Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Prezident Donald Trump v projevu před americkými vojenskými veliteli na základně Quantico ve Virginii prohlásil, že by se ruský prezident Vladimir Putin a ukrajinský prezidentem Volodymyr Zelenskyj měli setkat a urovnat ruskou válku na Ukrajině. Americký ministr obrany Pete Hegseth svolal setkání stovek generálů a admirálů do Quantika, kde oznámil nové směrnice pro vojáky, které zahrnují „mužské“ standardy fyzické zdatnosti.
V přístavu Pej-chaj na jihu Číny zakotvil další tanker s nákladem zkapalněného zemního plynu (LNG) z ruského terminálu Arctic LNG 2. Pokud zahájí vykládku, bude to už sedmý náklad LNG z projektu, na který se kvůli ruské vojenské invazi na Ukrajinu vztahují západní sankce. S odkazem na data o pohybu lodí podle služby Kpler a firmy LSEG to dnes uvedla agentura Reuters. Rusko dál vyváží i značné objemy ropy, i když americký prezident Donald Trump se snaží státy přesvědčit, aby ropu a plyn z Ruska nenakupovaly.
Tanker Arctic Vostok 30. srpna vyzvednul zkapalněný zemní plyn ze skladovacího zařízení na Kamčatce a pak zamířil k terminálu Pej-chaj v jihočínské autonomní oblasti Kuang-si, uvádí Kpler. Data společnosti LSEG ukazují, že tanker naložil zkapalněný plyn 6. září.
„Naše skupina specialistů zahájila misi v Dánsku, kde sdílí ukrajinské zkušenosti v boji proti dronům. Naši vojáci přijeli, aby se zúčastnili společných cvičení s partnery, která by se mohla stát základem pro nový systém obrany proti ruským i jakýmkoliv jiným dronům,“ napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ukrajina má podle něj momentálně největší zkušenosti s bojem proti dronům v Evropě. „Ukrajinští odborníci a naše technologie se mohou stát klíčovým prvkem budoucí 'evropské zdi proti dronům',“ dodal ukrajinský prezident.
V uplynulých dnech Dánsko, nynější předsednická země EU, čelilo několika dronovým incidentům. Ukrajina, která se od roku 2022 brání rozsáhlé ruské ozbrojené agresi, má rozsáhlé zkušenosti s obranou proti dronům v důsledku jejich rozšířeného využívání na bojišti.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
