Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Čeští vojáci se třemi vrtulníky by mohli být do Polska vysláni do tří dnů, řekla dnes na tiskové konferenci ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Je to podle ní ideální doba, aby pomoc byla účinná. Ministerstvo obrany ve středu večer oznámilo, že ČR je kvůli ruskému dronovému útoku, který zasáhl i polské území, připravena poslat na pomoc Polsku vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š. O vyslání jednotky Polsko podle úřadu požádalo.
Černochová dnes ocenila, jak se k útoku postavily všechny státy NATO, je podle ní potřeba ukázat jednotu. Znovu vyjádřila podporu Polsku, země je nejbližší soused, se kterým ČR sdílí historii, civilizační hodnoty i obavy a hrozby ze strany Ruska, dodala.
Vrtulníky polské armádě pomohou s ochranou země před drony v malých výškách, uvedlo ve středu ministerstvo. Pomoc do Polska bude vyslána v rámci platného mandátu. Konkrétní úkoly jednotky podle Černochové nyní domlouvají náčelníci generálních štábů ČR a Polska.
Česká republika od začátku války poskytla Ukrajině nepotřebný vojenský materiál v hodnotě 7,7 miliardy korun. Na dnešní tiskové konferenci to uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Celkem Česko darovalo, koordinovalo či zorganizovalo dodávky vojenského materiálu v hodnotě přes osm miliard dolarů (167 miliard korun).
Česká vláda a český obranný průmysl dodaly přes 2100 kusů techniky a miliony kusů munice všech ráží, poznamenala Černochová.
Česko zároveň přispělo 865 milionů korun do muniční iniciativy, v jejímž rámci Česko shání dělostřeleckou munici pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii. Ruskem napadená země díky iniciativě podle vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) z minulého týdne dostala letos zatím 1,1 milionu kusů velkorážové munice, loni 1,5 milionu nábojů.
Podle ministryně je iniciativa zcela transparentní a potřebná, ocenil ji podle ní i generální tajemník Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte.
Španělsko a Nizozemsko dnes oznámily, že si kvůli středečnímu průniku ruských bezpilotních letounů na území Polska předvolávají ruské diplomaty. Informuje o tom agentura Reuters. Polsko si ruského chargé d’affaires předvolalo už ve středu.
Španělské ministerstvo zahraničí sdělilo, že si předvolává ruského chargé d’affaires v Madridu kvůli incidentu, který označilo za nepřijatelný. Šéf nizozemské diplomacie Ruben Brekelmans pak oznámil, že si pozval ruského velvyslance v Nizozemsku.
Oba členské státy Severoatlantické aliance incident ostře odsoudily, stejně jako další evropští spojenci Polska. Ruské ministerstvo obrany ve středu potvrdilo, že jeho drony provedly rozsáhlý útok na vojenské objekty na západě Ukrajiny. Tvrdí ale, že neplánovalo zasáhnout žádné cíle v Polsku.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
