Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Nejméně pět lidí zabila ruská bomba svržená na město Kosťantynivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Oznámila to dnes ukrajinská policie a prokuratura, která smrt civilistů vyšetřuje jako válečný zločin.
Rusové zabili dvě ženy ve věku 62 a 65 let a tři muže ve věku 65, 67 a 74 let, uvedla policie. Podle prokuratury byla bomba o váze 250 kilogramů vybavena modulem, který z konvenční udělal řízenou klouzavou bombu. Ta zasáhla obytnou čtvrť města. V okamžiku exploze se tři muži a dvě ženy nacházeli na ulici.
Ukrajinská armáda při protiofenzívě u města Dobropillja v Doněcké oblasti osvobodila sedm obcí a 160 kilometrů čtverečních území, uvedl dnes na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že vojáci devět obcí a 170 kilometrů čtverečních „vyčistili“ od okupačních vojsk. Rozdíl nevysvětlil, neuvedl ani časový úsek, kterého se vojenská operace týká. Ukrajinci podle něj při protiofenzívě zajali téměř sto ruských vojáků.
„Vojáci krok za krokem osvobozují naši zemi: od začátku operace už 160 čtverečních kilometrů a sedm obcí, více než 170 čtverečních kilometrů a devět obcí vyčistili od okupantů,“ napsal ukrajinský prezident v příspěvku na sociální síti, kde informoval, že se setkal s vojáky, kteří se účastní protiofenzivní operace u Dobropiljje, a hlavní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj ho informoval o vývoji bojů.
Ukrajinské Síly speciálních operací (SSO) podle serveru Ukrajinska pravda potvrdily, že v noci podnikly dronový útok na volgogradskou rafinérii, která se podílí na zásobování invazních jednotek. Podle předběžných informací závod pozastavil práci.
Dva ukrajinské drony zaútočily na ropný zpracovatelský a petrochemický komplex Gazprom Neftěchim Salavat v Baškirsku, uvedl dnes podle Reuters regionální šéf Radij Chabirov. „Posuzujeme rozsah škod. Momentálně hasíme požár,“ dodal s tím, že na místě nejsou oběti.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
