Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Rusko v noci na dnešek a ráno zachytilo nad svým územím dohromady 209 ukrajinských dronů. Informovalo o tom ruské ministerstvo obrany. Úřady Ťumenské oblasti na západě Sibiře tvrdí, že v pondělí večer byly tři drony detekovány a zneškodněny v areálu firmy v hlavním městě regionu Ťumeni. Předchozí den Rusko hlásilo více než 250 zneškodněných ukrajinských dronů. Jde o jedny z největších ukrajinských dronových útoků na Rusko od začátku plnohodnotné války, kterou Moskva proti Ukrajině rozpoutala v únoru roku 2022, píše dnes agentura AFP.
Ukrajina drony s dlouhým doletem útočí především na ruskou ropnou infrastrukturu, která se nachází i v Ťumenské oblasti. Ukrajinský telegramový kanál Exilenova dokonce tvrdí, že při pondělním útoku byla v Ťumeni zasažena rafinerie. Regionální správa však uvedla, že drony nezpůsobily žádné škody a nikoho nezranily. „Operativní zásah pohotovostních složek zabránil detonaci dronů,“ uvedla správa.
Členské státy EU se zdají být blízko dohodě na omezení pohybu ruských diplomatů v rámci bloku. Maďarsko podle listu Financial Times naznačilo, že návrh už nebude blokovat. Další jednání velvyslanců při EU se koná ve středu. Návrh na omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru již téměř dva roky prosazovala Česká republika, dlouho pro něj ale nezískala dostatečnou podporu. Zpravodajské služby tvrdí, že nejrůznější sabotáže v Evropě jsou často vedeny špiony operujícími pod diplomatickým krytím.
Moskvou sponzorovaní zpravodajci jsou obviňováni z nárůstu provokací proti státům NATO, od žhářství a kybernetických útoků až po sabotáže infrastruktury a narušení způsobená drony. Podle bezpečnostních služeb jde o koordinovanou kampaň s cílem destabilizovat evropské spojence Kyjeva, napsal list Financial Times. Navrhovaná pravidla mají donutit ruské diplomaty působící v hlavních městech EU informovat ostatní vlády o svých cestovních plánech ještě předtím, než překročí hranice hostitelské země.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 bylo v Rusku kolem tisícovky vojáků obviněno z vražd, napsal dnes nezávislý server Mediazona s odvoláním webové stránky vojenských soudů a vlastní výpočty. Ze statistik webu vyplývá, že počet obvinění vojáků z vražd nebo úmyslného způsobení těžké újmy s následkem smrti v posledních letech narůstal. Jedná se o vraždy na frontě i v týlu, píše Mediazona.
Zatímco v roce 2022 server registruje 38 takových případů, o rok později se jich podle něj k soudům dostalo už 266, v loňském roce 346 a letos dosud 377. Mediazona podotýká, že některé případy z roku 2022 mohly skončit u soudu už před invazí na Ukrajinu, kterou Rusko zahájilo 24. února.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
