Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Na bojišti, kde se to jen hemží smrticími ruskými drony, používají ukrajinští vojáci stále více obratná dálkově ovládaná vozidla, která dokážou plnit celou řadu úkolů a umožňují vojákům, aby se sami nevydávali na potenciálně životu nebezpečné mise, napsala agentura AP.
Ukrajinská armáda, která se v déle než tři a půl roku trvající válce potýká s nedostatkem vojáků, využívá zejména takzvané pojízdné roboty. Toto vozítko vypadá jako miniaturní tank a dokáže přepravovat zásoby, odstraňovat miny a evakuovat zraněné nebo mrtvé.
„Lidi to úplně nahradit neumí,“ připustil velitel jednoho z pluků ve 20. brigádě Ljubart, který vystupuje pod přezdívkou Miami. „Řekl bych to takhle: člověk tam jít může, ale je to pro něj někdy příliš nebezpečné,“ dodal následně.
Ruská vojska dobyla vesnici Kalynivske na jihovýchodě Ukrajiny, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany, které použilo ruský název obce, nalézající se na styku administrativní hranice Dněpropetrovské, Doněcké a Záporožské oblasti, Kalinovskoje.
Kyjev se dosud nevyjádřil k tvrzení Moskvy, které ve válečných podmínkách nelze bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů. O obci se ukrajinský generální štáb v ranním přehledu situace na bojišti nezmínil, nejhorší podle něj zůstává situace u Pokrovska na východě země, kde nepřítel během uplynulých 24 hodin podnikl 49 útoků.
V Karlovarském kraji žilo ke konci loňského roku 36 021 cizinců včetně azylantů. Polovina z nich jsou Ukrajinci. Ačkoli se počet cizinců v Karlovarském kraji meziročně mírně snížil, v dlouhodobém vývoji se podíl cizinců v Karlovarském kraji postupně zvyšuje. Ke konci roku 2024 cizinci tvořili 12,3 procenta celkového počtu obyvatel. V Česku má Karlovarský kraj třetí největší podíl cizinců po Praze (25,3 procenta) a Plzeňském kraji (13,1 procenta). Na základě údajů od Ředitelství služby cizinecké policie o tom informovala karlovarská pobočka Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
