Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
Polská armáda vyzvala obyvatele, aby se v případě nálezu zbytků dronů k troskám nepřibližovali, nepřenášeli je a nedotýkali se jich. Policie je ve stavu pohotovosti ve vojvodstvích Podlaském, Lublinském, Podkarpatském a Mazovském.
Kvůli dronům byla v noci na dnešek dočasně uzavřena letiště ve Varšavě, v Modlinu poblíž polské metropole a v Řešově a také vzdušný prostor v okolí letiště v Lublinu na východě 38milionové země. Varšavské letiště uvedlo, že je nutné během dne počítat se zpožděními letů.
„Včera večer jsme v Polsku byli svědky nejzávažnějšího narušení evropského vzdušného prostoru Ruskem od začátku války a jsou náznaky, že se jednalo o úmyslné, nikoli náhodné narušení,“ tweetuje šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. Podle svých slov je v kontaktu jak s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, tak polským ministrem zahraničí Radkem Sikorským.
Polský vzdušný prostor v noci na dnešek narušil velký počet ruských dronů, potvrdil dnes ráno na X polský premiér Donald Tusk. Ty, které představovaly přímé nebezpečí, byly sestřeleny, uvedl také a doplnil, že je v neustálém kontaktu se spojenci a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
„Dnes došlo k další eskalaci – rusko-íránské šáhedy operovaly ve vzdušném prostoru Polska, ve vzdušném prostoru NATO. Nešlo jen o jeden šáhed, což by se dalo nazvat nehodou, ale o nejméně osm útočných dronů namířených na Polsko,“ poznamenal prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj, která se ruské agresi brání už od roku 2022.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
