Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 38 bezpilotními letouny, z nichž 26 zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Naopak 12 úderných dronů podle něj zasáhlo čtyři blíže neupřesněná místa.
Ukrajina podle Moskvy útočila druhou noc v řadě a vyslala jeden z dronů i směrem na ruskou metropoli. Podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina na místě dopadu trosek dronu zasahují záchranné složky. Gubernátor Brjanské oblasti Alexandr Bogomaz mezitím uvedl, že jeden člověk zraněný po útoku musel do nemocnice.
Ukrajina bude potřebovat evropskou finanční podporu ještě dva nebo tři roky, aby mohla pokračovat v obraně proti ruským invazním silám. Podle agentury AFP to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s odkazem na návrh Evropské komise ohledně uvolňování zmrazených ruských aktiv na pomoc Ukrajině.
„Zdůraznil jsem to všem evropským lídrům. Řekl jsem jim, že nebudeme bojovat celá desetiletí, ale musí ukázat, že po určitou dobu budou schopni poskytovat Ukrajině stabilní finanční podporu,“ řekl Zelenskyj médiím, která mohla jeho vyjádření zveřejnit dnes. „A proto mají na mysli tento program – dva až tři roky,“ dodal.
Evropská komise před časem představila plán, který podle ní umožní využít zmrazená ruská aktiva v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům řekl, že vede paralelní jednání se Švédskem, Francií a Spojenými státy o dodávkách letadel do Kyjeva, píše ruskojazyčná služba BBC.
Zelenskyj uvedl, že celková potřeba ukrajinských vzdušných sil v budoucnu je 250 moderních vojenských letadel, včetně švédských Gripenů, amerických F-16 a francouzských Rafalů.
„Vzhledem ke zkušenostem našich pilotů a schopnostem nepřítele je to pro Ukrajinu optimální volba,“ cituje Zelenského agentura RBC-Ukrajina . Švédské stíhačky jsou prioritou, protože se vyrábějí a udržují nejlevněji a jsou také schopny nést většinu zbraní, které Ukrajina potřebuje, vysvětlil.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
