Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Dánsko nebude kvůli incidentům s drony žádat spojence v NATO o konzultace podle článku 4 smlouvy o Severoatlantické alianci. Dnes o tom podle agentury Reuters informoval dánský ministr zahraničí Larse Lökke Rasmussen. Bezpilotní letouny neznámého původu se v posledních dnech opakovaně přiblížily k dánským vojenským i civilním objektům a několik letišť kvůli nim muselo přerušit provoz.
„Článek 4 byl v celé historii NATO aktivován devětkrát, z toho dvakrát v nedávné době v souvislosti s Polskem a Estonskem, takže nemáme žádný důvod tak učinit i teď,“ uvedl Rasmussen. Narážel tak na nedávný přelet ruských dronů nad Polskem a ruských stíhaček nad vzdušným prostorem Estonska. Článek předpokládá společné konzultace, pokud je ohrožena územní celistvost, politická nezávislost či bezpečnost kterékoli členské země.
Ceny ropy dnes mají k dobru kolem dvou procent a za celý týden by mohly přidat více než čtyři procenta. Ropa zdražuje mimo jiné proto, že Rusko v reakci na ukrajinské útoky na svou energetickou infrastrukturu omezilo vývoz pohonných hmot.
Severomořská ropa Brent krátce před 18:00 SELČ vykazovala nárůst o 1,7 procenta a pohybovala se kolem 70,60 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) si připisovala zhruba dvě procenta a byla jen lehce pod 66,30 dolaru za barel.
„Trhy se i nadále soustředí na situaci mezi Ruskem a Ukrajinou,“ uvedl analytik John Kilduff ze společnosti Again Capital. „Dronové útoky ze strany Ukrajiny se začínají nasčítávat,“ dodal.
„Ukrajina je připravena zapojit se do projektu ‚Zeď dronů‘,“ napsal na sociálních sítích ministr obrany Denys Šmyhal.
Šmyhal se zúčastnil schůzky o vytvoření „zdi dronů“ spolu s ministry obrany Dánska, Finska, Polska, Estonska, Lotyšska, Litvy, Rumunska a Bulharska a také se zástupci NATO. Schůzce předsedal evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius.
„Opakované narušování našeho vzdušného prostoru je nepřijatelné. Vzkaz je jasný: Rusko testuje EU a NATO. A naše reakce musí být jasná, jednotná a okamžitá,“ řekl Kubilius na schůzce (citováno AFP).
Evropští úředníci uvádějí, že prvním cílem bude vytvoření senzorové sítě pro zlepšení schopnosti zachycovat vnikající objekty. EU hodlá dokončit první fázi projektu do roka.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
