Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Lipavský hovořil s polským protějškem Sikorským. Shodli se, že situace je vážná. Spekulace slouží ruské propagandě, agresor je Rusko, uvedl na X.
„Právě jsem mluvil s polským ministrem Sikorským o ruském narušení polského vzdušného prostoru. Shodli jsme se, že situace je vážná a jakékoliv spekulace slouží ruské propragandě. Agresor je Rusko. Na Ukrajině i ve zbytku Evropy,“ napsal.
Na území Polska prozatím vojáci, policisté a příslušníci dalších bezpečnostních institucí nalezli trosky dronů na deseti místech. Informovala o tom mluvčí ministerstva vnitra Karolina Galecká.
Konkrétně v Lublinském vojvodství mluvčí zmínila obce Wyryki, kde byl poškozen rodinný dům, Czosnówka, Cześniki, Krzywowierzba-Kolonia, Wielki Łan, Wohyń, Zabłocie-Kolonia a Wyhalew, v níž se našly rovněž trosky střely protivzdušné obrany. V Lodžském vojvodství hlásí ministerstvo vnitra nálezy v obci Mniszków u Lodže, která se nachází asi 300 kilometrů od ukrajinských hranic, a ve Varmijsko-Mazurském vojvodství v obci Oleśno, která leží na severu Polska nedaleko Gdaňsku.
Dnešní průnik ruských dronů na Polsko nelze zatím zcela označit za útok či cílenou agresi, upozornil v ČT24 bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý. „Jsem vcelku zdrženlivý, ono je potřeba vždycky počkat, aby se vyhodnotilo, co bylo skutečným problémem. Taky musíme slyšet Rusy, co nám vlastně vysvětlí,“ uvedl.
„Kdyby ty prostředky byly vybaveny trhavinami, výbušninami, případně jinými prostředky, kterými by ten útok byl veden asi na některé objekty kritické infrastruktury či vojenská zařízení a podobně a tam by potom docházelo k té destrukci tím, že by se iniciovaly tím pádem do cíleného prostoru. V takovém případě už by se dalo říct, že to byl skutečně útok a že to je agrese v tom plném rozsahu,“ dodal s tím, že nelze zatím vyloučit ani variantu, že šlo o „test“.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
