Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Obyvatelé Vladivostoku na východě Ruska dnes na demonstraci požadovali, aby úřady zrušily plánované zvýšení poplatků za recyklaci na dovážené automobily. Plány ministerstva průmyslu a obchodu v tomto směru označili demonstranti za okrádání lidí. Vláda by naopak podle nich měla přehodnotit daňové a celní sazby, aby zlevnila dovážená auta, a ne přijímat opatření citelně zdražující dříve dostupné vozy, napsal list Kommersant na svém webu.
Tento krok je nezbytný pro zaplnění propadu v rozpočtu, která letos dosáhne 5,73 bilionu rublů namísto plánovaného schodku 1,17 bilionu rublů. V dalších letech deficit neklesne pod tři biliony. Hlavní prioritou zůstávají výdaje na válku proti Ukrajině. Na kapitolu obrana v příštím roce připadne 12,93 bilionu rublů, s kapitolou národní bezpečnost se celková částka vyšplhá na 16,84 bilionů (asi 4,34 bilionů Kč), což představuje 38 procent všech federálních výdajů, napsaly The Moscow Times.
Podle serveru Axios prezidenti Ukrajiny a USA diskutovali o možnosti, že by napadená země získala americké střely Tomahawk, o které usiluje, protože by jí umožnily podnikat údery hluboko v ruském týlu, včetně například Moskvy. Ukrajinci tvrdí, že jejich dodávky by pomohly přinutit ruského prezidenta Vladimira Putina zasednout k jednacímu stolu. Zda padlo nějaké konečné rozhodnutí v této věci, ale zdroje Axiosu neuvedly.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si dnes telefonoval se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Zelenskyj po jejich hovoru napsal na telegramu, že spolu mluvili například o možnostech posílení ukrajinské protivzdušné obrany.
„Informoval jsem prezidenta Trumpa o ruských útocích na naši energetickou infrastrukturu,“ uvedl Zelenskyj. Rozsáhlý dronový a raketový útok na ukrajinskou energetiku Rusko podniklo naposledy ze čtvrtka na pátek a jen v Kyjevě po něm zůstaly statisíce odběratelů bez dodávek elektrické energie. Ukrajinský prezident v reakci vyzval svět k reakci a spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany a ke zpřísnění sankcí proti Rusku.
„Diskutovali jsme o možnostech posílení naší protivzdušné obrany a o dohodách, které v této souvislosti připravujeme,“ napsal Zelenskyj po telefonátu s Trumpem. „Existují dobré možnosti, dobré nápady, jak nás skutečně posílit,“ dodal bez dalších podrobností.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
