Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
„Česko vyjadřuje plnou podporu našim polským spojencům. Bezohledné narušování polského vzdušného prostoru ruskými drony je dalším důkazem, že válka Moskvy proti Ukrajině ohrožuje nás všechny,“ tweetoval ministr zahraničí ČR Jan Lipavský. „NATO musí bezodkladně posílit protivzdušnou obranu na své východní hranici. Putin nepřestane, dokud ho nezastavíme – ruku v ruce s tvrdšími sankcemi,“ dodal.
Hasiči měli po ruských útocích plné ruce práce mj. v Doněcké, Žytomyrské, Vinnycké i Volyňské oblasti. Celkem útoku čelilo 15 ukrajinských oblastí, podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyslalo na Ukrajinu asi 415 dronů různých typů a více než 40 řízených střel a balistických raket. Jeden člověk podle prezidenta zahynul v Žytomyrské oblasti.
„Noční ruský dronový útok, jenž zasáhl i území Polska, je testováním obranyschopnosti zemí NATO. Těžko lze uvěřit, že šlo o pouhou náhodu. Putinův režim ohrožuje celou Evropu a systematicky zkouší, kam může zajít,“ tweetuje premiér ČR Petr Fiala. „Je zřejmé, že Rusko se snaží poškodit obyvatele dalších evropských zemí. Stojíme za Polskem, protože oni jsou jako naši spojenci v první linii. Prosím, myslete na to, zejména v tyto dny, kdy se vás snaží řada extremistů přesvědčit, že Rusko není nepřítel a že řešením je nezbrojit.“
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
