Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Do Nejvyšší rady Ukrajiny, kde byla po nočním útoku přerušena dodávka vody, byla voda opět dodána. „Speciální vozidlo dovezlo do parlamentu technickou vodu pro domácí potřeby,“ oznámila na Facebooku Iryna Geraščenka, šéfka frakce Evropské solidarity. Premiérka Julija Svyrydenková dříve oznámila, že dodávky vody v Kyjevě by měly být obnoveny do konce dne.
„V Kyjevské a Kirovohradské oblasti se očekává, že dodávka vody bude do konce dne plně obnovena. Dodávka elektřiny do kritické infrastruktury v hlavním městě již byla obnovena a probíhá rozsáhlá obnova. V Kyjevské, Poltavské, Charkovské a Sumské oblasti zůstávají v platnosti havarijní a mimořádné odstávky,“ napsala Svyrydenková na síti X.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo masivní úder na ukrajinský energetický sektor. Ruské ozbrojené síly zahájily masivní úder s použitím pozemních i vzdušných raket, včetně hypersonických raket Kinžal, a také útočných dronů, proti objektům energetické infrastruktury „podporujícím provoz podniků ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu“, uvádí se v prohlášení ruského ministerstva obrany.
Vojenské ministerstvo označilo útok za reakci na ukrajinské „teroristické útoky“ na „civilní cíle na ruském území“. Prohlášení zakončilo tradiční formulací: „Cíle úderu byly dosaženy. Všechny určené cíle byly zasaženy.“
Tři pobaltské státy, znepokojené obrovskými vojenskými výdaji Ruska od jeho invaze na Ukrajinu v roce 2022, vypracovávají krizové plány, které by se měly vypořádat s možností, že statisíce lidí uprchnou před nahromaděním ruských vojsk nebo útokem, píše agentura Reuters.
Estonsko, Lotyšsko a Litva již dlouho vyjadřují ostatním státům NATO obavy z možné ruské agrese a poukazují na ruské kybernetické útoky, dezinformační kampaně a vpády ruských stíhaček a dronů v posledních několika měsících.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
