Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Prohlášení západních zemí o sestřelování ruských letadel jsou neuvážená a nebezpečná, řekl dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle státní agentury TASS. Agentura Reuters v souvislosti s jeho vyjádřením upozornila na dřívější zprávu agentury Bloomberg, která ve čtvrtek napsala, že evropští diplomaté varovali Moskvu, že NATO je připraveno reagovat na další narušení vzdušného prostoru členských zemí aliance plnou silou, včetně sestřelením ruských letadel.
„Prohlášení o tom, že je třeba sestřelovat ruské letouny, jsou přinejmenším neuvážená, nezodpovědná a samozřejmě nebezpečná svými důsledky,“ řekl dnes mluvčí Kremlu reportérovi státní televize Pavlu Zarubinovi. Peskov podle TASS připomněl obvinění Ruska z nedávného vniknutí do vzdušného prostoru Estonska, které Moskva popírá a označuje za neopodstatněná. „Je to další velmi významný stupeň eskalace napětí v blízkosti našich hranic,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta. Moskva už dříve narušení vzdušného prostoru Estonska popřela.
Dron zasáhl obchod s nábytkem v Kyjevském okrese Charkova, napsal na Telegramu Oleg Sinegubov, šéf regionální vojenské správy. Podle něj byli zraněni čtyři lidé.
Starosta Charkova Igor Terechov dodal, že útok poškodil městský autobus s cestujícími. Podle předběžných informací nedošlo k žádným obětem.
Ruské úřady se k útoku nevyjádřily.
„Prezident Volodymyr Zelenskyj začíná šílet z protimaďarských nálad. Teď má noční můry,“ napsal na Facebooku maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Ke svému příspěvku přiložil snímek obrazovky maďarského webu Origo, na kterém informoval, že Zelenskyj nahlásil objevení průzkumných dronů na ukrajinsko-maďarské hranici.
Krátce předtím Szijjártó také napsal, že Ukrajina „již 10 let provádí protimaďarskou politiku“. Tvrdil, že jsou porušována práva maďarské komunity v Zakarpatí a Maďaři jsou během mobilizace ubiti k smrti.
Szijjártó jako příklady „proti-maďarské politiky“ uvedl také ukrajinské útoky na ropovod Družba v Rusku, který dodává ropu do Maďarska a Slovenska, a zákaz vstupu na Ukrajinu třem vysokým maďarským vojenským důstojníkům.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
