Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
„Pokud budeme ve vládě, tak říkáme, české zbrojovky, chcete vyvážet na Ukrajinu zbraně? Nemáme problém,“ uvedl pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš. Česko podle něj dává 60 miliard do rozpočtu Evropské unie, která Ukrajině pomáhá. „Nebudeme dávat Ukrajině na zbraně ani korunu,“ dodal. „Nemáme peníze pro Českou republiku. Myslím si, že jsme Ukrajině pomáhali přímo a teď se bude pomáhat přes EU,“ dodal.
„Bohužel musíme přiznat, že silný impulz z Anchorage ve prospěch dohod byl z velké části vyčerpán úsilím protivníků a podporovatelů války,“ pronesl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. „Toto je výsledek destruktivních aktivit, především ze strany Evropanů,“ dodal náměstek.
Donald Trump se setkal s Vladimirem Putinem 15. srpna na letecké základně v Anchorage na Aljašce ve snaze ukončit nejkrvavější pozemní válku v Evropě od druhé světové války. Ani téměř dva měsíce po summitu však nic nenasvědčuje brzkému konci ruské války proti Ukrajině. Vzájemné útoky, zejména ve vzduchu, naopak v posledních měsících spíše zintenzivněly.
Agentura Unian hlásí, že Rusové ráno v Chersonu zaútočili na civilní automobil. V důsledku útoku nepřátelského dronu byli podle ní zabiti dva civilisté - 62letá žena a muž ve věku asi 65 let. Zraněna byla také 55letá žena, která byla převezena do nemocnice.
V souvislosti s útokem bylo zahájeno předběžné vyšetřování kvůli možnému spáchání válečného zločinu, píše Unian. Cherson se podle ní v létě proměnil v „safari zónu“ pro ruskou armádu. Toto hlavní město stejnojmenné oblasti ukrajinské síly v listopadu 2022 osvobodily po šestiměsíční okupaci Moskvou, ale od té doby je neustále terčem ruských úderů.
Za celý uplynulý den hlásí ukrajinské regionální úřady dohromady pět zabitých civilistů a 37 raněných v důsledku ruských útoků.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
