Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Pokud by Česko redukovalo, či dokonce ukončilo podporu Ukrajiny skrze muniční iniciativu, uškodilo by především samo sobě. Na tiskové konferenci po dnešním jednání se šéfy politických stran to řekl prezident Petr Pavel. Zároveň nezpochybňuje zájem předsedy ANO Andreje Babiše získat o iniciativě více informací. ANO zvítězilo ve sněmovních volbách, o možné vládní koalici jedná s SPD a Motoristy.
Babiš se opakovaně vyjádřil o iniciativě skepticky. Hovořil o jejím zrušení i o tom, že by ji měla zaštiťovat Severoatlantická aliance (NATO), a ne ČR. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr., kandidoval za Spolu) ale aliance nemá příslušný aparát, který by se iniciativě mohl věnovat.
Rusko ve čtvrtém roce války proti Ukrajině nadále získává součástky pro své zbraně ze zahraničí, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Obvinil devět zemí, od Británie přes Čínu, Německo až po Spojené státy a Švýcarsko, že nezabránily vývozu tisíců dílů použitých v ruských dronech, raketách a střelách s plochou dráhou letu, nasazených proti Ukrajině.
„Rusko během masivního kombinovaného útoku na Ukrajinu v noci na 5. října použilo 549 útočných zbraní, ve kterých bylo 102 785 dílů zahraniční výroby, od podniků z USA, Číny, Tchaj-wanu, Velké Británie, Německa, Švýcarska, Japonska, Koreje a Nizozemska,“ napsal Zelenskyj na sociální síti.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib dnes dopoledne jednal s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě. S hlavou státu probíral také budoucnost české muniční iniciativy, o jejímž zrušení hovoří vítězné hnutí ANO. „Byl bych rád, aby zůstala zachována, je to důležité pro obranyschopnost Ukrajiny a aby naše bezpečí nebylo ohroženo,“ uvedl Hřib.
Pavel podle něj zdůraznil, že iniciativa na shánění velkorážové munice v zemích mimo EU je pro Ukrajinu klíčová. „Podporujeme jakýkoliv způsob, který vnese jistotu do toho, že ten proces je transparentní, ceny odpovídající,“ uvedl Hřib. Právě tyto otázky jsou terčem kritiky ANO.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
