Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Oleksandr Syrskyj sesadil dva velitele armádních sborů kvůli ztrátám území v oblastech, za jejichž obranu odpovídali. Uvedl to dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na své dva nejmenované zdroje z armády.
Syrskyj podle serveru přibližně před týdnem či dvěma týdny odvolal Volodymyra Silenka, jehož 17. sbor má na starosti obranu Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, kde Rusové dobyli přinejmenším jednu ves u řeky Dnipro, a Maksyma Kituhina, jehož 20. sbor zaujímá obranu na pomezí Doněcké a Dněpropetrovské oblasti na východě země, kam pronikly ruské jednotky. Šlo o první kádrové změny od přechodu velitelské struktury ukrajinských sil na armádní sbory.
Ochranka polské vlády zneškodnila dron létající nad vládními budovami ve Varšavě. Zadržela dva Bělorusy. Okolnosti vyšetřuje policie, uvedl Tusk.
Ukrajinská vláda připravila návrh rozpočtu na rok 2026, který počítá s deficitem 18,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a vyčleňuje více prostředků na obranu. Příjmy rozpočtu by měly činit 2,8 bilionu hřiven (1,4 bilionu Kč) a výdaje zhruba 4,8 bilionu hřiven (2,4 bilionu Kč).
„Nyní musí být celá Ukrajina v armádě nebo pro armádu. To se odráží ve státním rozpočtu na rok 2026,“ uvedla uvedla na sociální síti Telegram premiérka Julija Svyrydenková. Podle ní chce Ukrajina příští rok zvýšit příjmy rozpočtu o 447 miliard hřiven. Neupřesnila však, jak toho chce dosáhnout. Rozpočtové výdaje mají příští rok vzrůst o 168,6 miliardy hřiven na zhruba 2,8 bilionu hřiven, tedy zhruba 27,2 procenta HDP. Z toho 44,3 miliardy hřiven chce země vyčlenit na domácí výrobu zbraní. Deficit má být o 3,9 procentního bodu nižší než v letošním roce.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
