Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na okraji Valného shromáždění OSN v New Yorku si Volodymyr Zelenskyj vyžádal řízené střely Tomahawk, informoval Telegraph s odvoláním na své zdroje.
V rozhovoru pro Axios den po setkání s Trumpem Zelenskyj uvedl, že amerického prezidenta požádal o jednu věc, kterou Kyjev potřebuje.
„Ano. (...) Potřebujeme ho [posílený zbraňový systém], ale to neznamená, že ho použijeme, pokud ho budeme mít,“ vysvětlil Zelenskyj. Dodal, že přítomnost tohoto nepojmenovaného systému by pomohla dostat Putina k jednacímu stolu.
Střely s plochou dráhou letu Tomahawk mají dolet až 2 500 km. Ukrajinské ozbrojené síly v současnosti používají střely ATACMS, ale jejich dolet nepřesahuje 300 km.
V polovině července napsal sloupkař deníku Washington Post David Ignatius, že Trump zvažuje dodávky raket Tomahawk Ukrajině jako způsob, jak vyvinout tlak na Rusko.
Diplomatická služba EU dnes v rámci nových sankcí proti Rusku navrhla, aby ruští diplomaté působící v Evropské unii měli povinnost oznamovat veškeré své cesty v rámci bloku. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na unijní zdroje.
Návrh na omezení pohybu ruských diplomatů po schengenském prostoru již téměř dva roky prosazuje zejména Česká republika, zatím ale pro něj nezískala dostatečnou podporu.
Ukrajina zaznamenala porušení svého vzdušného prostoru průzkumnými drony a tvrdí, že mohou být z Maďarska. Po poradě s vojenskými veliteli to dnes oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vztahy mezi Kyjevem a Budapeští jsou napjaté, na jaře se obě země vzájemně obvinily ze špionáže a vyhostily si diplomaty.
„Hlavní velitel také informoval o nedávných incidentech s drony na ukrajinsko-maďarské hranici. Ukrajinští vojáci zaznamenali průzkumné drony vstupující do našeho vzdušného prostoru, jde pravděpodobně o maďarské drony. Dříve mohly provádět průzkum průmyslového potenciálu v ukrajinských pohraničních oblastech. Nařídil jsem prověřit všechny dostupné údaje a okamžitě podat zprávu o každé zaznamenané skutečnosti,“ napsal Zelenskyj na platformě Telegram.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
