Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Úřady vyhlásily na 2. října v Oděse a okolí den smutku kvůli záplavám, které zabily deset lidí. Podle úřadů se dosud podařilo zachránit 362 lidí.
Oděsa se kvůli srážkám na možné záplavy připravovala od úterý, kdy dobrovolníci společně se záchranáři a civilní obranou pomáhali zajišťovat budovy a odčerpávat vodu ze sklepů. Ve stejný den v podvečer starosta města Hennadij Truchanov oznámil zastavení elektrifikované hromadné dopravy a úplný zákaz vjezdu do ohrožených míst. V oblasti se kvůli špatnému počasí ocitly bez proudu tisíce domácností.
Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že pověřil vicepremiéra Oleksije Kulebu kontrolou záchranných prací v Oděse a prověřením všech skutečností, které tragédii předcházely a mohly způsobit tak významné důsledky. Podrobnou zprávu očekává šéf státu v pátek.
Na anektovaném Krymu ruské úřady zavedly další omezení na tankování benzínu. Jednorázově si řidič smí načerpat 20 litrů, oznámil dnes Sergej Aksjonov, Ruskem dosazený šéf správy na poloostrově. Koncem září úřady na Krymu omezily prodej benzínu na 30 litrů při jednom nákupu, teď se toto množství ještě snížilo o deset litrů, poznamenal server BBC News. Tedy pokud zákazník najde zásobenou stanici.
Už v srpnu ruská média informovala o nedostatku benzinu a o frontách aut před čerpacími stanicemi v některých ruských regionech včetně Krymu. Od té doby útoky ukrajinských dronů na ruské rafinérie a další zařízení a zásobovací trasy ještě zesílily.
Rusko nadále využívá Severokorejce ve válce proti Ukrajině, ačkoliv je nyní nenasazuje do bojů v první linii na frontě. Severokorejci v Rusku podstupují výcvik a také se zapojili do výroby dronů. Uvedl to náčelník ukrajinského generálního štábu Andrij Hnatov v rozhovoru poskytnutém agentuře Ukrinform.
V Moskvě se mezitím setkali ruský ministr obrany Andrej Belousov a jeho protějšek z KLDR No Kwang-čol, který podle ruské agentury TASS ujistil, že KLDR nadále bude „plně podporovat boj vlády, armády a lidu Ruska pod vedením soudruha prezidenta (Vladimira) Putina“.
„Kontingent je nasazen v Kurské oblasti, kde absolvují výcvik. Tvrdí se také, že prý jde o ženijní jednotky, které se mají postarat o odminování území,“ řekl ukrajinský generál.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
