mrtvých, pozůstatky sedmi zbývajících je nutné ještě identifikovat, oznámily dnes ruské úřady. Dva výbuchy v průmyslovém závodě Platmass, kde se vyráběla dělostřelecká munice, nastaly minulou středu, následující den gubernátor Čeljabinské oblasti hovořil o nejméně deseti mrtvých a tuctu pohřešovaných.
Vyšetřovatelé předběžně za příčinu neštěstí označili porušení bezpečnostních pravidel, napsal server RBK. Gubernátor Alexej Teksler zdůraznil, že nešlo o útok ukrajinského dronu, Ukrajina se k výbuchům v Kopějsku nevyjádřila.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
