Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Testy zatím nepotvrdily, že by jadranský ropovod Adria dokázal dlouhodobě dostatečně pokrývat potřeby Maďarska a Slovenska. Maďarská energetická společnost MOL ropovod od září testuje společně s chorvatským provozovatelem JANAF. Budapešť a Bratislava jsou nyní závislé na ruské ropě dodávané ropovodem Družba.
Společnost MOL uvedla, že společné testy potrvají několik měsíců. Jejich cílem je posoudit, kolik ropy je schopno jadranské potrubí stabilně přepravovat. Testy z minulého týdne se potýkaly s některými technickými problémy: „Ropovod nebyl při testech v minulém týdnu schopen fungovat s dostatečnou kapacitou déle než jednu až dvě hodiny,“ konstatuje MOL.
V době, kdy Rusko, tedy jeden ze stálých členů Rady bezpečnosti OSN, vede „nemilosrdnou válku“ proti Ukrajině, neplní Rada bezpečnosti ve vztahu k této agresi své poslání, prohlásil při projevu ve Valném shromáždění český prezident Petr Pavel.
Proto se podle něj Česko zasazuje o komplexní reformu Rady bezpečnosti, aby se stala „efektivnější, inkluzivnější, transparentnější, demokratičtější a odpovědnější“ a zároveň posílila hlas nedostatečně zastoupených regionů. Připomněl, že se Česko uchází o křeslo nestálého člena Rady bezpečnosti OSN pro období 2032 až 2033. Pokud ho získá, bude chtít především hájit mezinárodní řád založený na pravidlech. „Největším úspěchem OSN není dokonalost, ale její vytrvalost,“ uznal ovšem prezident.
Účast diplomatů při projevu Volodymyra Zelenského na Valném shromáždění vypadá nevalně. Každý členský stát má šest míst, málokterý využil víc než jedno a některé delegace v daný moment chyběly úplně, ukazují fotografie.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
