Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se vyjádřil k výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Vladimir Putin amerického prezidenta „zklamal“.
„Předpokládáme, že Spojené státy a osobně prezident Trump si zachovávají politickou vůli a záměr pokračovat ve svém úsilí o usnadnění ukrajinského urovnání. Prezident Trump je proto samozřejmě v této otázce takříkajíc poměrně emotivní. To je zcela pochopitelné,“ cituje Peskova agentura TASS.
Donald Trump během tiskové konference s britským premiérem Keirem Starmerem ve čtvrtek 18. září prohlásil, že ho Putin „zklamal“. Americký prezident uvedl, že řešení konfliktu na Ukrajině se ukázalo jako mnohem obtížnější, než si myslel.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila ruské narušení estonského vzdušného prostoru za mimořádně nebezpečnou provokaci, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ujistila, že Evropa stojí po boku Estonska.
„Na každou provokaci budeme reagovat s odhodláním a zároveň budeme investovat do silnějšího východního křídla. Se stupňováním hrozeb se bude stupňovat i náš tlak,“ napsala von der Leyenová na X a vyzvala k urychlenému schválení 19. balíčku sankcí proti Rusku.
Severoatlantická aliance reagovala okamžitě a proti ruským strojům vyslala své stíhačky, uvedla alianční mluvčí Allison Hartová. „Je to další příklad bezohledného ruského chování a schopnosti NATO reagovat,“ napsala na síti X.
Rusko podle Fialy narušením estonského vzdušného prostoru eskaluje napětí a ukazuje agresivitu. Musíme razantně posilovat naši obranyschopnost, uvedl.
České ministerstvo zahraničí narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami odsoudilo jako další příklad provokace ze strany Moskvy a eskalace.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
