Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie ukončili debatu o společné evropské obraně a nyní budou na takzvaně neformálním zasedání Evropské rady v Kodani jednat o Ukrajině, uvedla mluvčí předsedy Evropské rady Antónia Costy. Vrcholná schůzka se tak patrně protáhne do noci. Evropské vůdce čeká od 19:00 ještě večeře pořádaná dánskou královskou rodinou. Následně se ale nejspíš k diskusi vrátí, i když to původně nebylo v plánu.
S unijními lídry se podle mluvčí Marie Tomasikové již spojil prostřednictvím videokonference ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupoval premiér Petr Fiala, který se ale předčasně vrací do Prahy, kde ho čeká večerní televizní debata s lídrem opozice Andrejem Babišem.
„Moje názory se v zajetí změnily. Měl jsem naději, že se ruský režim změní,“ prohlásil letošní laureát Ceny Václava Havla, ukrajinský novinář a dobrovolný voják Maksym Butkevyč, loni propuštěný při výměně zajatců. „Teď, když se dívám na Rusko v jeho současné podobě, už tomu nevěřím,“ dodal na konferenci v Praze. Rusko podle něj vnímá Ukrajinu jako svou součást a usiluje o to, aby se znovu stalo impériem.
„Maďarsko je suverénní země. O našem energetickém mixu rozhodujeme my. Zadruhé nemáme žádnou jinou možnost. Máme možnost odebírat něco přes Chorvatsko, ale to není dostatečné. Potřebujeme hlavní plynovod a tím je ten ruský,“ maďarský premiér Viktor Orbán při zasedání Evropské rady v Dánsku.
Vymezil se tak vůči požadavkům amerického prezidenta Donalda Trumpa (jakkoli se prezentují jako velcí přátelé a ideoví spřízněnci), aby všechny země EU a NATO přestaly nakupovat ruskou ropu a plyn.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
