Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Rusko naléhá na Mezinárodní organizaci pro civilní letectví (ICAO), aby mu zmírnila sankce týkající se leteckých náhradních dílů a označila je za „nezákonné donucovací opatření“. Dnes o tom informovala agentura Reuters s odvoláním na obeznámený zdroj. Kvůli západním sankcím uvaleným na Moskvu po začátku invaze na Ukrajinu ztratilo Rusko přístup k letounům vyráběným v zahraničí a k náhradním dílům k nim.
Ruské aerolinie tak části pro více než 700 letadel většinou značky Airbus a Boeing musejí shánět přes komplikované okliky, přes které si navíc nedokážou zajistit vše, co potřebují. „Pokud se v blízké budoucnosti zřítí ruský boeing nebo airbus a lidé zemřou – co potom? V každém případě se vina svalí na sankce,“ řekl agentuře Reuters nejmenovaný zdroj z letecké branže. Ruské úřady se podle něj snaží vyjednat zmírnění sankcí, zejména těch týkajících se dodávek náhradních dílů, které jsou podle nich klíčové pro bezpečnost v letectví.
Německé ozbrojené síly se připravují na ošetření až 1000 raněných vojáků denně v případě konfliktu mezi Ruskem a NATO. Agentuře Reuters to řekl vrchní lékař německé armády Ralf Hoffmann.
Hoffmann uvedl, že počet zraněných vojáků v potenciálním konfliktu by závisel na intenzitě bojů a na tom, které vojenské jednotky by byly zapojeny. „Realisticky hovoříme o čísle kolem 1000 zraněných vojáků denně,“ řekl v rozhovoru s Reuters.
Kreml dnes obvinil Estonsko, že falešně nařklo piloty tří ruských stíhaček MiG-31 z pátečního narušení estonského vzdušného prostoru. Tallinn se jen snaží vyhrotit napětí, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Estonsko je členem Evropské unie a Severoatlantické aliance a jeho tvrzení o narušení vzdušného prostoru už dříve odmítlo i ruské ministerstvo obrany.
„Považujeme tato (estonská) prohlášení za nepodložená, neopodstatněná a za součást zcela bezuzdné politiky přiživování napětí a vyvolávání atmosféry konfrontace,“ řekl podle tiskových agentur mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. „Naši vojáci vždy dodržují mezinárodní pravidla,“ prohlásil.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
