Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.

„Letadla podobná dronům byla pozorována a hlášena v regionu Dithmarschen, v okrese Rendsburg-Eckernförde, stejně jako nad Kielem – včetně kritické infrastruktury a vojenských zařízení,“ potvrdila Sabine Sütterlinová-Waacková, ministryně vnitra německé spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko, informace z minulého týdne.
Incident podle agentury Reuters vyšetřují bezpečnostní složky kvůli podezření z možné špionáže či sabotáže. Spolková země je v pohotovosti po výskytu dronů v sousedním Dánsku.
„Kvůli nedávným incidentům v Dánsku a dalších evropských zemích zahájilo Šlesvicko-Holštýnsko konzultace se spolkovou vládou a německými ozbrojenými silami,“ uvedla ministryně koncem září. Neposkytla ale žádné podrobnosti ohledně toho, kolik dronů a kde bylo spatřeno. Nyní upřesnila, že šlo o různé typy a velikosti. „Jsou to očividně typické nástroje hybridní války,“ dodala.

V jihoukrajinské Oděse byly v noci slyšet výbuchy, na město útočily ruské drony. S odvoláním na místní obyvatele a úřady to dnes napsal server RBK-Ukrajina a ruská služba BBC, podle níž v některých čtvrtích byly přerušeny dodávky elektrického proudu. Dnešek je v přístavním městě den smutku poté, co v něm a jeho okolí tento týden zahynulo deset lidí kvůli bouři a záplavám.
„Oděso, prosím, zůstaňte na bezpečných místech! Město je pod útokem nepřátelských bezpilotních letadel,“ napsal v noci na telegramu starosta města Hennadij Truchanov. Později informoval o odvolání leteckého poplachu v Oděské oblasti.
O zvucích explozí ve městě informovali svědci na místě, píše RBK-Ukrajina. Z dostupných zpráv není zcela jasné, zda výbuchy znamenaly zásahy nějakých míst nebo likvidaci dronů protivzdušnou obranou. BBC s odvoláním na místní telegramové kanály píše, že drony zasáhly energetický objekt, a informuje o výpadcích v dodávkách elektřiny či vody v některých čtvrtích a také o rozsáhlém požáru.

Americký prezident Donald Trump nedávno povolil, aby zpravodajské služby a ministerstvo obrany pomáhaly Kyjevu s útoky proti energetické infrastruktuře hluboko ve vnitrozemí Ruska. Američané se též obrátili na spojence v NATO, aby Ukrajině poskytli podobnou podporu. Rozšířené sdílení informací od tajných služeb je dalším signálem, že Trump posiluje podporu Ukrajiny poté, co jeho snahy přivést Rusko a Ukrajinu k mírovým jednáním uvázly v mrtvém bodě, píše Wall Street Journal.
Podle amerických činitelů je to poprvé, co Trumpova administrativa pomůže Ukrajincům s útoky s nasazením zbraní dlouhého dosahu proti energetickým objektům hluboko v Rusku. Spojené státy už dlouho poskytují ukrajinské armádě podporu při dronových a raketových útocích, díky dalším informacím od zpravodajských služeb ale bude moci lépe útočit na rafinérie, ropovody a plynovody, elektrárny a další objekty na území sousední země. Cílem těchto ukrajinských operací je omezit Rusku příjmy z ropy, které mu pomáhají financovat válku proti sousední zemi. Než začnou informace Ukrajincům předávat, čekají ještě američtí činitelé na písemné instrukce z Bílého domu.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.