Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Americké ministerstvo financí vyzvalo skupinu ekonomicky vyspělých zemí G7 a Evropskou unii k uvalení výrazných cel na zboží z Číny a z Indie. Cla mají tyto země přimět k zastavení nákupů ruské ropy, informovala dnes agentura Reuters. Prodej ropy do Číny a do Indie podle ministerstva zajišťuje ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi prostředky k financování války na Ukrajině.
„Čínské a indické nákupy ropy financují Putinovu válečnou mašinerii a prodlužují nesmyslné zabíjení ukrajinského lidu,“ napsalo americké ministerstvo ve sdělení zaslaném agentuře Reuters. „Tento týden jsme dali spojencům z EU najevo, že pokud mají skutečný zájem o ukončení války, musejí se k nám připojit a uvalit významná cla, která budou zrušena v den, kdy válka skončí,“ uvedlo rovněž ministerstvo. Dodalo, že do tohoto úsilí se musejí zapojit i partneři ze skupiny G7.
V reakci na vniknutí ruských vojenských dronů do polského vzdušného prostoru zahajuje NATO rozsáhlou operaci Eastern Sentry.
Oznámil to generální tajemník aliance Mark Rutte na společné tiskové konferenci s vrchním velitelem spojeneckých sil v Evropě, generálem Alexusem Grynkevichem.
Operace se zúčastní ozbrojené síly z Dánska, Německa, Francie, Velké Británie a dalších zemí.Alianční síly budou věnovat zvláštní pozornost bezpilotním letounům, operace však bude probíhat nejen ve vzduchu, ale i na zemi.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) uvítal novou operaci Severoatlantické aliance (NATO) k posílení protivzdušné obrany východního křídla aliance vřele.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl myšlenku územních ústupků Rusku jako způsobu ukončení války a označil ji za pouhou pauzu, která by dříve či později vedla k novým útokům, uvedl server BBC.
„Dát Putinovi tu či onu ukrajinskou zemi, aby zastavil válku – to se nestane. To není řešení. To je pauza. Jako po roce 2008 a Gruzie, jako po roce 2014 a Krym a Doněck,“ řekl Zelenskyj na výročním setkání Jaltské evropské strategie (ANO), které pořádá Nadace Viktora Pinčuka.
Zelenskyj trvá na tom, že je nutné dosáhnout nikoli dočasného klidu, ale garantovaného konce války, zaručené bezpečnosti pro Ukrajinu a odpovědnosti za Rusko.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
