Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Pokud Spojené státy dodají Ukrajině střely Tomahawk, o něž Kyjev žádá, posílí Rusko svou protivzdušnou obranu, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Moskva podle něj také vyvíjí nové zbraně jaderného odstrašení a je připravena na variantu, že by Washington odmítl prodloužit platnost smlouvy o jaderném odzbrojení, napsala agentura Reuters.
O naváděné střely s plochou dráhou letu Tomahawk požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa ukrajinský vůdce Volodymyr Zelenskyj. Trump dal v posledních týdnech několikrát najevo zklamání z Putinovy neochoty uzavřít příměří s Ukrajinou. Šéf Bílého domu hovořil o možnostech zvýšení tlaku na Rusko, nových sankcích a pokračování dodávek zbraní Ukrajině, konkrétní rozhodnutí týkající se střel schopných zasáhnout z ukrajinského území i Moskvu však nepadlo.
Putin dnes uvedl, že pokud se Washington rozhodne tomahawky Ukrajině dodat Rusko posílí svou protivzdušnou obranu. Ruský vůdce minulý týden prohlásil, že takový krok USA by zničil vztahy mezi oběma zeměmi.
Ve městě Záporoží byli záchranáři při odstraňování následků ruského útoku opakovaně ostřelováni, informovala Státní záchranná služba.
„Jeden zaměstnanec Státní záchranné služby byl zraněn: utrpěl uzavřené poranění hlavy, zranění způsobené výbuchem miny a pohmožděniny páteře a kolena,“ uvádí se v prohlášení. „Dále byla poškozena hasičská a záchranná technika.“
Mezitím v Sumské oblasti byli v důsledku útoků dronů v pohraničních obcích zraněni dva muži, uvedl Oleg Grigorov, šéf regionální vojenské správy.
Tádžikistán nedodržel zatykač na Putina vydaný Mezinárodním trestním soudem. „Ruský prezident je v Tádžikistánu navzdory zatykači vydanému Mezinárodním trestním soudem. Tádžikistán jako smluvní stát Římského statutu Mezinárodního trestního soudu nesplnil své povinnosti vyplývající ze statutu, pokud jde o výkon zatykače,“ uvedla mluvčí zahraniční služby EU Anitta Hipperová.
„EU vyjadřuje svou silnou podporu úsilí o zajištění odpovědnosti za všechny zločiny podle mezinárodního práva, porušování lidských práv a zneužívání spáchané během ruské agresivní války a o zajištění práva obětí na spravedlnost, odškodnění a záruky neopakování. V tomto ohledu EU nadále podporuje vyšetřování prováděná žalobcem Mezinárodního trestního soudu na Ukrajině a vyzývá všechny státy ke spolupráci,“ uvádí se v prohlášení.
Dne 17. března 2023 vydal Mezinárodní trestní soud zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a komisařku pro práva dětí Marii Lvovovou-Bělovovou. Jsou obviněni z deportace ukrajinských dětí.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
