Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinští a evropští představitelé se tento týden sejdou, aby projednali podrobnosti plánu příměří.
„Toto není plán na ukončení války. Příměří je nezbytné,“ citovala ho agentura Reuters. „Toto je plán na zahájení diplomatických jednání... Naši poradci se sejdou v nadcházejících dnech; dohodli jsme se na pátek nebo sobotu. Proberou podrobnosti tohoto plánu.“
Den předtím v rozhovoru pro Axios ukrajinský vůdce uvedl, že Kyjev a lídři EU vypracují plán do 7-10 dnů. Podle Zelenského by měl být stručný, bez zbytečných detailů. Vyjádřil však pochybnosti, zda by ruská strana tento plán přijala.
Soud v ruském Petrohradu uložil pokutu 30.000 rublů (zhruba osm tisíc korun) osmnáctileté hudebnici Dianě Loginovové, která vystupuje pod uměleckým jménem Naoko a hraje se skupinou Stoptajm. Informoval o tom dnes server Mediazona, podle něhož soudkyně shledala pouliční umělkyni vinnou z diskreditace ruské armády kvůli tomu, že ztvárnila píseň nazvanou Jsi voják od exilové zpěvačky Monětočky. Ta v Rusku figuruje na seznamu hledaných osob a také takzvaných zahraničních agentů.
Tým německého deníku Die Welt vedený hlavním reportérem listu Ibrahimem Naberem na Ukrajině nedaleko frontové linie zasáhl ruský dron. Informuje o tom ruskojazyčný telegramový kanál deníku Bild. Naber a jeho dva kolegové utrpěli zranění. Během stejného útoku přišel o život jeden ukrajinský voják.
Naber se svými kolegy pracoval na reportáži, kvůli níž doprovázel jednotku protivzdušné obrany, která je součástí 42. brigády ukrajinských ozbrojených sil. Když byli v otevřeném prostoru, zaútočil na vojenský automobil stojící u nich ruský dron typu Lancet. Jeden ukrajinský voják zemřel a další byl těžce zraněn. Na místě spolu s Naberem pracoval kameraman jménem Viktor a producent Ivan. Naber a kameraman utrpěli lehčí zranění, Ivan měl hluboko v noze dvě střepiny, podle lékařů však bude moci znovu chodit.
Naber řekl, že drony změnily válečnou žurnalistiku. Podle jeho slov ve vzdálenosti deseti až 12 kilometrů od linie střetu vznikla takzvaná zóna smrti, kde bezpilotní letouny mohou zaútočit kdykoliv a kdekoliv.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
