Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že se jeho silám ukrajinské drony podařilo zničit nad územím šesti oblastí a poloostrova Krymu, který Moskva v roce 2014 nelegálně anektovala. V Belgorodu, který leží nedaleko od hranic s Ukrajinou, utrpěla podle zdejších úřadů v důsledku výbuchu dronu otřes mozku a četná střepinová poranění dvacetiletá žena.
Ruské úřady uvedly, že nejvíce ukrajinských dronů za poslední den směřovalo proti příhraniční Belgorodské oblasti, kde jich bylo 272. V důsledku útoků podle nich zemřel jeden člověk a dalších sedm bylo zraněno.
Ukrajinská protivzdušná obrana od pátečního večera do dnešního rána zničila 137 ze 164 vyslaných ruských dronů, píše agentura Ukrinform s odvoláním na ukrajinské letectvo. Agentura TASS zase uvedla, že ruská armáda v noci na dnešek zneškodnila 42 ukrajinských dronů.
Armáda země, která se už více než tři a půl roku brání ruské agresi, také informovala o 27 zásazích bezpilotních letounů a jedné balistické rakety na celkem devíti místech. O škodách či zraněných se ukrajinské letectvo nezmínilo.
Litva je připravena okamžitě uzavřít hranice s Běloruskem, pokud dojde k provokaci, prohlásil ministr. „Pokud se něco stane – objeví se dron, dojde k provokaci nebo podezřelému pohybu vojsk – můžeme to udělat,“ řekl litevský ministr vnitra Vladislav Kondratovic.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
