Česká pomoc uprchlíkům: Ochota lidí příjemně překvapila, přišlo ale i podcenění, říká sociolog
Do Česka už dorazilo více než sto tisíc Ukrajinců prchajících před válkou rozpoutanou Ruskem. Spolu s nimi přibývá těch, kteří chtějí pomoci, ať už finančně, nebo i poskytnutím ubytování. Má šanci tato solidarita Česku vydržet a co vše je potřeba pro to udělat? Jak se o stovky tisíc nových lidí postaráme? Nejen o těchto tématech bylo čtvrteční Epicentrum se sociologem Danielem Prokopem.
Sociologa příjemně překvapilo, jak ochotně a štědře se zapojili obyčejní Češi ale i různí honorové. Co jej ale nepřekvapilo je to, že instituce nejsou na takovou vlnu připravené. Podle Prokopa není připravený systém přechodného bydlení, ale i správná integrace. „Jak v hotelech, tak i třeba v obecných bytech. Musí se připravit integrace ve vzdělávání i v pracovním trhu,“ konstatoval v pořadu Epicentrum.
Musí se podle něj i připravit další bydlení a posílit nabídku v nájemním bydlením. „Musíme i přemýšlet do budoucna, měl by například existovat systém garantovaných nájmů,“ dodal s tím, že řešit se musí i energetická krize.
Solidární lidé koupili státu čas, nesmíme je v tom nechat
První uprchlickou vlnu dokázali pojmout především solidární Češi, kteří nabídnuli své bytové prostory. Podle Prokopa tím „koupili státu čas“. „Když to stát nechá na solidárních domácnostech, tak ony začnou řešit co dál a stanou se z toho problémy. Nemůžeme to nechat na lidech, oni pomohli státu a koupili mu čas a on by toho neměl zneužít a nechat to na dobrovolnosti,“ uvedl.
České vrtulníky mohou během několika dnů pomáhat s obranou evropského vzdušného prostoru, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tak na žádost o pomoc ze strany Polska, jehož vzdušný prostor v noci na dnešek narušil velký počet ruských dronů.
České ministerstvo obrany už uvedlo, že Česká republika je připravena poslat na pomoc vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š.
Podle Fialy je čas ukázat sílu a jednotu. „Polsko je náš soused a spolehlivý partner a ve chvíli, kdy nás požádalo o pomoc, rychle jsme vyhověli,“ napsal večer Fiala.
Ministr zahraničí Jan Lipavský uvedl, že je třeba přijmout 19. sankční balík a „zasadit další ránu ruské ekonomice“. „Putin rozumí pouze síle,“ říkal ministr v Událostech, komentářích na ČT.
„Už jenom to, že ty sankce mají číslo 19, tak to v podstatě vypovídá samo za sebe. A co těch předchozích 18? Sankce nejsou válečný prostředek, sankce jsou doplněk,“ míní Radek Vondráček (ANO). „Eskalace může přijít, jak jsme se dneska přesvědčili, ze dne na den,“ upozornil.
Je třeba, abychom zvýšili naši připravenost. „My v podstatě nejsme schopni detekovat ty drony v té letové výšce a my bychom je nebyli vlastními silami schopni zlikvidovat v tuto chvíli. Zaspalo se, ty bezpilotní prostředky v podstatě nemáme a ani za ty 4 roky se neudálo nic. Co je skoro skandální, že ani v koncepčních materiálech se o tomto vybavení, o dronech, vůbec nemluví, na rozdíl třeba od Polska,“ dodal Vondráček.
Lipavský reagoval ostře. Označil to za skandální lži. „To jsou naprosto skandální nesmysly, že Česko by je nebylo schopno detekovat, naše armáda takové schopnosti má, naše armáda pořizuje drony. Jestli to pan Vondráček v nějakém materiálu nenašel, nebo že nepochopil, kde to tam může najít, to je jiná věc. Samozřejmě že je potřeba posílit východní křídlo na to. Naší připraveností a musíme investovat do armády a připravovat se. To je úplně jednoduché,“ dodal Lipavský.
Polsko zatím po nočním incidentu nalezlo trosky 16 ruských dronů, uvedla dnes večer mluvčí ministerstva vnitra Karolina Galecká. Většinu bezpilotních strojů objevili vojáci, policisté a příslušníci dalších bezpečnostních institucí na východě země, dva drony ale dopadly jen několik desítek kilometrů od Varšavy.
FOTO: Zničená střecha domu ve Wyrykách nedaleko Lublinu v Polsku poté, co ruské drony narušily polský vzdušný prostor během útoku na Ukrajinu.
Stát by tak nyní měl převzít primární zodpovědnost a připravit programy, které pomohou uprchlíky ubytovat ale především správně integrovat. Řada běženců je totiž vysoce kvalifikovaných a mohli by tak i pomoci jak se samotnou krizí, tak i Česku obecně. „Ukrajinská menšina je nám jazykově i kulturně blízká a ty ženy, co sem dochází, mají dobré kvalifikace. Když budeme šetřit na tom, aby se mohly usadit a hledat si práci, tak na to obrovsky doplatíme v dalších měsících a možná i letech,“ uvedl.
Prokop vysvětluje, že můžeme využít pomoc Ukrajinců do pečujících profesí, můžeme využít učitelky i překladatele. Pokud je ale necháme dělat pomocné práce, jako je uklízení, mohli bychom schopné lidi akorát poslat do rukou „mafie“ a ubytoven, kde by nám moc nepomohli a mohli by se stát spíše problematickou menšinou. Podobně je to i ve školství. Podle Prokopa se navíc uprchlíci dokážou rychle naučit Česky.
Jaké další kroky by měla učinit vláda? A co se již povedlo zařídit? Další podrobnosti naleznete v záznamu rozhovoru, který již nyní najdete na Blesk.cz.
