Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
V jihopolských Katovicích byli zadrženi muž a žena z Ukrajiny, kteří jsou podezřelí, že podle pokynů cizí tajné služby sháněli informace o vojácích polské armády a kritické infrastruktuře. Na sociální síti X o tom dnes informoval Jacek Dobrzyński, mluvčí vládního koordinátora tajných služeb. Polští představitelé obviňují Rusko a Bělorusko, že stojí za rostoucím počtem případů sabotáží, s nimiž se Polsko v posledních letech potýká.
Tomasz Siemoniak, který ve vládě odpovídá za koordinaci tajných služeb, později upřesnil, že tato dvojice Ukrajinců patří mezi osm lidí podezřelých z přípravy sabotáží, o jejichž zadržení minulé úterý informoval premiér Donald Tusk.
Předseda Evropské rady António Costa na dnešním setkání s čínským premiérem Li Čchiangem vyjádřil obavy ohledně rozhodnutí Pekingu rozšířit omezení vývozu strategických surovin. Evropská unie podle něj rovněž očekává, že Čína pomůže ukončit ruskou válku proti Ukrajině. Šéf unijních summitů to uvedl v prohlášení po setkání s čínským premiérem na okraj summitu Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) v Malajsii.
„Zdůraznil jsem důležitost, kterou EU přikládá konstruktivním a stabilním vztahům s Čínou, a také naši ochotu posílit spolupráci při řešení globálních problémů,“ uvedl Costa. Je podle něj potřeba dosáhnout konkrétního pokroku v návaznosti na summit EU–Čína, který se konal v červenci, zejména s cílem znovu vyvážit obchodní a hospodářské vztahy.
Česko by mohlo Německu posloužit jako vzor, jak dobře integrovat ukrajinské uprchlíky. Výzvu, kterou příchod statisíců Ukrajinců představoval, zvládla země bravurně, napsal v článku přední německý list Die Welt.
„Vzhledem k počtu obyvatel Česko po invazi Ruska na Ukrajinu přijalo více ukrajinských uprchlíků než kterákoli jiná země EU,“ napsal v článku Die Welt. Podle něj výzvu spojenou s jejich integrací Česko zvládlo s bravurou a mistrně. „Převážná část práceschopných příchozích našla pracovní místo, bydlí v běžných nájemních bytech a jejich děti chodí do školy,“ uvedl list. Zároveň dodává, že dosavadní úspěch s integrací Ukrajinců je jen „etapovým vítězstvím“.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
