Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
„Pokud jde o útoky Ruska proti evropským zemím: Rusko testuje jejich schopnost bránit se a snaží se ovlivnit společnosti, aby si lidé začali klást otázku: Pokud se nedokážeme bránit, proč bychom měli Ukrajinu nadále podporovat? Cílem je snížit pomoc Ukrajině, zejména před zimou,“ uvedl na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj na Polsko mířilo 92 dronů, z toho 19 se podařilo překročit hranice.
Regarding Russia’s attacks against European countries: Russia is testing their ability to defend themselves and trying to influence societies so people begin to ask: “If we can’t protect ourselves, why should we keep supporting Ukraine?” This is intended to reduce assistance to…
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) September 27, 2025
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na tiskové konferenci po svém projevu na Valném shromáždění OSN reagoval také na několik konkrétnějších obvinění proti Rusku: že záměrně útočí na civilní cíle (to bylo opakovaně zdokumentováno během války na Ukrajině a předtím v Sýrii) a že ruské drony a rakety létají do dalších evropských zemí. Lavrov obojí popřel, píše Kyiv Independent.
„Nikdy neútočíme na civilní cíle. Incidenty se stávají, ale nikdy nestřílíme cíleně. Nikdy nemíříme našimi drony ani raketami na evropské země – členy Evropské unie nebo Severoatlantické aliance,“ cituje ruského ministra agentura TASS.
Na jakoukoliv agresi proti Rusku bude následovat rozhodná odpověď, řekl Lavrov. Popírá úmysly zaútočit na země NATO a EU. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve svém projevu na Valném shromáždění OSN prohlásil: „Hrozby použitím síly proti Rusku, které je obviňováno z praktického plánování útoku na země NATO a EU, jsou stále častější. Prezident Vladimir Putin takové provokace opakovaně vyvracel. Rusko takové úmysly nikdy nemělo a nemá.“
„Opakovaně jsme navrhovali hlavním městům NATO, aby respektovala své závazky a dohodla se na právně závazných bezpečnostních zárukách. Naše návrhy byly ignorovány a ignorovány jsou dodnes,“ cituje Lavrova agentura TASS.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
