Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes hovořil s ředitelkou Evropské centrální banky Christine Lagarde.
„Diskutovali jsme o tom, jak zajistit spravedlivé využití zmrazených ruských aktiv k ochraně před ruskou válkou a k pomoci s obnovou života na Ukrajině. Existují řešení, jak toho dosáhnout. Jsem vděčný za podporu. V Evropě musí být dostatečná politická vůle, protože většina těchto aktiv je soustředěna právě tam. Většina našich partnerů nás v tomto úsilí podporuje a my počítáme s činy,“ píše na síti X. „Dohodli jsme se na úzké spolupráci s dalšími evropskými lídry,“ dodal.
Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ignat vysvětlil, v čem se nejnovější masivní ruský raketový a bezpilotní útok liší od předchozích. „To, co dělá tento úder unikátním, je použití velkého počtu balistických raket. Kromě dvou aerobalistických raket Kinžal bylo použito 14 balistických raket Iskander-M nebo KN-23,“ řekl v ukrajinské televizi (citováno RBC-Ukrajina).
V Kyjevě a dalších regionech pokračují výpadky proudu. Obnovovací práce po rozsáhlém nočním útoku na energetická zařízení pokračují. V Kyjevě, Sumách, Charkově, Poltavě, Dněpropetrovsku, Doněcku, Záporoží a částech Čerkaské oblasti platí nouzová odstávka, informuje společnost Ukrenergo.
Tři oblasti – Dněpropetrovsk, Charkov a Sumy – částečně zmírnily omezení pro spotřebitele. V Černihivské oblasti platí hodinové odstávky. V Kyjevě již bylo podle příspěvku Babel obnoveno napájení 270 000 odběratelů. V Charkově, Poltavě a Sumách byly zrušeny mimořádné nouzové odstávky, ale běžné harmonogramy zůstávají v platnosti.
Podle úřadů zůstává v Kyjevě 2 939 infrastrukturních objektů bez dodávek elektřiny a 4 474 domů je bez dodávek vody.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
