Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Kreml dnes slíbil náležitou reakci na případné omezení pohybu ruských diplomatů v Evropské unii. Formální dohody na příslušném plánu však zatím nebylo dosaženo, řekli dnes unijní diplomaté agentuře Reuters. Návrh na omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru už téměř dva roky prosazuje český ministr zahraničí Jan Lipavský.
Diplomatická služba Evropské unie na konci září v rámci nových sankcí proti Rusku kvůli jeho pokračující agresi proti Ukrajině navrhla, aby ruští diplomaté působící v EU měli povinnost oznamovat veškeré své cesty v rámci bloku, uvedl dříve Reuters s odvoláním na unijní zdroje. Jednotlivé vlády by tak měly možnost zakázat ruským diplomatům vstup do svých zemí.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes na otázku, zda by na to Rusko reagovalo, odpověděl: „Samozřejmě na to zareagujeme.“
Čtyři lidé byli zabiti při ukrajinském dronovém útoku v Ruskem okupované části Chersonské oblasti. Na platformě Telegram to dnes oznámil Moskvou dosazený gubernátor regionu Vladimir Saldo.
Saldo podle agentury AFP obvinil Kyjev z úmyslného útoku na civilisty. Tvrdí, že čtyři lidé byli zabiti na silnici mezi městy Zavodivka a Hornostajivka při útoku ukrajinského dronu „cílícího na civilní vozidla“.
Evropská unie hledá způsob, jak financovat obranu a rekonstrukci Ukrajiny z aktiv Ruské centrální banky, která byla po invazi na Ukrajině zmrazena na Západě. Podle mezinárodního práva státní aktiva nelze zabavit, Evropská komise ale zemím EU předložila plán, který podle ní umožní využít až 185 miliard eur ze zmrazených aktiv, aniž by byly zkonfiskovány. Na vojenskou a finanční podporu Ukrajiny bude v příštích dvou letech pravděpodobně zapotřebí částka v řádu stovek miliard eur, uvedl nejmenovaný vysoký úředník EU.
Evropská komise se kolem plánu odvolává mimo jiné na rozhodnutí Evropské rady ze října 2024, kde stojí, že „podle právních předpisů EU by ruská aktiva měla zůstat zmrazena, dokud Rusko neukončí svou agresivní válku proti Ukrajině a neuhradí jí škody způsobené touto válkou.“
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
