Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Zástupci členských států Evropské unie se dnes v Bruselu shodli na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám o dalších šest měsíců. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Formálně musí krok schválit ještě Rada EU, která zastupuje jednotlivé členské státy, mělo by se tak stát v příštích dnech takzvanou písemnou procedurou. Bez dohody by sankce vypršely v pondělí 15. září.
„Jsem na naše vojáky hrdý. Když je přítel a spojenec v ohrožení, nezaváhají. Naši kamarádi z #WojskoPolskie by to pro nás udělali také,“ nechal se slyšet náčelník generálního štábu Karel Řehka na síti X.
Jsem na naše vojáky hrdý. Když je přítel a spojenec v ohrožení, nezaváhají.
— Karel Řehka (@karel_rehka) September 12, 2025
Naši kamarádi z #WojskoPolskie by to pro nás udělali také. @ArmadaCR @SztabGenWP https://t.co/xeo42pwi8m
Polsko během noci kompletně uzavřelo své hranice s Běloruskem. Dokonce na hranici natáhlo ostnatý drát.
Poland completely closes border with Belarus
— Visegrád 24 (@visegrad24) September 12, 2025
Polish border guards have set up barbed wire, deployed shields, and halted all crossings.
Today marks the start of the Russia-Belarus “Zapad-2025” drills, which, according to Lithuanian intelligence, will involve up to 30,000 troops. pic.twitter.com/WybaSCSP3E
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
