Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Vývoz vojenského materiálu z ČR by letos mohl podle prezidenta a výkonného ředitele Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka dosáhnout 100 miliard korun. Dál už podle něj ale není moc kam růst. Hynek to dnes řekl ČTK na odborné konferenci na téma Očekávaný vývoj leteckého a obranného průmyslu v ČR a ve světě, která se konala v Brně. Loni se vývoz vojenského materiálu z ČR meziročně zvýšil o 86 procent a dosáhl asi 91 miliard korun.
„Je velký optimismus, export stále roste, ale je nutné si uvědomit, že zhruba 70 až 75 procent z toho přímo nebo nepřímo končí na Ukrajině. Jde především o velkorážovou dělostřeleckou munici. A já jsem přesvědčen, že v této oblasti už dál kapacity příliš neporostou. Nicméně může docházet k exportu nových sofistikovaných systémů,“ uvedl Hynek.
Pražský soud potrestal stovkou hodin obecně prospěšných prací muže, který na sociálních sítích oslavoval ruské válečné zločiny na Ukrajině.
Případ se týkal diskuze pod články na facebooku České televize – ČT24. Jeden měl titulek „Aktualizace: Ruský raketový útok na ukrajinské město Kryvyj Rih si dnes vyžádal nejméně 19 obětí, uvedl šéf oblastní správy Serhij Lysak, přes 50 lidí při zásahu obytné čtvrti utrpělo zranění“. Druhý nesl název „Při ruském útoku na ukrajinské město Sumy zemřelo nejméně dvacet lidí“.
„Krásné zprávy“ a „To jsou ale krásné zprávy. Cítíte tu blaženost?“ komentoval je padesátník. Proti rozsudku neprotestoval.
„Souhlasím s Trumpem, že je potřeba ruské okupanty z Ukrajiny vykopat. Také souhlasím, že je nutné v zájmu bezpečnosti odstřihnout Evropu od závislosti na ruských energiích. Česko to už udělalo,“ komentoval ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) obrat amerického prezidenta Donalda Trumpa v postoji k válce na Ukrajině.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
